ECLI:EU:F:2007:227

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu) 13. prosince 2007 Věc F-130/05 Carlos Alberto Soares v. Komise Evropských společenství „Veřejná služba – Úředníci – Obnovení služebního postupu – Neexistence hodnotícího posudku – Srovnávací přezkum zásluh – Žádost na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu – Přípustnost žaloby – Nová a podstatná skutečnost“ Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se C. A. Soares domáhá zrušení rozhodnutí Komise, jímž se zamítá jeho žádost směřující k obnovení jeho služebního postupu. Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení. Shrnutí Úředníci – Žaloba – Předchozí správní stížnost – Lhůty (Služební řád, články 90 a 91) Úředník může tím, že se obrátí na orgán oprávněný ke jmenování se žádostí ve smyslu čl. 90 odst. 1 služebního řádu obnovit ve svůj prospěch možnost podat stížnost a žalobu proti rozhodnutí, které se stalo konečným uplynutím lhůt stanovených služebním řádem, pouze tehdy, pokud se před podáním žádosti objeví nová a podstatná skutečnost. V tomto ohledu nelze považovat za novou a podstatnou skutečnost, která umožňuje úředníku napadnout rozhodnutí o nepovýšení, které se stalo konečným, vypracování hodnotícího posudku, který se jej týká, po provedení sporného povyšování, pokud věděl, že takový posudek nebyl vypracován a že z tohoto důvodu nemohl být vzat v úvahu pro uvedené povyšování. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o nepovýšení může být napadeno i v případě neexistence hodnotícího posudku, dotčené osobě nic nebrání v podání stížnosti proti uvedenému rozhodnutí, která se bude opírat o skutečnost, že byla znevýhodněna tím, že nebyl vypracován její hodnotící posudek. (viz body 52, 57, 58 a 60) Odkazy: Soudní dvůr: 26. září 1985, Valentini v. Komise, 231/84, Recueil, s. 3027, bod 14 Soud prvního stupně: 22. září 1994, Carrer a další v. Soudní dvůr, T‑495/93, Recueil FP, s. I‑A‑201 a II‑651, bod 20; 26. října 2000, Verheyden v. Komise, T‑138/99, Recueil FP, s. I‑A‑219 a II‑1001, bod 43; 29. dubna 2002, Hilden v. Komise, T‑70/98, Recueil FP, s. I‑A‑57 a II‑265, bod 39