Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Společný celní sazebník – Sazební zařazení zboží – Kombinovaná nomenklatura – Výklad – Pojem „zboží v soupravách“ složených ze dvou nebo více separátních složek – Poznámka 3 ke třídě VI přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu zasedajícího v kolegiu o pěti soudcích) 25. února 2026 ( *1 ) „Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Společný celní sazebník – Sazební zařazení zboží – Kombinovaná nomenklatura – Výklad – Pojem „zboží v soupravách“ složených ze dvou nebo více separátních složek – Poznámka 3 ke třídě VI přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87“ Ve věci T‑69/25, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo) ze dne 12. listopadu 2024, došlým Soudnímu dvoru dne 15. ledna 2025, v řízení A GmbH proti Hauptzollamt C, TRIBUNÁL (pátý senát zasedající v kolegiu o pěti soudcích), ve složení: M. Sampol Pucurull, předseda, T. Pynnä, J. Laitenberger, M. Stancu a W. Valasidis (zpravodaj), soudci, generální advokát: J. Martín y Pérez de Nanclares, za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí, s přihlédnutím k tomu, že na základě čl. 50b třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie předal Soudní dvůr dne 30. ledna 2025 žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunálu, s přihlédnutím k oblasti uvedené v čl. 50b prvním pododstavci písm. d) statutu Soudního dvora Evropské unie a k tomu, že nevyvstává samostatná otázka výkladu ve smyslu čl. 50b druhého pododstavce uvedeného statutu, s přihlédnutím k písemné části řízení, s ohledem na vyjádření, která předložili: – za A GmbH: P. Kalski, ředitel, a R. Schwerin, Rechtsanwalt, – za Evropskou komisi: A. Demeneix a B. Eggers, jako zmocněnkyně, s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska, vydává tento Rozsudek 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014 (Úř. věst. 2014, L 312, s. 1), a zejména pojmu „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI uvedené přílohy. 2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi A GmbH, společností založenou podle německého práva, a Hauptzollamt C (hlavní celní úřad v C, Německo) ve věci sazebního zařazení systému kapslí obsahujících stříbrný slitinový prášek a tekutou rtuť, které jsou určeny ke smísení za účelem vytvoření zubní amalgámové výplně ze stříbra. Právní rámec Mezinárodní právo 3 Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (WCO), zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950. HS byl zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983 [Recueil des traités des Nations unies, sv. 1503, s. 4, č. 25910 (1988)] a společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). 4 WCO schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení zboží přijaté Výborem pro HS. 5 Všeobecná ustanovení uvedená ve vysvětlivkách k poznámce 3 ke třídě VI HS, ve znění použitelném na spor v původním řízení, znějí následovně: „Tato poznámka se týká zařazení zboží v soupravách složených ze dvou nebo více separátních složek, z nichž některé nebo všechny patří do třídy VI. Poznámka se vztahuje pouze na soupravy, jejichž složky jsou jasně určeny ke smísení, po němž vytvoří výrobek třídy VI nebo VII. Tyto soupravy se zařazují do čísla příslušného pro tento výrobek, za předpokladu, že tyto složky splňují podmínky stanovené v písmenech a) až c) poznámky. Jako příklady výrobků v soupravách lze uvést zubní cementy a jiné zubní výplně čísla 3006, některé laky a barvy čísel 3208 až 3210 a tmely atd. čísla 3214. [...] Je nutno poznamenat, že poznámka 3 k této třídě se nevztahuje na zboží v soupravách složených ze dvou nebo více separátních složek, z nichž některé nebo všechny patří do třídy VI, které jsou jasně určeny k postupnému použití, aniž jsou smíseny. Jsou-li tyto výrobky upravené pro drobný prodej, zařazují se podle všeobecných pravidel pro výklad [obecně pravidlo 3 b)]; pokud jde o výrobky, které nejsou upravené v balení pro drobný prodej, zařazují se jejich složky samostatně.“ Unijní právo KN 6 Celní zařazení zboží dovezeného do Evropské unie se řídí KN. KN je založena na HS. KN přejímá čísla a šestimístné položky z HS, a pouze sedmá a osmá číslice tvoří její vlastní podúroveň třídění. 7 Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87 přijme Evropská komise každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna následujícího roku. 8 Ze spisu, který má Tribunál k dispozici, vyplývá, že zněním KN použitelným ve věci v původním řízení je znění vyplývající z prováděcího nařízení č. 1101/2014, kterým byla KN změněna s účinností od 1. ledna 2015. 9 Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v oddíle A hlavy I části první přílohy I prováděcího nařízení č. 1101/2014, stanoví: „1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak. [...] 3. Zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto: a) číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo pouze na část položek soupravy (sady) v balení pro drobný prodej, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží; b) směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit; [...]“ 10 Část druhá KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje třídu VI, nadepsanou „Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví“. 11 Poznámka 1 písm. b) ke třídě VI KN stanoví, že „[s] výhradou výše uvedeného písmene a) musí být výrobky odpovídající popisu v číslech 2843 nebo 2846 nebo 2852 zařazeny do těchto čísel, a nikoliv do jiných čísel této třídy. 12 Poznámka 2 ke třídě VI KN zní následovně: „S výhradou výše uvedené poznámky 1, zboží zařaditelné do čísel 3004, 3005, 3006, 3212, 3303, 3304, 3305, 3306, 3307, 3506, 3707 nebo 3808 z důvodu, že je baleno v odměřených dávkách nebo upraveno pro drobný prodej, je nutno zařadit do těchto čísel, a nikoliv do jiných čísel nomenklatury.“ 13 Poznámka 3 ke třídě VI KN zní: „Zboží v soupravách složených ze dvou nebo více separátních složek, z nichž některé nebo všechny patří do této třídy a jsou jasně určeny ke smísení, po němž vytvoří výrobek třídy VI nebo VII, se zařazuje do čísla příslušného pro tento výrobek za předpokladu, že tyto složky jsou: a) vzhledem ke způsobu balení zřetelně rozpoznatelné jako určené ke společnému použití, a to bez předchozího přebalení, b) předkládány současně; c) rozpoznatelné podle své povahy nebo příslušného množství jako vzájemně se doplňující.“ 14 Tato třída obsahuje kapitolu 28 KN, nadepsanou „Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů“, a kapitolu 30 KN, nadepsanou „Farmaceutické výrobky“. 15 Kapitola 28 KN obsahuje číslo 2805 s názvem „Alkalické kovy nebo kovy alkalických zemin; kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, též vzájemně smíšené nebo vzájemně legované; rtuť“. 16 Kapitola 28 KN obsahuje rovněž číslo 2843, jehož nadpis odpovídá následující tabulce: 2843 Drahé kovy v koloidním stavu; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, chemicky definované i nedefinované; amalgamy drahých kovů [...] [...] [...] [...] 2843 90 Ostatní sloučeniny; amalgamy 2843 90 10 – – Amalgamy 5,3. — 17 V poznámce 4 ke kapitole 30 KN je uvedeno následující: „Do čísla 3006 patří pouze následující výrobky, které musí být zařazeny pouze do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury: [...] f) zubní cementy a jiné zubní výplně; kostní rekonstrukční cementy; [...]“ 18 Kapitola 30 KN obsahuje číslo 3006, nadepsané „Farmaceutické zboží specifikované v poznámce 4 k této kapitole“. Podpoložka 30064000 je nadepsána „Zubní cementy a jiné zubní výplně; kostní rekonstrukční cementy“. Pokyny 19 Pokyny týkající se zařazení zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2013, C 105, s. 1, dále jen „pokyny“), mimo jiné stanoví: „Pro účely [pravidla 3 b) všeobecných pravidel pro výklad KN] se pojmem ‚zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej‘ rozumí zboží, které: a) sestává nejméně ze dvou různých výrobků, které se prima facie zařazují do různých čísel; b) sestává z produktů nebo výrobků předkládaných společně k uspokojení určité potřeby nebo k provedení určité činnosti; a c) je baleno způsobem vhodným k přímému prodeji spotřebitelům bez přebalování (např. v krabicích či bednách nebo na deskách). [...] Měly by být splněny všechny výše uvedené podmínky. Výše uvedené pravidlo se nevztahuje na ‚soupravy (sady)‘, které se zařazují podle pravidel 1 a 6, pokud je pojem ‚souprava (sada)‘ součástí znění kódu KN, např.: [...] nebo vzhledem ke zvláštním ustanovením, např.: – poznámce 3 ke třídě VI; [...]“ Spor v původním řízení a předběžná otázka 20 V září 2015 požádala A, žalobkyně ve věci v původním řízení, hlavní celní úřad C o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží pro systém kapslí obsahujících dvě složky, a sice slitinový prášek a tekutou rtuť, které jsou naplněny do oddělených komor. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že tyto komory nemohou být odděleny, aniž dojde ke zničení kapsle, v níž jsou uloženy. Oddělení komor vede totiž k okamžitému smísení složek, jakmile je poškozena bariéra, která je odděluje. Kapsle jsou spolu s návodem k použití zabaleny po několika kusech určených pro maloobchodní prodej. Jsou určeny k tomu, aby byly v zubních ordinacích prostřednictvím jednoduchého pracovního kroku za pomoci malých přístrojů smíchány za účelem získání dávky pro zubní výplň ze stříbrného amalgámu. 21 V závazné informaci o sazebním zařazení zboží ze dne 5. listopadu 2015 nezařadil hlavní celní úřad C, na rozdíl od toho, co požadovala A, systém kapslí dotčený ve věci v původním řízení do podpoložky 30064000 KN, na kterou se vztahuje sazba cla ve výši 0 %, ale do podpoložky 28439010 KN, která podléhá celní sazbě ve výši 5,3 %. 22 Společnost A podala proti tomuto rozhodnutí odvolání. 23 Po zamítnutí jejího odvolání podala společnost A žalobu k Finanzgericht (Finanční soud, Německo), který její žalobě nevyhověl. Uvedený soud dospěl k závěru, že dotčený výrobek spadá do čísla 2843 KN, a nikoli do čísla 3006 KN, neboť se nachází v soupravě ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN. 24 Společnost A podala proti uvedenému rozsudku opravný prostředek „Revision“ k Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo), který je předkládajícím soudem. 25 Předkládající soud má za to, že řešení sporu v původním řízení závisí na tom, zda dotyčný výrobek může představovat „soupravu“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN. V takovém případě by sazební zařazení muselo být provedeno podle výrobku vzniklého smísením těchto dvou složek. Tento konečný výrobek by spadal podle předkládajícího soudu do čísla 2843 KN, které má přednost před číslem 3006. Nejedná-li se naopak o „soupravu“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN, pak by pro sazební zařazení nebyl rozhodující konečný výrobek po smísení. Systém kapslí by pak spadal do podpoložky 30064000 KN, a nikoli do její podpoložky 28439010, jelikož slitinový prášek a rtuť ještě netvoří amalgám. 26 Předkládající soud si nejprve klade otázku, zda pojem „zboží v soupravách“ uvedený v poznámce 3 ke třídě VI KN musí být vykládán odlišně od pojmu „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“, který je uveden ve všeobecném pravidle 3 písm. b) pro výklad KN a je upřesněn pokyny. Především se táže, zda požadavek stanovený v pokynech, podle kterého musí být souprava složena z nejméně dvou odlišných nebo oddělitelných výrobků, platí také pro pojem „souprava“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN. Uvedený soud podotýká, že právní otázka vznesená ve věci původním řízení musí být odlišena od otázky, kterou řešil Soudní dvůr v rozsudku ze dne 10. března 2016VAD a van Aert (C‑499/14, EU:C:2016:155) a jež se týkala výkladu pojmu „souprava (sada) zboží“ ve smyslu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad KN. 27 Předkládající soud si dále klade otázku, zda podmínka týkající se „současného předložení“ složek, která je uvedena v poznámce 3 písm. b) ke třídě VI KN, zahrnuje možnost odděleného předložení těchto složek. 28 Nakonec vyvstává podle předkládajícího soudu rovněž otázka, zda skutečnost, že je v německém znění poznámky 3 ke třídě VI KN použit výraz „einige“ (některé) v množném čísle, znamená, že pokud zboží obsahuje dvě odlišné složky, musí obě tyto složky povinně spadat do třídy VI nebo zda stačí, že do ní spadá pouze jedna. 29 Za těchto podmínek se Bundesfinanzhof (Spolkový finanční dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku: „Zahrnuje výraz „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI [KN] systém kapslí, ve kterých se ve dvou samostatných komorách, které nelze oddělit, aniž by se zničily, nachází dvě složky – slitinový prášek a tekutá rtuť – určené ke smísení do zubních výplní ze stříbrného amalgamu?“ K předběžné otázce 30 Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být pojem „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN vykládán v tom smyslu, že zahrnuje systém kapslí obsahující dvě složky, a to stříbrný slitinový prášek a tekutou rtuť, jež jsou určeny ke smísení za účelem vytvoření stříbrného zubního amalgámu a nacházejí se v samostatných komorách, které nelze oddělit, aniž dojde ke zničení kapsle, v níž jsou uloženy. 31 Za účelem odpovědi na tuto otázku je třeba v první řadě určit, zda pojem „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN musí být vykládán odlišně od pojmu „zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej“ ve smyslu pravidla 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad KN, které je upřesněno v pokynech. 32 V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že KN ani vysvětlivky ke KN nedefinují pojem „zboží v soupravách“ uvedený v poznámce 3 ke třídě VI KN. 33 Zadruhé je nutno konstatovat, že pro účely použití poznámky 3 ke třídě VI KN se sazební zařazení výrobků neřídí podle složky, která jim dává podstatný charakter, ale podle výrobku, který vznikne smísením složek, z nichž některé nebo všechny patří do třídy VI KN. Poznámka 3 ke třídě VI KN představuje tedy zvláštní ustanovení, které stanoví, za jakých podmínek se má použít, jež se odlišují od podmínek stanovených v pravidle 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad KN. Tato poznámka má jakožto zvláštní pravidlo přednost před pravidlem 3 písm. b) všeobecných pravidel pro výklad KN (viz bod 9 výše). 34 Tento závěr ohledně autonomní povahy pojmu „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN je potvrzen pokyny, které výslovně stanoví, že všeobecné pravidlo 3 písm. b) pro výklad KN se nepoužije v případě, že existuje zvláštní ustanovení týkající se „souprav“. Poznámka 3 ke třídě VI KN je jedním z příkladů zvláštních ustanovení výslovně uvedených v těchto pokynech (viz bod 19 výše). 35 Z toho vyplývá, že pojem „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN musí být vykládán autonomně s ohledem na zvláštní podmínky, které stanoví. 36 Ve druhé řadě je proto třeba upřesnit podmínky použití poznámky 3 ke třídě VI KN. 37 V tomto ohledu je nutno zaprvé uvést, že k tomu, aby mohlo být zboží kvalifikováno jako „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN, musí se skládat z několika separátních složek. Pojem „separátní složky“ musí být chápán tak, že vyžaduje, aby se složky, tedy ty, jež lze identifikovat jako složky, které jsou určené k vytvoření konečného výrobku, od sebe fyzicky odlišovaly. 38 V projednávané věci z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že obě dotyčné složky jsou sice z důvodu jejich balení do dvou samostatných částí fyzicky odděleny, avšak jsou neoddělitelně spojeny, jelikož je nemožné tyto části oddělit, aniž je zničena kapsle, ve které jsou uloženy. Podle uvedeného soudu by tato okolnost mohla vést k vyloučení těchto složek z pojmu „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN. 39 Je však třeba konstatovat, že ze znění poznámky 3 ke třídě VI KN ani z vysvětlivek k HS nevyplývá, že pojem „separátní složky“ ve smyslu uvedené poznámky znamená, že tyto složky musí být možné oddělit, aniž dojde ke zničení zařízení, které je spojuje. 40 Neoddělitelnost složek nepředstavuje proto relevantní kritérium pro určení, zda lze dotyčný systém kapslí kvalifikovat jako „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN. Balení těchto složek do samostatných komor, které představují části jediného systému, odpovídá pojmu „separátní složky“ uvedenému v této poznámce 3, i když tyto komory nemohou být odděleny, aniž dojde ke zničení systému. 41 Tento výklad je také v souladu s účelem poznámky 3 ke třídě VI KN, jímž je zajistit sazební zařazení podle výrobku vzniklého smísením, pokud jsou separátní složky jasně určené k tomu, aby byly po propuštění do volného oběhu sestaveny do konečného výrobku. 42 Zadruhé poznámka 3 ke třídě VI KN podmiňuje kvalifikaci „zboží v soupravách“ tím, že některé nebo všechny ze separátních složek patří do třídy VI. 43 Pokud jde o pochybnost vyjádřenou předkládajícím soudem ohledně nutnosti, aby v případě existence dvou separátních složek spadaly obě tyto složky do třídy VI, je třeba uvést, že tato pochybnost vychází z německého znění poznámky 3 ke třídě VI KN, která používá výraz „einige oder alle“ (některé nebo všechny). V tomto znění je totiž výraz „einige“ číslovkou označující neurčitou množinu, takže čistě doslovný výklad by mohl vést k závěru, že pokud jsou dány pouze dvě složky, musí obě spadat do třídy VI. 44 V této souvislosti vyplývá z porovnání různých jazykových verzí poznámky 3 ke třídě VI KN, že německá verze používá výraz „einige oder alle“ a finská výraz „jotkut tai kaikki“, které z důvodu použití množného čísla odkazují na některé nebo všechny složky. Naproti tomu v řeckém, španělském, francouzském, italském, portugalském, rumunském, švédském a anglickém znění jsou použity výrazy „olikos i merikos“, „en su totalidad o en parte“, „en totalité ou en partie“, „in tutto o in parte“, „no todo ou em parte“, „în totalitate sau parțial“, „åtminstone någon“ a „some or all of which“, které odkazují buď na část nebo celou složku. 45 V tomto kontextu je nutno připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora nemůže formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení ani jí nemůže být dána přednost před ostatními jazykovými verzemi. Ustanovení unijního práva musí být totiž vykládána a používána jednotně na základě znění vypracovaných ve všech unijních jazycích. V případě rozdílu mezi různými jazykovými verzemi předpisu unijního práva musí být dotčené ustanovení vykládáno v závislosti na kontextu a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (viz rozsudek ze dne 23. ledna 2020, Bundesagentur für Arbeit, C‑29/19, EU:C:2020:36, bod 48 a citovaná judikatura). 46 Je nesporné, že výklad poznámky 3 ke třídě VI KN v tom smyslu, že vyžaduje, aby v případě dvou složek spadaly obě tyto složky do této třídy, by zbavil užitečného významu odkaz v uvedené poznámce na soupravy, jejichž složky jsou určeny k tomu, aby po smísení vytvořily výrobek třídy VI nebo VII. Kdyby totiž při takovém výkladu musely všechny složky spadat do třídy VI, mohlo by vést smísení těchto složek pouze k získání výrobku spadajícího do téže třídy, takže výslovný odkaz na třídu VII by postrádal jakýkoli smysl. 47 Z toho vyplývá, že poznámka 3 ke třídě VI KN se použije, pokud do této třídy spadá jedna ze separátních složek. 48 Zatřetí podle poznámky 3 ke třídě VI KN lze za „zboží v soupravách“ ve smyslu této poznámky považovat pouze soupravy, jejichž složky jsou jasně určeny ke smísení, po němž vytvoří výrobek třídy VI nebo VII. Tak je tomu v projednávané věci, jelikož konečný výrobek získaný po smísení, a sice stříbrný zubní amalgám, může spadat pod různá čísla obsažená v třídě VI KN, která zahrnuje kapitoly 28 až 38 KN. 49 Začtvrté ze znění poznámky 3 ke třídě IV KN vyplývá, že zboží v soupravách spadá pod tuto poznámku pouze tehdy, jsou-li splněny tři kumulativní podmínky, a sice pokud jsou separátní složky vzhledem ke způsobu balení zřetelně rozpoznatelné jako určené ke společnému použití, a to bez předchozího přebalení, pokud jsou předkládány současně a pokud jsou rozpoznatelné podle své povahy nebo příslušného množství jako vzájemně se doplňující. 50 Co se týče první podmínky, ze samotné struktury systému kapslí vyplývá, že obě složky výrobku dotčeného ve věci v původním řízení jsou určeny ke společnému použití, a to bez předchozího přebalení. Tyto složky, které jsou obsaženy v přesných dávkách ve dvou oddělených komorách, jsou určeny ke smíchání za pomoci malých přístrojů za účelem získání stříbrného zubního amalgámu. 51 Pokud jde o druhou podmínku, která je předmětem dotazu předkládajícího soudu, ta je splněna, pokud jsou složky předloženy současně při celním odbavení. 52 Tato podmínka naopak v žádném případě neznamená, že složky musí být možné předložit odděleně. 53 Jak vyplývá z bodu 41 výše, výklad, podle kterého by podmínka týkající se „současného předložení“ složek podléhala možnosti je fyzicky oddělit, by byl navíc v rozporu s účelem poznámky 3 ke třídě VI KN. 54 Z toho vyplývá, že okolnost, že složky tvořící výrobek dotčený ve věci v původním řízení nemohou být předloženy odděleně, aniž dojde ke zničení systému kapslí, který je obsahuje, z důvodu neoddělitelného propojení jeho komor, nemůže bránit tomu, aby byl tento výrobek kvalifikován jako „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN, neboť rozhodující skutečností pro účely takové kvalifikace je současné předložení fyzicky odlišných složek v okamžiku celního odbavení bez ohledu na skutečnost, že jsou neoddělitelně spojeny. 55 Stran třetí podmínky z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že v okamžiku celního odbavení jsou obě složky výrobku dotčeného ve věci v původním řízení rozpoznatelné jako doplňující se, jelikož sice ještě nejsou smíchány tak, aby vytvořily stříbrný zubní amalgám, avšak jejich dávkování již přesně odpovídá množství nezbytnému pro výrobu jedné dávky, takže tato podmínka je splněna. 56 I když se v projednávané věci jeví, že podmínky pro použití poznámky 3 ke třídě VI KN jsou u výrobku dotčeného ve věci v původním řízení prima facie splněny, je na předkládajícím soudu, aby ověřil, že všechny podmínky stanovené v poznámce 3 jsou splněny v případě skutkových okolností sporu, který mu byl předložen. 57 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že pojem „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI KN musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje systémy kapslí obsahující dvě složky, a to slitinový prášek a tekutou rtuť, jež jsou určeny ke smísení za účelem vytvoření stříbrného zubního amalgámu a nacházejí se v samostatných komorách, které nelze oddělit, aniž dojde ke zničení kapsle, v níž jsou uloženy. K nákladům řízení 58 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Tribunálu než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (pátý senát zasedající v kolegiu o pěti soudcích) rozhodl takto: Pojem „zboží v soupravách“ ve smyslu poznámky 3 ke třídě VI přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014, musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje systémy kapslí obsahující dvě složky, a to slitinový prášek a tekutou rtuť, jež jsou určeny ke smísení za účelem vytvoření stříbrného zubního amalgámu a nacházejí se v samostatných komorách, které nelze oddělit, aniž dojde ke zničení kapsle, v níž jsou uloženy. Sampol Pucurull Pynnä Laitenberger Stancu Valasidis Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 25. února 2026. Podpisy ( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.