Digitální služby – Nařízení (EU) 2022/1925 – Označení za strážce přístupu – Služba on-line sociálních sítí – Článek 3 odst. 1, 2 a 5 nařízení 2022/1925 – Požadavky – Domněnky – Vyvrácení domněnek – Právo na obhajobu – Rovné zacházení

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého rozšířeného senátu) 17. července 2024 ( *1 ) „Digitální služby – Nařízení (EU) 2022/1925 – Označení za strážce přístupu – Služba on-line sociálních sítí – Článek 3 odst. 1, 2 a 5 nařízení 2022/1925 – Požadavky – Domněnky – Vyvrácení domněnek – Právo na obhajobu – Rovné zacházení“ Ve věci T‑1077/23, Bytedance Ltd, se sídlem v George Town (Kajmanské ostrovy), zástupci: E. Batchelor, N. Baeten a M. Frese, advokáti, žalobkyně, proti Evropské komisi, zastupci: O. Gariazzo, M. Mataija, I. Rogalski a C. Sjödin, jako zmocněnci, žalované, TRIBUNÁL (osmý rozšířený senát), ve složení: A. Kornezov (zpravodaj), předseda, G. De Baere, D. Petrlík, K. Kecsmár a S. Kingston, soudci, za soudní kancelář: A. Marghelis, rada, s přihlédnutím k písemné části řízení, zejména: – k návrhu na projednání věci ve zrychleném řízení, který žalobkyně podala dne 16. listopadu 2023, jakož i ke zkrácené verzi žaloby, v níž se žalobkyně vzdala některých žalobních důvodů, pokud by bylo návrhu na zrychlené řízení vyhověno, – k rozhodnutí Tribunálu ze dne 8. prosince 2023, kterým bylo vyhověno návrhu na projednání věci ve zrychleném řízení, – k usnesení ze dne 9. února 2024, Bytedance v. Komise (T‑1077/23 R, nezveřejněné, EU:T:2024:94), kterým byl zamítnut návrh na předběžné opatření, – k písemným otázkám Tribunálu účastnicím řízení a jejich odpovědím na tyto otázky došlým kanceláři Tribunálu dne 16. února 2024, po jednání konaném dne 29. dubna 2024, vydává tento Rozsudek 1 Svou žalobou podanou na základě článků 263 SFEU se žalobkyně, společnost Bytedance Ltd. domáhá zrušení rozhodnutí Komise C(2023) 6102 final ze dne 5. září 2023, kterým byla společnost ByteDance označena za strážce přístupu podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. 2022, L 265, s. 1, dále jen „DMA“) (dále jen „napadené rozhodnutí“). I. Skutečnosti předcházející sporu 2 Žalobkyně, která byla založena v Číně v roce 2012 a zapsána podle práva Kajmanských ostrovů, provozuje spolu se společnostmi, které přímo či nepřímo ovládá (dále společně jen „ByteDance“), mimo jiné digitální platformu TikTok. 3 Digitální platforma TikTok, která byla ve stávající verzi spuštěna v Evropské unii v srpnu 2018, umožňuje svým uživatelům vyhledávat, prohlížet a vysílat videonahrávky a také navzájem reagovat, komunikovat a sdílet obsah s jinými uživateli. 4 Dne 3. července 2023 předložila žalobkyně Evropské komisi oznámení podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce DMA (dále jen „oznámení“), v němž tvrdila, zaprvé že TikTok je platformou pro sdílení videonahrávek ve smyslu čl. 2 bodu 2 písm. d) a bodu 8 DMA, zadruhé že nebyla splněna prahová hodnota stanovená v čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA, takže společnost ByteDance nemohla být považována za subjekt splňující požadavky čl. 3 odst. 1 DMA, aby mohla být označena za strážce přístupu, a zatřetí že domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA pro účely označení podniku za strážce přístupu byly v každém případě vyvráceny na základě tvrzení a důkazů, které předložila podle čl. 3 odst. 5 prvního pododstavce DMA. 5 Dopisem ze dne 26. července 2023 informovala Komise žalobkyni o svém předběžném stanovisku, pokud jde jednak o označení společnosti ByteDance za strážce přístupu v souladu s čl. 3 odst. 4 DMA a jednak o kvalifikaci TikTok jako služby on-line sociálních sítí, která může představovat klíčovou bránu umožňující podnikatelským uživatelům oslovit jejich koncové uživatele (dále jen „klíčová brána“) ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA (dále jen „předběžné stanovisko“). 6 Žalobkyně odpověděla na předběžné stanovisko dopisem ze dne 2. srpna 2023. 7 Dne 5. září 2023 přijala Komise napadené rozhodnutí. 8 V napadeném rozhodnutí Komise nejprve konstatovala, že TikTok je službou on-line sociálních sítí ve smyslu čl. 2 bodu 7 DMA, a tudíž hlavní službou platformy (dále jen „HSP“) ve smyslu čl. 2 bodu 2 písm. c) DMA. 9 Zadruhé Komise konstatovala, že společnost ByteDance splnila prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA ve vztahu ke službě TikTok, což vedlo k předpokladu, že požadavky čl. 3 odst. 1 DMA týkající se označení za strážce přístupu byly splněny. 10 Zatřetí měla Komise za to, že argumenty předložené žalobkyní v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA nebyly dostatečně podložené, aby tyto domněnky zjevně zpochybnily. V důsledku toho a v souladu s čl. 3 odst. 5 druhým pododstavcem DMA Komise tyto argumenty odmítla, aniž zahájila šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA. 11 Články 1 a 2 výroku napadeného rozhodnutí znějí následovně: „Článek 1 Společnost ByteDance se označuje za strážce přístupu v souladu s článkem 3 [DMA]. Článek 2 Následující [HSP] společnosti ByteDance je [klíčovou branou] ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) [DMA]: a) služba on-line sociální sítě TikTok společnosti ByteDance.“ II. Návrhová žádání účastnic řízení 12 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál: – zrušil napadené rozhodnutí; – uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení. 13 Komise navrhuje, aby Tribunál: – žalobu zamítl; – uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení. III. Právní otázky 14 Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 3 odst. 1 a 5 DMA, druhý z porušení práva na obhajobu a třetí z porušení zásady rovného zacházení. A. K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 3 odst. 1 a 5 nařízení DMA 15 První žalobní důvod se skládá z pěti částí, z nichž první vychází z toho, že Komise použila nesprávný právní standard pro posouzení argumentů předložených k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, druhá až čtvrtá část vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 1 a 5 DMA tím, že odmítla argumenty předložené k vyvrácení domněnky, že společnost ByteDance má významný dopad na vnitřní trh, domněnky, že TikTok je klíčovou bránou, a domněnky, že společnost ByteDance má zavedené a trvalé postavení, a pátá část vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 1 a 5 DMA tím, že neprovedla celkové posouzení předložených důkazů. 16 Před přezkoumáním prvního žalobního důvodu v jeho jednotlivých částech, je třeba připomenout jednak genezi a normativní obsah DMA a jednak relevantní aspekty napadeného rozhodnutí, které jsou nesporné. 1.   Ke genezi a normativnímu obsahu DMA 17 Z bodu 1 odůvodnění DMA v podstatě vyplývá, že v dnešní době hrají digitální služby obecně a on-line platformy obzvlášť v hospodářství stále důležitější úlohu tím, že umožňují podnikům oslovovat uživatele v celé Unii, usnadňují přeshraniční obchod a velkému počtu podniků v Unii otevírají zcela nové obchodní příležitosti, z čehož mají prospěch spotřebitelé v Unii. 18 Jak však zdůraznil unijní normotvůrce v bodě 2 odůvodnění DMA, některé digitální služby, označované jako HSP, často vykazují vlastnosti, jako jsou mimořádně velké úspory z rozsahu, velmi silné síťové účinky, schopnost propojit díky vícestrannosti těchto služeb řadu podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, významná míra závislosti podnikatelských i koncových uživatelů, účinek uzavření, nedostatek tzv. multi-homingu ke stejnému účelu na straně koncových uživatelů, vertikální integrace a výhody založené na datech, které mohou mít ve spojení s nekalými praktikami podniků poskytujících HSP za následek podstatné narušení otevřenosti hospodářské soutěže u HSP, jakož i dopad na poctivost obchodního vztahu mezi podniky poskytujícími takové služby a jejich podnikatelskými a koncovými uživateli. To může vést k rychlému a potenciálně dalekosáhlému snížení možností výběru pro podnikatelské a koncové uživatele, a může to tak poskytovateli těchto služeb propůjčovat postavení tzv. gatekeepera (dále jen „strážce přístupu“). 19 V tomto ohledu unijní normotvůrce poznamenal, že tržní procesy často nejsou schopny zajistit spravedlivé hospodářské výsledky, pokud jde o HSP, a že stávající unijní právo dostatečně neřeší potenciálně nepříznivé dopady spojené s některými charakteristikami HSP. Zejména podotkl, že ačkoli se na jednání strážců přístupu nadále vztahují články 101 a 102 SFEU, oblast působnosti těchto ustanovení je omezena na určité případy tržní síly, například dominantní postavení na konkrétních trzích, a protisoutěžní jednání, a k uplatnění těchto ustanovení dochází ex post, přičemž toto uplatnění vyžaduje rozsáhlé šetření často velmi složitých skutečností v jednotlivých případech. Kromě toho unijní normotvůrce konstatoval, že stávající unijní právo neřeší nebo účinně neřeší problémy pro účinné fungování vnitřního trhu, které představuje jednání strážců přístupu, kteří nemusí mít nutně dominantní postavení z hlediska práva hospodářské soutěže (v tomto smyslu viz bod 5 odůvodnění DMA). Unijní normotvůrce rovněž zdůraznil, že cíl DMA doplňuje, i když se od něj liší, cíl ochrany nenarušené hospodářské soutěže na jakémkoli daném trhu, jak je definován v právních předpisech o hospodářské soutěži, kterým je zajistit, aby trhy, na nichž působí strážci přístupu, byly a zůstaly konkurenční a spravedlivé, nezávisle na skutečných, pravděpodobných nebo předpokládaných účincích jednání daného strážce přístupu, na něž se na daném trhu vztahuje DMA (v tomto smyslu viz bod 11 odůvodnění DMA). 20 Unijní normotvůrce dále konstatoval, že k řešení nekalých praktik a otevřenosti hospodářské soutěže u digitálních služeb, nebo alespoň některých z nich, již byla přijata nebo navržena řada regulačních řešení na vnitrostátní úrovni, a že tím vznikla různá regulační řešení, což vedlo k roztříštěnosti vnitřního trhu, a tudíž i většímu riziku zvýšených nákladů na dodržování předpisů v důsledku různých souborů vnitrostátních regulačních požadavků (v tomto smyslu viz bod 6 odůvodnění DMA). 21 Na základě těchto skutečností se unijní normotvůrce rozhodl přijmout DMA, a to zejména proto, aby přispěl k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel pro zajištění toho, aby trhy v digitálním odvětví obecně, a zejména pro podnikatelské a koncové uživatele HSP poskytovaných strážci přístupu, byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé (v tomto smyslu viz čl. 1 odst. 1 a bod 7 odůvodnění DMA). 22 Cílem zaručit otevřenost trhů v digitálním odvětví hospodářské soutěži se – jak vyplývá z bodů 32 a 33 odůvodnění DMA – rozumí schopnost podniků účinně překonávat překážky pro vstup na trh a expanzi a konkurovat strážci přístupu díky kvalitě svých produktů a služeb. Účelem cíle zajistit spravedlnost zmíněných trhů je zabránit nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů, při níž strážce přístupu získává nepřiměřenou výhodu, přičemž vhledem ke klíčovému postavení a lepší vyjednávací síle strážců přístupu je možné, že se strážci přístupu budou chovat způsobem, který ostatním neumožňuje plně využívat výhod plynoucích z jejich vlastních příspěvků, a jednostranně stanoví nevyvážené podmínky pro používání svých HSP nebo služeb poskytovaných společně s HSP nebo na jejich podporu. 23 Za tímto účelem čl. 3 odst. 1 DMA stanoví, že podnik je označen za strážce přístupu, pokud splňuje tyto tři kumulativní požadavky: a) má významný dopad na vnitřní trh; b) poskytuje [HSP], která je klíčovou branou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, a c) má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá. 24 Podle čl. 3 odst. 2 DMA se má za to, že podnik příslušné požadavky uvedené v odstavci 1 splňuje: a) v souvislosti s odst. 1 písm. a), pokud dosahuje v každém z posledních tří účetních období v Unii ročního obratu nejméně 7,5 miliardy eur [(dále jen „prahová hodnota obratu realizovaného v Unii“)], nebo pokud jeho průměrná tržní kapitalizace nebo rovnocenná reálná tržní hodnota dosáhly v posledním účetním období nejméně 75 miliard eur [(dále jen „prahová hodnota pro celosvětovou tržní hodnotu“)], a poskytuje stejnou [HSP] alespoň ve třech členských státech; b) v souvislosti s odst. 1 písm. b), pokud poskytuje [HSP], jež měla v uplynulém účetním období nejméně 45 milionů aktivních koncových uživatelů usazených nebo nacházejících se v Unii [(dále jen „koncoví uživatelé“)] a ročně nejméně 10000 aktivních podnikatelských uživatelů usazených v Unii [(dále jen „podnikatelští uživatelé“)], jejichž identifikace a výpočet se provádí v souladu s metodikou a ukazateli uvedenými v příloze; c) v souvislosti s odst. 1 písm. c), pokud byly prahové hodnoty uvedené v písmenu b) tohoto odstavce dosaženy v každém z posledních tří účetních období. 25 Článek 3 odst. 5 první pododstavec DMA stanoví, že podnik poskytující HSP může spolu se svým oznámením podle čl. 3 odst. 3 prvního pododstavce DMA předložit dostatečně podložené argumenty, aby prokázal, že výjimečně z důvodu okolností, za nichž příslušná HSP působí, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, přestože dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2. 26 Podle čl. 3 odst. 5 druhého a třetího pododstavce DMA může Komise v případě, že má za to, že argumenty předložené podle prvního pododstavce podnikem poskytujícím HSP nejsou dostatečně podložené, protože jimi nejsou zjevně zpochybněny domněnky podle odstavce 2 tohoto článku, tyto argumenty ve lhůtě uvedené v odstavci 4 tohoto článku odmítnout, aniž zahájí šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA. 27 Na druhé straně, pokud podnik poskytující HSP předloží takové dostatečně podložené argumenty, kterými jsou zjevně zpochybněny domněnky podle čl. 3 odst. 2 DMA, může Komise ve stejné lhůtě zahájit šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA. 28 V neposlední řadě je třeba poznamenat, že DMA stanoví cílený soubor právních povinností, které musí podniky, jež byly označeny za strážce přístupu, dodržovat ve vztahu ke každé z HSP uvedené v příslušném rozhodnutí o označení. Tyto povinnosti se týkají některých praktik, o nichž se při zohlednění charakteristik digitálního odvětví má za to, že narušují otevřenost hospodářské soutěži nebo jsou zneužívající, případně obojí, a které mají obzvláště negativní přímý dopad na podnikatelské uživatele a koncové uživatele (v tomto smyslu viz bod 31 odůvodnění DMA). 2.   K nesporným aspektům napadeného rozhodnutí 29 V první řadě žalobkyně v rámci projednávaného sporu nezpochybňuje, že TikTok představuje službu on-line sociálních sítí ve smyslu čl. 2 bodu 2 písm. c) a bodu 7 DMA, a nikoli službu platforem pro sdílení videonahrávek ve smyslu čl. 2 bodu 2 písm. d) a odst. 8 DMA, jak bylo konstatováno v napadeném rozhodnutí. 30 Ve druhé řadě žalobkyně nezpochybňuje, že byly splněny prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) DMA, a že v důsledku toho byla společnost ByteDance považována za subjekt splňující příslušné požadavky čl. 3 odst. 1 DMA pro účely svého označení za strážce přístupu. 31 Žalobkyně zaprvé zejména nezpochybňuje zjištění obsažené v napadeném rozhodnutí, že celosvětová tržní hodnota společnosti ByteDance, odhadovaná v uplynulém účetním období na [> 75] ( 1 ) miliard eur, překročila prahovou hodnotu pro celosvětovou tržní hodnotu stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, ani to, že TikTok byl dostupný ve všech členských státech Unie, a že v důsledku toho byla splněna i podmínka stanovená v témže ustanovení, že příslušná HSP musí být poskytována alespoň ve třech členských státech, takže společnost ByteDance mohla být považována za společnost s významným dopadem na vnitřní trh ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) DMA. 32 Zadruhé žalobkyně nezpochybňuje, že byly dosaženy prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, tj. nejméně 45 milionů koncových uživatelů a nejméně 10000 podnikatelských uživatelů, takže lze předpokládat, že TikTok představuje klíčovou bránu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA. Z napadeného rozhodnutí totiž vyplývá, že v roce 2022 měla služba TikTok 125 milionů koncových uživatelů a [> 10000] podnikatelských uživatelů. 33 Zatřetí žalobkyně nezpochybňuje ani to, že prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA byly dosaženy v každém z posledních tří účetních období, a že v důsledku toho lze v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA předpokládat, že společnost ByteDance má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá, a to ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) DMA. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že v letech 2020, 2021 a 2022 měla služba TikTok [> 45], [> 45] a 125 milionů koncových uživatelů a při konzervativním odhadu nejméně [> 10000], [> 10000] a [> 10000] podnikatelských uživatelů, což přesahuje prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 34 Naproti tomu se účastníci řízení neshodují v tom, zda Komise mohla bez pochybení konstatovat, že argumenty předložené žalobkyní v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA nebyly dostatečně odůvodněné, aby zjevně zpochybnily domněnky podle čl. 3 odst. 2 DMA, pokud jde o službu TikTok. 35 První žalobní důvod v jeho různých částech je třeba zkoumat s přihlédnutím k těmto úvahám. 3.   K právnímu kritériu, které Komise použila při zkoumání argumentů předložených k vyvrácení domněnek (první část prvního žalobního důvodu) 36 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise v napadeném rozhodnutí použila nesprávný právní standard při posuzování argumentů a důkazů, které předložila v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA, aby vyvrátila domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA. Svou první výtkou vytýká Komisi, že odmítla některé „kvalitativní“ argumenty a důkazy, a svou druhou výtkou, že stanovila příliš vysokou důkazní úroveň, neboť vyžaduje „přesvědčivé“ důkazy. a)   K druhu argumentů a důkazů, které mohou být předloženy k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA 1) Argumenty účastnic řízení 37 Žalobkyně tvrdí, jak uvedla na jednání, že Komise v bodě 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně odmítla některé „kvalitativní“ argumenty a důkazy, které předložila za účelem vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA. Podle jejího názoru je výklad bodu 23 odůvodnění DMA, na němž Komise založila své odmítnutí těchto argumentů a důkazů a podle něhož jsou vyloučeny všechny důkazy, které nejsou v tomto bodě odůvodnění uvedeny, v rozporu jak se zněním tohoto bodu odůvodnění, tak s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA, podle něhož musí kvalifikace strážce přístupu splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, přičemž se zohlední „okolnosti, za nichž příslušná [HSP] působí“. Dotyčný bod odůvodnění totiž vylučuje pouze odůvodnění založená na hospodářských faktorech, které se snaží využít definice trhu nebo prokázat nárůst efektivity. Naproti tomu nevylučuje „kvalitativní“ důkazy, které přímo souvisejí s vyvrácením uvedených domněnek, podle kterých kvantitativní prahové hodnoty potvrzují status strážce přístupu. Je však neúčelné přijímat pouze kvantitativní prvky za účelem vyvrácení taktéž kvantitativních prahových hodnot, na nichž jsou tyto domněnky založeny. 38 Komise souhlasí s žalobkyní, že bod 23 odůvodnění DMA nelze vykládat tak, že vylučuje „kvalitativní“ argumenty a důkazy, pokud jsou přímo spojeny s kvantitativními prahovými hodnotami, na nichž jsou založeny domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA, a že faktory, které lze zohlednit a jež jsou uvedeny v tomto bodě odůvodnění, jsou uvedeny příkladmo. Uvádí však, že v napadeném rozhodnutí neodmítla jako irelevantní „kvalitativní“ argumenty nebo důkazy předložené žalobkyní, ale že je přezkoumala, stejně jako „kvantitativní“ argumenty a důkazy předložené žalobkyní, pokud měly přímou souvislost s těmito domněnkami. Podle jejího názoru jediné argumenty, které byly vyloučeny z důvodu, že neměly přímou souvislost s kvantitativními prahovými hodnotami, na nichž jsou tyto domněnky založeny, byly takzvané „dodatečné“ argumenty žalobkyně, jak jsou uvedeny v bodě 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 2) Závěry Tribunálu 39 Úvodem je třeba poznamenat, že výrazem „ ‚kvalitativní‘ argumenty a důkazy“ má žalobkyně v rámci první výtky na mysli argumenty a důkazy, které předložila v průběhu správního řízení, aby vyvrátila domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA, a které nebyly vyjádřeny číselnými hodnotami. 40 V této souvislosti je třeba poznamenat, že může být obtížné, ne-li nemožné, rozlišovat mezi „kvantitativními“ a „kvalitativními“ argumenty nebo důkazy. Argument, který má „kvalitativní“ povahu, je často podložen číselnými údaji. Mohlo by být tedy patrně umělé oddělovat jeden od druhého a uznávat význam pouze kvantitativního prvku, přestože je určen k podpoře argumentu kvalitativní povahy. 41 Na základě tohoto upřesnění je zapotřebí uvést, že požadavky na označení za strážce přístupu stanovené v čl. 3 odst. 1 DMA nejsou vyjádřeny číselnými hodnotami. Aby byl dotyčný podnik takto označen, musí mít významný dopad na vnitřní trh, poskytovat HSP, která představuje hlavní klíčovou bránu, a mít zavedené a trvalé postavení ve své činnosti nebo předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá. 42 Je pravda, že prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA, které umožňují předpokládat, že byly splněny požadavky stanovené v odstavci 1 uvedeného článku, jsou v podstatě kvantitativní. 43 Jedná se však o vyvratitelné domněnky. Článek 3 odst. 5 první a druhý pododstavec DMA umožňuje dotčenému podniku předložit dostatečně podložené argumenty, aby prokázal, že výjimečně nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1 uvedeného článku, přestože splňuje všechny kvantitativní prahové hodnoty stanovené v odstavci 2 uvedeného článku a vzhledem k okolnostem, za nichž dotčená HSP působí. Pokud tyto argumenty nejsou dostatečně podložené, protože zjevně nezpochybňují uvedené domněnky, může je Komise odmítnout, aniž zahájí šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA. 44 Nic ve znění čl. 3 odst. 5 DMA tedy Komisi neumožňuje, aby argumenty nebo důkazy předložené podnikem bez dalšího vyloučila jako irelevantní z důvodu, že nejsou vyjádřeny číselnými hodnotami. 45 V tomto ohledu bod 23 odůvodnění DMA stanoví, že „[v]e svém posuzování předložených důkazů a argumentů [na základě čl. 3 odst. 5 prvního pododstavce DMA] by Komise měla vzít v úvahu pouze prvky, které přímo souvisejí s kvantitativními kritérii, konkrétně dopad podniku poskytujícího [HSP] na vnitřní trh nad rámec tržeb nebo tržní kapitalizace, jako je jeho velikost v absolutním vyjádření a počet členských států, v nichž působí; počet skutečných podnikatelských a koncových uživatelů, o který překračuje prahové hodnoty, a význam poskytované [HSP] podniku s přihlédnutím k celkovému rozsahu činností příslušné [HSP]; a počet let, po kterém jsou prahové hodnoty splněny“. V témže bodu odůvodnění se kromě toho stanoví, že „[j]akékoli odůvodnění na základě hospodářských faktorů, které se snaží využít definice trhu nebo prokázat [nárůst efektivity] vyplývající z konkrétního typu jednání podniku poskytujícího [HSP], by mělo být odmítnuto, neboť není pro označení za strážce přístupu podstatné“. 46 Z bodu 23 odůvodnění DMA vyplývá, že jediné kategorie argumentů nebo důkazů, které se unijní normotvůrce rozhodl výslovně vyloučit jako irelevantní, jsou ty, které vychází z odůvodnění na základě hospodářských faktorů, které se snaží využít definice trhu nebo prokázat nárůst efektivity. 47 Z bodu 23 odůvodnění DMA je rovněž zřejmé, že aby mohly být argumenty a důkazy zohledněny, měly by „přímo souviset s kvantitativními kritérii“, přičemž pojem „kvantitativní kritéria“ odkazuje na kvantitativní prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA. Tento požadavek přímé souvislosti však neznamená, že by argument nebo důkaz měl být a priori vyloučen jako irelevantní jen proto, že není vyjádřen v číselných hodnotách. Takový argument nebo důkaz může být totiž v závislosti na okolnostech přímo spojen s těmito kvantitativními prahovými hodnotami, takže musí být zohledněn při zkoumání argumentů a důkazů předložených k vyvrácení domněnek uvedených v tomto ustanovení. Naproti tomu argument nebo důkaz kvantitativní povahy nemusí být v závislosti na okolnostech přímo spojen s uvedenými kvantitativními prahovými hodnotami, takže by neměl být v rámci tohoto přezkumu zohledněn. 48 Z toho vyplývá, že bod 23 odůvodnění DMA nevylučuje a priori jako irelevantní argumenty nebo důkazy, které nejsou vyjádřeny v číselných hodnotách, pokud jsou přímo spojeny s jednou nebo více domněnkami stanovenými v čl. 3 odst. 2 DMA, které mají podobu kvantitativních prahových hodnot. 49 Je třeba rovněž poznamenat, že seznam faktorů, které lze vzít v úvahu a jež jsou uvedeny v bodě 23 odůvodnění DMA, není vyčerpávající. 50 Ačkoli je daný seznam uveden slovním spojením „konkrétně“, některé položky seznamu jsou následně vysvětleny pomocí příkladů („jako je“). Jediným prvkem uvedeným v bodě 23 odůvodnění DMA, který se týká vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA, je „počet let, po kterém jsou prahové hodnoty [týkající se počtu podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů] splněny“. Tento prvek se v podstatě překrývá s prahem, na němž je založena tatáž domněnka. Pokud by se tedy jednalo o jediný přípustný faktor pro vyvrácení domněnky, stala by se tato domněnka de facto nevyvratitelnou, což by bylo v rozporu s čl. 3 odst. 5 DMA. Tento článek navíc neuvádí vyčerpávající seznam faktorů, které mohou být za tímto účelem předloženy, ale pouze odkazuje na „okolnosti, za nichž příslušná [HSP] působí“. 51 Je tedy třeba dospět k závěru, že čl. 3 odst. 5 DMA ve světle bodu 23 odůvodnění DMA musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje dotčenému podniku předložit argumenty a důkazy, ať již vyjádřené v číselných hodnotách, či nikoli, za účelem vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, pokud přímo souvisí s jednou nebo více z těchto domněnek. 52 V projednávané věci žalobkyně, jak také upřesnila na jednání, vytýká Komisi, že v bodě 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí odmítla její „dodatečné“ argumenty s odůvodněním, že přímo nesouvisí s kvantitativními prahovými hodnotami stanovenými v čl. 3 odst. 2 DMA. 53 Komise potvrdila, že v napadeném rozhodnutí usoudila, že všechny argumenty a důkazy předložené žalobkyní k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, včetně těch, které jsou „kvalitativní“ povahy, přímo souvisely s těmito domněnkami, přičemž je odmítla z jiných důvodů, s výjimkou „dodatečných“ argumentů žalobkyně, které v bodě 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí odmítla z důvodu, že s těmito domněnkami přímo nesouvisely. 54 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise přezkoumala „dodatečné“ argumenty žalobkyně až poté, co přezkoumala argumenty a důkazy předložené žalobkyní k vyvrácení každé z domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA. 55 Za těchto okolností je třeba posoudit, zda Komise mohla bez toho, aby se dopustila pochybení, odmítnout „dodatečné“ argumenty předložené žalobkyní z důvodu, že s těmito domněnkami přímo nesouvisejí, a to v pořadí, v jakém jsou rozebrány v napadeném rozhodnutí. Tato otázka bude proto posouzena po posuzování argumentů předložených Komisí v souvislosti s domněnkami stanovenými v čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení. 56 Z toho vyplývá, že výsledek první výtky uvedené v první části prvního žalobního důvodu závisí na opodstatněnosti argumentů žalobkyně týkajících se bodu 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které jsou přezkoumány níže v bodech 321 až 328. b)   K důkazní úrovni potřebné ke zpochybnění domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA 1) Argumenty účastnic řízení 57 Žalobkyně vytýká Komisi, že v bodě 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí požadovala vyšší důkazní úroveň, než jakou vyžaduje čl. 3 odst. 5 DMA, když uvedla, že k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA musí žalobkyně předložit „přesvědčivé“ důkazy. V jiných rozhodnutích v této oblasti však Komise rozlišovala mezi argumenty, které zjevně zpochybňují domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA a které odůvodňují zahájení šetření trhu na jedné straně, a argumenty, které „plně a jednoznačně“ prokazují, že požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 DMA nejsou splněny, na straně druhé. Žalobkyně nakonec připomíná, že existence „pochybností“ nebo indicií prima facie o tom, zda dotyčný podnik splňuje uvedené požadavky, by měla být dostatečným důvodem pro zahájení šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA. 58 Komise s argumenty žalobkyně nesouhlasí. Tvrdí, že prohlášení v bodě 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že dotyčný podnik musí předložit „přesvědčivé“ důkazy, nestanoví vyšší důkazní úroveň, než jaká je stanovena v DMA. Podle jejího názoru pouhé použití termínu „přesvědčivý“ neznamená, jaká důkazní úroveň se uplatní, protože bez ohledu na důkazní úroveň je pro vyvození závěrů z důkazu nezbytné, aby byl tento důkaz přesvědčivý. V podstatě dodává, že žalobkyní uváděný rozdíl mezi důkazní úrovní požadovanou pro zahájení šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA a důkazní úrovní požadovanou pro posouzení, zda byly vyvráceny domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA, je v projednávané věci irelevantní, neboť argumenty žalobkyně nedosahují ani jedné z těchto důkazních úrovní. 2) Závěry Tribunálu 59 V bodě 23 odůvodnění DMA se uvádí, že „[u]vedený podnik by měl nést důkazní břemeno k vyvrácení domněnky vyplývající ze splnění kvantitativních prahových hodnot [stanovených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení]“. 60 Pokud jde o důkazní úroveň požadovanou k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, odst. 5 první pododstavec uvedeného článku stanoví, že dotyčný podnik může předložit dostatečně podložené argumenty, aby prokázal, že výjimečně nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, přestože dosahuje všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2. Podle čl. 3 odst. 5 druhého a třetího pododstavce DMA, pokud má Komise za to, že argumenty předložené dotčeným podnikem nejsou dostatečně podložené, protože jimi nejsou zjevně zpochybněny uvedené domněnky, může je odmítnout, aniž zahájí šetření trhu, zatímco pokud uvedený podnik předloží takové dostatečně podložené argumenty, jimiž jsou zjevně zpochybněny uvedené domněnky, může Komise takové šetření zahájit. 61 Důkazní úroveň potřebná ke zpochybnění domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA tedy určil sám unijní normotvůrce, který požaduje, aby dotčený podnik, který nese důkazní břemeno, předložil dostatečně podložené argumenty, jimiž jsou domněnky zjevně zpochybněny. 62 V projednávané věci je jediným žalobkyní označeným bodem odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž Komise požadovala vyšší důkazní úroveň, než jaká je stanovena v čl. 3 odst. 5 DMA, bod 126 tohoto rozhodnutí. Je třeba rovněž poznamenat, že v tomto bodě odůvodnění Komise v rámci posuzování argumentů předložených k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA zejména uvedla, že je na dotčeném podniku, aby předložil „přesvědčivé důkazy“ prokazující, že i kdyby jeho HSP výrazně překračovaly prahové hodnoty stanovené v posledně uvedeném ustanovení, tyto HSP nejsou klíčovou bránou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA, a že z důvodů uvedených v bodech 127 až 154 odůvodnění tohoto rozhodnutí žalobkyně takové důkazy nepředložila. 63 V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že Komise přezkoumala argumenty a důkazy předložené žalobkyní k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA v bodě 5.1.3.2.2 napadeného rozhodnutí. V bodě 125 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla, že argumenty předložené žalobkyní v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA „[nebyly] dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) [DMA]“. Kromě toho při analýze různých argumentů a důkazů předložených žalobkyní konstatovala, že tyto argumenty a důkazy nemohou tuto domněnku „zjevně zpochybnit“ nebo nejsou k tomu dostatečné (viz body 129, 134 a 143 odůvodnění tohoto rozhodnutí). 64 Podobně Komise v závěru týkajícím se domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, uvedeném v bodě 5.1.3.2.5 napadeného rozhodnutí, dospěla k závěru, že argumenty předložené žalobkyní v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA „[nebyly] dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 [DMA]“, takže musely být odmítnuty bez zahájení šetření trhu v souladu s čl. 3 odst. 5 druhým pododstavcem DMA. 65 Z toho vyplývá, že Komise při posuzování argumentů a důkazů předložených žalobkyní za účelem vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA uvedla, že uplatnila důkazní úroveň stanovenou v čl. 3 odst. 5 DMA, popsanou výše v bodě 60. 66 Komise tedy uvedla požadavek předložit „přesvědčivé“ důkazy k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA pouze jednou, a to v bodě 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí, takže se jedná o ojedinělý případ. Pokud by tento odkaz měl být chápán tak, jak tvrdí žalobkyně, tedy jako požadavek, aby předložila důkazy, které tuto domněnku s konečnou platností vyvracejí, takový požadavek by rozhodně neodpovídal důkazní úrovni vyžadované podle čl. 3 odst. 5 DMA. V projednávané věci však napadené rozhodnutí celkově neobsahuje nic, co by naznačovalo, že slovem „přesvědčivý“ Komise zamýšlela požadovat předložení důkazů, které by tuto domněnku s konečnou platností vyvrátily. 67 V každém případě bude v rámci třetí části prvního žalobního důvodu přezkoumáno, zda bez ohledu na způsob, jakým Komise popsala požadovanou důkazní úroveň v bodě 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je důkazní úroveň, kterou Komise skutečně uplatnila při posuzování argumentů a důkazů předložených žalobkyní za účelem vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA v souladu s důkazní úrovní stanovenou v čl. 3 odst. 5 DMA. 68 Zadruhé je třeba odmítnout tvrzení žalobkyně, že Komise v jiných rozhodnutích v rámci této problematiky rozlišovala mezi jednak argumenty, které zjevně zpochybňují domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA a které odůvodňují zahájení šetření trhu, a jednak argumenty, které „plně a jednoznačně“ prokazují, že požadavky uvedené v čl. 3 odst. 1 DMA nejsou splněny, což Komisi umožnilo dospět k závěru, že uvedené domněnky byly vyvráceny, aniž bylo nutné zahájit šetření trhu. Žalobkyně totiž netvrdí, že Komise v napadeném rozhodnutí odmítla její argumenty z důvodu, že nemohla „plně a jednoznačně“ prokázat, že tyto požadavky nebyly splněny, v důsledku čehož je její argumentace irelevantní. V každém případě je třeba připomenout, že Komise je povinna provést individuální analýzu okolností každého případu, aniž je vázána předchozími rozhodnutími týkajícími se jiných hospodářských subjektů nebo jiných HSP (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek SŽ – Tovorni promet v. Komise, T‑575/20, nezveřejněný, EU:T:2022:551, bod 95 a citovaná judikatura). 69 Zatřetí argument žalobkyně, že důkazní úroveň požadovaná od dotčeného podniku podle DMA se rovná prokázání existence „pochybností“ nebo indicií prima facie, což podle jejího názoru musí být dostatečné pro zahájení šetření trhu podle čl. 17 odst. 3 DMA, nemůže být úspěšný. 70 Taková důkazní úroveň neodpovídá úrovni stanovené v čl. 3 odst. 5 třetím pododstavci DMA, podle něhož lze zahájit šetření trhu, pokud jsou argumenty dotčeného podniku dostatečně podložené, aby výjimečně zjevně zpochybnily domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení. 71 V tomto ohledu je z pojmů „výjimečně“ a „zjevně“ uvedených v čl. 3 odst. 5 DMA zřejmé, že důkazní úroveň požadovaná od dotčeného podniku je vysoká v tom smyslu, že jím předložené argumenty musí být schopny s vysokou mírou věrohodnosti prokázat, že domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA jsou zpochybněny. Úroveň důkazů předložených žalobkyní, konkrétně prokázání existence pouhých „pochybností“ nebo indicií prima facie, je však nižší, než jakou požaduje DMA. 72 S výhradou přezkumu důkazní úrovně, kterou Komise skutečně uplatnila při posuzování argumentů a důkazů předložených žalobkyní za účelem vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, je proto třeba odmítnout argumentaci žalobkyně ohledně důkazní úrovně požadované k vyvrácení domněnky stanovené v tomto ustanovení. 4.   Ke zpochybnění domněnky, že společnost ByteDance měla významný dopad na vnitřní trh (druhá část prvního žalobního důvodu) a)   Argumenty účastnic řízení 73 Žalobkyně tvrdí, že Komise v bodech 120 až 124 odůvodnění napadeného rozhodnutí porušila čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 3 odst. 5 DMA tím, že odmítla její argumenty pro tvrzení, že společnost ByteDance nemá významný dopad na vnitřní trh. Jak upřesnila na jednání, nevytýká Komisi, že opomenula některé argumenty a důkazy, které předložila v průběhu správního řízení, ale to, že Komise v těchto bodech odůvodnění tyto argumenty a důkazy přezkoumala povrchně a nesprávně. V podstatě tvrdí, že dopad společnosti ByteDance na vnitřní trh nebyl významný ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) DMA, což dokazuje skutečnost, že obrat společnosti ByteDance v Unii byl malý, že služba TikTok byla od svého uvedení na trh v Unii [důvěrné] a že celosvětová tržní hodnota společnosti ByteDance byla dána zejména jejími aktivitami v Číně, takže nebyla reprezentativní pro její dopad na vnitřní trh. 74 Komise zpochybňuje argumenty žalobkyně a v podstatě opakuje důvody uvedené v bodech 120 až 124 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jejichž obsah je připomenut níže. b)   Napadené rozhodnutí 75 V bodě 120 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že argumenty předložené žalobkyní spolu s oznámením v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA nebyly dostatečně odůvodněné, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA. 76 Zaprvé v bodě 121 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě konstatovala, že skutečnost, že příjmy společnosti ByteDance v Unii byly nižší než prahová hodnota obratu realizovaného v Unii, je irelevantní z důvodu, že byla dosažena prahová hodnota pro celosvětovou tržní hodnotu a tyto dvě prahové hodnoty jsou alternativní. 77 Zadruhé v bodě 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise mimo jiné uvedla, že argumenty žalobkyně týkající se původu příjmů společnosti ByteDance z reklamy v Unii jsou rovněž irelevantní, jelikož společnost ByteDance dosáhla prahové hodnoty pro celosvětovou tržní hodnotu. 78 Zatřetí v bodě 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě konstatovala, že skutečnost, že služba TikTok má v Unii [důvěrné], nemůže sama o sobě zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, z toho důvodu, že společnost ByteDance měla značný potenciál zpeněžit své uživatele v Unii v blízké budoucnosti, a to s ohledem na její celosvětovou reálnou tržní hodnotu a počet uživatelů služby TikTok v Unii, které výrazně překračovaly prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a), resp. b) DMA. 79 Začtvrté v bodě 124 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise odmítla jako irelevantní argument žalobkyně, že celosvětová reálná tržní hodnota společnosti ByteDance nevypovídá o její schopnosti zpeněžit uživatele služby TikTok v Unii, jelikož tato tržní hodnota vyplývá z její činnosti v Číně, s odůvodněním, že jednak čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA odkazuje na celosvětovou tržní hodnotu dotčeného podniku jako celku, a nikoli na konkrétní zeměpisnou oblast, a jednak toto ustanovení má odrážet finanční způsobilost dotčeného podniku, včetně jeho přístupu na finanční trhy a jeho schopnost například uskutečnit akvizice jiných inovativních podniků poskytujících podobné služby. c)   Závěry Tribunálu 80 Zaprvé je třeba analyzovat tvrzení žalobkyně, že Komise se v bodě 121 odůvodnění napadeného rozhodnutí dopustila pochybení, když usoudila, že skutečnost, že příjmy společnosti ByteDance v Unii byly nižší než prahová hodnota obratu realizovaného v Unii, je irelevantní pro prokázání toho, že společnost ByteDance neměla významný dopad na vnitřní trh ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) DMA. 81 V této souvislosti je třeba připomenout, že v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) DMA může být podnik označen za strážce přístupu pouze tehdy, pokud má významný dopad na vnitřní trh. 82 Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA umožňuje předpokládat, že se o takový případ jedná tehdy, pokud je dosaženo jedné ze dvou alternativních prahových hodnot. První prahová hodnota se týká ročního obratu realizovaného dotyčným podnikem v Unii, který musí dosahovat v každém z posledních tří účetních období ročního obratu nejméně 7,5 miliardy eur. Druhá prahová hodnota se týká její průměrné tržní kapitalizace nebo rovnocenné reálné tržní hodnoty, jež musí dosáhnout v posledním účetním období nejméně 75 miliard eur. V obou případech musí podnik poskytovat dotyčné HSP alespoň ve třech členských státech. 83 V projednávané věci žalobkyně nepopírá, že společnost ByteDance dosáhla prahové hodnoty pro celosvětovou tržní hodnotu, a v důsledku toho byla považována za společnost s významným dopadem na vnitřní trh. 84 Rovněž není sporné, že nedosáhla prahové hodnoty obratu realizovaného v Unii. Během tohoto období se totiž obrat společnosti ByteDance realizovaný v Unii zvýšil z [< 7,5 miliardy] eur v roce 2020 na [< 7,5 miliardy] eur v roce 2021 a poté na [< 7,5 miliardy] eur v roce 2022, takže zůstal pod uvedenou prahovou hodnotou. 85 V tomto ohledu je třeba úvodem zdůraznit, že skutečnost, že v každém z posledních tří účetních období nebylo dosaženo prahové hodnoty obratu realizovaného v Unii, sama o sobě nepostačuje ke zjevnému zpochybnění domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, neboť – jak bylo uvedeno výše v bodě 83 – v projednávané věci bylo dosaženo alternativní prahové hodnoty, v důsledku čehož se tato domněnka uplatnila. V opačném případě by se obě prahové hodnoty de facto kumulovaly, což by bylo v rozporu s jasným zněním výše uvedeného ustanovení. 86 Alternativní povaha obou prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA však nijak nesnižuje relevantnost první z nich pro účely posouzení, zda tento faktor ve spojení s dalšími dostatečně podloženými argumenty zjevně zpochybňuje tuto domněnku. 87 Z bodu 17 odůvodnění DMA vyplývá, že vysoký obrat v Unii v kombinaci s prahovým počtem uživatelů příslušných HSP v Unii uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA odráží poměrně silnou schopnost tyto uživatele zpeněžovat, zatímco vysoká tržní kapitalizace nebo celosvětová reálná tržní hodnota v kombinaci se stejným prahovým počtem uživatelů odráží poměrně významný potenciál ke zpeněžení těchto uživatelů v blízké budoucnosti. Tržní kapitalizace může rovněž odrážet očekávanou budoucí pozici a dopad na vnitřní trh dotčených podniků navzdory potenciálně relativně nízkému stávajícímu obratu. 88 Tyto dvě prahové hodnoty tedy odrážejí podobné, ale odlišné domněnky. Zatímco vysoký obrat realizovaný v Unii spíše ukazuje, že dotyčný podnik již má schopnost zpeněžovat své uživatele na vnitřním trhu, vysoká tržní kapitalizace nebo celosvětová reálná tržní hodnota spíše naznačuje, že dotyčný podnik má potenciál zpeněžovat své uživatele na vnitřním trhu v blízké budoucnosti. 89 Kromě toho byl obrat dosažený dotyčným podnikem v Unii výslovně stanoven unijním normotvůrcem jako ukazatel jeho dopadu na vnitřní trh, jak vyplývá z čl. 3 odst. 2 písm. a) a bodu 17 odůvodnění DMA. 90 Nelze tedy vyloučit, že dotčený podnik může na základě řady dostatečně podložených argumentů, včetně svého nízkého obratu realizovaného v Unii, prokázat, že navzdory tomu, že jeho celosvětová tržní hodnota je vyšší než prahová hodnota stanovená v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, je na vnitřním trhu přítomen pouze v omezené míře, takže tato tržní hodnota neodráží vzhledem k okolnostem, za nichž příslušná HSP působí, potenciál zpeněžit své uživatele v Unii v blízké budoucnosti, a tudíž nemá významný dopad na vnitřní trh ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) DMA. 91 Je zapotřebí odmítnout tvrzení Komise uvedené v poslední větě bodu 121 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že výše příjmů společnosti ByteDance v Unii není faktorem souvisejícím s jejím dopadem na vnitřní trh „nad rámec tržeb nebo tržní kapitalizace“ ve smyslu bodu 23 odůvodnění DMA. Na jedné straně výraz „nad rámec tržeb nebo tržní kapitalizace“ uvedený v posledně uvedeném bodě odůvodnění pouze upřesňuje, že jelikož tyto dva faktory jsou již zohledněny podle čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, může dotčený podnik za účelem vyvrácení domněnky stanovené tímto ustanovením předložit kromě těchto faktorů další faktory týkající se jeho dopadu na tento trh. Na straně druhé je obrat realizovaný v Unii jasně uveden v čl. 3 odst. 2 písm. a) a v bodě 17 odůvodnění DMA jako jedno z relevantních kritérií pro posouzení dopadu dotčeného podniku na vnitřní trh, jak bylo uvedeno v bodě 89 výše. 92 Komise se proto dopustila nesprávného právního posouzení, když odmítla jako irelevantní argument žalobkyně týkající se obratu společnosti ByteDance realizovaného v Unii za poslední tři účetní období. Dopad tohoto pochybení na legalitu napadeného rozhodnutí je zkoumán níže v bodech 111 až 117. 93 Zadruhé žalobkyně vytýká Komisi, že v bodě 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí odmítla jako irelevantní její argumenty týkající se jednak omezeného počtu podnikatelských uživatelů, jejichž výdaje na reklamu na platformě TikTok byly významné, a jednak omezeného počtu „dotčených zemí“. 94 V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že Komise v bodě 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí nezaujala stanovisko k argumentu žalobkyně, že značné výdaje na reklamu vynakládá na platformě TikTok omezený počet podnikatelských uživatelů, přičemž důvodem tohoto nezaujetí stanoviska byla skutečnost, že takový argument nebyl uveden v oznámení za účelem vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA. Výtka žalobkyně je proto založena na nesprávném výkladu tohoto rozhodnutí, a musí být z tohoto důvodu zamítnuta. 95 Dále v bodě 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí zaujala Komise stanovisko k argumentu žalobkyně uvedenému v oznámení, který měl vyvrátit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, že platforma TikTok měla významné příjmy z reklamy pouze v [důvěrné] členských státech, konkrétně v [důvěrné]. 96 V tomto ohledu postačí konstatovat, že žalobkyně před Tribunálem nepředložila žádný konkrétní argument, který by výslovně zpochybňoval odmítnutí relevantnosti skutečnosti, že TikTok dosahuje významných příjmů z reklamy pouze v [důvěrné] členských státech, uvedené v bodě 122 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z oznámení také vyplývá, že služba TikTok generovala příjmy z reklamy v [důvěrné] členských státech. Není v něm však vysvětleno, jak by skutečnost, že většiny z nich bylo dosaženo v některých z nejlidnatějších členských států, mohla mít vliv na posouzení jejího dopadu na vnitřní trh ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) DMA. 97 Zatřetí žalobkyně v podstatě vytýká Komisi, že v bodě 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně usoudila, že její tvrzení, že společnost ByteDance byla v Unii [důvěrné] od uvedení na trh, nemůže zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA. 98 V tomto ohledu je třeba uvést, jak žalobkyně vysvětluje ve svých podáních, že platforma TikTok byla ve své stávající verzi spuštěna v Unii v srpnu 2018, a v době přijetí napadeného rozhodnutí se tedy nacházela v rané fázi zpeněžování v Unii. Společnost ByteDance tak od spuštění TikTok v Unii do této platformy více investuje, aby přilákala více uživatelů a inzerentů, zejména tím, že podporuje tvůrce, aby pro TikTok vytvářeli obsah. 99 Skutečnost, že společnost ByteDance mohla být v prvních letech po svém vstupu na vnitřní trh [důvěrné], tedy sama o sobě nemůže zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, vzhledem k tomu, že několik dalších relevantních faktorů ve svém souhrnu prokázalo její významný potenciál zpeněžit uživatele služby TikTok v Unii v blízké budoucnosti, jak Komise správně uvedla v bodě 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 100 Rozsah, v jakém jsou překročeny prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, a konkrétně obzvláště vysoká celosvětová reálná tržní hodnota společnosti ByteDance, a to [> 75] miliard eur, která značně přesahuje prahovou hodnotu 75 miliard eur stanovenou v uvedeném ustanovení, jakož i velký počet koncových uživatelů a podnikatelských uživatelů služby TikTok v Unii, a to 125 milionů a [> 10000], v roce 2022, který rovněž v každém z posledních tří účetních období výrazně překročil prahové hodnoty nejméně 45 milionů koncových uživatelů a 10000 podnikatelských uživatelů stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, totiž svědčí o významném potenciálu společnosti ByteDance zpeněžit své uživatele v Unii v blízké budoucnosti, a to navzdory jejímu [důvěrné] statusu během počátečního období po uvedení na trh v Unii, a tudíž i o jejím významném dopadu na vnitřní trh. 101 Argumenty žalobkyně namířené proti bodu 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí je proto třeba odmítnout jako neopodstatněné. 102 Začtvrté žalobkyně vytýká Komisi, že v bodě 124 odůvodnění napadeného rozhodnutí nesprávně odmítla její argument, že celosvětová reálná tržní hodnota společnosti ByteDance nepředstavuje ukazatel schopnosti společnosti ByteDance zpeněžovat uživatele služby TikTok v Unii, jelikož tato hodnota vychází především z jejích činností v Číně, které nijak nesouvisí s jejími aktivitami na vnitřním trhu. 103 Komise tento argument odmítla jako irelevantní s odůvodněním, že prahová hodnota pro celosvětovou tržní hodnotu se vztahuje na dotčený podnik jako celek, a nikoli na danou zeměpisnou oblast. Podle názoru Komise je tento argument navíc v rozporu s cílem, který je základem domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, která – jak vyplývá z bodu 17 odůvodnění DMA – má odrážet finanční způsobilost dotčeného podniku, včetně jeho přístupu na finanční trhy a z toho vyplývající způsobilost například uskutečnit akvizice jiných inovativních podniků poskytujících podobné služby. 104 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že kritérium tržní hodnoty se vztahuje na celosvětovou reálnou tržní hodnotu daného podniku, aniž se rozlišuje zeměpisný původ této hodnoty. Komise se proto správně domnívala, že skutečnost, že reálná tržní hodnota společnosti ByteDance byla dosažena zejména jejími aktivitami v Číně, není relevantní. 105 Zaprvé skutečnost, že – jak tvrdí žalobkyně – celosvětová reálná tržní hodnota společnosti ByteDance pochází především z jejích aktivit v Číně, že její „asijské aktivity“ nebyly v Unii dostupné a některé z těchto aktivit v Unii selhaly, nemá žádný vliv na schopnost společnosti ByteDance využít svou hodnotu vytvořenou v Číně nebo jinde ve světě k posílení svého postavení v Unii. 106 Zadruhé Komise nebyla – v rozporu s tvrzením žalobkyně – povinna konkrétně analyzovat, zda „asijské aktivity“ společnosti ByteDance narážejí v Unii na kulturní a regulační překážky. Bylo na žalobkyni, která nesla důkazní břemeno, aby prokázala, že tomu tak bylo a že společnost ByteDance nemohla kvůli těmto kulturním a regulačním překážkám těžit na vnitřním trhu ze své celosvětové reálné tržní hodnoty. 107 Žalobkyně však žádný takový důkaz nepředložila. Naopak zejména ze bodů 74, 79 a 98 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že služba TikTok od svého uvedení na trh v Unii velmi rychle rostla, což dokládá obrat společnosti ByteDance v Unii, který se zvýšil z [< 7,5 miliardy] eur v roce 2020 na [< 7,5 miliardy] eur v roce 2022, což představuje nárůst přibližně o [100–2 000]%, a rostoucí počet koncových uživatelů v Unii, který se zvýšil z [> 45] milionů v roce 2020 na 125 milionů v roce 2022, což představuje nárůst přibližně o [50-100]%, a podnikatelských uživatelů v Unii, jejichž počet se podle konzervativní metodiky použité Komisí v napadeném rozhodnutí zvýšil přinejmenším z [> 10000] v roce 2020 na [> 10000] v roce 2022, což představuje nárůst přibližně o [100-2 000]%. Žalobkyně však nevysvětluje, jak se údajné kulturní a regulační překážky slučují se skutečností, že služba TikTok se v Unii od svého uvedení na trh velmi rychle rozvíjela. 108 V této souvislosti se Komise mohla oprávněně domnívat, že celosvětová reálná tržní hodnota společnosti ByteDance spolu s velkým počtem uživatelů služby TikTok v Unii odráží její finanční způsobilost a potenciál zpeněžovat uživatele služby TikTok v Unii. 109 Konečně skutečnost, na kterou poukázala žalobkyně, že příjmy ze služby TikTok v Unii představují méně než [0–5] % celosvětových příjmů společnosti ByteDance a že pokud by byly aktivity služby TikTok v Unii oceněny samostatně, odpovídaly by pouze [důvěrné] celosvětového ocenění společnosti ByteDance, rovněž nemůže zjevně zpochybnit potenciál společnosti ByteDance zpeněžovat uživatele služby TikTok v Unii, s přihlédnutím k faktorům uvedeným v bodě 107 výše. 110 Argumenty žalobkyně namířené proti bodu 124 odůvodnění napadeného rozhodnutí je proto třeba odmítnout. 111 Zbývá tedy určit, jaký dopad má pochybení Komise uvedené výše v bodě 92 na legalitu napadeného rozhodnutí. 112 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle judikatury nemá pochybení v odůvodnění napadeného aktu za následek jeho zrušení, pokud za konkrétních okolností případu nemohlo toto pochybení mít určující vliv na výsledek (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 14. května 2002, Graphischer Maschinenbau v. Komise, T‑126/99, EU:T:2002:116, bod 49 a citovaná judikatura, a ze dne 10. dubna 2024, Columbus Stainless v. Komise, T‑445/22, nezveřejněný, EU:T:2024:228, bod 104 a citovaná judikatura). Stejně tak měl Tribunál příležitost konstatovat, že bez ohledu na rozsah případných pochybení v napadeném rozhodnutí nemohou tato pochybení vést k jeho zrušení, pokud všechny ostatní prvky obsažené v tomto rozhodnutí umožňují Tribunálu považovat za prokázané, že argumenty předložené žalobkyní nebyly dostatečně odůvodněné, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 22. října 2002, Schneider Electric v. Komise, T‑310/01, EU:T:2002:254, bod 412). 113 Je proto třeba posoudit, zda pochybení, kterého se dopustila Komise tím, že odmítla obrat realizovaný společností ByteDance v Unii jako irelevantní, jak je uvedeno výše v bodě 92, mohlo mít za konkrétních okolností projednávané věci rozhodující vliv na odmítnutí Komisí argumentů předložených žalobkyní k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA. 114 V tomto ohledu je třeba zaprvé poznamenat, že pochybení, kterého se Komise dopustila a které je uvedeno výše v bodě 92, se dotýká pouze bodu 121 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Naproti tomu žalobkyně neprokázala, že by ostatní body odůvodnění tohoto rozhodnutí, na jejichž základě Komise odmítla všechny ostatní argumenty předložené žalobkyní k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, vykazovaly pochybení, jak vyplývá z výše uvedených bodů 93 až 110. 115 Zadruhé, jak je uvedeno výše v bodě 85, skutečnost, že v každém z posledních tří účetních období nebylo dosaženo prahové hodnoty obratu realizovaného v Unii, sama o sobě nepostačuje ke zjevnému zpochybnění domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA. Žádný z dalších prvků předložených žalobkyní nebyl tedy úspěšný. 116 Zatřetí všechny ostatní faktory obsažené v napadeném rozhodnutí, které Komise vzala v úvahu, když dospěla k závěru, že společnost ByteDance má významný potenciál zpeněžovat své uživatele v Unii v blízké budoucnosti, zůstávají v platnosti bez ohledu na její obrat realizovaný v Unii, který sice nedosahuje prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA, avšak neustále roste, jak je uvedeno výše v bodech 84 a 107 (viz rovněž bod 98 odůvodnění napadeného rozhodnutí), což žalobkyně nezpochybňuje. Z bodů 121, 123 a 124 odůvodnění tohoto rozhodnutí totiž vyplývá, že reálná tržní hodnota společnosti ByteDance „značně přesáhla“ prahovou hodnotu 75 miliard eur a počet koncových uživatelů a podnikatelských uživatelů v Unii za poslední tři účetní období neustále rostl, čímž dalece přesáhl prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA (viz bod 107 výše), a že vzhledem k těmto okolnostem Komise dospěla k závěru, že argumenty žalobkyně nemohou vyvrátit významný potenciál společnosti ByteDance zpeněžit své uživatele v Unii v blízké budoucnosti. 117 Za těchto okolností nemohlo mít pochybení Komise uvedené výše v bodě 92 rozhodující vliv na závěr Komise, že argumenty předložené žalobkyní k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) DMA nebyly dostatečně odůvodněné, aby tuto domněnku zjevně zpochybnily, a nemá tudíž vliv na legalitu napadeného rozhodnutí. 118 Druhou část prvního žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou. 5.   Ke zpochybnění domněnky, že služba TikTok byla klíčovou bránou (třetí část prvního žalobního důvodu) 119 Žalobkyně tvrdí, že Komise v bodech 125 až 154 odůvodnění napadeného rozhodnutí porušila čl. 3 odst. 1 písm. b) a čl. 3 odst. 5 DMA tím, že odmítla její argumenty pro tvrzení, že TikTok není klíčovou bránou. 120 Tato část žalobního důvodu je založena na čtyřech výtkách, které v podstatě vycházejí z toho, že zaprvé na rozdíl od jiných podniků působících v digitálním odvětví nemá společnost ByteDance ekosystém a nevyužívá silných síťových účinků, zadruhé značná část uživatelů služby TikTok volí multi-homing, což znamená, že tito uživatelé kromě služby TikTok používají jednu nebo více dalších platforem, takže nedochází k významnému uzavíracímu efektu, zatřetí TikTok je menšího rozsahu než některé jiné služby on-line sociálních sítí, jako jsou Facebook a Instagram, a začtvrté úroveň interakce inzerentů a registrovaných podnikatelských uživatelů s platformou TikTok je nízká. Podle názoru žalobkyně tyto faktory prokazují, že TikTok není klíčovou bránou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA. a)   K údajné neexistenci ekosystému a silných síťových účinků 1) Argumenty účastnic řízení 121 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že na rozdíl od jiných podniků působících v digitálním odvětví nemá společnost ByteDance ekosystém a nevyužívá silných síťových účinků, což podle jejího názoru zpochybňuje domněnku, že TikTok je klíčovou bránou. Komise se však v bodech 127 až 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí dopustila pochybení, když odmítla její argumenty. 122 Komise zpochybňuje argumenty žalobkyně a v podstatě opakuje důvody uvedené v bodech 127 až 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které jsou uvedeny níže. 2) Napadené rozhodnutí 123 V bodech 127 až 129 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že argument žalobkyně, že společnost ByteDance na rozdíl od jiných podniků, jako jsou Meta a Alphabet, nemá ekosystém, se týkal způsobilosti těchto podniků prodávat on-line reklamu prostřednictvím svých ekosystémů, a odmítla jej jako irelevantní s odůvodněním, že dotčená HSP je službou on-line sociálních sítí, a nikoli on-line reklamní službou, přičemž tyto dvě kategorie HSP jsou v DMA rozlišeny. 124 V každém případě se Komise domnívala, že argumenty žalobkyně nemohou zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, a to z následujících důvodů. 125 Zaprvé v bodech 130 a 131 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že z žádného ustanovení DMA nevyplývá, že by existence ekosystému byla absolutní podmínkou pro to, aby HSP mohla být považována za klíčovou bránu, a že pojem „ekosystém“ zahrnuje různé obchodní modely, takže každý ekosystém musí být zkoumán případ od případu. Dále uvedla, že v určité kategorii HSP může existovat více než jeden strážce přístupu a v DMA nic nenasvědčuje tomu, že by pouhá skutečnost, že někteří strážci přístupu jsou schopni zpeněžovat službu lépe než jiní, znamenala, že by tito jiní strážci přístupu nebyli v dané kategorii HSP klíčovou bránou. 126 Zadruhé v bodě 132 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že společnost ByteDance má vlastní ekosystém velmi populárních služeb pro úpravu videonahrávek, podnikového softwaru a reklamních, zpravodajských a zdravotnických aplikací, přičemž podle Komise byly některé služby poskytované společností ByteDance, jako například její aplikace pro úpravu videonahrávek CapCut, v Unii velmi úspěšné. 127 Zatřetí Komise v bodě 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že počet koncových uživatelů služby TikTok vzrostl z [> 45] milionů v roce 2020 na 125 milionů v roce 2022 a že služba TikTok již dosáhla poloviny velikosti Facebooku či Instagramu, ačkoli nemá tak velký ekosystém jako Meta. 3) Závěry Tribunálu 128 DMA neobsahuje definici pojmu „ekosystém“. Obsah tohoto pojmu lze nicméně odvodit z bodů 3, 32 a 64 odůvodnění DMA, z nichž v podstatě vyplývá, že ekosystém digitálních platforem může sestávat z jedné nebo více HSP a jiných služeb, které jsou s HSP propojeny, například prostřednictvím technologických vazeb či interoperability, což může prohloubit překážky pro vstup konkurentů těchto podniků na trh a zvýšit náklady na změnu dodavatele pro koncové uživatele, a ztížit tak těmto podnikům hospodářskou soutěž nebo zpochybnění postavení stávajících nebo nových subjektů na trhu. 129 Digitální „ekosystém“ existuje tehdy, když se v rámci platformy spojí a vzájemně ovlivňuje několik kategorií dodavatelů, zákazníků a spotřebitelů, přičemž produkty nebo služby tvořící tento ekosystém se mohou vzájemně překrývat nebo propojovat podle toho, zda se doplňují horizontálně, nebo vertikálně. 130 Z bodu 3 odůvodnění DMA vyplývá, že jednou z charakteristik některých strážců přístupu je právě skutečnost, že vykonávají kontrolu nad celými ekosystémy platforem v rámci digitální ekonomiky. 131 Z toho vyplývá, že skutečnost, že podnik disponuje ekosystémem digitálních platforem, by mohla představovat relevantní faktor pro účely posouzení, zda dotčený podnik představuje strážce přístupu, a konkrétně zda dotčená HSP je klíčovou bránou. 132 Je však třeba zdůraznit, jak to učinila Komise v bodě 130 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že existence ekosystému je jednou z typických charakteristik „některých“ strážců přístupu uvedených v bodě 2 a 3 odůvodnění DMA. Stejně tak z žádného ustanovení ani z žádného bodu odůvodnění DMA nevyplývá, že by podnik musel nutně ovládat ekosystém platforem, aby mohl být označen za strážce přístupu. Naopak to, že čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA stanoví, že „[HSP]“ může představovat klíčovou bránu, znamená, že HSP může sama o sobě představovat takovou bránu, aniž by nutně byla součástí ekosystému. 133 Skutečnost, že HSP není součástí ekosystému, proto nestačí k prokázání, že se nejedná o klíčovou bránu. 134 Je třeba také zdůraznit, že posouzení, zda dotyčná HSP představuje klíčovou bránu, umožňují výhody nebo nevýhody spojené s existencí nebo neexistencí ekosystému, a nikoli pouhá existence nebo neexistence ekosystému jako taková. Jak Komise správně uvedla v bodě 130 odůvodnění napadeného rozhodnutí, samotný pojem „ekosystém“ zahrnuje různé obchodní modely. Proto je třeba každý ekosystém zkoumat individuálně a zohlednit výhody či nevýhody takového obchodního modelu, zejména s ohledem na jeho otevřenost hospodářské soutěži. 135 Vzhledem k těmto upřesněním je třeba nejprve přezkoumat, zda žalobkyně dostatečně doložila své tvrzení, že společnost ByteDance nemá ekosystém. 136 Celá argumentace žalobkyně týkající se bodů 127 až 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí je totiž založena na předpokladu, že společnost ByteDance žádný takový ekosystém nemá. Žalobkyně tak zpochybňuje tvrzení Komise uvedené v bodě 132 odůvodnění tohoto rozhodnutí, že společnost ByteDance měla ekosystém velmi populárních služeb pro úpravu videonahrávek, podnikového softwaru a reklamních, zpravodajských a zdravotnických aplikací, včetně aplikace CapCut, a tvrdí, že tomu tak není a že Komise svůj závěr v tomto bodě dostatečně právně neodůvodnila. 137 Komise zejména namítá, že žalobkyně během správního řízení nedoložila své tvrzení, že společnost ByteDance nemá ekosystém. 138 V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že důkazní břemeno k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA nese dotčený podnik, jak je uvedeno výše v bodě 59. 139 Bylo tedy na žalobkyni, aby dostatečně právně podložila své tvrzení, že společnost ByteDance nemá ekosystém, a upřesnila dopad této okolnosti na domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 140 Na otázku týkající se organizačního procesního opatření v tomto ohledu žalobkyně odpověděla, že v průběhu správního řízení podpořila své tvrzení, že společnost ByteDance nemá ekosystém, odkazem na některé dokumenty, které v průběhu tohoto řízení předložila. 141 Je však třeba poznamenat, že žalobkyně se v příslušných dokumentech v podstatě omezila na tvrzení, že na rozdíl od některých konkurentů, zejména společností Meta a Alphabet, nemá společnost ByteDance ekosystém, avšak nepředložila jakékoli důkazy, které by umožnily mít za to, že různé digitální služby, které společnost ByteDance poskytuje v Unii, nejsou součástí ekosystému s ohledem na kritéria uvedená výše v bodech 128 a 129. 142 Na jednu stranu nelze požadovat, aby dotčený podnik za účelem vyvrácení domněnky činil nadměrné nebo nereálné kroky (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 21. ledna 2016Eturas a další, C‑74/14, EU:C:2016:42, bod 41). 143 Na druhou stranu však požadavek na doložení tvrzení, že společnost ByteDance neměla ekosystém, neznamená, že by žalobkyně musela učinit nadměrné nebo nereálné kroky. Pro společnost ByteDance bylo velmi dobře možné vysvětlit, které digitální služby v Unii poskytuje, a popsat vztah mezi nimi s ohledem na kritéria uvedená výše v bodech 128 a 129, zejména proto, že jako poskytovatel těchto služeb k tomu měla nejlepší předpoklady. 144 Je proto třeba konstatovat, že žalobkyně, která nesla důkazní břemeno, neprokázala své tvrzení, že společnost ByteDance neměla ekosystém, jehož součástí byla TikTok, jak Komise v rámci tohoto sporu správně podotýká. 145 Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala předpoklad, na němž je založena celá její argumentace týkající se bodů 127 až 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí, musí být tato argumentace odmítnuta jako irelevantní, aniž je třeba zkoumat, zda je bod 132 odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečně odůvodněn. 146 Zadruhé i za předpokladu, že by společnost ByteDance neměla ekosystém, jak tvrdí žalobkyně, zůstává závěr Komise v každém případě platný. 147 Žalobkyně na jednu stranu tvrdí, že odůvodnění uvedené v bodech 127 až 129 napadeného rozhodnutí neodpovídá plně na argumenty, které uvedla v oznámení. Vyplývá z něj totiž, že uvedla několik výhod spojených s existencí ekosystému, z nichž jedna se týkala prodeje on-line reklamy. Z toho vyplývá, že její argumentace založená na údajné neexistenci ekosystému se neomezovala na výhody spojené s prodejem on-line reklamy, což je v rozporu s tím, co Komise konstatovala v bodě 127 odůvodnění uvedeného rozhodnutí. Důvody uvedené v bodech 127 až 129 odůvodnění napadeného rozhodnutí tedy vycházejí z neúplného výkladu argumentů žalobkyně. 148 Na druhou stranu je však třeba poznamenat, jak Komise uvedla v bodě 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí a aniž to žalobkyně zpochybnila, že počet koncových uživatelů služby TikTok vzrostl z [> 45] milionů v roce 2020 na 125 milionů v roce 2022, čímž podle údajů, které měla Komise k dispozici, dosáhl poloviny velikosti Facebooku či Instagramu, a to i při neexistenci ekosystému nebo alespoň ekosystému srovnatelného s ekosystémem společnosti Meta. 149 Podobně Komise v bodě 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že v absolutním měřítku služba TikTok v roce 2022 výrazně překročila prahové hodnoty uživatelů stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, když měla více než [> 10000] podnikatelských uživatelů a 125 milionů koncových uživatelů. 150 Z toho vyplývá, že platforma TikTok, která byla ve své stávající verzi uvedena na trh v Unii teprve v srpnu 2018, dokázala v krátké době přilákat velmi velký počet koncových uživatelů, takže v roce 2022 byl tento počet téměř třikrát vyšší než prahová hodnota stanovená v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, a velmi vysoký počet podnikatelských uživatelů, konkrétně více než [> 10000] v roce 2022, který tak výrazně překročil hranici 10000 podnikatelských uživatelů stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, a dosáhl v krátké době poloviny velikosti Facebooku či Instagramu. 151 To dokazuje, že údajná neexistence ekosystému nijak nebránila růstu platformy TikTok v absolutním i relativním měřítku, neboť vykazuje exponenciální vzestupný trend, pokud jde o počet uživatelů. 152 Zatřetí v rozporu s tvrzením žalobkyně, neexistence ekosystému v žádném případě neznamená, že dotčená HSP nemá silné síťové účinky. 153 Síťové účinky se projevují tehdy, když se hodnota produktu nebo služby zvyšuje s tím, jak ji používá více lidí. On-line sociální sítě vytvářejí s rostoucí uživatelskou základnou silné síťové účinky a výhody založené na datech, protože čím více uživatelů, tím je pro ně síť užitečnější a její hodnota v očích těchto uživatelů roste, což následně přitahuje další uživatele. Kromě toho platí, že čím více je koncových uživatelů on-line sociálních sítí, tím více podnikatelských uživatelů je k ní přitahováno (v tomto smyslu viz pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. prosince 2020 nazvaný „Zpráva o posouzení dopadů připojená k dokumentu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví [nařízení o digitálních trzích]“ [SWD(2020) 363 final, body 130 a 386]). On-line platforma sociálních sítí tak může sama o sobě vytvářet silné síťové účinky, i když není součástí ekosystému. Z žádného ustanovení DMA totiž nevyplývá, že by HSP mohla mít silné síťové účinky pouze za existence ekosystému. Naopak z bodů 2 a 13 odůvodnění DMA vyplývá, že silné síťové účinky jsou vlastností HSP odlišnou od vlastnosti týkající se existence vertikální integrace. 154 Žalobkyně však nepředkládá žádný samostatný argument, který by mohl nasvědčovat tomu, že TikTok nemá silné síťové účinky. Její argumentace vychází z předpokladu, že údajná neexistence ekosystému znamená, že silné síťové účinky nejsou dány. Jak je však uvedeno výše v bodech 152 a 153, tento předpoklad je chybný. 155 V tomto ohledu se žalobkyně omezuje, aniž uvedla podrobnosti, na zmínku, že „TikTok nevyužívá síťových účinků spojených se ‚sociálním grafem‘, který je charakteristický pro skutečné sociální sítě, jako je Facebook nebo Instagram“. Tento argument však není dostatečně jasný. 156 Má-li tento argument vycházet z rozlišení mezi „sociálním grafem“ a „grafem obsahu“, postačí uvést, jak Komise uvedla v bodě 57 odůvodnění napadeného rozhodnutí, aniž to žalobkyně zpochybnila, že DMA na tyto pojmy neodkazuje a neexistuje mezi nimi jasné vymezení. 157 Stejně tak žalobkyně nevysvětluje, proč by skutečnost, že služba TikTok není založena na „sociálním grafu“, měla nutně znamenat, že nemá silné síťové účinky. Naopak údaje připomenuté výše v bodech 33 a 107 prokazují spíše opak. 158 Jak navíc vyplývá z bodů 38 až 66 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Komise konstatovala, že TikTok je službou on-line sociálních sítí ve smyslu čl. 2 bodu 7 DMA, a nikoli službou platformy pro sdílení videonahrávek ve smyslu čl. 2 bodu 8 DMA. Žalobkyně v projednávané žalobě tuto kvalifikaci nezpochybnila. Svou argumentací uvedenou v bodě 155 výše však ve skutečnosti tuto kvalifikaci zpochybňuje, avšak neprokázala, že úvahy uvedené v bodech 38 až 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou chybné. 159 Začtvrté žalobkyně tvrdí, že pro účely označení společnosti ByteDance za strážce přístupu není důležitý počet uživatelů služby TikTok, ale to, zda jsou uzamčeni z důvodu existence ekosystému, z důvodu síťových účinků nebo z jiných důvodů. 160 Údajná neexistence ekosystému však sama o sobě neznamená, že uživatelé služby TikTok nejsou uzamčeni (viz bod 179 níže) nebo že TikTok nemá silné síťové účinky (viz body 152 až 157 výše), a žalobkyně nepředložila žádné důkazy o opaku. Žalobkyně proto neprokázala, že by uživatelé služby TikTok nebyli uzamčeni z důvodu neexistence ekosystému nebo silných síťových účinků. 161 Proto i za předpokladu, že by společnost ByteDance neměla ekosystém, nebrání tato okolnost sama o sobě a ve světle výše uvedených skutečností závěru, že služba TikTok byla klíčovou bránou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA, takže Komise mohla dospět k bezchybnému závěru, že tento argument nemůže zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 162 První výtku třetí části prvního žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou. b)   K existenci multi-homingu a údajné neexistenci účinku uzavření 1) Argumenty účastnic řízení 163 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že značná část uživatelů služby TikTok se rozhoduje pro multi-homing, což dokazuje, že nedochází k významnému účinku uzavření a že podniky, které používají TikTok, nejsou na této službě závislé k tomu, aby oslovily koncové uživatele. Skutečnost, že TikTok investuje do interoperability a podporuje multi-homing, navíc ukazuje, že není strážcem přístupu. 164 Komise zpochybňuje argumenty žalobkyně a v podstatě opakuje důvody uvedené v bodech 134 až 142 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jejichž obsah je připomenut níže. 2) Napadené rozhodnutí 165 V bodě 134 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise připustila, že koncoví a podnikatelští uživatelé služby TikTok a dalších on-line sociálních sítí využívají do určité míry multi-homing. Měla však za to, že tato okolnost není dostatečná k tomu, aby zjevně zpochybnila domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, a to z následujících důvodů. 166 Zaprvé v bodech 135 a 136 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě uvedla, že ačkoli neexistence multi-homingu může být relevantním faktorem pro posouzení, zda je HSP klíčovou bránou, existence určitého stupně multi-homingu sama o sobě nepoukazuje na skutečnost, že HSP takovou klíčovou bránou nebyla, a neznamená, že otevřenost trhu hospodářské soutěži nebyla omezena nebo že nemohlo docházet k nekalým praktikám. 167 Zadruhé v bodech 137 až 139 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě konstatovala, že skutečnost, že podnikatelští uživatelé a koncoví uživatelé využívají různé služby on-line sociálních sítí souběžně, neznamená, že je využívají stejně, neboť tito uživatelé je mohou využívat asymetricky. V každém případě, i kdyby někteří koncoví uživatelé nebo podnikatelští uživatelé byli podobně aktivní na několika on-line sociálních sítích, což žalobkyně neprokázala, neznamenalo by to, že určitá služba on-line sociálních sítí není klíčovou bránou, která podnikatelským uživatelům umožňuje oslovit jejich koncové uživatele, například určité demografické skupiny koncových uživatelů. 168 Zatřetí v bodě 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě uvedla, že srovnání výdajů na reklamu vynaložených podnikatelskými uživateli na platformách TikTok, Meta a Alphabet, které předložila žalobkyně, nemůže zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 169 Začtvrté v bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise konstatovala, že důkazní hodnota údajů předložených žalobkyní, které mají prokázat, že většina uživatelů platformy TikTok používá také Instagram a Facebook, je omezená z důvodu, že dvě posléze uvedené platformy mají vyšší počet koncových uživatelů a byly na nich aktivní před platformou TikTok, takže ze statistického hlediska bylo možné očekávat, že velký počet uživatelů platforem Facebook a Instagram bude používat také TikTok. Navíc podle jejího názoru tyto údaje neodrážejí intenzitu využívání jednotlivých služeb on-line sociálních sítí, vzhledem k tomu, že TikTok měla vyšší míru připojení než ostatní sociální sítě, a to v tom smyslu, že zmínění koncoví uživatelé tráví na platformě TikTok více času než na ostatních platformách, což se týkalo zejména mladších uživatelů. 170 Konečně v bodě 142 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě uvedla, že argument žalobkyně, že platforma TikTok jako nový účastník trhu investuje do interoperability a podporuje multi-homing, byl uplatněn na podporu argumentu žalobkyně týkajícího se multi-homingu obecně, a proto musel být odmítnut ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v bodech 134 až 141 odůvodnění tohoto rozhodnutí. 3) Závěry Tribunálu 171 Je třeba zdůraznit, že v kontextu digitálních služeb obecně a on-line platforem konkrétně pojem „multi-homing“ popisuje situaci, kdy uživatelé využívají souběžně několik konkurenčních digitálních služeb, v projednávané věci služeb on-line sociálních sítí. 172 Z bodu 2 odůvodnění DMA vyplývá, že HSP se od ostatních digitálních služeb liší určitými charakteristikami, které umožňují podnikům, které je poskytují, aby je využívaly, jako jsou mimořádné velké úspory z rozsahu, které často vyplývají z téměř nulových mezních nákladů spojených s přidáním podnikatelských nebo koncových uživatelů, jejich velmi silné síťové účinky, jejich schopnost propojit svou vícestranností mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, významná míra závislosti podnikatelských i koncových uživatelů, účinek uzavření, neexistence tzv. multi-homingu ke stejnému účelu na straně koncových uživatelů, vertikální integrace a výhody založené na datech. 173 V bodě 13 odůvodnění DMA je vysvětleno, že slabá otevřenost hospodářské soutěži a nekalé praktiky v digitálním odvětví jsou u některých digitálních služeb častější a výraznější než u jiných a že tomu je tak zejména v případě široce rozšířených a běžně používaných digitálních služeb, které jsou většinou přímými zprostředkovateli mezi podnikatelskými a koncovými uživateli a jejichž nejrozšířenějšími rysy jsou faktory uvedené výše v bodě 172. 174 Z toho vyplývá, že neexistence multi-homingu a existence účinku uzavření jsou mimo jiné relevantními faktory, které mohou charakterizovat strážce přístupu poskytujícího HSP, která představuje klíčovou bránu. 175 Je však třeba poznamenat, že faktory uvedené jako příklady v bodě 2 a 13 odůvodnění DMA nepředstavují podmínky sine qua non pro to, aby byla HSP považována za klíčovou bránu. 176 Na druhou stranu, pokud dotčený podnik předkládá argumenty týkající se faktorů příkladmo uvedených v bodech 2 a 13 odůvodnění DMA, je třeba v souladu s čl. 3 odst. 5 DMA zohlednit okolnosti, za nichž příslušná HSP působí. 177 Existence či neexistence multi-homingu nebo účinku uzavření by tedy neměla být zkoumána abstraktně, ale ve vztahu k okolnostem, za nichž příslušná HSP působí. 178 Je třeba dále vzít v úvahu specifické a konkrétní vlastnosti daného multi-homingu. Jak totiž vyplývá z bodu 137 odůvodnění napadeného rozhodnutí, aniž to žalobkyně zpochybnila, pouhá skutečnost, že uživatelé jedné platformy on-line sociálních sítí používají souběžně jiné platformy on-line sociálních sítí, neznamená, že tyto různé platformy mají pro ně stejný význam. Jak tedy vyplývá z bodů 138, 139 a 141 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, intenzita tohoto využívání, tj. doba, kterou uživatel stráví interakcí na této platformě, nebo význam takové platformy pro určité kategorie uživatelů by mohly představovat – kromě jiných faktorů a případ od případu – relevantní faktory, které je třeba zohlednit při posuzování toho, zda existence určitého stupně multi-homingu umožňuje zjevně zpochybnit domněnku, že dotčená HSP představuje klíčovou bránu. 179 Je rovněž důležité zdůraznit, že účinky uzavření, které může platforma on-line sociálních sítí vyvolat ve vztahu ke svým uživatelům, jsou faktorem odlišným od faktoru týkajícího se existence či neexistence multi-homingu, jak vyplývá z bodů 2 a 13 odůvodnění DMA. Takové účinky by totiž mohly být vyvolány i v případě multi-homingu, například v závislosti na silných síťových účincích vytvářených danou platformou, intenzitě využívání dané platformy on-line sociálních sítí, výraznějším zapojení určitých kategorií uživatelů do dané platformy nebo behaviorálním zkreslení, které mohou určité skupiny uživatelů vykazovat vůči takové platformě, k níž mohou mít obzvláště silný vztah. Navíc i při existenci multi-homingu mohou někteří uživatelé při přesměrování svých aktivit z jedné platformy na jinou čelit nákladům na změnu, například nákladům spojeným s přizpůsobením svého obsahu formátu a algoritmu různých platforem, jak Komise správně uvedla v bodech 136 až 139 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 180 Z toho vyplývá, že ačkoli existence či neexistence multi-homingu a účinku uzavření může být podle okolností relevantním faktorem při posuzování, zda je možné zjevně zpochybnit domněnku, že dotčená HSP představuje klíčovou bránu, je třeba zohlednit specifické a konkrétní charakteristiky tohoto multi-homingu a účinku uzavření, tak jak se projevují za okolností, za nichž působí dotčená HSP. 181 Argumenty žalobkyně je třeba přezkoumat ve světle výše uvedených skutečností. 182 Zaprvé z výše uvedených bodů 174 až 177 vyplývá, že Komise v bodech 135 a 136 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedla, že ačkoli neexistence multi-homingu může být relevantním faktorem při posuzování, zda je HSP klíčovou bránou, existence určitého stupně multi-homingu sama o sobě neznamená, že HSP takovou klíčovou bránou není. Relevantnost tohoto faktoru jako prvku, který je třeba vzít v úvahu pro účely určení, zda je HSP takovou klíčovou bránou, se tedy bude pravděpodobně lišit v závislosti na různých kategoriích HSP. 183 Jak Komise vysvětlila ve své odpovědi na organizační procesní opatření, aniž to žalobkyně zpochybnila, je v tomto ohledu u některých kategorií HSP, jako jsou služby on-line sociálních sítí, multi-homing rozšířenou praxí. Pokud by však pouhá existence multi-homingu měla mít zvláštní význam pro účely určení, zda on-line sociální síť představuje klíčovou bránu, mělo by to za následek, že žádná nebo téměř žádná ze služeb on-line sociálních sítí by nebyla považována za takovou klíčovou bránu, což by bylo v rozporu se zněním a ratio legis DMA, které služby on-line sociálních sítí zahrnuje mezi HSP, na něž se vztahuje čl. 2 bod 2 písm. c) DMA. 184 Rozšířenost multi-homingu mezi uživateli on-line sociálních sítí dokreslují údaje, které předložila sama žalobkyně. Vyplývá z nich totiž, že všechny on-line sociální sítě, které žalobkyně zmínila, vykazují vysoký stupeň multi-homingu, neboť více než 65 % jejich koncových uživatelů používá současně dvě další platformy. 185 Z toho vyplývá, že vzhledem k charakteristikám dotčených HSP pouhá existence multi-homingu, a to ani ve značném rozsahu, sama o sobě nestačí ke zjevnému zpochybnění domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 186 Zadruhé, jak vyplývá z výše uvedeného bodu 178, posouzení Komise uvedené v bodech 137 až 139 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle něhož souběžné využívání různých služeb on-line sociálních sítí v podstatě neznamená jejich rovnocenné využívání, jelikož uživatelé přítomní na více než jedné sociální síti tyto sítě mohou využívat asymetricky, nejsou nesprávná. 187 Jak Komise uvádí v bodě 138 odůvodnění napadeného rozhodnutí, skutečnost, že většina tvůrců obsahu na platformě TikTok praktikuje multi-homing, nevypovídá o významu jednotlivých platforem, neboť tito tvůrci obsahu mohou být například aktivní především na platformě TikTok a ostatní platformy využívat pouze v omezené míře. Komise správně poznamenala, že jelikož tvůrci obsahu mají zájem na tom, aby se jejich obsah dostal k co nejširšímu publiku, není překvapivé, že se rozhodnou pro multi-homing. Stejně tak mohla Komise oprávněně poukázat na to, že pokud někteří tvůrci obsahu směřují většinu svých aktivit na určitou platformu, mohli by se potýkat s nutností čelit nákladům na změnu platformy, pokud se rozhodnou přesměrovat své aktivity na jinou platformu, a to v souvislosti zejména s nutností přilákat publikum nebo přizpůsobit svůj obsah formátu a algoritmu různých platforem. 188 Jak vyplývá z bodů 139 a 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, v podstatě i v případě, že by někteří uživatelé používali několik on-line sociálních sítí podobným způsobem, by určitá služba on-line sociálních sítí mohla stejně představovat klíčovou bránu, neboť by podnikatelským uživatelům umožnila oslovit zejména určitou demografickou skupinu koncových uživatelů, například nejmladší skupinu obyvatel. 189 Je přitom třeba poznamenat, že argumenty a důkazy předložené žalobkyní, která nese důkazní břemeno, se v průběhu správního řízení týkaly pouze existence multi-homingu obecně, a nikoli intenzity využívání různých platforem on-line sociálních sítí. 190 V rámci projednávané žaloby se žalobkyně rovněž omezuje na tvrzení, že Komise měla zohlednit skutečnost, že intenzita používání služby TikTok „jako sociální sítě“ je prakticky nulová, neboť hlavním účelem této platformy je nabízet služby sdílení videonahrávek. 191 Tento argument však musí být odmítnut. 192 Na jedné straně žalobkyně svou argumentací uvedenou v bodě 190 výše ve skutečnosti zpochybňuje kvalifikaci služby TikTok jako on-line sociální sítě, aniž však prokázala, že úvahy uvedené v bodech 38 až 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou chybné. 193 Na straně druhé je v souladu s čl. 2 bodem 7 DMA pojem „služba on-line sociálních sítí“ definován jako platforma, která koncovým uživatelům umožňuje spojit se a vzájemně komunikovat, sdílet obsah a vyhledávat další uživatele a obsah na více zařízeních, a to zejména prostřednictvím chatů, příspěvků, videí a doporučení. Z toho vyplývá, že jednou ze základních funkcí on-line sociálních sítí je umožnit sdílení a vyhledávání obsahu, zejména videonahrávek. Prvky týkající se sdílení a vyhledávání videonahrávek na platformě TikTok jsou tedy zcela relevantní pro posouzení intenzity používání této platformy koncovými uživateli. 194 Je tedy třeba dospět k závěru, že posouzení Komise uvedené v bodech 137 až 139 odůvodnění napadeného rozhodnutí není nesprávné. 195 Zatřetí Komise v bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedla, že důkazní hodnota údajů předložených žalobkyní, které ukazují, že většina uživatelů služby TikTok používá také Instagram a Facebook, je omezená. 196 V tomto ohledu žalobkyně předkládá údaje, podle nichž přibližně 82 % koncových uživatelů služby TikTok používá také Instagram a 77 % koncových uživatelů služby TikTok používá také Facebook, zatímco i TikTok používá 38 % koncových uživatelů platformy Facebook a 48 % koncových uživatelů platformy Instagram. Poukazuje na to, že asymetrická povaha multi-homingu ukazuje, že na rozdíl od „skutečných sociálních sítí“, jako je Facebook nebo Instagram, TikTok nevyužívá síťových účinků a účinku uzavření. 197 Na jedné straně však údaje předložené žalobkyní dokládají vysokou míru multi-homingu mezi všemi uvedenými platformami, neboť více než 65 % koncových uživatelů těchto platforem využívá současně dvě jiné platformy, jak je uvedeno v bodě 184 výše. 198 Na straně druhé, jak je vysvětleno v bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, asymetrickou povahu multi-homingu, pokud jde o uživatele služby TikTok, lze vysvětlit ekonomickým a historickým kontextem, v němž on-line sociální sítě v Unii působí. Je nesporné, že služby Facebook a Instagram působily v Unii dlouho před službou TikTok a že Facebook a Instagram měly v Unii významnou uživatelskou základnu již před uvedením služby TikTok na vnitřní trh. Za těchto okolností se dalo očekávat, že velká část uživatelů služby TikTok používala služby Facebook a Instagram již před spuštěním služby TikTok a bude je používat souběžně i poté. 199 Navíc, jak Komise uvedla v bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, aniž to žalobkyně zpochybnila, údaje předložené žalobkyní neodrážejí intenzitu využívání různých on-line sociálních sítí, zejména proto, jak rovněž uvedla v této souvislosti Komise, že TikTok dosahuje vyšší míry připojení než ostatní sociální sítě, přičemž koncoví uživatelé, zejména mladí lidé, tráví na platformě TikTok více času než na ostatních sociálních sítích. 200 Žalobkyně každopádně neprokázala, že asymetrická povaha multi-homingu, který praktikují uživatelé služby TikTok, na jedné straně a uživatelé služeb Facebook a Instagram na straně druhé nebyla způsobena hospodářskou a historickou situací, v níž on-line sociální sítě v Unii působí (viz bod 198 výše), ale neexistencí síťových účinků a účinku uzavření na platformě TikTok. 201 Na jedné straně, jak bylo uvedeno v bodech 152 až 157 výše, žalobkyně nepředložila žádné důkazy, které by mohly vést k závěru, že služba TikTok nevyužívala silných síťových účinků. 202 Na straně druhé žalobkyně nepředkládá žádný samostatný argument týkající se údajné neexistence účinku uzavření v souvislosti se službou TikTok. Její argumentace totiž vychází z předpokladu, že existence významného stupně multi-homingu sama o sobě dokazuje neexistenci účinku uzavření. Z důvodů popsaných v bodě 179 výše je však tento předpoklad nesprávný. 203 Stejně tak nemůže obstát odkaz na skutečnost, že služba TikTok působí na základě „sociálního grafu“, a to z důvodů uvedených v bodech 155 až 157 výše. 204 Začtvrté, žalobkyně tvrdí, že společnost ByteDance zavedla na platformě TikTok několik mechanismů, které jejím uživatelům umožňují opětovně zveřejňovat či zveřejňovat současně obsah na jiných platformách a propojovat jejich účty na jiných platformách s jejich účty na platformě TikTok. Podle jejího názoru skutečnost, že podpořila multi-homing, ukazuje, že je novým účastníkem trhu, který se snaží přilákat více uživatelů, a že není strážcem přístupu poskytujícím HSP, která je klíčovou bránou. 205 V bodě 142 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise tento argument správně odmítla ze stejných důvodů, které odůvodňují odmítnutí jejích argumentů týkajících se existence multi-homingu. 206 Zavedení těchto mechanismů lze totiž vysvětlit zejména tím, že služba TikTok byla ve své stávající verzi v Unii spuštěna teprve v srpnu 2018, a proto se snažila přilákat více uživatelů, kteří již používali jiné platformy. Navíc, jak žalobkyně potvrdila na jednání, i jiné služby on-line sociální sítě umožňují svým uživatelům opětovně zveřejňovat či zveřejňovat současně obsah na konkurenčních platformách. 207 Za těchto okolností skutečnost, že společnost ByteDance umožňuje uživatelům služby TikTok opětovně zveřejňovat či zveřejňovat současně obsah na jiných platformách, jakož i propojovat jejich účty na jiných platformách s jejich účty na platformě TikTok, nepostačuje ke zjevnému zpochybnění domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 208 Zapáté žalobkyně tvrdí, že její argumenty obecně prokazují, že podniky, které používají službu TikTok, nejsou „závislé“ na této platformě, aby oslovily své koncové uživatele, neboť mají k dispozici alternativní prostředky, což potvrzuje skutečnost, že velká část z nich volí multi-homing. To by znamenalo, že TikTok není klíčovou bránou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA. 209 V tomto ohledu je z bodu 20 odůvodnění DMA v zásadě zřejmé, že podnik musí být v zásadě považován za poskytovatele HSP, která představuje klíčovou bránu, pokud má tato HSP velmi vysoký počet podnikatelských uživatelů, kteří jsou na této HSP závislí, aby dosáhli velmi vysokého počtu koncových uživatelů, neboť tato okolnost umožňuje podniku poskytujícímu tuto HSP ovlivňovat činnost podstatné části těchto podnikatelských uživatelů ve svůj prospěch. 210 Aby však bylo možné považovat podnikatelské uživatele, kteří využívají HSP, za „závislé“ na této službě k tomu, aby dosáhli svých koncových uživatelů, není nutné, aby uvedená HSP byla jediným kanálem, kterým tyto podniky mohou těchto uživatelů dosáhnout. Stačí, aby byla pro tento účel důležitým kanálem, k němuž mají podnikatelští uživatelé přístup pouze, pokud mají účet u této HSP. 211 Právě tak je tomu v projednávané věci. Na jedné straně je nesporné, že TikTok má velmi vysoký počet podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů. Rovněž není sporné, jak potvrdila žalobkyně na jednání, že podnik používající TikTok má přístup ke svým koncovým uživatelům pouze tehdy, pokud je sám registrován na platformě TikTok. Tento podnikatelský uživatel tak zejména nemůže přistupovat k uvedeným koncovým uživatelům ze svého účtu registrovaného na jiné platformě. 212 Argument žalobkyně, že podniky využívající TikTok nebyly „závislé“ na této platformě, aby oslovily koncové uživatele, je proto třeba odmítnout. 213 Konečně argument žalobkyně týkající se výdajů inzerentů na platformě TikTok ve srovnání s výdaji inzerentů na platformách Alphabet a Meta, na který Komise reagovala v bodě 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí, se překrývá s jejími argumenty týkajícími se údajně nízké interakce inzerentů s platformou TikTok, které byly posouzeny v samostatné části napadeného rozhodnutí, a proto budou přezkoumány níže v bodech 248 až 285. 214 Z toho vyplývá, že Komise se nedopustila pochybení, když odmítla argumenty a důkazy žalobkyně týkající se existence multi-homingu a údajné neexistence účinku uzavření z důvodu, že nebyly dostatečně odůvodněné, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 215 Druhou výtku třetí části prvního žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou. c)   K menšímu rozsahu platformy TikTok v porovnání s ostatními platformami a velkému počtu konkurentů 1) Argumenty účastnic řízení 216 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že TikTok je menšího rozsahu než některé jiné služby on-line sociálních sítí, jako je Facebook a Instagram, a že musí čelit velkému počtu konkurentů. 217 Komise zpochybňuje argumenty žalobkyně a v podstatě opakuje důvody uvedené v bodech 143 až 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jejichž obsah je připomenut níže. 2) Napadené rozhodnutí 218 V první řadě Komise v bodech 143 až 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že argument žalobkyně, že rozsah platformy TikTok v Unii je menší než rozsah jiných platforem, pokud jde o příjmy, počet koncových uživatelů a průměrný příjem na uživatele („average revenue per unit“, dále jen „ARPU“), nemůže zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 219 V tomto ohledu Komise zaprvé v bodech 144 a 145 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že argument žalobkyně týkající se velikosti TikTok z hlediska příjmů a ARPU je irelevantní, neboť se týká příjmů z on-line reklamy, a že relativní rozsah měřený na základě příjmů a ARPU není vhodným ukazatelem pro posouzení, zda HSP představuje klíčovou bránu. 220 Zadruhé v bodě 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise konstatovala, že absolutní rozsah platformy TikTok, pokud jde o počet koncových uživatelů a podnikatelských uživatelů v Unii, značně překračuje prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA a že relativní rozsah platformy TikTok, tj. rozsah platformy TikTok ve vztahu k ostatním službám on-line sociálních sítí, pokud jde o počet koncových uživatelů, není malý, neboť dosahuje přibližně poloviny velikosti platforem Facebook či Instagram. Dodala, že pouhá skutečnost, že TikTok je menší než jiné platformy, nestačí k vyvrácení domněnky stanovené v tomto ustanovení, neboť počet koncových uživatelů platformy TikTok v Unii v předchozích letech vzrostl a TikTok se těší vyšší míře připojení než jiné on-line sociální sítě, zejména mezi mladými uživateli. 221 Ve druhé řadě Komise v bodech 150 až 154 odůvodnění napadeného rozhodnutí odmítla argument žalobkyně, že TikTok v podstatě čelí velkému počtu konkurentů, z nichž někteří mají dobře zavedené ekosystémy. 3) Závěry Tribunálu 222 Mezi faktory uvedené v bodě 23 odůvodnění DMA, které může Komise zohlednit při posuzování argumentů předložených dotčeným podnikem za účelem vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, patří „význam [HSP] [dotčeného podniku] s přihlédnutím k celkovému rozsahu činností příslušné [HSP]“. Tento bod odůvodnění však neupřesňuje parametry, na jejichž základě by se měl měřit význam a rozsah dotyčné HSP. 223 V projednávané věci žalobkyně tvrdí, že TikTok nepředstavuje klíčovou bránu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) DMA z toho důvodu, že TikTok je menší než jiné zavedené platformy, pokud jde jednak o příjmy z reklamy a ARPU a jednak o počet koncových uživatelů. 224 V tomto ohledu Komise v první řadě v bodě 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí usoudila, aniž se dopustila pochybení a aniž žalobkyně zpochybnila údaje uvedené Komisí v tomto bodě odůvodnění, že absolutní rozsah platformy TikTok, pokud jde o počet koncových uživatelů a podnikatelských uživatelů v Unii, značně překračuje prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA a že relativní rozsah platformy TikTok není malý, neboť dosahuje přibližně poloviny velikosti platforem Facebook či Instagram. Počet uživatelů TikTok v Unii navíc v posledních letech neustále roste. 225 Kromě toho Komise v bodě 153 odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznila, aniž to žalobkyně zpochybnila, že počet podniků využívajících TikTok v Unii se od roku 2020 rovněž velmi výrazně zvýšil a rovněž výrazně překročil prahovou hodnotu stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, což naznačuje, že význam platformy TikTok pro podnikatelské uživatele se od roku 2020 rovněž zvýšil. 226 V rámci projednávaná žaloby žalobkyně předkládá nová tvrzení a nové údaje, které nepředložila v průběhu správního řízení a které mají prokázat údajně malý rozsah platformy TikTok ve srovnání s jinými on-line platformami. 227 Žalobkyně v první řadě tvrdí, že počet koncových uživatelů TikTok v Unii v roce 2022 představoval pouze [5–10] % celkového kombinovaného počtu koncových uživatelů následujících on-line platforem: Facebook, Instagram, YouTube, Snapchat, Twitter, Pinterest, LinkedIn, Reddit a TikTok. 228 Žalobkyně dále poukazuje na to, že Komise v napadeném rozhodnutí v rozporu s bodem 23 odůvodnění DMA neporovnala TikTok s celkovým rozsahem činností služeb on-line sociálních sítí, ale omezila se na srovnání s platformami Instagram a Facebook. 229 Žalobkyně konečně tvrdí, že Komise měla rovněž zohlednit služby pro sdílení videonahrávek on-line, zejména DailyMotion a Vimeo. 230 Na základě tohoto srovnání se žalobkyně domnívá, že Komise měla dospět k závěru, že menší relativní rozsah platformy TikTok prokazuje, že se nejedná o klíčovou bránu, jak učinila ve svém rozhodnutí C(2023) 6078 final ze dne 5. září 2023 ve věcech DMA.100015, DMA.100028 a DMA.100034, z nichž vyplynulo, že skutečnost, že Bing představuje 10 % vyhledávání na počítači a že Edge má 12 % podíl na trhu ve srovnání s 60,5 % podílem Chrome, postačuje k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 231 Zaprvé je však třeba uvést, že žalobkyně v průběhu správního řízení neporovnala počet koncových uživatelů TikTok s celkovým rozsahem činností služeb on-line sociálních sítí a nepředložila žádné údaje týkající se celkového rozsahu těchto činností. Neporovnala ani počet koncových uživatelů platformy TikTok s uživateli platforem Pinterest, LinkedIn, Reddit, DailyMotion nebo Vimeo, ani v tomto ohledu neposkytla žádné informace. 232 V rámci projednávané žaloby na neplatnost je však úkolem Tribunálu určit, zda se Komise dopustila chybného posouzení argumentů předložených dotčeným podnikem v průběhu správního řízení za účelem vyvrácení domněnek, a nikoli zkoumat, zda by tyto domněnky mohly být vyvráceny ve světle nových argumentů a důkazů, které tento podnik předložil poprvé před Tribunálem. 233 Je důležité poznamenat, že DMA zavedlo zvláštní regulační rámec pro označení za strážce přístupu, který se vyznačuje specifickými charakteristikami. Aby bylo zaručeno účinné uplatňování DMA, musí Komise v krátkých lhůtách označit strážce přístupu. Za tímto účelem zavedlo DMA domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA, jejichž cílem je racionalizovat proces označování. Možnost jejich vyvrácení podléhá přísným požadavkům, a to jak z hlediska procesního, tak z hlediska důkazního břemene a důkazní úrovně. Ustanovení čl. 3 odst. 5 DMA proto stanoví, že dotčený podnik může „spolu se svým oznámením“ předložit dostatečně podložené argumenty, aby tyto domněnky zpochybnil. Kromě toho čl. 2 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/814 ze dne 14. dubna 2023 o podrobných opatřeních pro vedení některých řízení Komisí podle [DMA] (Úř. věst. 2023, L 102, s. 6) vyžaduje, aby dotčený podnik v příloze svého oznámení předložil své argumenty, v nichž jasně uvede, ke kterému ze tří kumulativních požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1 DMA se jeho argumenty vztahují, a u každého argumentu vysvětlil, proč dotčená HSP výjimečně daný požadavek nesplňuje, ačkoli dosahuje příslušné prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA. 234 Dotčený podnik proto nemůže k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA poprvé před Tribunálem předložit argumenty nebo důkazy podle čl. 3 odst. 5 DMA, které nepředložil v průběhu správního řízení, ledaže by těmito argumenty nebo důkazy chtěl zpochybnit právní nebo skutkovou otázku obsaženou v napadeném rozhodnutí, k níž nemohl zaujmout stanovisko v průběhu tohoto řízení. To však s ohledem na argumenty uvedené v bodech 227 až 229 výše není případ projednávané věci. 235 Z toho plyne, že tyto argumenty jsou nepřípustné. 236 Tento závěr není zpochybněn tvrzením žalobkyně, podle něhož jsou tyto argumenty a důkazy s odkazem na některé rozsudky týkající se práva hospodářské soutěže a státních podpor přípustné, i když byly předloženy poprvé před Tribunálem. V tomto ohledu žalobkyně odkazuje na řadu rozsudků, jako je rozsudek ze dne 1. července 2010, Knauf Gips v. Komise (C‑407/08 P, EU:C:2010:389, body 89 až 92); ze dne 21. září 2005, EDP v. Komise (T‑87/05, EU:T:2005:333, bod 158), a ze dne 10. května 2023, Ryanair a Condor Flugdienst v. Komise (Lufthansa; COVID-19) (T‑34/21 a T‑87/21, napadený kasačním opravným prostředkem, EU:T:2023:248, bod 86). 237 Tato judikatura se však týká právních rámců a oblastí práva, které jsou odlišné od DMA, pro které jsou, jak bylo uvedeno výše v bodě 233, charakteristické přísné požadavky na vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, a to jak pokud jde o řízení, tak pokud jde o důkazní břemeno a důkazní úroveň, takže tato judikatura není v projednávané věci použitelná. 238 Zadruhé je třeba konstatovat, jak to učinila Komise, že argumenty předložené žalobkyní poprvé před Tribunálem vycházejí z nesprávného srovnávacího základu. Některé z on-line platforem, které žalobkyně uvádí pro účely tohoto srovnání, totiž nejsou on-line sociálními sítěmi, ale patří do jiných kategorií HSP, přičemž v souladu s bodem 23 odůvodnění HSP je třeba význam HSP podniku posuzovat s přihlédnutím k celkovému rozsahu činností dotčené HSP. To je zejména případ platformy YouTube, kterou Komise označila za HSP sestávající z platformy pro sdílení videonahrávek, a DailyMotion a Vimeo, které žalobkyně označila za platformy pro sdílení videonahrávek. 239 Jak Komise uvedla v bodě 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí, velikost platformy TikTok nelze zkoumat staticky, ale je třeba zohlednit rychlý a výrazný růst počtu koncových uživatelů v Unii, který během několika let dosáhl přibližně poloviny velikosti platforem Facebook či Instagram. 240 Ze stejných důvodů nemůže odkaz žalobkyně na rozhodnutí Komise o službách Bing a Edge (viz bod 230 výše) vést k jinému závěru. Kromě toho, že unijní soud není vázán správní praxí Komise, žalobkyně totiž neprokázala, že by se společnost ByteDance nacházela v situaci srovnatelné se situací společnosti Microsoft. Rozhodnutí Komise, na které se žalobkyně odvolává, se týkalo jiných kategorií HSP, nikoli služeb on-line sociálních sítí, a žalobkyně nevysvětluje, proč by okolnosti, za kterých tyto jiné kategorie HSP působí, měly být srovnatelné s okolnostmi, za kterých působí služba on-line sociálních sítí, jako je TikTok. Komise navíc v tomto rozhodnutí uvedla, že společnost Microsoft předložila údaje, z nichž zejména vyplývá, že Bing představuje pouze 3,6 % celkového rozsahu činností v oblasti internetových vyhledávačů a je 25krát menší než Google Search a že Edge představuje pouze 5,8 % celkového rozsahu činností v oblasti internetových prohlížečů a je desetkrát menší než Google Chrome. V projednávané věci však žalobkyně nepředložila údaje srovnatelné s údaji uvedenými v oznámení, pokud jde o rozsah platformy TikTok. Skutečnost, že relativní rozsah platformy TikTok dosáhl přibližně poloviny velikosti platforem Facebook či Instagram, tuto věc odlišuje od věcí výše uvedených. 241 Ve druhé řadě žalobkyně nemůže Komisi vytýkat, že se v bodě 146 odůvodnění napadeného rozhodnutí opírá o nárůst počtu koncových uživatelů platforem TikTok v Unii v letech 2020 až 2022, aniž jej porovnala s nárůstem počtu uživatelů platforem Meta a Alphabet nebo s rychlostí, jakou se rozvíjely služby Meta a Alphabet napodobující TikTok. 242 Bylo totiž na žalobkyni, která nese důkazní břemeno, aby v průběhu správního řízení předložila Komisi údaje představující takové srovnání, což neučinila. Argumenty, které byly předloženy poprvé před Tribunálem, jsou proto nepřípustné z důvodů uvedených v bodech 232 až 237 výše. 243 Ve třetí řadě je třeba odmítnout tvrzení žalobkyně, že TikTok nelze srovnávat s platformami Meta nebo jinými on-line sociálními sítěmi, protože hlavním účelem platformy TikTok je nabízet služby sdílení videonahrávek, a nikoli služby on-line sociálních sítí. Tento argument je na jedné straně rozporuplný, neboť sama žalobkyně opakovaně přirovnává společnost ByteDance k platformám Facebook a Instagram. Na straně druhé je třeba tento argument odmítnout ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v bodech 190 až 193 výše. 244 Žalobkyně konečně nepředkládá žádný argument proti bodům 151 až 154 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z nichž zejména vyplývá, že počet podniků využívajících TikTok v Unii se od roku 2020 rovněž velmi výrazně zvýšil (viz bod 225 výše), že podnikatelští uživatelé, kteří se za takové uživatele sami označili, a mají tedy v Unii podnikatelské účty, které za takové sami označili, mají přístup k funkcím speciálně určeným pro podniky, jako jsou informace o výkonnosti, kreativní nástroje a exkluzivní možnosti účtu, a že společnost ByteDance nadále vyvíjí nové funkce pro podnikatelské uživatele. Tyto okolnosti ve svém celku ukazují, že sociální síť TikTok je pro tyto podniky důležitou službou. 245 Je tedy třeba dospět k závěru, že Komise správně usoudila, že argumenty předložené žalobkyní týkající se rozsahu platformy TikTok, pokud jde o počet koncových uživatelů, ve srovnání s jinými platformami on-line sociálních sítí, a existence velkého počtu konkurentů, nebyly dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 246 Pokud jde o argument žalobkyně týkající se relativního rozsahu platformy TikTok, pokud jde o příjmy z reklamy a ARPU, překrývá se s argumentem týkajícím se úrovně interakce inzerentů na platformě TikTok, a proto bude přezkoumán v bodech 248 až 285 níže. 247 Třetí výtku třetí části prvního žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou. d)   K příjmům z reklamy a úrovni interakce podnikatelských uživatelů registrovaných na platformě TikTok 1) Argumenty účastnic řízení 248 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že skutečnost, že její příjmy z reklamy, ARPU a úroveň interakce inzerentů a podnikatelských uživatelů registrovaných na platformě TikTok jsou nízké a nižší než u některých jiných platforem, prokazuje, že TikTok není klíčovou bránou. 249 Komise zpochybňuje argumenty žalobkyně a v podstatě opakuje důvody uvedené v bodech 127 až 129, 140, 144, 145 a 147 až 151 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jejichž obsah je připomenut níže. 2) Napadené rozhodnutí 250 V napadeném rozhodnutí Komise odmítla argumenty žalobkyně týkající se příjmů z reklamy společnosti ByteDance, ARPU a údajně nízké úrovně interakce mezi inzerenty a podnikatelskými uživateli registrovanými na platformě TikTok s odůvodněním, že jsou jednak irelevantní a jednak že jsou v každém případě nedostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 251 Komise proto tyto argumenty odmítla jako irelevantní s odůvodněním, že se v podstatě, jak vyplývá z bodů 127 až 129, 140, 144, 147 a 150 odůvodnění napadeného rozhodnutí, týkaly jiné kategorie HSP, a to on-line reklamních služeb, a nikoli on-line služeb sociálních sítí, a že podnikatelští uživatelé využívající tyto dvě kategorie HSP byly definovány samostatně v části E, nazvané „Zvláštní definice“, přílohy DMA. 252 Kromě toho Komise v bodě 145 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že příjmy z reklamy a ARPU nejsou vhodnými ukazateli pro posouzení, zda je určitá HSP klíčovou bránou. 253 Komise navíc v bodě 148 odůvodnění napadeného rozhodnutí dodala, že i když někteří inzerenti na platformě TikTok mohou být rovněž podnikatelskými uživateli využívajícími služby on-line sociálních sítí, bylo v každém případě nutné pro účely posouzení podle čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA zohlednit všechny podnikatelské uživatele, a nikoli pouze ty, kteří byli platícími inzerenty, neboť podnikatelští uživatelé, kteří za umístění reklamy na této platformě neplatili, na ní přesto mohli být závislí pro zviditelnění svých činností. Komise dále v bodě 149 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že údaje o interakci registrovaných podnikatelských uživatelů předložené žalobkyní nejsou reprezentativní. 254 A konečně v bodě 151 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že není vhodné srovnávat údaje týkající se on-line reklamy společnosti ByteDance s údaji společností Alphabet, Meta a Amazon, neboť tyto podniky nabízejí ve srovnání s platformou TikTok širší škálu služeb, na nichž lze zobrazovat reklamu. 3) Závěry Tribunálu 255 V první řadě je třeba posoudit, zda Komise mohla, aniž by se dopustila pochybení, odmítnout argumenty žalobkyně týkající se on-line reklamy jako irelevantní pro vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA z důvodů uvedených výše v bodě 251. 256 Úvodem je třeba připomenout, jak je uvedeno výše v bodě 53, že Komise v napadeném rozhodnutí dospěla k závěru, že s výjimkou „dodatečných“ argumentů žalobkyně jsou všechny její ostatní argumenty a důkazy předložené k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, tedy i ty, které se týkají on-line reklamy, přímo spojeny s kvantitativními kritérii, z nichž tyto domněnky vycházejí, ve smyslu bodu 23 odůvodnění DMA. 257 Pokud jde o relevantnost posledně uvedených argumentů, je pravda, jak uvádí Komise, že on-line sociální sítě a on-line reklamní služby představují dvě odlišné kategorie HSP podle čl. 2 bodu 2 písm. c) a j) a bodu 7 DMA. 258 Stejně tak Komise správně poznamenala, že pojem „podnikatelští uživatelé“ je v části E, nazvané „Zvláštní definice“, přílohy DMA definován odlišně, pokud jde na jedné straně o služby on-line sociálních sítí a na druhé straně o služby on-line reklamy. V případě první kategorie služeb jsou tito uživatelé v zásadě definováni jako podniky, které mají v rámci sociální sítě zařazen produkt nebo službu nebo mají podnikatelský účet, zatímco v případě druhé zmíněné kategorie jsou tito uživatelé v zásadě definováni jako inzerenti. 259 Tyto rozdíly však samy o sobě neumožňují odmítnout argumenty nebo důkazy týkající se on-line reklamy na platformě TikTok jako zcela irelevantní v rámci posouzení, zda je tato on-line sociální síť klíčovou bránou. 260 Na jedné straně totiž není sporné, jak potvrdili účastníci řízení v odpovědích na organizační procesní opatření, že ačkoli služby on-line sociálních sítí a služby on-line reklamy spadají do dvou různých kategorií HSP, jsou tyto služby v kontextu projednávané věci poskytovány na stejné platformě, a to na platformě TikTok. Jak tedy žalobkyně vysvětluje, TikTok představuje jednotnou platformu, na níž na jedné straně uživatelé komunikují zejména prostřednictvím sdílení a sledování videonahrávek, zatímco na straně druhé inzerenti platí za zveřejnění reklamy, jíž jsou zpravidla prokládány videonahrávky sledované těmito uživateli. 261 Na druhou stranu je mezi účastníky řízení rovněž nesporné, jak vyplývá z bodu 148 odůvodnění napadeného rozhodnutí a jak tito účastníci řízení potvrdili ve svých odpovědích na organizační procesní opatření, že existuje určité překrývání mezi podniky využívajícími on-line sociální sítě a podniky využívajícími on-line reklamní služby, neboť někteří inzerenti mohou rovněž spadat pod definici podnikatelských uživatelů využívajících on-line sociální sítě. 262 Nelze tedy popřít, že příjmy z reklamy nebo ARPU generované platformou TikTok mohou v zásadě představovat jeden z ukazatelů významu této platformy pro podnikatelské uživatele, kteří ji využívají k oslovení koncových uživatelů, neboť reklama je jedním z prostředků, které tito podnikatelští uživatelé běžně používají k oslovení svých zákazníků. 263 Komise tedy nemohla, aniž se dopustila pochybení, odmítnout argumenty a důkazy týkající se on-line reklamy předložené žalobkyní, jako irelevantní pro účely vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 264 Komise v odpovědi na organizační procesní opatření uznala, že tyto argumenty a důkazy lze v zásadě použít k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 265 Za této situace je třeba konstatovat, že Komise odmítla argumenty a důkazy žalobkyně týkající se on-line reklamy také z jiného důvodu, který byl uveden v napadeném rozhodnutí, a sice že tyto argumenty a důkazy nebyly v žádném případě dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 266 Ve druhé řadě je proto třeba přezkoumat, zda Komise mohla tyto argumenty a důkazy odmítnout z tohoto důvodu, aniž se dopustila pochybení. 267 V tomto ohledu Komise zaprvé v bodě 145 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedla, že relativní rozsah měřený na základě příjmů a ARPU bez ohledu na další faktory není v podstatě vhodným ukazatelem pro posouzení, zda HSP představuje klíčovou bránou, a to z toho důvodu, že různé obchodní modely zpeněžují své služby odlišně. 268 Jak Komise vysvětlila ve své odpovědi na organizační procesní opatření, sociální sítě často sledují obchodní strategii zaměřenou na rozšiřování své uživatelské základny, a tím vytvářejí stále silnější síťové účinky, což je může vést k tomu, že po určitou dobu upřednostňují zvyšování počtu uživatelů před jejich zpeněžováním. 269 Zadruhé v bodě 148 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise správně poznamenala, že ačkoli někteří inzerenti na platformě TikTok mohou rovněž spadat pod definici „podnikatelských uživatelů“ on-line sociálních sítí, představují nicméně tito uživatelé širší kategorii než inzerenti. V témže bodě odůvodnění Komise správně uvedla, že pro účely posouzení, zda TikTok představuje klíčovou bránu, je třeba zohlednit nejen platící inzerenty, ale také podnikatelské uživatele, kteří za umístění reklamy na této platformě neplatí, neboť tito uživatelé mohou být přesto závislí na platformě TikTok pro zviditelnění svých činností, což mimochodem žalobkyně nezpochybňuje. 270 V tomto ohledu Komise v bodě 148 odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž vysvětlila, aniž to žalobkyně rozporovala, že některé funkce služby TikTok byly vyvinuty a zaměřeny speciálně na potřeby podnikatelských uživatelů, kteří nejsou nutně platícími inzerenty, jako je vyhledávání a sdílení obsahu na různých zařízeních, a zejména prostřednictvím on-line chatů, příspěvků, videí a doporučení, aby jim umožnily rozvíjet jejich činnosti (např. prostřednictvím řady kreativních nástrojů), zvyšovat přítomnost jejich značky [např. prostřednictvím automatického zasílání zpráv nebo plánovače příspěvků („post scheduler“)] a zvyšovat prodej prostřednictvím funkcí vhodných pro podnikání („business-friendly“), jako jsou hypertextové odkazy v sekci životopisů, kontaktní údaje a nástroje pro generování kontaktů („lead generation“). 271 Z těchto úvah vyplývá, že kromě reklamy existují i další způsoby, jak mohou podnikatelští uživatelé využívající TikTok zviditelnit na této platformě své činnosti, a oslovit tak své koncové uživatele, například zveřejňováním videonahrávek na svých podnikatelských účtech nebo uzavíráním dohod s tvůrci obsahu nebo influencery na propagaci svých značek. 272 Je však třeba konstatovat, že argumenty a důkazy předložené žalobkyní nenaznačují, jaký význam by TikTok mohla mít pro podnikatelské uživatele, kteří tuto platformu používají a chtějí oslovit koncové uživatele jinými prostředky než reklamou. 273 Zatřetí, jak Komise v podstatě zdůrazňuje v bodě 149 odůvodnění napadeného rozhodnutí, údaje předložené žalobkyní týkající se interakce „registrovaných podnikatelských uživatelů“ platformy TikTok s touto platformou se týkají pouze malé části všech podnikatelských uživatelů, takže tyto údaje nejsou dostatečně reprezentativní pro účely určení, zda TikTok představuje klíčovou bránu. 274 Jak vyplývá z bodu 77 odůvodnění napadeného rozhodnutí, „registrovanými podnikatelskými uživateli“ platformy TikTok jsou ti, kteří mají na této platformě „registrované podnikatelské účty“. Tento pojem tedy zahrnuje pouze podniky, které se na platformě TikTok zaregistrovaly jako „podnik“, zejména uvedením svých kontaktních údajů a čísla živnostenského oprávnění. 275 V bodě 83 až 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise vysvětlila důvody, proč podle jejího názoru není zohlednění počtu „registrovaných podnikatelských uživatelů“ spolehlivou metodou pro výpočet počtu podnikatelských uživatelů sociální sítě TikTok podle čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA a vede k výraznému podhodnocení počtu těchto uživatelů. Zejména konstatovala, že možnost registrace jako „registrovaný podnikatelský uživatel“ byla zavedena až v roce 2022 a v omezeném počtu členských států a že tato registrace není povinná. 276 Z tohoto důvodu Komise při určování počtu podnikatelských uživatelů platformy TikTok podle čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA nevycházela z počtu „registrovaných podnikatelských uživatelů“, ale z jiného kritéria, a to z počtu podnikatelských účtů v Unii, které podnikatelští uživatelé za takové sami označili. V tomto ohledu z tabulek č. 2 a 3, které jsou uvedeny v bodech 78 a 79 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že v případě platformy TikTok existují velmi výrazné rozdíly mezi počtem „registrovaných podnikatelských uživatelů“ a počtem podnikatelských účtů v Unii, které podnikatelští uživatelé za takové sami označili. Například v roce 2022 činil počet podnikatelských účtů v Unii, které podnikatelští uživatelé za takové sami označili, na platformě TikTok [> 10000], zatímco počet „registrovaných podnikatelských uživatelů“ činil [> 10000]. 277 Žalobkyně v rámci projednávané žaloby nezpochybňuje metodu, kterou Komise použila v napadeném rozhodnutí pro určení počtu podnikatelských uživatelů platformy TikTok podle čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, a zejména posouzení uvedené v bodech 83 až 87 odůvodnění tohoto rozhodnutí. 278 Z toho vyplývá, že předložené argumenty a údaje poskytnuté žalobkyní nebyly dostatečně reprezentativní pro všechny podnikatelské uživatele platformy TikTok, jak správně uvedla Komise. 279 Začtvrté Komise v bodě 151 odůvodnění napadeného rozhodnutí, aniž to žalobkyně zpochybnila, uvedla, že není vhodné srovnávat údaje týkající se on-line reklamy společnosti ByteDance s takovými údaji společností Alphabet, Meta a Amazon, neboť tyto podniky nabízejí ve srovnání s platformou TikTok širší škálu služeb, na nichž lze zobrazovat reklamu. 280 Je nutné konstatovat, že i kdyby údaje o on-line reklamě poskytnuté žalobkyní byly dostatečně reprezentativní, nepodporují její tvrzení, že TikTok není klíčovou bránou. Například úroveň ARPU generovaných na této platformě se jeví být v absolutních číslech vysoká a již nyní je téměř [důvěrné] ve srovnání s platformou Instagram. 281 Z toho vyplývá, že Komise mohla, aniž se dopustila pochybení, dospět k závěru, že argumenty a důkazy týkající se příjmů a výdajů z reklamy, ARPU a údajně omezené interakce „registrovaných podnikatelských uživatelů“ platformy TikTok nebyly dostatečně podložené k tomu, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 282 Za těchto okolností nemá pochybení Komise uvedené v bodě 263 výše vliv na legalitu napadeného rozhodnutí. 283 Čtvrtou výtku třetí části prvního žalobního důvodu je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou. 284 Pokud jde o otázku důkazní úrovně, kterou Komise skutečně uplatnila při posuzování argumentů a důkazů předložených žalobkyní za účelem vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA (viz bod 72 výše), ze všech výše uvedených skutečností, a zejména z výše uvedených bodů 119 až 283, vyplývá, že žádné skutečnosti v analýze Komise nenaznačují, že by důkazní úroveň, kterou skutečně uplatnila, byla vyšší než úroveň stanovená v čl. 3 odst. 5 DMA. Komise totiž odmítla argumenty žalobkyně s odůvodněním, že jsou buď irelevantní, nebo že nejsou dostatečně podložené k tomu, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 285 V důsledku toho a s ohledem na úvahy uvedené výše v bodech 59 až 72 musí být jako neopodstatněná zamítnuta i druhá výtka první části prvního žalobního důvodu, v níž žalobkyně vytýká Komisi, že v napadeném rozhodnutí stanovila příliš vysokou důkazní úroveň, když požadovala „přesvědčivé“ důkazy. 6.   Ke zpochybnění domněnky, že společnost ByteDance má zavedené a trvalé postavení (čtvrtá část prvního žalobního důvodu) a)   Argumenty účastnic řízení 286 Žalobkyně tvrdí, že Komise v bodech 155 až 160 odůvodnění napadeného rozhodnutí porušila čl. 3 odst. 1 písm. b) a čl. 3 odst. 5 DMA tím, že odmítla její argumenty, že Tiktok nemá zavedené a trvalé postavení. 287 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že postavení společnosti ByteDance na trhu bylo úspěšně zpochybněno konkurenty, jako jsou Meta a Alphabet, kteří spustili nové služby, konkrétně Reels a Shorts, které napodobením hlavních rysů platformy TikTok, tedy formátu krátkých videonahrávek, rychle rostly na úkor platformy TikTok. Upozorňuje také, že míra odchodu z platformy TikTok, tj. počet inzerentů a koncových uživatelů, kteří odešli z platformy TikTok na jiné platformy, je značná. Tvrdí, že společnost ByteDance je novým účastníkem trhu, a nikoli strážcem přístupu, a že tyto dva pojmy se podle jejího názoru vzájemně vylučují. 288 Komise zpochybňuje argumenty žalobkyně a v podstatě opakuje důvody uvedené v bodech 155 až 160 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jejichž obsah je připomenut níže. b)   Napadené rozhodnutí 289 V bodech 155 až 160 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise odmítla argumenty a důkazy předložené žalobkyní k vyvrácení domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA, že má zavedené a trvalé postavení. 290 V bodě 156 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že tvrzením, že postavení platformy TikTok není „nenapadnutelné“, se žalobkyně snažila zavést podmínku, která by přesahovala požadavek, podle něhož postavení dotčeného podniku musí být zavedené a trvalé, což je zejména případ, kdy je otevřenost hospodářské soutěži omezená. 291 V bodech 157 a 158 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že podle bodu 21 odůvodnění DMA je v každém případě pravděpodobné, že otevřenost hospodářské soutěži je omezena, pokud podnik poskytoval HSP v nejméně třech členských státech velmi vysokému počtu podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů po dobu nejméně tří let, a že tomu tak bylo v projednávané věci. Komise mimoto dodala, že významný rozsah a růst platformy TikTok, pokud jde o počet podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů v posledních několika letech, který má vzestupnou trajektorii, potvrzuje zavedené a trvalé postavení společnosti ByteDance. Z toho podle jejího názoru vyplývá, že argumenty žalobkyně týkající se míry odchodu z platformy TikTok nemohou zjevně zpochybnit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA. 292 V bodech 159 a 160 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise vysvětlila, že z žádného ustanovení DMA nevyplývá, že by podnik nemohl být současně novým účastníkem trhu a strážcem přístupu, a že skutečnost, že někteří konkurenti společnosti ByteDance, jako jsou Meta a Alphabet, napodobili některé produkty TikTok, není na digitálních trzích neobvyklá, a proto nemůže sama o sobě vyvrátit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA. c)   Závěry Tribunálu 293 Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) DMA stanoví dvě alternativní kritéria pro to, aby mohl být podnik označen za strážce přístupu, a sice že má zavedené a trvalé postavení ve své činnosti nebo že lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá. 294 V projednávané věci je z napadeného rozhodnutí zřejmé, jak potvrdila Komise ve své odpovědi na organizační procesní opatření, že Komise měla za to, že společnost ByteDance má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení, a je tedy splněno první kritérium čl. 3 odst. 1 písm. c) DMA. 295 Je třeba rovněž poznamenat, že ačkoli DMA nedefinuje pojem „zavedené a trvalé postavení“, obsahuje prvky, které umožňují jeho vymezení. 296 V tomto ohledu z výkladu čl. 3 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA ve světle bodu 21 odůvodnění DMA vyplývá, že postavení podniku se považuje za „zavedené a trvalé“, pokud je otevřenost tohoto postavení hospodářské soutěži omezena. To by mohlo nastat v případě, že tento podnik poskytoval HSP nejméně ve třech členských státech velmi vysokému počtu podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů po dobu nejméně tří let. 297 Pojem „zavedené a trvalé“ postavení má tedy za cíl zachytit nízkou otevřenost postavení daného podniku hospodářské soutěži a také časovou stabilitu tohoto postavení. 298 Pojem „zavedené a trvalé postavení“, které má strážce přístupu, se ani nemusí nutně překrývat s pojmem „dominantní postavení“ ve smyslu článku 102 SFEU. O tom svědčí skutečnost, že unijní normotvůrce se vědomě rozhodl použít nový pojem, odlišný od pojmu „dominantní postavení“, a zahrnout do osobní působnosti DMA strážce přístupu, kteří nemusí nutně zaujímat dominantní postavení ve smyslu práva hospodářské soutěže, jak vyplývá z bodu 5 odůvodnění DMA, který zmiňuje výše uvedený bod 19. 299 Argumenty žalobkyně je třeba přezkoumat ve světle těchto úvah. 300 V první řadě Komise v bodě 156 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedla, že DMA nevyžaduje, aby postavení dotčeného podniku bylo „nenapadnutelné“. Jak je uvedeno v bodě 296 výše, pojem „zavedené a trvalé postavení“ znamená zejména to, že otevřenost postavení podniku poskytujícího HSP hospodářské soutěži je omezená. Tento pojem nevylučuje existenci určitého stupně otevřenosti hospodářské soutěži. 301 Ve druhé řadě se Komise nedopustila pochybení, když v bodech 157 a 158 odůvodnění napadeného rozhodnutí odmítla argumentaci žalobkyně založenou na míře odchodu z platformy TikTok, a to vzhledem k velmi vysokému počtu koncových uživatelů a podnikatelských uživatelů využívajících TikTok a k jejímu značnému rozsahu a růstu v posledních letech, který má stabilní vzestupnou trajektorii. 302 Na jednu stranu je pravda, jak vyplývá z údajů předložených žalobkyní, že někteří inzerenti a koncoví uživatelé TikTok z této platformy „odešli“, avšak na druhou stranu si zároveň mnoho dalších uživatelů tuto platformu „předplatilo“. Svědčí o tom skutečnost, že v období let 2021 a 2022 příjmy ze služby TikTok i počet koncových uživatelů průběžně exponenciálně rostly (viz body 33, 84 a 107 výše). Jeví se, že počet inzerentů a koncových uživatelů, kteří odešli, byl dorovnán, nebo dokonce překročen novými inzerenty a koncovými uživateli, kteří se k platformě TikTok připojili ve stejném období, což svědčí o tom, že postavení společnosti ByteDance je zavedené a trvalé. 303 Ve třetí řadě, pokud jde o tvrzení žalobkyně, že některé služby konkurující platformě TikTok, zejména Reels společnosti Meta a Shorts společnosti Alphabet, napodobily některé charakteristiky platformy TikTok a rychle rostly, pokud jde o počet uživatelů, a dokonce překonaly počet uživatelů platformy TikTok, je třeba uvést následující. 304 Zaprvé, jak bylo připomenuto výše v bodě 301, Komise v bodě 158 odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznila významný růst platformy TikTok, který má stabilní vzestupnou trajektorii, a v bodě 160 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla, že na digitálních trzích není neobvyklé, že některé úspěšné charakteristiky jedné služby jsou rychle napodobovány jinými službami. 305 Na tomto základě Komise správně usoudila, že skutečnost, že některé platformy jiných strážců přístupu byly schopny spustit služby napodobující některé funkce platformy TikTok a že tyto platformy byly schopny výrazně růst, neznamená, že postavení společnost ByteDance nebylo zavedené a trvalé, neboť pokračovalo v růstu nezávisle na výše uvedených okolnostech. 306 Zadruhé je třeba uvést, že argument žalobkyně vychází ze skutečnosti, že jiní strážci přístupu ve stejné kategorii HSP, konkrétně Meta a Alphabet, konkurovali postavení společnosti ByteDance, což podle žalobkyně prokazuje, že toto postavení nebylo zavedené a trvalé. 307 Účelem DMA je však zajistit otevřenost postavení strážců přístupu hospodářské soutěži nejen vůči jiným strážcům přístupu, ale také, což je ještě důležitější, vůči jiným provozovatelům, kteří nejsou strážci přístupu pro danou HSP. 308 Jak totiž uvádí čl. 1 odst. 1 DMA, je cílem tohoto nařízení přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících „pro všechny podniky“ spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů. 309 V tomto ohledu bod 32 odůvodnění DMA upřesňuje, že otevřeností hospodářské soutěži by se měla rozumět schopnost podniků účinně překonávat překážky pro vstup na trh a expanzi a konkurovat strážci přístupu díky kvalitě svých produktů a služeb. Tento bod odůvodnění tím, že odkazuje na překážky pro vstup na trh a expanzi, jakož i na schopnost podniků konkurovat strážci přístupu, stanoví, že pojem „otevřenost hospodářské soutěži“ se týká především schopnosti podniků, které nejsou strážci přístupu pro danou HSP, konkurovat těmto strážcům přístupu na základě kvality svých výrobků a služeb. 310 Stále podle bodu 32 odůvodnění DMA může být otevřenost služeb v digitálním odvětví hospodářské soutěži rovněž nízká, pokud pro určitou HSP existuje více než jeden strážce přístupu. Z toho implicitně, ale nutně vyplývá, že skutečnost, že ohledně HSP může existovat určitá míra konkurence mezi několika strážci přístupu, neznamená, že otevřenost této HSP hospodářské soutěži není omezena. 311 Výše uvedené argumenty žalobkyně v rozsahu, v němž jsou založeny na skutečnosti, že postavení společnosti ByteDance čelilo konkurenci ze strany jiných strážců přístupu, proto nemohou sloužit jako základ pro závěr, že otevřenost postavení společnosti ByteDance hospodářské soutěži není omezena, pro účely DMA, a že toto postavení není z tohoto důvodu zavedené a trvalé. 312 Žalobkyně na jednání rovněž tvrdila, že postavení společnosti ByteDance čelilo konkurenci i ze strany jiných podniků, které nejsou strážci přístupu. V tomto ohledu odkázala na tabulku č. 6 uvedenou v bodě 125 žaloby. 313 Tabulka č. 6 uvedená v bodě 125 žaloby však nebyla předložena v průběhu správního řízení, a proto musí být odmítnuta jako nepřípustná z důvodů uvedených v bodech 232 až 237. Je pravda, že některé údaje v této tabulce byly uvedeny v jiné tabulce uvedené v části oznámení, která se týkala domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, a to za účelem podpory tvrzení žalobkyně, že platforma TikTok čelí velkému počtu konkurentů. Komise na tento argument odpověděla v bodech 150 až 154 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které se týkají čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA a které nebyly žalobkyní zpochybněny. V průběhu správního řízení se však žalobkyně na tuto další tabulku neodvolávala za účelem tvrzení, že společnost ByteDance nemá zavedené a trvalé postavení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) DMA. Je však třeba připomenout, jak je uvedeno výše v bodě 233, že podle čl. 2 odst. 3 prováděcího nařízení 2023/814 musí dotčený podnik v příloze svého oznámení předložit své argumenty, v nichž jasně uvede, ke kterému ze tří kumulativních požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1 DMA se jeho argumenty vztahují, a u každého argumentu vysvětlit, proč dotčená HSP daný požadavek výjimečně nesplňuje, ačkoli dosahuje příslušné prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA. 314 Tento argument ani není dostatečně podložen. Tabulka č. 6 uvedená v bodě 125 žaloby pouze uvádí rok, kdy byla spuštěna služba napodobující TikTok, aniž poskytovala konkrétní informace o rozsahu těchto služeb nebo jiné relevantní údaje. 315 Ve čtvrté řadě žalobkyně popisuje postavení společnosti ByteDance jako „nového účastníka trhu“, který konkuruje postavení strážců přístupu, a domnívá se, že tento pojem a pojem „strážce přístupu“ se vzájemně vylučují, což je v rozporu s tím, co Komise uvedla v bodě 159 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 316 V tomto ohledu postačí připomenout, že ačkoli v roce 2018 byla TikTok skutečně novým účastníkem na vnitřním trhu, jehož cílem bylo zpochybnit postavení zavedených poskytovatelů, jako jsou Meta a Alphabet, je skutečností, že poté se její postavení upevnilo, a to velmi rychle, neboť výrazně překročilo prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA a dosáhlo exponenciálního tempa růstu jak z hlediska příjmů, tak z hlediska počtu uživatelů, takže relativní rozsah platformy TikTok dosáhl poloviny velikosti platforem Facebook či Instagram, které ovšem na vnitrostátním trhu působily již dlouhou dobu, jak vyplývá z bodu 159 odůvodnění napadeného rozhodnutí a aniž to žalobkyně zpochybnila. 317 Tyto okolnosti svědčí o tom, že podnik, který byl původně novým účastníkem na vnitřním trhu a jehož cílem bylo konkurovat postavení strážců přístupu, se může později sám stát strážcem přístupu. 318 Žalobkyně závěrem vytýká Komisi, že nevysvětlila, proč počet uživatelů platformy TikTok dokazuje, že postavení společnosti ByteDance bylo zavedené, přestože neměla žádný ekosystém a nevyužívala účinku uzavření. 319 V tomto ohledu postačí poznamenat, že argumenty žalobkyně týkající se neexistence ekosystému nebo účinku uzavření byly Komisí správně přezkoumány a odmítnuty v části napadeného rozhodnutí týkající se domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA (viz body 121 až 215 výše). 320 S ohledem na výše uvedené skutečnosti je proto třeba odmítnout argumenty předložené žalobkyní, kterými se snaží vyvrátit domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. c) DMA. 7.   K odmítnutí „dodatečných“ argumentů žalobkyně (první výtka první části prvního žalobního důvodu) a)   Argumenty účastnic řízení 321 Jak bylo uvedeno výše v bodech 52 až 56, žalobkyně tvrdí a rovněž to uvedla na jednání, že Komise se v bodě 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí dopustila pochybení, když odmítla její „dodatečné“ argumenty z důvodu, že nebyly přímo spojeny s kvantitativními kritérii ve smyslu bodu 23 odůvodnění DMA. 322 Komise s argumenty žalobkyně nesouhlasí. b)   Závěry Tribunálu 323 Je třeba poznamenat, že žalobkyně v oznámení uvedla všechny své argumenty a důkazy za účelem vyvrácení každé ze tří domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA a poté předložila v nové části nazvané „Označení v rozporu s cíli politiky [DMA]“„dodatečné“ argumenty, v nichž v podstatě tvrdila, že označení společnosti ByteDance za strážce přístupu je v rozporu s cíli sledovanými DMA. 324 Žalobkyně v „dodatečných“ argumentech, jak vyplývá z bodu 5.1.3.1.4 napadeného rozhodnutí, jakož i z dopisu žalobkyně ze dne 2. srpna 2023 (viz výše bod 6), zejména v podstatě tvrdila, že zaprvé uplatňování DMA musí umožnit novým účastníkům trhu, jako je TikTok, konkurovat zavedeným platformám, zadruhé označení společnosti ByteDance za strážce přístupu znamenalo značné náklady na dodržování předpisů pro nového účastníka trhu již [důvěrné] a omezilo jeho schopnost vstoupit na nové trhy a zatřetí Komise nesprávně uplatnila hmotněprávní a procesněprávní rámec stanovený v čl. 3 odst. 5 DMA, neboť nejprve vyložila toto ustanovení a bod 23 odůvodnění DMA příliš úzce, čímž zbavila „postup vyvrácení domněnek“ jeho smyslu, který spočívá ve vyloučení „falešných pozitiv“, a dále odmítla okolnosti, za nichž TikTok působí, jako irelevantní, avšak neinformovala ji o okolnostech, které by byly považovány za relevantní, čímž v rozporu s jejími právy zbavila tento postup jeho smyslu, a konečně porušila zásady proporcionality a řádné správy, neboť podle názoru žalobkyně měla Komise povinnost zahájit šetření trhu podle čl. 3 odst. 5 třetího pododstavce a čl. 17 odst. 3 DMA. 325 Komise odmítla „dodatečné“ argumenty uvedené v bodě 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že nejsou přímo spojeny s kvantitativními prahovými hodnotami stanovenými v čl. 3 odst. 2 DMA ve smyslu bodu 23 odůvodnění DMA. 326 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že „dodatečné“ argumenty žalobkyně nesměřovaly ke konkrétnímu vyvrácení jedné ze tří domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, ale spočívaly v obecných tvrzeních týkajících se cílů sledovaných DMA, jakož i účelu čl. 3 odst. 5 DMA a užitečného účinku tohoto ustanovení. 327 Komise proto konstatovala, aniž se dopustila pochybení, že se tyto argumenty netýkají výše uvedených domněnek přímo, a je tudíž nutné je z tohoto důvodu odmítnout. 328 V důsledku toho a s ohledem na úvahy uvedené v bodech 39 až 56 výše je třeba první výtku první části prvního žalobního důvodu odmítnout jako neopodstatněnou. 8.   K celkovému posouzení důkazů předložených žalobkyní (pátá část prvního žalobního důvodu) a)   Argumenty účastnic řízení 329 Žalobkyně tvrdí, že Komise v napadeném rozhodnutí postupovala nesystematicky a roztříštěně a neprovedla celkové posouzení důkazů, které předložila za účelem vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA. Podle jejího názoru tyto důkazy v souhrnu prokazují, že není strážcem přístupu, nebo přinejmenším, že Komise měla povinnost zahájit šetření trhu, aby zjistila, zda tomu tak je. 330 Komise s argumenty žalobkyně nesouhlasí. b)   Závěry Tribunálu 331 V napadeném rozhodnutí odmítla Komise všechna argumenty a důkazy předložené žalobkyní a dospěla k závěru, že nejsou dostatečně odůvodněné, aby zjevně zpochybnily každou z domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA, jak vyplývá z bodů 120, 125 a 155 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 332 V bodě 163 odůvodnění napadeného rozhodnutí pak dále Komise dospěla k závěru, že z důvodů uvedených v bodech 120 až 162 odůvodnění tohoto rozhodnutí nejsou argumenty předložené žalobkyní dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA. 333 Z toho vyplývá, že Komise poté, co odmítla každý z argumentů předložených žalobkyní, usoudila, že tyto argumenty posuzované jednotlivě či vcelku v rámci každé z domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA nejsou dostatečně podložené k tomu, aby tyto domněnky zjevně zpochybnily. 334 Žalobkyně s odkazem na body 130 a 135 odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž Komise zdůraznila, že existence ekosystému není nezbytnou podmínkou pro označení za strážce přístupu a že existence multi-homingu sama o sobě nesvědčí o tom, že dotčená HSP nepředstavuje klíčovou bránu, vytýká Komisi, že tyto argumenty neposoudila jako celek. 335 Komise však neodmítla argumenty žalobkyně založené na neexistenci ekosystému a existenci multi-homingu pouze z toho důvodu, že existence ekosystému není nezbytnou podmínkou pro označení za strážce a že existence multi-homingu sama o sobě nesvědčí o tom, že dotčená HSP nepředstavuje klíčovou bránu. Tyto argumenty odmítla také na základě dalších důvodů uvedených v bodech odůvodnění 127 až 142 napadeného rozhodnutí, a sice že nejsou dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA, jak vyplývá z výše uvedených bodů 121 až 215. 336 Žalobkyně však nepředkládá žádný jiný konkrétní argument, který by mohl prokázat, že by závěr, k němuž Komise dospěla, byl jiný, kdyby její argumenty a důkazy posoudila jako celek. 337 Je tudíž třeba zamítnout pátou část prvního žalobního důvodu jako neopodstatněnou. B. K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení práva na obhajobu 1.   Argumenty účastnic řízení 338 Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), neboť se v napadeném rozhodnutí opírala o skutkové a právní okolnosti, ke kterým jí nebyla dána možnost se vyjádřit v průběhu správního řízení. Podle jejího názoru byly tyto okolnosti nezbytné pro to, aby Komise mohla odpovědět na argumenty, které předložila k vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA. 339 Komise s argumenty žalobkyně nesouhlasí. 2.   Závěry Tribunálu 340 V článku 34 odst. 1 DMA, nazvaném „Právo být vyslechnut a přístup ke spisu“, je zejména stanovena povinnost Komise poskytnout dotčenému podniku příležitost vyjádřit se před přijetím rozhodnutí podle článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, článků 17, 18, 24, 25, 29, 30 a čl. 31 odst. 2 DMA k prozatímním zjištěním Komise. 341 Vzhledem k tomu, že rozhodnutí přijatá na základě čl. 3 odst. 5 druhého pododstavce DMA, tj. rozhodnutí, v nichž Komise označuje podnik za strážce přístupu a odmítá jeho argumenty, jejichž cílem je zpochybnit domněnky stanovené v čl. 3 odst. 2 DMA, aniž zahájí šetření trhu, nejsou zmíněna ve znění čl. 34 odst. 1 DMA, je třeba konstatovat, že toto posléze uvedené ustanovení nebylo v projednávané věci použitelné. 342 Ustanovení čl. 34 odst. 4 DMA stanoví, že při každém řízení musí být plně respektováno právo strážce přístupu, podniku či sdružení podniků na obhajobu. V bodě 109 odůvodnění DMA se zejména uvádí, že DMA dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou, a že uvedená práva a zásady by tudíž měly být dodržovány při výkladu a uplatňování DMA. 343 Podle judikatury platí, že právo na obhajobu je základním právem, které je nedílnou součástí obecných právních zásad, jejichž dodržování unijní soud zajišťuje. Tato obecná zásada unijního práva je zakotvena v rámci práva na řádnou správu v čl. 41 odst. 2 písm. a) a b) Listiny a použije se, pokud správa zamýšlí přijmout vůči určité osobě akt, který nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení (viz rozsudek ze dne 25. března 2021, Slovak Telekom v. Komise, C‑165/19 P, EU:C:2021:239, bod 80 a citovaná judikatura). Dodržování práva být vyslechnut je tedy povinné i v případě, že použitelná právní úprava takovou formalitu výslovně nestanoví (viz rozsudky ze dne 22. listopadu 2012, M., C‑277/11, EU:C:2012:744, bod 86 a citovaná judikatura, a ze dne 18. června 2020, Komise v. RQ, C‑831/18 P, EU:C:2020:481, bod 67 a citovaná judikatura). 344 Podle článku 41 Listiny tedy má každý právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě, což zahrnuje především právo každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout. Podle judikatury uvedené právo zaručuje každé osobě možnost účelným a účinným způsobem vyjádřit své stanovisko v průběhu řízení vedeného správou před přijetím každého rozhodnutí, které by se mohlo nepříznivě dotknout jejích zájmů (viz rozsudek ze dne 18. června 2020, Komise v. RQ, C‑831/18 P, EU:C:2020:481, bod 67 a citovaná judikatura). 345 V projednávané věci ze spisu vyplývá, že před přijetím napadeného rozhodnutí byla žalobkyně několikrát vyslechnuta. Především před samotným oznámením proběhla nejméně čtyři jednání mezi žalobkyní a Komisí, a to dne 15. prosince 2022 a dne 23. března, dne 2. května a dne 13. června 2023. Po předložení oznámení dne 3. července 2023 sdělila Komise dne 26. července 2023 žalobkyni předběžné stanovisko a dala jí možnost vyjádřit se k němu, což žalobkyně učinila dopisem ze dne 2. srpna 2023. A konečně dne 17. srpna 2023 se uskutečnilo další jednání mezi žalobkyní a Komisí. 346 Žalobkyně však tvrdí, že jí navzdory těmto četným výměnám neměla příležitost předložit své připomínky ke čtyřem konkrétním skutkovým a právním okolnostem, které jí byly v napadeném rozhodnutí vytýkány. 347 Zaprvé žalobkyně tvrdí, že ve správním řízení nebyla vyslechnuta ohledně údajného vyloučení „kvalitativních“ důkazů podle bodu 23 odůvodnění DMA. 348 Ze spisu však vyplývá, že žalobkyně měla v rozporu s tím, co uvádí, před přijetím napadeného rozhodnutí příležitost předložit připomínky k výkladu bodu 23 odůvodnění DMA. Ze záznamu z jednání mezi žalobkyní a Komisí ze dne 17. srpna 2023, který vypracovala sama žalobkyně, vyplývá, že zmíněný výklad a vztah mezi tímto bodem odůvodnění a článkem 3 DMA byly předmětem jednání. 349 Z ustálené judikatury v každém případě vyplývá, že právo být vyslechnut se vztahuje na všechny skutkové a právní okolnosti, které jsou základem aktu rozhodnutí, ale nikoli na konečné stanovisko, které správní orgán zamýšlí přijmout (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. března 2020, Tulliallan Burlington v. EUIPO, C‑155/18 P až C‑158/18 P, EU:C:2020:151, bod 94, a ze dne 1. února 2023, SJ v. Komise, T‑659/20, nezveřejněný, EU:T:2023:32, bod 11). 350 Zadruhé žalobkyně vytýká Komisi, že ji během správního řízení nevyslechla ohledně tvrzení uvedeného v bodě 128 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle něhož relativní rozsah služby TikTok ve vztahu k ostatním službám on-line sociálních sítí je rozhodující pro jmenování strážce přístupu. 351 V tomto ohledu je třeba na úvod uvést, že Komise v bodě 128 odůvodnění napadeného rozhodnutí nepovažovala relativní rozsah služby TikTok ve vztahu k ostatním službám on-line sociálních sítí za „rozhodující pro jmenování strážce přístupu“, jak tvrdí žalobkyně, ale omezila se na to, že v projednávané věci „je relevantním srovnáním srovnání mezi rozsahem služby TikTok jakožto on-line sociální sítě společnosti ByteDance a rozsahem podobných služeb jiných poskytovatelů, bez ohledu na rozsah jejich on-line reklamních aktivit“. Ze samotného znění bodu 23 odůvodnění DMA vyplývá, že je třeba zohlednit zejména „význam poskytované [HSP] podniku s přihlédnutím k celkovému rozsahu činností příslušné [HSP]“, přičemž je třeba připomenout, jak bylo uvedeno v bodě 348 výše, že žalobkyně měla před přijetím uvedeného rozhodnutí možnost předložit připomínky k výkladu tohoto bodu odůvodnění. 352 V každém případě je třeba poznamenat, že otázka relativního rozsahu služby TikTok ve vztahu k ostatním službám on-line sociálních sítí byla projednávána v průběhu správního řízení. V předběžném stanovisku Komise uvedla, že tvrzení žalobkyně, že služba TikTok čelí velkému počtu konkurentů v oblasti on-line sociálních sítí, opomíjí skutečnost, že rozsah služby TikTok je značný, a to i ve vztahu k ostatním službám on-line sociálních sítí, přičemž velikost služby TikTok v Unii dosahuje přibližně poloviny rozsahu služeb Facebook a Instagram, což naznačuje, že rozsah služby TikTok není zanedbatelný. Žalobkyně na tuto připomínku reagovala zejména v bodech 32 a 42 svého dopisu ze dne 2. srpna 2023. 353 Zatřetí je třeba naproti tomu konstatovat, jak tvrdí žalobkyně, aniž to Komise zásadně zpochybnila, že žalobkyni nebyla dána možnost předložit v průběhu správního řízení své připomínky k tvrzení Komise uvedenému v bodě 132 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že společnost ByteDance má vlastní ekosystém, takže bylo porušeno její právo být vyslechnuta. Ačkoli neexistence ekosystému a její důsledky pro označení společnosti ByteDance za strážce přístupu byly předmětem diskuse mezi účastníky řízení, neinformovala Komise žalobkyni o svém názoru, že společnost ByteDance ve skutečnosti ekosystém má. 354 Komise nicméně tvrdí, že zjištění uvedené v bodě 132 odůvodnění napadeného rozhodnutí nebylo rozhodující, nýbrž mělo pro systematiku rozhodnutí podružný význam, a že žalobkyně neprokázala, že mohla lépe zajistit svou obhajobu, kdyby ke zjištěné nesrovnalosti nedošlo. 355 Podle ustálené judikatury porušení práva být vyslechnut neznamená automaticky zrušení napadeného aktu. Je totiž ještě potřeba, aby žalobkyně prokázala nikoli to, že by rozhodnutí Komise bylo odlišné při neexistenci dotčeného procesního pochybení, ale pouze to, že taková hypotéza není zcela vyloučena, protože by si tato strana mohla lépe zajistit obhajobu, kdyby k tomuto pochybení nedošlo (viz rozsudek ze dne 5. května 2022, Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals v. Komise, C‑718/20 P, EU:C:2022:362, bod 49 a citovaná judikatura). 356 V projednávané věci se odmítnutí argumentů žalobkyně vycházejících z údajné neexistence ekosystému ze strany Komise opírá o několik důvodů, které s výjimkou bodu 132 odůvodnění napadeného rozhodnutí vycházejí z předpokladu, který je pro žalobkyni nejpříznivější, totiž že společnost ByteDance ekosystém neměla. Jak však vyplývá z výše uvedených bodů 121 až 162, tyto další důvody byly samy o sobě a nezávisle na zjištění uvedeném v bodě 132 odůvodnění dostatečné k tomu, aby odůvodnily závěr Komise, že tyto argumenty nebyly dostatečně podložené, aby zjevně zpochybnily domněnku stanovenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) DMA. 357 Za těchto okolností žalobkyně neprokázala, že nebýt zjištěné nesrovnalosti, nebylo zcela vyloučeno, že by rozhodnutí Komise mohlo být jiné. 358 A konečně začtvrté žalobkyně vytýká Komisi, že ji během správního řízení nevyslechla ohledně zjištění uvedených v bodech 54 a 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle nichž byla intenzita využívání služby TikTok vyšší než u jiných on-line platforem sociálních sítí. 359 V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že bod 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí je součástí bodu 5.1.1 tohoto rozhodnutí, nazvaného „Kvalifikace a vymezení HSP“ (body 25 až 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž Komise uvedla důvody, proč je třeba službu TikTok považovat za službu on-line sociálních sítí ve smyslu čl. 2 bodu 7 DMA. 360 Vzhledem k tomu, že žalobkyně v rámci projednávané žaloby nezpochybňuje kvalifikaci služby TikTok jako služby on-line sociálních sítí, je nutno její argument založený na údajném porušení jejího práva být vyslechnuta, pokud jde o posouzení Komise v bodě 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí, odmítnout jako irelevantní. 361 Zadruhé, pokud jde o bod 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Komise nezpochybňuje skutečnost, že žalobkyni nevyslechla konkrétně k otázce intenzity využívání služby TikTok, ale tvrdí, že tento aspekt uvedeného rozhodnutí měl v jeho systematice pouze druhořadý význam a že žalobkyně neprokázala, že kdyby byla vyslechnuta, mohla lépe zajistit svou obhajobu. 362 V bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise konstatovala, že údaje předložené žalobkyní k prokázání, že uživatelé služby TikTok se rozhodli pro multi-homing ve větší míře než uživatelé služeb Facebook a Instagram, mají omezenou důkazní hodnotu, neboť služby Facebook a Instagram byly poskytovány v Unii před uvedením služby TikTok na trh a měly větší základnu koncových uživatelů než služba TikTok. Dodala, že „navíc“ tyto údaje neodrážejí intenzitu využívání těchto různých platforem. V tomto posledním ohledu Komise uvedla, že u služby TikTok byla opakovaně zjištěna výrazně vyšší míra připojení než u jiných služeb on-line sociálních sítí, že koncoví uživatelé tráví na platformě TikTok výrazně více času než na jiných službách on-line sociálních sítí a že se to týká zejména nejmladších koncových uživatelů. Na podporu těchto tvrzení Komise odkázala na dva články zveřejněné na internetu, které jsou uvedeny v poznámkách pod čarou 152 a 153 uvedeného rozhodnutí. 363 Z bodu 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí tedy na jedné straně vyplývá, že Komise měla za to, že důkazní hodnota údajů předložených žalobkyní na podporu jejího tvrzení týkajícího se multi-homingu je omezená z toho důvodu, že je lze vysvětlit prostou skutečností, že služby Facebook a Instagram byly v Unii poskytovány již před příchodem služby TikTok a mají vyšší počet koncových uživatelů. Skutečnost, že tyto údaje neodrážely intenzitu využívání různých on-line platforem sociálních sítí, byla doplňujícím důvodem, který svědčil o nízké důkazní hodnotě těchto údajů, což dokládá použití slova „navíc“. 364 Kromě toho je napadená část bodu 141 odůvodnění in fine napadeného rozhodnutí pouze jedním z důvodů, které Komisi umožnily odmítnout argumenty žalobkyně založené na multi-homingu jejích uživatelů. 365 Na straně druhé na otázku položenou v rámci organizačního procesního opatření, zda žalobkyně v projednávané žalobě zpochybnila samotnou podstatu zjištění uvedených v bodě 141 odůvodnění in fine napadeného rozhodnutí, pokud jde o intenzitu využívání, a zda si mohla lépe zajistit obhajobu, pokud by nedošlo k tvrzenému pochybení, odpověděla žalobkyně kladně. V tomto ohledu odkázala na argumenty uvedené v žalobě týkající se výdajů inzerentů na reklamu a výdajů podnikatelských uživatelů registrovaných na platformě TikTok, které ukazují, že úroveň interakce mezi těmito dvěma kategoriemi uživatelů je nízká. Tento bod odůvodnění se však týká intenzity využívání koncovými uživateli, a nikoli inzerenty nebo podnikatelskými uživateli. 366 Žalobkyně ve své odpovědi rovněž odkázala na své tvrzení v žalobě, že služba TikTok je využívána „jako sociální síť“ málo nebo vůbec, zatímco Komise se v napadeném rozhodnutí opírala o údaje vykazující čas, který uživatelé tráví na platforměTikTok pasivním sledováním videonahrávek a nemají interakci v rámci on-line sociální sítě. Podle jejího názoru čas strávený sledováním videonahrávek nebyl vhodným kritériem pro měření interakce uživatelů služby TikTok ve srovnání se sociálními sítěmi, jako jsou služby Facebook, Instagram, LinkedIn a další. 367 Je tedy třeba konstatovat, že žalobkyně ani v žalobě, ani ve své odpovědi na otázky Tribunálu nezpochybnila pravdivost skutečnosti uvedené v bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že koncoví uživatelé, zejména mladí lidé, tráví na platformě TikTok podstatně více času než na jiných on-line platformách sociálních sítí. 368 Žalobkyně pouze tvrdí, že čas strávený koncovými uživateli na platformě TikTok spočívá především ve sledování videonahrávek a že z tohoto důvodu není vhodným kritériem pro měření intenzity využívání služby TikTok jako služby on-line sociálních sítí. Jak však bylo připomenuto v bodě 193 výše, je v souladu s čl. 2 bodem 7 DMA služba on-line sociálních sítí platformou, která uvedeným koncovým uživatelům umožňuje spojit se a vzájemně komunikovat, sdílet obsah a vyhledávat další uživatele a obsah na více zařízeních, a to zejména prostřednictvím videí. Vyhledávání a sdílení videonahrávek by tedy mohlo být jednou ze základních funkcí on-line platformy sociálních sítí, takže čas strávený sledováním videonahrávek na takové platformě je relevantním kritériem pro měření intenzity jejího využívání uživateli. 369 Komise v bodech 42 a 49 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla za to, že jednou ze základních funkcí služby TikTok je zpřístupnění videonahrávek vytvořených uživateli veřejnosti a že její funkce jdou nad rámec funkcí platforem pro sdílení videonahrávek, takže služba TikTok musí být klasifikována jako služba on-line sociálních sítí. Žalobkyně nicméně v rámci projednávané žaloby nezpochybňuje ani tyto body odůvodnění, ani kvalifikaci služby TikTok jako služby on-line sociálních sítí. Vzhledem k tomu, že zpřístupnění videonahrávek vytvořených uživateli veřejnosti je jednou ze základních funkcí služby TikTok jakožto služby on-line sociálních sítí, nemůže žalobkyně zpochybnit, že pokud jde o službu TikTok, je čas strávený sledováním videonahrávek jejími uživateli vhodným parametrem pro měření intenzity využívání této platformy. 370 Za těchto okolností žalobkyně v souladu s judikaturou uvedenou výše v bodě 355 neprokázala, že nelze zcela vyloučit, že by rozhodnutí Komise bylo odlišné, kdyby měla možnost předložit své připomínky ke zjištěním uvedeným v bodě 141 in fine odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud jde o intenzitu využívání služby TikTok. 371 Druhý žalobní důvod je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněný. C. Ke třetímu žalobnímu důvodu, který vychází z porušení zásady rovného zacházení 1.   Argumenty účastnic řízení 372 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že Komise porušila zásadu rovného zacházení, protože v napadeném rozhodnutí odmítla její „kvalitativní“ argumenty, zatímco v jiných rozhodnutích argumenty tohoto druhu přijala. 373 Komise s argumenty žalobkyně nesouhlasí. 2.   Závěry Tribunálu 374 Třetím žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje nerovné zacházení vyplývající z rozhodovací praxe Komise. 375 Jak však bylo uvedeno výše v bodě 68, je Komise povinna provést individuální analýzu okolností každého případu, aniž je vázána předchozími rozhodnutími týkajícími se jiných hospodářských subjektů nebo jiných HSP. 376 V každém případě je třeba zdůraznit, že podle ustálené judikatury vyžaduje zásada rovného zacházení, která představuje obecnou zásadu unijního práva a je zakotvena v článcích 20 a 21 Listiny, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno (viz rozsudek ze dne 16. června 2022, Sony Optiarc a Sony Optiarc America v. Komise, C‑698/19 P, EU:C:2022:480, bod 153 a citovaná judikatura). 377 Je třeba rovněž připomenout, že v souladu s čl. 3 odst. 5 prvním pododstavcem DMA je třeba při posuzování argumentů předložených dotčeným podnikem za účelem vyvrácení domněnek stanovených v čl. 3 odst. 2 DMA zohlednit „okolnosti, za nichž příslušná [HSP] působí“. 378 V projednávané věci postačí poznamenat, že body odůvodnění rozhodnutí Komise, na které žalobkyně ve své žalobě odkazuje, se týkaly jiných kategorií HSP, a nikoli služeb on-line sociálních sítí. Žalobkyně však nevysvětluje, proč by okolnosti, za nichž tyto jiné kategorie HSP působí, měly být srovnatelné s okolnostmi, za nichž působí služba on-line sociálních sítí, jako je TikTok. 379 Třetí žalobní důvod, a tedy i žalobu v plném rozsahu, je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněné. IV. K nákladům řízení 380 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. 381 Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné jí uložit náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením o předběžném opatření. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (osmý rozšířený senát) rozhodl takto: 1) Žaloba se zamítá. 2) Společnosti Bytedance Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení souvisejících s řízením o předběžném opatření. Kornezov De Baere Petrlík Kecsmár Kingston Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 17. července 2024. Podpisy. ( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina. ( 1 ) – Skryté důvěrné údaje.