Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Celní kodex – Režim pasivního zušlechťovacího styku – Povolení – Článek 84 odst. 1 písm. b) pátá odrážka a článek 85 nařízení (EHS) č. 2913/92 – Článek 211 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 – Propuštění k vývozu u celního úřadu, který není uveden v povolení a nachází se v jiném členském státě než v tom, který toto povolení vydal – Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek – Osvobození – Článek 86 odst. 6 nařízení č. 952/2013 – Celní dluh vzniklý podle čl. 77 odst. 1 písm. a) nařízení č. 952/2013

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (senát pro předběžné otázky) 15. dubna 2026 ( *1 ) „Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Celní kodex – Režim pasivního zušlechťovacího styku – Povolení – Článek 84 odst. 1 písm. b) pátá odrážka a článek 85 nařízení (EHS) č. 2913/92 – Článek 211 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 – Propuštění k vývozu u celního úřadu, který není uveden v povolení a nachází se v jiném členském státě než v tom, který toto povolení vydal – Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek – Osvobození – Článek 86 odst. 6 nařízení č. 952/2013 – Celní dluh vzniklý podle čl. 77 odst. 1 písm. a) nařízení č. 952/2013“ Ve věci T‑589/24, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo) ze dne 6. srpna 2024, došlým Soudnímu dvoru dne 30. října 2024, v řízení A-GmbH proti Hauptzollamt C, TRIBUNÁL (senát pro předběžné otázky), během porad ve složení: S. Papasavvas, předseda, T. Pynnä, J. Laitenberger, G. Hesse (zpravodaj) a I. Dimitrakopoulos, soudci, generální advokátka: M. Brkan, za soudní kancelář: P. Cullen, rada, s přihlédnutím k tomu, že na základě čl. 50b třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie předal Soudní dvůr dne 15. listopadu 2024 žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunálu, s přihlédnutím k oblasti uvedené v čl. 50b prvním pododstavci písm. c) statutu Soudního dvora Evropské unie a k tomu, že nevyvstává samostatná otázka výkladu ve smyslu čl. 50b druhého pododstavce uvedeného statutu, s přihlédnutím k písemné části řízení, po jednání konaném dne 8. září 2025, s ohledem na vyjádření, která předložili: – za A-GmbH: K. Felderhoff, Rechtsanwalt, a P. Witte a H.-M. Wolffgang, daňoví poradci, – za belgickou vládu: S. Baeyens a M. Jacobs, jako zmocněnci, – za Evropskou komisi: B. Eggers a F. Moro, jako zmocněnkyně, po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 26. listopadu 2025, vydává tento Rozsudek 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 84 odst. 1 písm. b) páté odrážky, článku 85, čl. 145 odst. 1 a čl. 150 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. 1992, L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307, dále jen „celní kodex Společenství“), jakož i čl. 77 odst. 1 písm. a), čl. 86 odst. 6, čl. 211 odst. 1 písm. a) a čl. 259 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. 2013, L 269, s. 1, a oprava Úř. věst. 2013, L 287, s. 90, dále jen „celní kodex Unie“). 2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností A-GmbH a Hauptzollamt C (hlavní celní úřad C, Německo) ve věci použití povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku uděleného hlavním celním úřadem C k propuštění zboží Evropské unie do režimu pasivního zušlechťovacího styku společností A-GmbH u celního úřadu v Nizozemsku, který nebyl v tomto povolení uveden. Právní rámec 3 Celní kodex Společenství byl s účinností od 1. května 2016 zrušen a nahrazen celním kodexem Unie. Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení se však na tento spor nadále použije celní kodex Společenství v rozsahu, v němž se tyto skutkové okolnosti týkají období od 29. června 2015 do 30. dubna 2016. Celní kodex Společenství 4 Oddíl 3 kapitoly 2 hlavy IV celního kodexu Společenství byl nadepsán „Režimy s podmíněným osvobozením od cla a režimy s hospodářským účinkem“. Bod A tohoto oddílu obsahoval „[s]polečná ustanovení pro více režimů“. Články 84 a 85 tohoto kodexu byly součástí tohoto bodu. 5 Článek 84 odst. 1 písm. b) pátá odrážka celního kodexu Společenství uváděl: „1.   V článcích 85 až 90 se […] b) ‚celním režimem s hospodářským účinkem‘ rozumějí režimy: […] – pasivního zušlechťovacího styku.“ 6 Článek 85 celního kodexu Společenství stanovil: „Do celního režimu s hospodářským účinkem lze zboží propustit jen na základě povolení celních orgánů.“ 7 Článek 114 odst. 2 písm. c) druhá odrážka celního kodexu Společenství stanovil: „Následujícími výrazy se rozumí: […] c) ‚zušlechťovacími operacemi‘: – […] – zpracování zboží“. 8 Článek 145 celního kodexu Společenství zněl: „1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení článků 154 až 159 a článku 123 týkající se systému prosté výměny, umožňuje režim pasivního zušlechťovacího styku, aby zboží Společenství bylo dočasně vyvezeno z celního území Společenství za účelem podrobení zušlechťovacím operacím a aby výrobky vzniklé z těchto operací byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. […] 3.   Následujícími výrazy se rozumí: a) ‚dočasně vyváženým zbožím‘ zboží, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku; b) ‚zušlechťovacími operacemi‘ operace uvedené v čl. 114 odst. 2 písm. c) první, druhé a třetí odrážce; c) ‚zušlechtěnými výrobky‘ všechny produkty, které jsou výsledkem zušlechťovacích operací; […]“ 9 Článek 148 celního kodexu stanovil: „Povolení může být uděleno pouze […] b) lze-li zjistit, že zušlechtěné výrobky jsou výsledkem užití dočasně vyvezeného zboží. Případy a podmínky, kdy lze uplatnit odchylky od tohoto písmene, a podmínky, za nichž se tyto odchylky uplatní, se stanoví postupem projednávání ve výboru [pro celní kodex]; c) nehrozí-li, že povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku vážně poškodí zásadní zájmy zpracovatelů ve Společenství (hospodářské podmínky).“ 10 Článek 150 odst. 2 celního kodexu Společenství stanovil: „Úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla podle článku 151 se nepřizná tehdy, není-li splněna některá z podmínek nebo povinností vztahujících se k režimu pasivního zušlechťovacího styku, pokud není zjištěno, že toto nesplnění nemá skutečný vliv na správné provádění tohoto režimu.“ Prováděcí nařízení č. 2454/93 11 Článek 1 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92 (Úř. věst. 1993, L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3) ve znění nařízení Komise (ES) č. 1192/2008 ze dne 17. listopadu 2008 (Úř. věst. 2008, L 329, s. 1) (dále jen „prováděcí nařízení č. 2454/93“), stanovil: „Pro účely tohoto nařízení se rozumí: […] 13. jednotným povolením se rozumí: povolení, do něhož jsou zapojeny celní orgány ve více než jednom členském státě pro jeden z těchto postupů: – […] – celní režimy s hospodářským účinkem podle čl. 84 odst. 1 písm. b) kodexu nebo […]“ 12 Článek 496 písm. f) prováděcího nařízení č. 2454/93 definuje „celní úřad propouštějící zboží do režimu“ jako „celní úřad nebo celní úřady uvedené v povolení jako úřady zmocněné přijímat celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu“. 13 Článek 500 prováděcího nařízení č. 2454/93 zněl: „1.   Pokud je požadováno jednotné povolení, poskytuje se na základě předchozí dohody příslušných orgánů v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 2 a 3. 2.   V případě dočasného použití se žádost podává celním orgánům, v jejichž územním obvodu se nachází místo prvního použití, aniž je dotčen čl. 580 odst. 2 druhý pododstavec. V ostatních případech se žádost podává u příslušných celních orgánů v místě, kde je vedeno hlavní účetnictví žadatele, které umožňuje audit, a v němž se uskutečňuje alespoň část operací uskladňování, zušlechtění, přepracování nebo dočasného vývozu, které mají být v povolení zahrnuty. […] 3.   Příslušné celní orgány zašlou podle odstavce 2 […] žádost a návrh povolení ostatním zúčastněným celním orgánům, které potvrdí den jejich přijetí do 15 dnů. Ostatní dotčené celní orgány sdělí své případné připomínky do 30 dnů ode dne přijetí návrhu povolení. Pokud jsou v této lhůtě vzneseny námitky a není dosaženo shody, bude žádost v rozsahu vznesených námitek zamítnuta. 4.   Celní orgány mohou povolení vydat, pokud jim do 30 dnů nejsou sděleny žádné námitky k návrhu povolení. Kopii vydaného povolení zašlou všem dotčeným celním orgánům.“ Celní kodex Unie 14 Článek 26 celního kodexu Unie, nadepsaný „Platnost rozhodnutí na úrovni Unie“, stanoví: „S výjimkou případů, kdy je účinek rozhodnutí omezen na jeden nebo několik členských států, jsou rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů, platná na celém celním území Unie.“ 15 Článek 77 celního kodexu Unie, nadepsán „Propuštění do volného oběhu a dočasné použití“, zní takto: „1.   Celní dluh při dovozu vzniká v okamžiku, kdy je zboží, které není zbožím Unie a které podléhá dovoznímu clu, propuštěno do jednoho z těchto celních režimů: a) propuštění do volného oběhu, včetně propuštění podle ustanovení o konečném užití; […]“ 16 Článek 79 odst. 1 celního kodexu Unie stanoví: „U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním: a) některé z povinností stanovených v celních předpisech pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, pro jeho odnětí celnímu dohledu nebo pro pohyb, zušlechtění, uskladnění, dočasné uskladnění, dočasné použití zboží nebo nakládání s tímto zbožím na tomto území; b) některé z povinností stanovených v celních předpisech upravujících konečné užití zboží na celním území Unie; c) podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Unie, propuštěno do celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití.“ 17 Článek 82 odst. 1 celního kodexu Unie stanoví: „U zboží podléhajícího vývoznímu clu vzniká celní dluh při vývozu nesplněním: a) některé z některé z povinností stanovených v celních předpisech pro výstup zboží nebo b) podmínek, za nichž bylo povoleno, aby zboží opustilo celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla.“ 18 Článek 86 celního kodexu Unie, nadepsaný „Zvláštní pravidla pro výpočet částky dovozního cla“, v odstavci 6 stanoví: „Stanoví-li celní předpisy u zboží použití zvýhodněného sazebního zacházení, osvobození nebo úplného nebo částečného osvobození od dovozního nebo vývozního cla podle čl. 56 odst. 2 písm. d) až g), článků 203, 204, 205 a 208, nebo článků 259 až 262 tohoto nařízení nebo podle nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, použije se toto zvýhodněné sazební zacházení nebo osvobození rovněž v případech, kdy vznikl celní dluh podle článků 79 nebo 82 tohoto nařízení, pokud nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, nebyly pokusem o klamavé jednání.“ 19 Článek 173 celního kodexu Unie zní: „1.   Deklarantovi se na jeho žádost povolí změna jednoho nebo více údajů uvedených v již přijatém celním prohlášení. Změnou však nesmí být rozšířena působnost celního prohlášení na jiné zboží než na zboží, na které se původně vztahovalo. 2.   Změna se však nepovolí, jestliže je o její provedení požádáno poté, co došlo k jedné z těchto událostí: […] c) celní orgány zboží propustily. 3.   Na žádost deklaranta podanou do tří let ode dne přijetí celního prohlášení může být povolena změna celního prohlášení po propuštění zboží, aby deklarant mohl splnit své povinnosti v souvislosti s propuštěním zboží do příslušného celního režimu.“ 20 Článek 211 celního kodexu Unie stanoví: „1.   Povolení vydané celními orgány se vyžaduje pro: a) použití režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, režimu dočasného použití nebo režimu konečného užití; […]“ 21 Článek 259 celního kodexu Unie stanoví: „1.   Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby zboží Unie bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacích operací. Zušlechtěné produkty, které jsou výsledkem zušlechtění tohoto zboží, mohou být na žádost držitele povolení nebo jakékoli jiné osoby usazené na celním území Unie, získá-li tato osoba souhlas držitele povolení a jsou-li splněny podmínky povolení, propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. […] 3.   Celní orgány stanoví lhůtu, během níž musí být dočasně vyvezené zboží dovezeno zpět na celní území Unie ve formě zušlechtěných výrobků a propuštěno do volného oběhu, aby mu mohlo být přiznáno úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla. Na odůvodněnou žádost držitele povolení mohou povolit přiměřené prodloužení této lhůty.“ Nařízení v přenesené pravomoci 22 Článek 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. 2015, L 343, s. 1, dále jen „nařízení v přenesené pravomoci“), stanoví: „Výměna a uchovávání informací, které jsou potřebné pro žádosti a rozhodnutí, musí splňovat obecné požadavky na údaje, které jsou vymezeny v příloze A.“ 23 Kapitola 1 hlavy I přílohy A nařízení v přenesené pravomoci obsahuje tabulku, nadepsanou „Tabulka požadavků na údaje“. Sloupec 8b této tabulky („Žádost o použití režimu pasivního zušlechťovacího styku a jeho povolení“) obsahuje u datového prvku („DP“) 4/10 nadepsaného „Celní úřad(y) propuštění“ poznámku „A“, která odpovídá povinnému datovému prvku, tj. „údaj[ům, které] požaduje každý členský stát“. Prováděcí nařízení 2015/2447 24 Článek 261 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení č. 952/2013 (Úř. věst. 2015, L 343, s. 558, dále jen „prováděcí nařízení 2015/2447“), stanoví: „1.   Příslušný celní orgán rozhodne o žádosti bez konzultace ostatních dotčených celních orgánů, jak je stanoveno v článku 260 tohoto nařízení, v těchto případech: […] c) jedinou činností, která se týká jiných členských států, je operace, kdy celní úřad propuštění není celním úřadem vyřizujícím režim; […]“ Spor v původním řízení a předběžné otázky 25 Dne 1. prosince 2014 udělil hlavní celní úřad C společnosti A-GmbH, žalobkyni v původním řízení, povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku za účelem výroby arašídového oleje zušlechtěného v rámci zušlechťovacích operací ve společnosti se sídlem ve Švýcarsku (dále jen „povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku“). 26 Povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku uvádělo dva německé celní úřady (celní úřad W a celní úřad Z) jako celní úřady propuštění z tohoto titulu zmocněné přijímat celní prohlášení s návrhem na propuštění dočasně vyvezeného zboží do tohoto režimu. 27 Žalobkyně v původním řízení zakoupila v době od června 2015 do září 2017 v Nizozemsku surový arašídový olej ve volném oběhu. Toto zboží Unie bylo deklarováno u nizozemského celního úřadu k přímému vývozu do Švýcarska s uvedením kódu celního režimu 1000 (konečný vývoz bez předchozího celního režimu). Po provedení zušlechťovacích operací ve Švýcarsku žalobkyně v původním řízení propustila zušlechtěný výrobek do volného oběhu v Unii s kódem celního režimu 4000 (souběžné propuštění do volného oběhu bez předchozího celního režimu). Jako celní hodnotu uvedla žalobkyně v původním řízení náklady na zušlechťovací operace provedené ve Švýcarsku, a nikoli hodnotu dovezeného zušlechtěného arašídového oleje. 28 Hlavní celní úřad C změnil s účinností od 16. března 2018 povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku tak, že přidal uvedený nizozemský celní úřad jako celní úřad propuštění dočasně vyvezeného zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku. 29 Rozhodnutím o vyměření dovozního cla ze dne 25. července 2018 hlavní celní úřad C doměřil clo s odůvodněním, že žalobkyně v původním řízení nemohla využít režim pasivního zušlechťovacího styku, protože nenahlásila zboží Unie pod kódem režimu 2100 (dočasný vývoz v rámci pasivního zušlechťovacího styku bez předchozího celního režimu) u jednoho z německých celních úřadů uvedených v povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku. 30 Žalobkyně v původním řízení podala odpor proti tomuto výběru cla ze strany hlavního celního úřadu C. Kromě toho nechala u nizozemského celního úřadu změnit celní prohlášení pro vývoz surového arašídového oleje tak, aby byl v těchto prohlášeních uveden kód celního režimu pasivního zušlechťovacího styku (kód 2100 v kolonce č. 37) a odkaz na povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku (v kolonce č. 44). Rozhodnutím o vyměření cla ze dne 5. prosince 2018 hlavní celní úřad C snížil částku cla, které mělo být dodatečně vybráno, a ve zbývající části byl odpor zamítnut. 31 Finanzgericht (finanční soud, Německo), na který se obrátila žalobkyně v původním řízení, rozhodl, že žalobkyně v původním řízení nemohla při dovozu arašídového oleje uplatnit částečné osvobození od dovozního cla podle článku 145 celního kodexu Společenství, jelikož nepoužila povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku a nepropustila dočasně vyvezené zboží do tohoto režimu. 32 Uvedený soud měl za to, že ačkoli je hlavní celní úřad C v zásadě vázán rozhodnutími nizozemské celní správy, žalobkyně v původním řízení neměla povolení nezbytná k tomu, aby se na ni mohlo vztahovat částečné osvobození. Dále konstatoval, že tato neexistence povolení nemá skutečný vliv na správné provádění režimu pasivního zušlechťovacího styku, zejména proto, že nebylo možné zajistit identifikaci dotčeného zboží. Kromě toho měl Finanzgericht (finanční soud) za to, že se žalobkyně v původním řízení nemůže domáhat ani částečného osvobození na základě článku 212a celního kodexu Společenství, který byl nahrazen čl. 86 odst. 6 celního kodexu Unie, neboť se dopustila hrubé nedbalosti. 33 V rámci opravného prostředku „Revision“ podaného k Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo), který je předkládajícím soudem, žalobkyně v původním řízení v podstatě tvrdí, že okolnost, že vývozní prohlášení byla předložena celnímu úřadu, který není příslušný v Německu, neměla vliv na použití režimu pasivního zušlechťovacího styku, a to tím spíše, že hlavní celní úřad C měl k dispozici jiné prostředky, jak zajistit dodržování podmínek pro identifikaci dotčeného zboží. 34 V tomto ohledu se předkládající soud přiklání k názoru, že rozhodnutí nizozemského celního úřadu týkající se opravy vývozních prohlášení jsou platná na celém celním území Unie a že neuvedení nizozemského celního úřadu v povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku je pouze formální náležitostí. Kromě toho poukazuje na to, že nic nenasvědčuje tomu, že by žalobkyně v původním řízení nebyla v dobré víře. 35 Předkládající soud však vyjadřuje pochybnosti o možnosti využít částečné osvobození od dovozního cla pro propuštění zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem operací pasivního zušlechťovacího styku, do volného oběhu, pokud celní prohlášení k propuštění dočasně vyvezeného zboží do celního režimu pasivního zušlechťovacího styku byla podána u celního úřadu neuvedeného v povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku. 36 Nakonec si předkládající soud klade otázku, zda lze za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, použít ustanovení čl. 150 odst. 2 celního kodexu Společenství týkající se nesplnění, která neměla vliv na správné provádění režimu pasivního zušlechťovacího styku, nebo obdobně ustanovení čl. 86 odst. 6 celního kodexu Unie, která umožňují napravit vznik celního dluhu v případě nesrovnalosti. 37 Za těchto podmínek se Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: „1) Brání částečnému osvobození od dovozního cla po provedení pasivního zušlechťovacího styku podle čl. 145 odst. 1 celního kodexu, resp. čl. 259 odst. 1 celního kodexu Unie, pokud bylo celní prohlášení pro dočasně vyvezené zboží přijato celním úřadem, který není uveden jako celní úřad propuštění v povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku podle článku 85 celního kodexu ve spojení s jeho čl. 84 odst. 1 písm. b) pátou odrážkou celního kodexu resp. čl. 211 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie? 2) Musí být čl. 150 odst. 2 celního kodexu Společenství vykládán v tom smyslu, že se týká pouze povinností, které musí být splněny po propuštění dočasně vyváženého zboží do celního režimu pasivního zušlechťovacího styku, nebo se toto ustanovení použije rovněž již pro povinnosti související s podáním celního prohlášení k propuštění dočasně vyváženého zboží do pasivního zušlechťovacího styku? 3) Musí být čl. 86 odst. 6 celního kodexu Unie použit obdobně, pokud celní dluh podle čl. 77 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie vznikl propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu?“ K předběžným otázkám K první otázce 38 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda v situaci, kdy osoba, které členský stát vydal povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, propustí zboží Unie určené ke zušlechtění ve třetí zemi do režimu vývozu u celního úřadu nacházejícího se v jiném členském státě, který nevydal předchozí souhlas s tímto povolením k pasivnímu zušlechťovacímu styku a který v něm není uveden jako celní úřad propuštění, brání článek 85 celního kodexu Společenství ve spojení s čl. 84 odst. 1 písm. b) pátou odrážkou tohoto kodexu, jakož i čl. 211 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie částečnému osvobození od dovozního cla v režimu pasivního zušlechťovacího styku, stanovenému v čl. 145 odst. 1 celního kodexu Společenství a čl. 259 odst. 1 celního kodexu Unie. 39 V této souvislosti je třeba úvodem připomenout, že režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby zboží bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem podrobení zušlechťovacím operacím a aby výrobky vzniklé z těchto operací označené jako „zušlechtěné výrobky“ byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. 40 První otázka se týká jak ustanovení celního kodexu Společenství použitelných na skutkové okolnosti sporu v původním řízení v období od 29. června 2015 do 30. dubna 2016, tak ustanovení celního kodexu Unie použitelných na tyto skutkové okolnosti v období od 1. května 2016 do 11. září 2017. Část této otázky týkající se celního kodexu Společenství a část uvedené otázky týkající se celního kodexu Unie je třeba posoudit odděleně. K první otázce v rozsahu, v němž se týká celního kodexu Společenství 41 Článek 85 celního kodexu Společenství stanoví, že do celního režimu s hospodářským účinkem lze zboží propustit jen na základě povolení celních orgánů. 42 Konkrétně ze znění článku 85 celního kodexu Společenství ve spojení s čl. 84 odst. 1 písm. b) pátou odrážkou tohoto kodexu vyplývá, že využití režimu pasivního zušlechťovacího styku vyžaduje předchozí vydání povolení. Odůvodnění povinnosti požádat o takové předchozí povolení spočívá zejména v nutnosti ověřit v rámci zvláštní kontroly, zda jsou zušlechtěné výrobky výsledkem zpracování dočasně vyvezeného zboží. 43 Kromě toho čl. 148 písm. b) celního kodexu Společenství stanoví, že povolení k použití tohoto režimu je v zásadě uděleno pouze tehdy, lze-li zjistit, že zušlechtěné výrobky jsou výsledkem užití dočasně vyvezeného zboží. 44 Nakonec z čl. 496 písm. f) prováděcího nařízení č. 2454/93 vyplývá, že celní úřad nebo celní úřady uvedené v povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku jsou úřady zmocněné přijímat celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku. 45 Je totiž třeba připomenout, že určení celních úřadů, u nichž může být dočasně vyvezené zboží propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku, předem, zejména v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, kdy se celní úřad odpovědný za vývoz nachází v jiném členském státě než uvedený celní úřad vyřizující režim, zaručuje, že podmínky povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku budou ověřeny, a že případně budou přijata vhodná opatření k zajištění identifikace zboží v okamžiku dovozu po zušlechťovacích operacích. Určení celního úřadu propuštění má tedy důležitou kontrolní funkci pro řádný průběh postupu pasivního zušlechťovacího styku. 46 V tomto ohledu je třeba uvést, že režim pasivního zušlechťovacího styku, který vede k úplnému nebo částečnému osvobození od cla, je výjimečným opatřením určeným k usnadnění výkonu určitých hospodářských činností. Vzhledem k tomu, že tento režim s sebou nese zjevná rizika pro správné uplatňování celních předpisů a pro výběr cla, jsou osoby, na které se tento režim vztahuje, povinny striktně dodržovat povinnosti, jež z něj vyplývají. Stejně tak je třeba vykládat striktně důsledky, které pro ně vyplývají v případě nedodržení jejich povinností (obdobně viz rozsudek ze dne 14. ledna 2010, Terex Equipment a další, C‑430/08 a C‑431/08, EU:C:2010:15, bod 42). 47 Jak uvedla generální advokátka v bodech 29 a 30 svého stanoviska, z ustanovení týkajících se jednotného povolení, zejména z článků 500 a 501 prováděcího nařízení č. 2454/93, platných ke dni, kdy bylo ve věci v původním řízení vydáno povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku, vyplývá, že celní orgány členského státu, kterým byla předložena žádost o povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, jsou povinny sdělit návrh povolení celním orgánům jiného členského státu dotčeného zavedením režimu pasivního zušlechťovacího styku. K předchozí dohodě těchto orgánů ohledně tohoto návrhu povolení dochází v rámci postupu konzultací stanoveného v čl. 500 odst. 2 a 3 tohoto nařízení. Udělení jednotného povolení přitom s výhradou obecné dohody mezi dotčenými celními orgány ve smyslu článku 501 prováděcího nařízení č. 2454/93 podléhá této předchozí dohodě. V důsledku toho v případě neexistence takové dohody nepředstavuje povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku udělené jedním členským státem jednotné povolení, a není tak použitelné na území ostatních členských států. 48 Celní kodex Společenství tedy brání použití režimu pasivního zušlechťovacího styku v situaci, kdy osoba, které členský stát vydal povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, propustí zboží Unie určené ke zušlechtění ve třetí zemi do režimu vývozu u celního úřadu, který v tomto povolení není uveden jako celní úřad propuštění a nachází se v jiném členském státě, jenž nebyl součástí předchozí dohody ohledně tohoto povolení. 49 Pokud jde o možnost dodatečné opravy vývozních prohlášení za účelem propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku se zpětnou účinností, je třeba uvést, že ve věci v původním řízení hlavní celní úřad C určil nizozemský celní úřad za celní úřad propuštění příslušný k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku s účinností od 16. března 2018. Na žádost žalobkyně v původním řízení pak nizozemský celní úřad opravil prohlášení o vývozu surového arašídového oleje tak, aby byl v těchto prohlášeních uveden kód celního režimu pasivního zušlechťovacího styku (kód 2100 v kolonce č. 37) a odkaz na povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku (v kolonce č. 44). 50 Nicméně v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, nemůže oprava vývozních prohlášení celními orgány členského státu za účelem zohlednění se zpětnou účinností povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku vydaného orgány jiného členského státu nahradit předchozí dohodu ve smyslu článku 500 prováděcího nařízení č. 2454/93. 51 Mimoto taková dodatečná oprava vývozních prohlášení se nemůže opírat o čl. 78 odst. 3 celního kodexu Společenství. 52 Je pravda, že Soudní dvůr již v tomto ohledu rozhodl, že dodatečná oprava vývozních prohlášení v rámci postupu, který se řídí celním režimem, musí být v určitých případech povolena. Konkrétně čl. 78 odst. 3 celního kodexu Společenství umožňuje opravit celní prohlášení po propuštění zboží, pokud byly předpisy upravující daný celní režim použity na základě nesprávných nebo neúplných údajů. Taková oprava je však podmíněna tím, že budou dodržena ustanovení upravující propuštění zboží do tohoto režimu. Cíle režimu – v projednávaném případě cíle režimu pasivního zušlechťovacího styku – tedy nesmějí být ohroženy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. ledna 2010, Terex Equipment a další, C‑430/08 a C‑431/08, EU:C:2010:15, bod 65). 53 Podle informací poskytnutých předkládajícím soudem přitom podmínky pro propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebyly ve věci v původním řízení splněny. Stejně tak žádost o rozhodnutí o předběžné otázce neuvádí žádnou skutečnost, která by prokazovala, že žalobkyně v původním řízení měla v úmyslu při podání vývozních prohlášení pro dotčené zboží nebo při jeho zpětném dovozu propustit dotčené výrobky do tohoto režimu. V této souvislosti tak nebylo možné provést kontroly v okamžiku propuštění zušlechtěných výrobků do uvedeného režimu a v okamžiku zpětného dovozu zušlechtěných výrobků. Za těchto podmínek, ledaže by bylo možné nezbytná ověření provést dodatečně po propuštění zboží, byly cíle režimu pasivního zušlechťovacího styku již z důvodu nemožnosti těchto kontrol ohroženy ve smyslu judikatury uvedené v bodě 52 výše. K první otázce v rozsahu, v němž se týká celního kodexu Unie 54 Článek 211 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie stanoví, že pro použití režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, režimu dočasného použití nebo režimu konečného užití se vyžaduje povolení vydané celními orgány. Znění tohoto ustanovení je tedy podobné znění článku 85 celního kodexu Společenství v tom, že před propuštěním dočasně vyvezeného zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku je vyžadováno povolení. 55 Naproti tomu, jak uvedl předkládající soud v bodě 48 žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, ustanovení nové právní úpravy již nevyžadují za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, jednotné povolení s předchozí dohodou příslušných celních orgánů členských států, jichž se týká žádost o povolení. Článek 261 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení 2015/2447 totiž stanoví, že použití postupu konzultací pro účely dosažení předchozí dohody členských států, jichž se týká žádost o povolení, podle článku 260 tohoto nařízení, se nevyžaduje, pokud je žádost o povolení, která se týká jiných členských států, operace, kdy celní úřad propuštění není celním úřadem vyřizujícím režim. 56 Je však třeba připomenout, že v souladu s tabulkou v kapitole 1 hlavy I přílohy A nařízení v přenesené pravomoci musí být v povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku podle čl. 211 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie uveden celní úřad nebo celní úřady propuštění. Jak konstatovala generální advokátka v bodech 54 a 55 svého stanoviska, propuštění dočasně vyvezeného zboží u celního úřadu nebo jednoho z celních úřadů uvedených v tomto povolení představuje povinnost, kterou je třeba dodržet při provádění režimu pasivního zušlechťovacího styku. 57 Z informací poskytnutých předkládajícím soudem přitom vyplývá, že zboží dotčené ve věci v původním řízení bylo za účelem vývozu předloženo celnímu úřadu, který nebyl uveden v povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku. 58 V tomto ohledu, jak již bylo uvedeno v bodě 45 výše, je nezbytné určit předem celní úřad propuštění nebo celní úřady propuštění příslušné pro dočasný vývoz v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku, aby bylo možné ověřit správné použití postupu pasivního zušlechťovacího styku. 59 Pokud jde o možnosti opravy celního prohlášení, je třeba poznamenat, že tyto možnosti byly omezeny zavedením článku 173 celního kodexu Unie. Odstavec 3 tohoto článku stanoví možnost, aby celní orgány na žádost deklaranta a ve lhůtě tří let ode dne přijetí celního prohlášení povolily změnu celního prohlášení po propuštění zboží s cílem, aby deklarant mohl splnit své povinnosti v souvislosti s propuštěním zboží do příslušného celního režimu. Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že ačkoli tato možnost zmírňuje zásadu nezrušitelnosti celního prohlášení, nic to nemění na tom, že tato možnost je výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2023, Zes Zollner Electronic, C‑640/21, EU:C:2023:457, bod 43). 60 Pokud jde nakonec o okolnost, že rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů, jsou podle článku 26 celního kodexu Unie platná na celém celním území Unie, je třeba uvést, podobně jako to učinila generální advokátka v bodě 32 svého stanoviska, že povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku dotčené ve věci v původním řízení není jednotným povolením. Vzhledem k neexistenci předchozí dohody s příslušnými nizozemskými orgány přitom toto povolení nebylo použitelné na území jiných členských států, než je členský stát, který jej udělil. Za těchto okolností je možnost, aby celní úřad v jednom členském státě změnil celní prohlášení přidáním celního úřadu propuštění, který není v povolení uveden, což by znamenalo změnu povolení uděleného celními orgány jiného členského státu, v rozporu se zněním článku 26 celního kodexu Unie. Toto ustanovení ve skutečnosti vylučuje možnost, aby povolení příslušných celních orgánů členského státu, jehož účinky jsou omezeny na území tohoto členského státu, bylo platné na celém celním území Unie. 61 Je pravda, že německé celní orgány změnily s účinností od 16. března 2018 povolení k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku tak, že přidaly nizozemský celní úřad jako celní úřad příslušný k propuštění zboží uváděného na trh žalobkyní v původním řízení do tohoto režimu. Podle informací, které má Tribunál k dispozici, bylo cílem této změny zmocnit tento celní úřad k přijímání celních prohlášení s návrhem na propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku v budoucnu, tedy od 16. března 2018. Nemůže tedy dodatečně změnit prohlášení pro vývoz zboží vyhotovená před tímto datem za účelem jeho propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku. 62 Za těchto podmínek je třeba na první otázku odpovědět tak, že: – článek 85 celního kodexu Společenství ve spojení s čl. 84 odst. 1 písm. b) pátou odrážkou tohoto kodexu musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy osoba, které členský stát vydal povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, propustí zboží Unie určené ke zušlechtění ve třetí zemi do režimu vývozu u celního úřadu nacházejícího se v jiném členském státě, který nevydal předchozí souhlas s tímto povolením k pasivnímu zušlechťovacímu styku a který v něm není uveden jako celní úřad propuštění, brání toto ustanovení částečnému osvobození od dovozního cla v režimu pasivního zušlechťovacího styku, stanovenému v čl. 145 odst. 1 uvedeného kodexu; – článek 211 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy je zboží Unie určené ke zušlechtění ve třetí zemi propuštěno do režimu vývozu u celního úřadu, který není uveden jako celní úřad propuštění v povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, brání toto ustanovení částečnému osvobození od dovozního cla v režimu pasivního zušlechťovacího styku, stanovenému v čl. 259 odst. 1 celního kodexu Unie. K druhé otázce 63 Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 150 odst. 2 celního kodexu Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že se použije až po propuštění dočasně vyvezeného zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku, nebo rovněž v okamžiku podání celního prohlášení s návrhem na propuštění dočasně vyvezeného zboží do tohoto režimu, tj. před tímto propuštěním. 64 Vzhledem k odpovědi na první otázku není třeba na druhou otázku odpovídat. Z této odpovědi vyplývá, že v situaci vyznačující se propuštěním zboží Unie k vývozu do třetí země za účelem jeho zušlechtění, uskutečněným do 30. dubna 2016, u celního úřadu propuštění a nacházejícího se v členském státě, jehož celní orgán nedal předchozí souhlas za účelem přijetí jednotného povolení k využití režimu pasivního zušlechťovacího styku, musí být článek 85 celního kodexu Společenství ve spojení s čl. 84 odst. 1 písm. b) pátou odrážkou tohoto kodexu vykládán v tom smyslu, že brání částečnému osvobození od dovozního cla v režimu pasivního zušlechťovacího styku, stanovenému v čl. 145 odst. 1 uvedeného kodexu. 65 Jak tedy uvedla generální advokátka v bodech 38 a 39 svého stanoviska, čl. 150 odst. 2 celního kodexu Společenství, který se týká pouze podmínek a povinností vztahujících se k režimu pasivního zušlechťovacího styku, se na takové pochybení, jako je pochybení dotčené v původním řízení, které spočívá v propuštění zboží k vývozu u celního úřadu nacházejícího se na území členského státu, na který se nevztahuje povolení k propuštění zboží do tohoto režimu, nepoužije. Ke třetí otázce 66 Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda se čl. 86 odst. 6 celního kodexu Unie použije obdobně, pokud celní dluh podle čl. 77 odst. 1 písm. a) tohoto kodexu vznikl propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu. 67 Článek 86 odst. 6 celního kodexu Unie umožňuje za určitých podmínek napravit nedostatky, k nimž došlo v rámci dovozu nebo vývozu zboží. Jak přitom uvádí předkládající soud, dovoz dotčeného zboží ve věci v původním řízení byl oprávněný, takže odpovídající celní dluh vznikl v okamžiku, kdy bylo toto zboží propuštěno do volného oběhu podle čl. 77 odst. 1 písm. a) celního kodexu Unie, což je situace, na kterou se čl. 86 odst. 6 tohoto kodexu nevztahuje. 68 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že nic ve znění čl. 86 odst. 6 celního kodexu Unie nenaznačuje, že by se toto ustanovení mohlo použít obdobně na takovou situaci, jako je situace uvedená v čl. 77 odst. 1 písm. a) tohoto kodexu. Článek 86 odst. 6 celního kodexu Unie totiž výslovně odkazuje na články 79 a 82 tohoto kodexu, které se týkají situací odlišných od propuštění do volného oběhu stanoveného v čl. 77 odst. 1 písm. a) uvedeného kodexu. Jeho cílem je tedy napravit nesplnění podmínek stanovených například pro propuštění zboží do zvláštního celního režimu. V tomto případě musejí být již splněny ostatní podmínky pro propuštění do takového režimu, jako je podání celního prohlášení u celního úřadu uvedeného v povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku. 69 Na třetí otázku je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 86 odst. 6 celního kodexu Unie musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije obdobně, pokud celní dluh podle čl. 77 odst. 1 písm. a) tohoto kodexu vznikl propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu. K nákladům řízení 70 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Tribunálu než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (senát pro předběžné otázky) rozhodl takto: 1) Článek 85 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve spojení s čl. 84 odst. 1 písm. b) pátou odrážkou tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy osoba, které členský stát vydal povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, propustí zboží Unie určené ke zušlechtění ve třetí zemi do režimu vývozu u celního úřadu nacházejícího se v jiném členském státě, který nevydal předchozí souhlas s tímto povolením k pasivnímu zušlechťovacímu styku a který v něm není uveden jako celní úřad propuštění, brání toto ustanovení částečnému osvobození od dovozního cla v režimu pasivního zušlechťovacího styku, stanovenému v čl. 145 odst. 1 uvedeného nařízení. 2) Článek 211 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy je zboží Unie určené ke zušlechtění ve třetí zemi propuštěno do režimu vývozu u celního úřadu, který není uveden jako celní úřad propuštění v povolení k pasivnímu zušlechťovacímu styku, brání toto ustanovení částečnému osvobození od dovozního cla v režimu pasivního zušlechťovacího styku, stanovenému v čl. 259 odst. 1 tohoto nařízení. 3) Článek 86 odst. 6 nařízení č. 952/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije obdobně, pokud celní dluh podle čl. 77 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení vznikl propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu. Papasavvas Pynnä Laitenberger Hesse Dimitrakopoulos Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne. Podpisy ( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.