ra.de Urteile
EU-Rechtsprechung · Gericht der Europäischen Union
Dumping – Dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky – Prováděcí nařízení (EU) 2022/547 – Konečné antidumpingové clo – Článek 3 odst. 2, 3, 5, 6 a 7 nařízení (EU) č. 2016/1036 – Článek 9 odst. 4 nařízení 2016/1036 – Zjišťování a posuzování újmy – Posouzení účinku dumpingového dovozu na ceny obdobných výrobků prodávaných na trhu Unie – Analýza cenového podbízení – Použití metody kontrolních čísel výrobku – Příčinná souvislost – Analýza přičtení a nepřičtení újmy – Jiné známé činitele – Výše antidumpingového cla – Právo na obhajobu – Zásada řádné správy
ECLI: ECLI:EU:T:2025:319Entscheidung vom: 19.03.2025
ROZSUDEK TRIBUNÁLU (sedmého rozšířeného senátu)
19. března 2025 ( *1 )
„Dumping – Dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky – Prováděcí nařízení (EU) 2022/547 – Konečné antidumpingové clo – Článek 3 odst. 2, 3, 5, 6 a 7 nařízení (EU) 2016/1036 – Článek 9 odst. 4 nařízení 2016/1036 – Stanovení újmy – Posouzení účinku dumpingového dovozu na ceny obdobných výrobků prodávaných na trhu Unie – Analýza cenového podbízení – Použití metody kontrolních čísel výrobku – Příčinná souvislost – Analýza přičtení a nepřičtení újmy – Jiné známé činitele – Výše antidumpingového cla – Právo na obhajobu – Zásada řádné správy“
Ve věci T‑356/22,
LG Chem, Ltd, se sídlem v Soulu (Jižní Korea), zástupci: P. Vander Schueren, E. Gergondet a A. Nosowicz, advokáti,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zástupci: G. Luengo a J. Zieliński, jako zmocněnci,
žalované,
podporované:
BASF Antwerpen NV, se sídlem v Antverpách (Belgie),
a
Nippon Shokubai Europe NV, se sídlem v Antverpách,
zástupci: M.-S. Dibling a J. Pauwelyn, advokáti,
a
Evonik Superabsorber GmbH, se sídlem v Essenu (Německo), zástupci: T. Wessely, T. Oeyen, advokáti, a A. Çelebi, solicitor,
vedlejšími účastnicemi řízení,
TRIBUNÁL (sedmý rozšířený senát),
ve složení: K. Kowalik-Bańczyk, předsedkyně, E. Buttigieg, G. Hesse, I. Dimitrakopoulos (zpravodaj) a B. Ricziová, soudci,
za soudní kancelář: M. Zwozdziak-Carbonne, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 11. dubna 2024,
vydává tento
Rozsudek ( 1 )
1
Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, LG Chem, Ltd, domáhá zrušení prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/547 ze dne 5. dubna 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky (Úř. věst. 2022, L 107, s. 27, dále jen „napadené nařízení“) v rozsahu, v němž se na ni vztahuje.
[omissis]
II. Návrhová žádání účastnic řízení
23
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
–
zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž se jí týká;
–
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
24
Komise, podporovaná společnostmi BASF, NSE a Evonik, navrhuje, aby Tribunál:
–
zamítl žalobu jako neopodstatněnou;
–
uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
III. Právní otázky
25
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody. První žalobní důvod v podstatě vychází z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávných posouzení, porušila čl. 3 odst. 3 základního nařízení a porušila právo žalobkyně na obhajobu, když analyzovala účinek dovozu pocházejícího z Korejské republiky na ceny. Druhý žalobní důvod v podstatě vychází z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávných posouzení a porušila čl. 3 odst. 2, 5, 6 a 7 základního nařízení a nesplnila povinnost uvést odůvodnění tím, že okolnosti újmy způsobené unijním výrobcům analyzovala zaujatě a údajnou újmu přičetla korejskému dovozu, a nikoli jiným známým činitelům. Třetí žalobní důvod v podstatě vychází z toho, že se Komise dopustila zjevně nesprávných posouzení, jednala v rozporu s čl. 3 odst. 3 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení, jakož i porušila právo žalobkyně na obhajobu tím, že rozpětí újmy stanovila na základě zjednodušeného PCN, neposkytla shrnutí příslušných výpočtů rozpětí újmy, která nemají důvěrnou povahu a při stanovení rozpětí újmy nezohlednila jiné známé činitele. Čtvrtý žalobní důvod v podstatě vychází z toho, že Komise vedla šetření v rozporu s právem žalobkyně na obhajobu a právem na řádnou správu.
[omissis]
A. Ke třetímu žalobnímu důvodu vycházejícímu z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávných posouzení, porušila čl. 3 odst. 3 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení a porušila právo žalobkyně na obhajobu tím, že rozpětí újmy stanovila na základě zjednodušeného PCN, neposkytla shrnutí příslušných výpočtů rozpětí újmy, která nemají důvěrnou povahu a při stanovení rozpětí újmy nezohlednila jiné známé činitele
266
V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně v podstatě tvrdí, že rozpětí újmy stanovené Komisí v napadeném nařízení je neslučitelné s čl. 3 odst. 3 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení a že Komise porušila její právo na obhajobu. Žalobkyně uplatňuje na podporu tohoto žalobního důvodu dvě výtky.
[omissis]
268
V rámci druhé výtky žalobkyně tvrdí, že podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení měla Komise uložit antidumpingové clo nepřekračující meze toho, co je nezbytné k odstranění škodlivých účinků dotčeného dovozu, a že tato částka nemá vést k odstranění škodlivých účinků, které způsobily jiné činitele než tento dovoz. Žalobkyně se domnívá, že ve třetí části druhého žalobního důvodu prokázala, že existují jiné známé činitele újmy, které měla Komise posoudit. Vzhledem k tomu, že výpočty rozpětí újmy provedené Komisí nezohledňují tyto jiné činitele, není podle žalobkyně možné zajistit, aby výše uloženého antidumpingového cla neodvrátila rovněž škodlivé účinky způsobené jinými činiteli než dovozem z Korejské republiky. Dodává, že v průběhu správního řízení posoudila obezřetně výši újmy, která měla být přičtena jiným známým činitelům. Pokud jde o argument Komise, podle něhož výpočet prodeje pod cenou již z podstaty věci nezohledňuje účinky způsobené jinými příčinami újmy, žalobkyně tvrdí, že je v rozporu s povinností nepřičíst cílovému dovozu škodlivé účinky způsobené jinými činiteli a že je nesprávný v rozsahu, v němž jsou korejské ceny sníženy jak účinky levného japonského a tureckého dovozu, tak predátorskou strategií NSE v oblasti cen a vzorcem pro výpočet cen superabsorpčních polymerů, zatímco náklady výrobního odvětví Unie jsou navýšeny vysokými investičními náklady.
269
Komise, podporovaná vedlejšími účastnicemi, argumenty žalobkyně zpochybňuje. Komise v podstatě uvádí, že rozpětí újmy, jak bylo vypočteno v napadeném nařízení, zohledňuje pouze rozdíl mezi prodejními cenami žalobkyně a hypotetickou cílovou cenou výrobního odvětví Unie. Podle ní rozpětí újmy tedy vyjadřuje clo nezbytné k odstranění újmy vyplývající pouze z dovozu žalobkyně.
270
Nejprve je třeba připomenout, že čl. 9 odst. 4 druhý pododstavec základního nařízení stanoví, že „výše antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí, ale měla by být nižší než toto rozpětí, pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie“ a že „[o]dpovídajícím způsobem se použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a, 2b, 2c a 2d“.
271
Článek 7 odst. 2c základního nařízení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018 (Úř. věst. 2018, L 143, s. 1), stanoví:
„Pokud je rozpětí újmy vypočítáno na základě cílové ceny, použitý cílový zisk se stanoví při zohlednění faktorů, jako jsou například míra ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míra ziskovosti potřebná na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tato zisková marže nesmí být nižší než 6 %.“
272
Kromě toho čl. 7 odst. 2d základního nařízení, ve znění nařízení 2018/825, stanoví:
„Při stanovení cílové ceny se náležitým způsobem zohlední skutečné výrobní náklady výrobního odvětví Unie, vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia tohoto nařízení. Kromě toho se zohlední budoucí náklady, které nejsou zahrnuty v odstavci 2c tohoto článku a které vyplývají z těchto dohod a úmluv a vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2.“
273
V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 9 odst. 4 základního nařízení stanoví „pravidlo nižšího cla“, a sice že výše antidumpingového cla musí být nižší než zjištěné dumpingové rozpětí, pokud nižší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Cílem tohoto pravidla je zabránit tomu, aby uložené antidumpingové clo překračovalo to, co je nezbytné k odstranění újmy způsobené tomuto výrobnímu odvětví dumpingovým dovozem. Takové pravidlo je odůvodněno s ohledem na povahu a účel antidumpingových cel, která nepředstavují ani sankce, ani vyrovnávací opatření určená k náhradě utrpěné škody, ale ochranná opatření proti nekalé soutěži vyplývající z dumpingových dovozů. Cílem těchto cel je pouze zabránit dumpingovým dovozům nebo je učinit hospodářsky nezajímavými a tím napravit nerovnováhu na vnitrostátním trhu způsobenou tímto dumpingem (viz rozsudek ze dne 8. června 2023, Severstal a NLMK v. Komise, C‑747/21 P a C‑748/21 P, EU:C:2023:459, body 72 a 73 a citovaná judikatura).
274
Kromě toho, i když čl. 9 odst. 4 základního nařízení neobsahuje žádný údaj pro konkrétní výpočet antidumpingového cla a neukládá orgánům žádnou zvláštní metodologii k zajištění toho, aby antidumpingové clo nepřekračovalo meze toho, co je nezbytné k odstranění škodlivých účinků dumpingového dovozu dotčeného výrobku, je třeba připomenout, že uvedené orgány jsou v tomto rámci povinny přihlédnout k závěrům, k nimž došly v rámci analýz přičtení a nepřičtení újmy provedených na základě čl. 3 odst. 6 a 7 tohoto nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. března 2019, Canadian Solar Emea a další v. Rada (C‑236/17 P, EU:C:2019:258, body 161 a 163).
275
Aby částka antidumpingového cla uloženého na základě čl. 9 odst. 4 základního nařízení nepřesáhla to, co je nezbytné k odstranění škodlivých účinků dumpingového dovozu, je nezbytné, aby uvedená částka nezohledňovala škodlivé účinky způsobené jinými činiteli než tímto dovozem. Jinými slovy je třeba, aby orgány při určování této částky přihlížely k závěrům, k nimž tyto orgány dospěly v návaznosti na přezkum týkající se určení existence újmy ve smyslu čl. 3 odst. 6 a 7 tohoto nařízení. Toto zjištění je mimoto potvrzeno zněním čl. 9 odst. 4 základního nařízení, který zmiňuje „dumping a jím způsoben[ou] újm[u]“. Pojem „újma“ v témže odstavci musí být chápán stejně v tom smyslu, že se vztahuje k újmě vyplývající z dumpingu, a sice k újmě způsobené výlučně dumpingovým dovozem (rozsudek ze dne 27. března 2019, Canadian Solar Emea a další v. Rada, C‑236/17 P, EU:C:2019:258, body 169 a 170; v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. prosince 2020, Changmao Biochemical Engineering v. Distillerie Bonollo a další, C‑461/18 P, EU:C:2020:979, bod 65).
276
Pokud jde o čl. 7 odst. 2c základního nařízení, je třeba uvést, že toto ustanovení do značné míry kodifikuje přístup uplatňovaný v rámci metody „prodeje pod cenou“ za účelem určení „rozpětí újmy“ (v tomto smyslu viz stanovisko generálního advokáta N. Emilioua ve spojených věcech Severstal a Novolipetsk Steel v. Komise, C‑747/21 P a C‑748/21 P, EU:C:2023:20, body 33 až 35 a 57).
277
Na základě této metody se rozpětí újmy vypočítá srovnáním ceny dumpingového dovozu s orientační prodejní cenou výrobního odvětví Unie. Posledně uvedená cena odpovídá ceně, kterou by toto výrobní odvětví mohlo rozumně očekávat na trhu Unie bez tohoto dovozu. Za účelem stanovení takové hypotetické ceny se k výrobním nákladům výrobního odvětví Unie připočítává cílový zisk. Tento cílový zisk odpovídá ziskovému rozpětí, se kterým by výrobní odvětví Unie mohlo rozumně počítat za běžných tržních podmínek (rozsudek ze dne 8. června 2023, Severstal a NLMK v. Komise, C‑747/21 P a C‑748/21 P, EU:C:2023:459, bod 74).
278
Soudní dvůr v podstatě rozhodl, že použití této metody spadá do prostoru pro uvážení Komise. Použití orientační ceny namísto skutečné prodejní ceny výrobního odvětví Unie za účelem určení rozpětí újmy umožňuje zohlednit tlak dumpingového dovozu na snižování prodejních cen výrobního odvětví Unie. Zohlednění tohoto tlaku přitom přispívá k pravděpodobnosti výsledků získaných použitím této metody (rozsudek ze dne 8. června 2023, Severstal a NLMK v. Komise, C‑747/21 P a C‑748/21 P, EU:C:2023:459, bod 77).
279
Konečně čl. 7 odst. 2c základního nařízení se použije na řízení zahájená ode dne 8. června 2018, takže je v projednávané věci použitelný.
280
V projednávané věci Komise použila čl. 7 odst. 2c základního nařízení a vypočítala rozpětí újmy na základě cílové ceny.
281
Komise konkrétně v oddíle 5 napadeného nařízení uvedla, že dovoz z Korejské republiky způsobil kvůli objemu a cenám podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. V rámci posouzení čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise sice uznala, že dovoz z Turecka a Japonska představuje činitele, které přispěly k újmě, které utrpělo výrobní odvětví Unie, avšak v podstatě dospěla k závěru, že uvedené činitele nejsou dostatečně významné, aby tuto příčinnou souvislost oslabily.
282
V oddíle 7 napadeného nařízení Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Komise měla v bodě 378 odůvodnění napadeného nařízení za to, že by tomu tak bylo, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout přiměřeného zisku (jinými slovy „cílového zisku“) prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.
283
V bodech 378 až 380 a 383 a 384 odůvodnění napadeného nařízení Komise vysvětlila svou metodiku následovně:
„(378)
Komise nejprve určila výši cla potřebnou k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, a bylo schopno dosáhnout přiměřeného zisku (dále jen ‚cílový zisk‘) prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.
(379)
V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země a úroveň ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.
(380)
Komise stanovila základní zisk pokrývající plné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Během celého posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie ztráty. Jelikož byly nižší než minimum 6 % požadované v čl. 7 odst. 2c základního nařízení, bylo toto ziskové rozpětí nahrazeno hodnotou 6 %.
[…]
(383)
Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu, a to použitím cílového ziskového rozpětí ve výši 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté připočtením úprav podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení podle jednotlivých typů.
(384)
Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila pro jednotlivé typy produktu na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na volném trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF [náklady, pojištění a přepravné].“
284
Úroveň pro odstranění újmy (konečné rozpětí újmy) byla stanovena na 34,4 %, pokud jde o žalobkyni. (viz bod 385 odůvodnění napadeného nařízení).
285
Konečně Komise uvedla následující:
„(386)
Po poskytnutí konečných informací [žalobkyně] tvrdila, že stanovení rozpětí újmy je ovlivněno stejnou chybou jako výpočty cenového podbízení a její úvahy týkající se cenového podbízení platí obdobným způsobem. Rovněž rozpětí újmy by mělo být upraveno o dopad ostatních činitelů, které uvedla [žalobkyně].
(387)
Komise odkázala na své argumenty ve 184. až 188. bodě odůvodnění, jakož i na protiargumenty [žalobkyně] týkající se dopadu dovozu z jiných zemí, cenového vzorce superabsorpčních polymerů a investic výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v příslušných oddílech analýzy příčinných souvislostí. Tato tvrzení byla proto zamítnuta i s ohledem na stanovení rozpětí újmy.“
[omissis]
288
Zadruhé žalobkyně tvrdí, že metodika použitá Komisí v napadeném nařízení nebyla taková, aby zajistila, že výše uloženého antidumpingového cla nezohlední škodlivé účinky způsobené jinými činiteli než korejským dovozem, a to vzorcem pro výpočet superabsorpčních polymerů a dopadem investic uskutečněných výrobním odvětvím Unie, a dále dovozem z Turecka a Japonska.
289
Zaprvé, pokud jde o vzorec pro výpočet superabsorpčních polymerů a dopad investic uskutečněných výrobním odvětvím Unie, z přezkumu první výtky třetí části druhého žalobního důvodu (viz body 227 až 232 výše) vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že takové činitele přispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Žalobkyně tedy nemůže Komisi vytýkat, že nevyloučila údajné škodlivé účinky uvedených činitelů.
290
Zadruhé, pokud jde o dovoz z Turecka a Japonska, je třeba poznamenat, že žalobkyně neprokázala, že metodika použitá Komisí není vhodná k určení vhodné úrovně cla, která by umožnila odstranit újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že Komise tím, že zajistila, aby rozpětí újmy vyjadřovalo pouze rozdíl mezi váženou průměrnou dovozní cenou a cílovou cenou výrobního odvětví Unie vypočtenou v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení, zajistila, aby dumpingovému dovozu nebyla přičítána újma způsobená jinými činiteli.
291
Jak je totiž uvedeno v bodech 276 až 278 výše, metoda „prodeje pod cenou“ použitá Komisí na základě čl. 7 odst. 2c základního nařízení je založena na použití hypotetické cílové ceny výrobního odvětví Unie, která na rozdíl od skutečných prodejních cen výrobního odvětví Unie není ovlivněna účinky jiných činitelů způsobujících újmu, které Komise uznala.
292
V tomto ohledu žalobkyně ve svých písemnostech před Tribunálem s odkazem na rozsudek ze dne 27. března 2019, Canadian Solar Emea a další v. Rada (C‑236/17 P, EU:C:2019:258), tvrdí, že tato metoda je v rozporu s povinností nepřičítat cílovému dovozu škodlivé účinky způsobené jinými činiteli, která je uvedena v bodě 169 tohoto rozsudku. Žalobkyně se však dovolává rozsudku ze dne 27. března 2019, Canadian Solar Emea a další v. Rada (C‑236/17 P, EU:C:2019:258), pouze za účelem prokázání existence takové povinnosti, aniž konkrétně a přesně uvádí, že tento rozsudek zpochybnil použití výše uvedené metody při existenci jiných činitelů způsobujících újmu. Z uvedeného rozsudku ostatně nijak nevyplývá, že by Soudní dvůr vytýkal použití metody „prodeje pod cenou“, která je nyní kodifikována v čl. 7 odst. 2c základního nařízení, z důvodu, že tato metoda může porušit pravidlo, podle něhož je nezbytné, aby výše antidumpingového cla nezohledňovala škodlivé účinky způsobené jinými činiteli než dumpingovým dovozem.
293
Kromě toho je třeba poznamenat, že žalobkyně v žalobě konkrétně a přesně nezpochybnila váženou průměrnou dovozní cenu, kterou Komise použila pro stanovení cenového podbízení. Naproti tomu v replice poprvé tvrdí, že korejské ceny jsou rovněž sníženy účinky jiných činitelů, jako jsou zejména levný japonský a turecký dovoz. Je třeba konstatovat, že toto tvrzení je nepřípustné v rozsahu, v němž je poprvé uplatněno až v replice. V každém případě toto tvrzení, které ostatně nikdy nebylo vzneseno za účelem zpochybnění příčinné souvislosti mezi dovozem z Koreje a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, není v replice doplněno žádným konkrétním a podrobným vysvětlením, ani není podloženo konkrétními důkazy o dopadu těchto jiných činitelů na korejské ceny.
294
S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba dospět k závěru, že žalobkyně neprokázala, že se Komise dopustila zjevně nesprávných posouzení a porušila čl. 3 odst. 3 nebo čl. 9 odst. 4 základního nařízení tím, že použila metodu výpočtu rozpětí újmy a sazby antidumpingového cla, nebo že porušila její právo na obhajobu.
295
Třetí žalobní důvod tedy musí být zamítnut v plném rozsahu.
[omissis]
B. Závěry
341
S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba žalobu zamítnout v plném rozsahu.
[omissis]
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (sedmý rozšířený senát)
rozhodl takto:
1)
Žaloba se zamítá.
2)
LG Chem, Ltd ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí a společnostmi BASF Antwerpen NV, Nippon Shokubai Europe NV a Evonik Superabsorber GmbH.
Kowalik-Bańczyk
Buttigieg
Hesse
Dimitrakopoulos
Ricziová
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 19. března 2025.
Podpisy
( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.
( 1 ) – Jsou uvedeny pouze body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.
Amtliche Sprachfassungen
Diese Entscheidung liegt in folgenden Amtssprachen der Union vor — alle gleichermaßen verbindlich.
ČeštinaΕλληνικάEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiPortuguêsRomână