Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Odvětví nadnárodních, státních a agenturních dluhopisů denominovaných v amerických dolarech – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Koordinace cen a obchodování s dluhopisy – Výměna citlivých obchodních informací – Jediné a trvající protiprávní jednání – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Výpočet pokuty – Základní částka – Hodnota nahrazující tržby – Žaloba na neplatnost – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého rozšířeného senátu) 6. listopadu 2024 ( *1 ) „Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Odvětví nadnárodních, státních a agenturních dluhopisů denominovaných v amerických dolarech – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Koordinace cen a obchodování s dluhopisy – Výměna citlivých obchodních informací – Jediné a trvající protiprávní jednání – Omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu – Výpočet pokuty – Základní částka – Hodnota nahrazující tržby – Žaloba na neplatnost – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci“ Ve věcech T‑386/21 a T‑406/21, Crédit agricole SA, se sídlem v Montrouge (Francie), a Crédit agricole Corporate and Investment Bank, se sídlem v Montrouge, zástupci: D. Beard, barrister, C. Hutton, C. Peacock a J. Parkinson, solicitors, žalobkyně ve věci T‑386/21, UBS Group AG, právní nástupkyně společnosti Credit Suisse Group AG, se sídlem v Curychu (Švýcarsko) a Credit Suisse Securities (Europe) Ltd, se sídlem v Londýně (Spojené království), zástupci: R. Wesseling, F. ten Have a F. Brouwer, advokáti, žalobkyně ve věci T‑406/21, proti Evropské komisi, zástupci: ve věci T‑386/21 T. Franchoo, M. Farley a B. Cullen, jako zmocněnci, a ve věci T‑406/21 A. Boitos, M. Farley, T. Franchoo a C. Vang, jako zmocněnci, žalované, TRIBUNÁL (pátý rozšířený senát), ve složení: J. Svenningsen (zpravodaj), předseda, V. Tomljenović, C. Mac Eochaidh, J. Martín y Pérez de Nanclares a M. Stancu, soudci, za soudní kancelář: I. Kurme, radová, s přihlédnutím k písemné části řízení, po jednáních konaných dne 15. a 16. června 2023, vydává tento Rozsudek 1 Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně ve věci T‑386/21, Crédit agricole SA a Crédit agricole Corporate and Investment Bank (dále jen, společně, „Crédit agricole“) domáhají zrušení rozhodnutí Komise C(2021) 2871 final ze dne 28. dubna 2021 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.40346 – SSA Dluhopisy) (dále jen „napadené rozhodnutí“) v rozsahu, v němž se jich týká, a dále snížení pokuty, která jim byla uložena v uvedeném rozhodnutí. 2 Svou žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně ve věci T‑406/21, UBS Group AG, právní nástupkyně společnosti Credit Suisse Group AG, a Credit Suisse Securities (Europe) Ltd (dále jen, společně, „Credit Suisse“), v podstatě domáhají zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se jich týká. I. Skutečnosti předcházející sporu A. K odvětví dluhopisů OSSA 3 Sporná jednání se týkají nadnárodních (supra-sovereign bonds), státních (sovereign bonds) a agenturních [agency (sub-sovereign) bonds] dluhopisů denominovaných v amerických dolarech (dále jen „dluhopisy OSSA“). Tyto dluhopisy představují dluhové cenné papíry, které jejich emitentovi umožňují získat finanční prostředky na financování určitých výdajů nebo investic. 4 Emitent tak může vydat dluhopis, aby si od investora (držitele) vypůjčil peníze (pomyslnou částku) na pevně stanovenou dobu, která může být krátká (např. 2 roky) nebo dlouhá (např. 10 nebo 30 let), a za předem stanovenou pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbu. Držiteli dluhopisu je emitentem v pravidelných intervalech vyplácen úrok (kupón) a při splatnosti dluhopisu získá zpět pomyslnou částku. 5 Dluhopisy OSSA se dále dělí v závislosti na osobě emitenta. Nadnárodní dluhopisy vydávají nadnárodní instituce, jako například Evropská investiční banka (EIB) nebo Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD). Státní dluhopisy jsou vydávány ústředními vládami a mohou být denominovány v jejich národní měně a upraveny vnitrostátním právem nebo mohou být denominovány v jiné měně a podřízeny jiným právním předpisům než vnitrostátním. A konečně agenturní dluhopisy jsou vydávány samosprávnými celky působícícmi pod úrovní státu nebo institucemi, které jsou nepřímo nebo otevřeně podporovány veřejnými orgány, jako například Caisse d’amortissement de la dette sociale (CADES, fond pro umořování dluhu ze sociálního zabezpečení, Francie) nebo Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW, úvěrový ústav pro poválečnou obnovu, Německo). Tyto dluhopisy mohou být vydávány buď v národní, nebo cizí měně. 6 Dluhopisy OSSA jsou prvotně nabízeny k prodeji emitentem nebo na jeho účet na primárním trhu. Následně jsou obchodovány „napřímo“ (over-the-counter) mezi investory na sekundárním trhu, tedy mimoburzovně. 7 Jednání vytýkaná v napadeném rozhodnutí se týkají nikoliv primárního trhu, ale pouze následných transakcí na sekundárním trhu. 8 Fungování tohoto sekundárního trhu, popsané v bodech 10 až 64 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je pro potřeby tohoto rozsudku stručně vysvětleno v následujících bodech. 1.   Cena dluhopisů OSSA na sekundárním trhu a)   Cenotvorba na sekundárním trhu 9 Po emisi na primárním trhu se dluhopis následně obchoduje mezi investory na sekundárním trhu. Mezi okamžikem této emise a splatností dluhopisu se jeho cena případně mění a v závislosti na různých faktorech, jako jsou ekonomický vývoj (např. obecný vývoj úrokových sazeb na trhu) nebo faktory specificky se týkající emitenta (např. vnímané riziko, likvidita nebo dostupnost novějších emisí), se tak odchyluje od emisní ceny. 10 Dluhopis se obvykle obchoduje na základě svého výnosu do splatnosti (yield), stanoveného jako procentní podíl pomyslné částky. Jedná se o výnos, kterého může investor dosáhnout, pokud nakoupí dluhopis za určitou cenu a bude ho držet až do splatnosti, a závisí tedy na výši kupónu a zisku dosaženém koupí za cenu pod pomyslnou částkou nebo ztrátě v důsledku koupě za cenu převyšující tuto částku. 11 Na sekundárním trhu se cena dluhopisu obvykle odvíjí od výnosu, a dále je ovlivněna faktory, jako jsou dostupné množství, jakož i cena a dostupnost srovnatelných dluhopisů. Změna tržních úrokových sazeb nebo ratingu emitenta mohou mít na cenu, za kterou se dluhopis obchoduje na trhu, rovněž dopad. b)   Obousměrné ceny nabízené tvůrci trhu 12 „Tvůrcem trhu“ (market maker) je instituce nebo soukromá osoba ochotná nakupovat nebo prodávat finanční produkty na trhu obecně a průběžně, spíše než uskutečňovat izolované transakce, a to za ceny, které sama určuje. 13 Úlohou tvůrce trhu je průběžně a bez ohledu na stav trhu poskytovat kotace dluhopisů prostřednictvím obousměrných cen, tedy cen na nabídkové (bid price) a poptávkové (ask price) straně, a usnadňovat tak obchod s těmito dluhopisy. Tvůrce trhu tím, že zpřístupňuje určité objemy dluhopisů a průběžně je kotuje, podporuje likviditu trhu, tedy možnost investorů rychle nakoupit nebo prodat dluhopisy. 14 Ačkoli na trhu dluhopisů OSSA oficiální tvůrci trhu neexistují, některé finanční instituce – například žalobkyně v projednávaných věcech – se tím, že kotují obousměrné ceny, rozhodnou roli tvůrce trhu plnit. 15 Při transakcích na sekundárním trhu se banky snaží generovat příjmy pomocí marže mezi nákupním a prodejním kurzem. Tato marže se nazývá „rozdíl“ (spread) a představuje příjem banky, bude-li se nákup a další prodej posuzovat dohromady (dále jen „nákupní a prodejní transakce jako celek“). V rámci takové transakce je „středová cena“ (mid price nebo mid), která představuje medián mezi nákupním a prodejním kurzem a která je vyjádřena v „halířích“ (tedy zaokrouhlená na dvě desetinná místa), důležitým referenčním bodem, jelikož její znalost obecně umožňuje obchodníkům a investorům odvodit nákupní a prodejní kurzy. Středové ceny nejsou zobrazovány na obrazovkách makléřů (brokerů) ani nejsou sdělovány investorům a jiným protistranám. 16 A konečně obchodníci zakládají svá cenová, jakož i další strategická rozhodnutí na různých zdrojích informací. Nákupní a prodejní kurzy, které banka nakonec uplatní, tak mohou být ovlivněny totožností protistrany (např. pro banku důležitého investora) nebo objemem nákupní nebo prodejní transakce. 2.   Vyjednávací pozice a obchodní riziko 17 Po koupi dluhopisu se obchodník nachází v „dlouhé pozici“ (long position) v tom smyslu, že drží dluhopis ve svém portfoliu do doby, než tuto pozici „uzavře“, to znamená, než dluhopis prodá, pokud možno za cenu vyšší, než za kterou ho koupil. Obchodník se může rozhodnout, že v dlouhé pozici po určitou dobu zůstane, což představuje riziko (neboli „expozici“). Pokud totiž hodnota dluhopisu klesne, obchodník bude mít ve svém portfoliu aktivum, jehož hodnota je nižší než cena, za kterou jej nakoupil. 18 Naopak po prodeji dluhopisu se obchodník může nacházet v „krátké pozici“ (short position), pokud prodal dluhopis, který nedržel, typicky v případě, že prodal vyšší objem dluhopisů, než jakým disponoval. Pro uzavření své pozice si proto musí tento dluhopis obstarat od jiného obchodníka. Takové krátká pozice s sebou nese potenciální zisk, pokud nákupní cena, za kterou se mu podaří uvedený dluhopis získat, je nižší než prodejní cena, kterou předtím obchodník získal, ale může vést i ke ztrátě, pokud tato nákupní cena uvedenou prodejní cenu převyšuje. Obchodník se může rozhodnout, že zaujme krátkou pozici zejména tehdy, očekává-li, že cena dluhopisu klesne (a dosáhne tak zisku rovnajícího se rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou), nebo chce-li uspokojit poptávku významného klienta. 19 Obchodník tedy může ve vztahu k danému dluhopisu držet dlouhou nebo krátkou pozici. Může se rozhodnout si tuto pozici držet, s výhradou „omezení rizik“ (risk limits) stanoveného jeho zaměstnavatelem. Nebo může nakoupit dluhopisy od konečných investorů nebo prostřednictvím makléře, či jim je prodat, a snížit nebo kompenzovat tak svou expozici. Takový způsob omezení rizika je formou „krytí“ (hedging) rizika, jíž lze dosáhnout nákupem nebo prodejem týchž nebo jiných, velmi likvidních, dluhopisů, jako jsou americké státní dluhopisy s podobným kupónem a splatností. 3.   Obchodování mezi bankami prostřednictvím makléřů 20 Makléři jsou finanční zprostředkovatelé, kteří usnadňují obchodování mezi bankami a jsou zpravidla odměňováni formou provize, tedy procentním podílem z nákupní nebo prodejní ceny. 21 Makléři spravují elektronické platformy, které v reálném čase zobrazují nákupní a prodejní nabídky bank. Uvádějí název, kupón a splatnost dluhopisu, objem (tj. pomyslná částka, obecně vyjadřovaná v milionech) nákupních a prodejních nabídek a někdy i odchylku výnosu oproti referenčnímu dluhopisu. Nákupní a prodejní kurzy zobrazené v určitém okamžiku jsou nejlepšími dostupnými kurzy, tj. nejkonkurenceschopnějšími v daném čase. 22 Bankovní obchodník, který na platformě makléře uvidí nabídku k nákupu (bid) nebo k prodeji (ask nebo offer), se může rozhodnout, že „sáhne“ (hit) po nabídce nákupu (tím, že prodá dluhopisy) nebo že „zvedne“ (lift) nabídku prodeje (tím, že je nakoupí), čímž akceptuje podmínky transakce zobrazované platformou. Na hlavních makléřských platformách je přitom nákupní nebo prodejní kurz akceptovaný pro tuto transakci viditelný pro všechny obchodníky, ale totožnost protistran zveřejňována není. 23 Obchodník, kterého zaujme nabídka uvedená na takové platformě, může makléři zavolat, aby získal další informace, například o dostupných objemech. Obchodníci často vedou průběžné on-line diskuse (chaty) s vícero makléři na Bloombergu nebo jiných platformách pro zasílání rychlých zpráv. 24 Projeví-li obchodník zájem, uskuteční se krátké vyjednávání mimo platformu (telefonicky nebo on-line diskusí), během níž makléř vystupuje jako prostředník mezi oběma stranami s cílem dosáhnout dohody o konečné ceně a objemu transakce. 25 Makléři neodhalují totožnost obchodníků zapojených do dané transakce, což zaručuje jejich anonymitu a brání jim získat informace týkající se pozic a záměrů jiných obchodníků a využít je ve svůj prospěch. Služby makléře rovněž zaručují spolehlivou realizaci transakcí. Obecně se má za to, že výhody plynoucí z jejich využití u obchodníků převažují nad poplatky za zprostředkování. B. K řízení, které vedlo k vydání napadeného rozhodnutí 26 V návaznosti na žádost podanou dne 4. srpna 2015 Evropská komise poskytla dne 4. prosince 2015 společnosti Deutsche Bank podmínečnou ochranu před pokutou podle bodu 8 písm. a) oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2006, C 298, s. 17). Uvedená banka nadále spolupracovala a během celého šetření poskytovala Komisi další informace a důkazy o sporném protiprávním jednání. 27 Dne 4. prosince 2015, 6. září 2016, 15. března 2017 a 12. listopadu 2019 zaslala Komise na základě čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFEU] (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205) žádosti o informace společnostem Bank of America Corporation a Merrill Lynch International (dále jen, společně, „BofA“), jakož i Crédit agricole, Credit Suisse a dalším bankám. 28 V období od 21. do 24. listopadu 2016 provedla Komise ohlášené kontroly v prostorách BofA a Credit Suisse v Londýně (Spojené království). 29 Ve dnech 20. a 21. prosince 2018 zahájila Komise v souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků [101] a [102 SFEU] (Úř. věst. 2004, L 123, s. 18; Zvl. vyd. 08/03, s. 81) řízení s cílem přijmout rozhodnutí podle kapitoly III nařízení (ES) č. 1/2003 a dále zaslala Deutsche Bank, Credit Suisse, Crédit agricole a BofA oznámení námitek (dále jen „oznámení námitek“). 30 Všem adresátům tohoto oznámení byl umožněn přístup k vyšetřovacímu spisu uvedeného orgánu. V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení č. 773/2004 se všichni k tomuto oznámení písemně vyjádřili. Rovněž přednesli své argumenty na slyšení, které se konalo ve dnech 10. až 11. července 2019. 31 Dne 6. listopadu 2020 zaslala Komise každému z adresátů oznámení námitek dopis obsahující doplňující vysvětlení k jí navrhované metodě stanovení hodnoty nahrazující tržby (proxy for the value of sales) pro účely výpočtu výše jejich pokuty (dále jen „dopis o pokutách“). V odpověď na něj předložila Deutsche Bank vyjádření dne 4. prosince 2020 a Crédit agricole, Credit Suisse a BofA dne 8. ledna 2021. C. K napadenému rozhodnutí 1.   Ke konstatování sporného protiprávního jednání 32 V napadeném rozhodnutí Komise konstatovala četné diskuse mezi obchodníky dotčených bank prostřednictvím stálých nebo ad-hoc diskusních fór na internetu, jakož i prostřednictvím dvoustranných rozhovorů probíhajících elektronickou nebo telefonickou formou, které se uskutečnily v období od 19. ledna 2010 do 24. března 2015 (body 90 až 92 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 33 V této souvislosti měla Komise za to, že obecným cílem spolupráce dotyčných obchodníků bylo získat konkurenční výhodu nad svými klienty a konkurenty koordinací svých cen a obchodování, jakož i výměnou citlivých obchodních informací o trhu týkajících se jejich obchodování, cen a obchodních strategií a poplatků v odvětví dluhopisů OSSA (body 102 a 638 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 34 Komise z toho vyvodila, že dotyčné banky vědomě nahradily rizika hospodářské soutěže praktickou spoluprací mezi sebou na úkor ostatních účastníků trhu a jejich klientů. Podle ní mohou být dotčené diskuse rozděleny do pěti kategorií dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, které jsou úzce propojené a částečně se překrývají (body 613, 638, 643 a 758 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 35 Jak vyplývá z bodů 103 a 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí, těchto pět kategorií tvoří: – zaprvé koordinace cen nabízených protistranám (dále jen „kategorie 1“), – zadruhé koordinace cen sdělovaných trhu obecně (dále jen „kategorie 2“), – zatřetí výměna citlivých obchodních informací aktuálně nebo výhledově se týkajících jejich obchodování a obchodních toků na sekundárním trhu (dále jen „kategorie 3“), – začtvrté výměna, potvrzování si a slaďování strategií obchodování a cenotvorby (dále jen „kategorie 4“), – zapáté koordinace obchodování (dále jen „kategorie 5“). 36 Pokud jde o právní kvalifikaci dotčených jednání, Komise dospěla k závěru, že jsou v rozporu s čl. 101 odst. 1 SFEU, jelikož spočívala v dohodách nebo jednáních ve vzájemné shodě, jejichž účelem bylo omezit nebo narušit hospodářskou soutěž v odvětví dluhopisů OSSA v Evropském hospodářském prostoru (EHP), jak vyplývá z článku 1 napadeného rozhodnutí. 37 Tento závěr spočíval na tom, že se Komise v první řadě rozhodla považovat dotčená jednání za vykazující všechny znaky dohod nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU (viz oddíl 5.2.1, a zejména body 620 a 621 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 38 Ve druhé řadě měla Komise za to, že s ohledem na svůj obsah, cíle, jakož i hospodářský nebo právní kontext, ve kterém k nim došlo, bylo účelem uvedených jednání omezit nebo narušit hospodářskou soutěž prostřednictvím součinnosti v oblasti cen, rozdělování si klientely, rozdělování si trhů a výměny citlivých obchodních informací snižující charakteristickou nejistotu. V tomto ohledu měla Komise rovněž za to, že tato jednání narušila hospodářskou soutěž rovněž tím, že vytvořila informační asymetrii mezi účastníky trhu, která dotčeným bankám poskytla soutěžní výhodu o to významnější, že se týkala mimoburzovního trhu, vyznačujícího se značnou nejistotou (viz oddíl 5.2.2 a zejména body 739, 741 a 742 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 39 Ve třetí řadě měla Komise za to, že dotčená jednání představují jediné a trvající protiprávní jednání, jelikož byla součástí jednotného záměru sledujícího tentýž protisoutěžní cíl. V tomto ohledu Komise zejména uvedla, že se tato jednání týkala homogenního produktu obchodovaného obdobným způsobem, že zavedený mechanismus byl stejný, že dotčené banky obecně byly stále stejné a měnily se pouze tehdy, když některý z obchodníků účastnících se dotčených jednání přešel z jedné banky do jiné (viz oddíl 5.2.3.2, a zejména body 757 až 763 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 40 Ve čtvrté řadě se dotčená jednání týkala dluhopisů OSSA vydávaných orgány a institucemi usazenými v EHP, které byly ve značném objemu obchodovány mezi členskými státy, jakož i mezi Evropskou unií a zeměmi EHP. Tato jednání tudíž dle Komise mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy, jakož i mezi stranami Dohody o EHP (Úř. věst. 1994, L 1, s. 3; Zvl. vyd. 11/52, s. 3) (viz oddíl 5.2.4.2 napadeného rozhodnutí). 41 V páté řadě měla Komise za to, že čl. 101 odst. 3 SFEU a čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP se na projednávanou věc nepoužijí (viz oddíl 5.3 napadeného rozhodnutí). 2.   K uložení pokut 42 Komise uvedla, že výši uložených pokut stanovila podle pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2, dále jen „pokyny“) (viz oddíl 8.2 napadeného rozhodnutí). Nicméně s ohledem na zvláštnosti finančního odvětví, a zejména na skutečnost, že finanční nástroje, jako jsou dluhopisy OSSA, nejsou předmětem prodeje v obvyklém slova smyslu, Komise spíše než aby za výchozí bod pro výpočet pokuty použila „tržby“ z obchodování s těmito dluhopisy, považovala za vhodné stanovit určitou hodnotu nahrazující tržby (dále jen „náhradní hodnota“), založenou zaprvé na pomyslné částce dluhopisů OSSA zobchodovaných během období účasti jednotlivých dotčených bank na sporném protiprávním jednání a zadruhé na rozdílech mezi prodejní a nákupní cenou těchto dluhopisů (viz oddíl 8.2.3 napadeného rozhodnutí). 43 Následně Komise stanovila výši pokuty uložené každé dotčené bance tak, že určila její základní výši podle závažnosti a doby trvání protiprávního jednání a upravila ji v závislosti na parametrech specifických pro každou banku. 3.   K výroku 44 Výrok napadeného rozhodnutí zní takto: „Článek 1 Následující podniky porušily článek 101 [SFEU] a článek 53 Dohody o EHP tím, že se v uvedených obdobích účastnily jediného a trvajícího protiprávního jednání týkajícího se dluhopisů [OSSA] v rámci celého EHP, které spočívalo v dohodách nebo jednáních ve vzájemné shodě, jejichž účelem bylo omezit nebo narušit hospodářskou soutěž v odvětví dluhopisů [OSSA]: a) Společnosti DB Group Services (UK) Ltd a Deutsche Bank AG se účastnily od 19. ledna 2010 do 28. března 2014; v tomto období se společnost Deutsche Securities Inc. účastnila od 22. března 2010 do 25. února 2013; b) [BofA] [se] účastnila nejprve od 19. ledna 2010 do 23. října 2012 a poté od 22. července 2014 do 27. ledna 2015; c) [Crédit agricole] [se] účastnila od 10. ledna 2013 do 24. března 2015; d) [Credit Suisse] [se] účastnila od 21. června 2010 do 24. března 2015. Článek 2 Za protiprávní jednání uvedené v článku 1 se ukládají následující pokuty: a) [Deutsche Bank]: 0 eur b) [BofA]: 12642000 eur c) [Crédit agricole]: 3993000 eur d) [Credit Suisse]: 11859000 eur […] Článek 3 Podniky uvedené v článku 1 okamžitě ukončí protiprávní jednání uvedená v daném článku, pokud tak již neučinily. Zdrží se opakování jakéhokoli jednání nebo chování uvedeného v článku 1, jakož i jakéhokoli jednání nebo chování s podobným účelem nebo účinkem. […]“ II. Návrhová žádání účastnic řízení 45 Ve věci T‑386/21 Crédit agricole navrhuje, aby Tribunál: – zrušil napadené rozhodnutí, zejména jeho článek 1, nebo, podpůrně, zrušil určité části uvedeného rozhodnutí na základě článku 263 SFEU, – zrušil pokutu nebo, podpůrně, snížil její výši, nejlépe na nulu, na základě článku 261 SFEU, – uložil Komisi přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu podle článku 266 SFEU, – uložil Komisi náhradu nákladů řízení. 46 Ve věci T‑406/21 Credit Suisse navrhuje, aby Tribunál: – zcela nebo zčásti zrušil čl. 1 písm. d) napadeného rozhodnutí, – podpůrně, částečně zrušil čl. 1 písm. d) uvedeného rozhodnutí v rozsahu, v němž stanoví, že komunikace ohledně stanovování cen omezují hospodářskou soutěž z hlediska účelu nebo že se Credit Suisse účastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání po celou dobu uvedenou v daném článku, – zrušil čl. 2 písm. d) téhož rozhodnutí, – podpůrně, částečně zrušil čl. 2 písm. d) napadeného rozhodnutí, – uložil Komisi náhradu nákladů řízení nebo, podpůrně, náhradu jejich přiměřené části. 47 Ve věcech T‑386/21 a T‑406/21 Komise navrhuje, aby Tribunál: – zamítl žalobu v plném rozsahu, – uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení. III. Právní otázky 48 Po vyslechnutí účastníků řízení Tribunál rozhodl o spojení věcí T‑386/21 a T‑406/21 pro účely tohoto rozsudku v souladu s čl. 68 odst. 1 svého jednacího řádu. A. K žádostem o odstranění některých údajů ve vztahu k veřejnosti 49 V průběhu řízení Crédit agricole, Credit Suisse a Komise v podstatě požádaly, aby byly v tomto rozsudku ve vztahu k veřejnosti vynechány určité údaje podle článků 66 a 66a jednacího řádu. 50 V tomto ohledu je třeba připomenout, že při slaďování zveřejňování soudních rozhodnutí s právem na ochranu osobních údajů a obchodního tajemství musí soud za okolností každého případu hledat spravedlivou rovnováhu, a to rovněž s ohledem na právo veřejnosti na přístup k soudním rozhodnutím v souladu se zásadami zakotvenými v článku 15 SFEU (viz rozsudek ze dne 27. dubna 2022, Sieć Badawcza Łukasiewicz–Port Polski Ośrodek Rozwoju Technologii v. Komise, T‑4/20, EU:T:2022:242, bod 29 a citovaná judikatura). 51 Kromě toho důvěrnost informace není odůvodněna například v případě informací, které jsou již veřejné nebo k nimž mohou mít široká veřejnost nebo některé odborné kruhy přístup, v případě informací zmiňovaných rovněž v jiných částech nebo písemnostech ve spisu, ve vztahu k nimž účastník řízení, který si přeje důvěrnost dotčené informace zachovat, opomenul podat žádost v tomto smyslu, v případě informací, které nejsou natolik specifické nebo přesné, aby odhalovaly důvěrné údaje, nebo v případě informací, které do velké míry vyplývají nebo je lze vyvodit z jiných informací, k nimž mají zájemci legálně přístup (viz usnesení ze dne 14. března 2022, Bulgarian Energy Holding a další v. Komise, T‑136/19, EU:T:2022:149, bod 9 a citovaná judikatura). 52 Mimoto informace, které byly tajné nebo důvěrné, ale jsou starší pěti let, musí být z důvodu uplynutí času v zásadě považovány za historické, a z tohoto důvodu pozbyly tajné nebo důvěrné povahy, ledaže výjimečně účastník, který tuto povahu uplatňuje, prokáže, že navzdory svému stáří tyto informace stále představují zásadní znaky jeho obchodního postavení nebo postavení třetích osob (viz rozsudek ze dne 19. června 2018, Baumeister, C‑15/16, EU:C:2018:464, bod 54 a citovaná judikatura). 53 Ve světle výše uvedeného Tribunál v projednávané věci rozhodl, pokud jde o veřejné znění tohoto rozsudku, o anonymizaci jmen fyzických osob uvedených v napadeném rozhodnutí. Tribunál se rovněž rozhodl vynechat určité údaje týkající se opravného koeficientu použitého Komisí vůči Crédit agricole a Credit Suisse v rámci výpočtu pokut, které jim byly uloženy a který Komise v napadeném rozhodnutí skryla ve vztahu k bankám, které se podílely na sporném protiprávním jednání, i ve vztahu k veřejnosti. 54 Naproti tomu srozumitelnost odůvodnění tohoto rozsudku, uplynulý čas, stereotypní odůvodnění žádostí o odstranění některých údajů, veřejnosti již přístupné informace, jakož i významné změny, ke kterým došlo po březnu 2015 v činnosti Crédit agricole a Credit Suisse související s odvětvím dluhopisů OSSA, odůvodňují, aby Tribunál zpřístupnil veřejnosti určité údaje související s kritikou vyjádřenou těmito bankami, a zejména metodikou použitou Komisí pro výpočet pokut uložených těmto bankám. 55 Tribunál se tak zejména rozhodl, že ve veřejném znění tohoto rozsudku nebudou skryty informace obsažené v tabulkách 2 až 4 přílohy napadeného rozhodnutí, které byly předány Crédit agricole, jakož i určité informace uvedené v tabulce 5 této přílohy. 56 Pokud jde dále o Credit Suisse, Tribunál zejména rozhodl, že ve veřejném znění tohoto rozsudku nebudou skryty informace obsažené v tabulce 5 přílohy napadeného rozhodnutí předané této bance, průměrná doba, která dělí její nákupy a prodeje u „částečně vyvážených“ každodenních operací, procentní podíl „částečně vyvážených“ nebo „zcela vyvážených“ operací na celkovém počtu transakcí uskutečněných touto bankou nebo procentní podíl nákupu likvidity na celkovém počtu jí uskutečněných transakcí. B. K předmětu žalob Crédit agricole a Credit Suisse 1.   K žalobě Crédit agricole 57 Nejprve je třeba připomenout, že i když je rozhodnutí přijaté na základě článku 101 SFEU vůči několika podnikům vyhotoveno a zveřejněno ve formě jediného rozhodnutí, musí být posuzováno jako soubor individuálních rozhodnutí, jež vůči každému z podniků, jimž jsou určena, konstatují protiprávní jednání, za které nebo která byl shledán odpovědným, a případně mu ukládají pokutu (rozsudek ze dne 16. září 2013, Galp Energia España a další v. Komise, T‑462/07, nezveřejněný, EU:T:2013:459, bod 90). 58 Z toho vyplývá, že pokud se osoby, kterým je určeno rozhodnutí, rozhodnou proti němu podat žalobu na neplatnost, může každá z nich napadnout jen části rozhodnutí, které se jí týkají, kdežto části týkající se jiných adresátů předmětem sporu, který má unijní soud rozhodnout, v zásadě být nemohou (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. července 2015, Emesa-Trefilería a Industrias Galycas v. Komise, T‑406/10, EU:T:2015:499, bod 117). 59 Tato judikatura však nezbavuje všechny adresáty takového rozhodnutí možnosti zpochybnit v rámci vlastních žalob všechny skutkové okolnosti, ze kterých Komise vycházela zejména při závěru, že dotčené úkony musí být považovány za „jediné a trvající protiprávní jednání“ nebo za „omezení z hlediska účelu“, bez ohledu na skutečnost, že se jich adresát, který je zpochybňuje, neúčastnil. 60 Proto se Crédit agricole nemůže domáhat zrušení článků 1 a 2 napadeného rozhodnutí v plném rozsahu. Může nanejvýš požadovat zrušení těch jejich částí, které se jí týkají. 61 Návrh na zrušení článku 1 napadeného rozhodnutí nebo návrh na zrušení pokuty je tedy třeba chápat tak, že se týkají pouze čl. 1 písm. c) a čl. 2 písm. c) uvedeného rozhodnutí. 62 A dále, Crédit agricole svým prvním a druhým bodem návrhových žádání, jak jsou vyloženy v předchozím bodě, v podstatě navrhuje, aby Tribunál zrušil čl. 1 písm. c) a čl. 2 písm. c) napadeného rozhodnutí a podpůrně snížil pokutu stanovenou posledně uvedeným článkem. 63 Je tedy třeba, aby Tribunál na základě článku 263 SFEU posoudil legalitu napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká Crédit agricole – pokud jde o konstatování protiprávního jednání učiněné vůči ní v čl. 1 písm. c) napadeného rozhodnutí a dále o pokutu, která jí byla uložena v jeho čl. 2 písm. c) –, jakož i vykonal pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, která je mu přiznána na základě článku 261 SFEU a článku 31 nařízení č. 1/2003, pokud jde o výši pokuty, která byla této bance uložena. 64 A konečně svým třetím bodem návrhových žádání Crédit agricole rovněž navrhuje, aby Tribunál uložil Komisi přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s nadcházejícím rozsudkem Tribunálu podle článku 266 SFEU. 65 V rámci přezkumu legality na základě článku 263 SFEU přitom Tribunál nemá pravomoc vydávat příkazy orgánům, institucím a jiným unijním subjektům, i když se týkají podmínek výkonu jeho rozsudků (usnesení ze dne 22. září 2016, Gaki v. Komise, C‑130/16 P, nezveřejněné, EU:C:2016:731, bod 14, a ze dne 19. července 2016, Trajektna luka Split v. Komise, T‑169/16, nezveřejněné, EU:T:2016:441, bod 13). Totéž platí v rámci výkonu jeho pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci. 66 Z toho plyne, že třetí bod návrhových žádání Crédit agricole je třeba rovnou zamítnout z důvodu nedostatku pravomoci. 2.   K žalobě Credit Suisse 67 V rámci prvního, druhého, třetího a čtvrtého bodu návrhových žádání, formulovaných pouze na základě článku 263 SFEU, se Credit Suisse v podstatě domáhá úplného nebo částečného zrušení čl. 1 písm. d) napadeného rozhodnutí, jakož i úplného nebo, podpůrně, částečného „zrušení“ pokuty, která jí byla uložena v jeho čl. 2 písm. d). 68 V reakci na organizační procesní opatření Credit Suisse výslovně potvrdila, že nepožaduje, aby Tribunál vykonal svou pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci stanovenou v článku 261 SFEU a v článku 31 nařízení č. 1/2003, a pokud jde o pokutu, která jí byla uložena, omezuje se na návrh, aby Tribunál na základě článku 263 SFEU přezkoumal legalitu jejích určitých prvků, jakož i metodu výpočtu, na níž je založena. 69 Pokud jde tedy o Credit Suisse, je třeba, aby Tribunál posuzoval pouze legalitu napadeného rozhodnutí na základě článku 263 SFEU, a to i co se týče pokuty uložené tímto rozhodnutím. C. K předmětu protiprávního jednání konstatovaného v napadeném rozhodnutí 70 V rámci prvního a druhého žalobního důvodu, vycházejících z pochybení při kvalifikaci dotčených úkonů jako „omezení z hlediska účelu“ a „jediného a trvajícího protiprávního jednání“, Crédit agricole opakovaně tvrdí, že v článku 1 napadeného rozhodnutí Komise konstatovala jediné a trvající protiprávní jednání sestávající z pěti „samostatných“ protiprávních jednání odpovídajících pěti kategoriím úkonů uvedeným v bodech 103 a 613 odůvodnění daného rozhodnutí (viz bod 35 výše). 71 Crédit agricole z toho vyvozuje, že Komise měla v napadeném rozhodnutí prokázat, že „každá z pěti kategorií tvrzených úkonů představuje protiprávní jednání z hlediska účelu“ a „pokud jedna z těchto pěti kategorií nebude [ve vztahu k ní] prokázána, nemůže být Komisí konstatované jediné a trvající protiprávní jednání připuštěno“. 72 Komise tento výklad napadeného rozhodnutí zpochybňuje především z důvodu, že v něm konstatovala pouze toto „jediné a trvající protiprávní jednání“, aniž předtím nebo současně identifikovala samostatná protiprávní jednání odpovídající úkonům spadajícím do jedné z pěti kategorií uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění rozhodnutí. 73 Je třeba uvést, že přesné určení rozsahu a množství protiprávních jednání konstatovaných v napadeném rozhodnutí je zásadní pro posouzení jeho legality. A zásadní je i pro určení relevantnosti některých argumentů vznesených Crédit agricole, zejména pak těch, které vycházejí z nesprávného zařazení určitých úkonů do některé z kategorií uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění daného rozhodnutí, nebo rovněž z pochybení při kvalifikování jediného a trvajícího protiprávního jednání a při konstatování účasti této banky na tomto jednání, jakož i z pochybení při kvalifikování některé z těchto pěti kategorií jako „omezení z hlediska účelu“. 74 V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že i když lze souhrn úkonů kvalifikovat jako „jediné a trvající protiprávní jednání“, nelze z toho vyvodit, že každý z těchto úkonů musí být sám o sobě a nahlížen jednotlivě nutně kvalifikován jako samostatné protiprávní jednání. Tak tomu může být pouze tehdy, pokud se Komise v dotčeném rozhodnutí rozhodne označit a takto kvalifikovat každý z uvedených úkonů, a následně předložit důkaz o účasti dotčeného podniku, jemuž jsou tyto úkony přičítány (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. června 2022, Sony Corporation a Sony Electronics v. Komise, C‑697/19 P, EU:C:2022:478, bod 67). 75 Navíc při výkladu dotčeného rozhodnutí musí Tribunál dbát na to, aby nezaměňoval pojmy „úkon“ a „protiprávní jednání“, jelikož v takovém případě by se dopustil nesprávného právního posouzení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. června 2022, Sony Corporation a Sony Electronics v. Komise, C‑697/19 P, EU:C:2022:478, bod 78). 76 V projednávaném případě je tedy třeba určit, zda Komise v napadeném rozhodnutí konstatovala existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání, které mělo protisoutěžní účel, nebo naopak, jak tvrdí Crédit agricole, existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání složeného z pěti odlišných a samostatných protiprávních jednání, z nichž každé mělo takový účel. 77 V tomto ohledu je pravda, že Komise v napadeném rozhodnutí nejprve posuzovala protisoutěžní účel dotčených úkonů nebo jejich kategorií uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění (body 622 až 749 odůvodnění), a teprve následně konstatovala existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání (body 750 až 828 odůvodnění). 78 Komise tím, že bez dalšího posoudila protisoutěžní účel dotčených úkonů nebo jejich kategorií, určila režim dokazování protiprávního jednání [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, body 63 a 104] ještě před tím, než vymezila obrysy tohoto jednání. 79 Taková strukturace napadeného rozhodnutí může naznačovat, že Komise zamýšlela nejprve odděleně posoudit každý z dotčených úkonů nebo jejich kategorií z hlediska jejich škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a tudíž konstatovat existenci omezení z hlediska účelu pro každý ze zjištěných úkonů nebo jejich kategorií, a to ještě před konstatováním existence jediného a trvajícího protiprávního jednání. 80 Výklad napadeného rozhodnutí jako celku však takový závěr nemůže podpořit. 81 Článek 1 napadeného rozhodnutí se totiž v případě Crédit agricole omezuje na konstatování, že tato banka „porušila článek 101 [SFEU] a článek 53 Dohody o EHP tím, že se v uvedených obdobích účastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání týkajícího se dluhopisů [OSSA] v rámci celého EHP, které spočívalo v dohodách nebo jednáních ve vzájemné shodě, jejichž účelem bylo omezit nebo narušit hospodářskou soutěž v odvětví dluhopisů [OSSA]“. 82 Na rozdíl od článku 1 rozhodnutí dotčeného ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 16. června 2022, Sony Corporation a Sony Electronics v. Komise (C‑697/19 P, EU:C:2022:478), který uváděl jediné a trvající protiprávní jednání složené z několika samostatných protiprávních jednání, tak článek 1 napadeného rozhodnutí nezmiňuje žádné jiné protiprávní jednání, které by mohlo odpovídat úkonům figurujícím v pěti kategoriích uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění daného rozhodnutí a zmíněných v bodě 35 výše. 83 A dále je tento výklad znění článku 1 napadeného rozhodnutí potvrzen odůvodněním tohoto rozhodnutí, v jehož světle musí být v případě potřeby jeho výrok vykládán (rozsudek ze dne 15. května 1997, TWD v. Komise, C‑355/95 P, EU:C:1997:241, bod 21). 84 Bod 827 odůvodnění napadeného rozhodnutí tak pouze uvádí, že „všechny koluzivní úkony prováděné mezi stranami představují jediné a trvající porušování čl. 101 odst. 1 [SFEU], za které je každá strana činěna odpovědnou“. 85 Proto není smyslem uvedeného bodu, že by úkony spadající do jedné z pěti kategorií uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí mohly být rovněž odděleně a samostatně kvalifikovány jako porušení čl. 101 odst. 1 SFEU, což ostatně potvrzují body 757 až 827 odůvodnění uvedeného rozhodnutí. 86 Mimoto v bodě 104 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise výslovně uvedla, že jednotlivé kategorie úkonů, které vymezila, byly popsány pro analytické účely a byly vzájemně propojené a často se překrývaly. 87 Argument Crédit agricole založený na tom, že Komise konstatovala existenci pěti „samostatných“ protiprávních jednání odpovídajících pěti kategoriím úkonů uvedeným v bodech 103 a 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí a kvalifikovaných jako „omezení z hlediska účelu“, tak spočívá na nesprávném výkladu tohoto rozhodnutí. Musí být tedy odmítnut. 88 Totéž platí pro kritiku, kterou Crédit agricole vyvodila z toho, že se Komise v rámci projednávané žaloby pokusila reinterpretovat své rozhodnutí, tak aby Tribunál konstatoval, že k daným pěti kategoriím úkonů uvedeným v bodech 103 a 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí nepřistupovala izolovaně. 89 Z tohoto nesprávného výkladu napadeného rozhodnutí rovněž vyplývá, že výtky formulované Crédit agricole, které vycházejí z pochybení při zařazování dotčených úkonů do některé z pěti kategorií uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí, stejně jako z důsledků těchto pochybení pro kvalifikaci dotčených úkonů jako „jediného a trvajícího protiprávního jednání“ a „omezení z hlediska účelu“, jakož i z nesprávné kvalifikace některých z těchto pěti kategorií jednání jako „omezení z hlediska účelu“, jsou irelevantní, a tudíž musí být zamítnuty. 90 Argumenty předložené Crédit agricole ve vztahu ke konkrétním diskusím však budou zohledněny později pro účely určení, zda Komise mohla, aniž se dopustila pochybení, kvalifikovat dotčené diskuse jako celek jako jediné a trvající protiprávní jednání s protisoutěžním účelem. D. K přípustnosti kritik směřujících proti výkladu diskusí analyzovaných v napadeném rozhodnutí 91 V oddíle 4.2 napadeného rozhodnutí, konkrétně v bodech 112 až 577 jeho odůvodnění, Komise na základě důkazů, které měla k dispozici, provedla chronologickou prezentaci událostí. Tato prezentace měla podobu analýzy a výkladu přepisu více než 120 diskusí, které proběhly mezi obchodníky dotčených bank v období od ledna 2010 do března 2015, zejména na diskusních fórech platformy Bloomberg. Na základě této analýzy a tohoto výkladu Komise následně posoudila existenci dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, existenci omezení hospodářské soutěže a existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání, jakož i jeho protisoutěžní účelu. 92 V projednávané věci Komise v podstatě tvrdí, že některé kritiky formulované společnostmi Crédit agricole a Credit Suisse jsou nepřípustné, jelikož se týkají nikoliv výkladu obsahu konkrétních diskusí uvedených v napadeném rozhodnutí, ale diskusí obecně, které nejsou předmětem jakékoliv konkrétní kritiky. Stejně tak kritiky směřující proti výkladu diskusí uvedené nebo rozvinuté v přílohách k podáním těchto dvou bank jsou nepřípustné. A konečně, skutkové poznatky a důkazy, které nejsou těmito dvěma bankami (platně) zpochybněny, je třeba považovat za nesporné. 93 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle článku 21 statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 76 písm. d) jeho jednacího řádu musí každá žaloba obsahovat předmět sporu a stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. 94 Podle ustálené judikatury musí být tyto údaje dostatečně jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si obhajobu a Tribunálu o žalobě rozhodnout (viz rozsudek ze dne 25. ledna 2018, BSCA v. Komise, T‑818/14, EU:T:2018:33, bod 95 a citovaná judikatura). 95 Aby tak byly žaloba, žalobní důvod, výtka nebo argument předložené Tribunálu přípustné, musí hlavní skutkové a právní okolnosti, o které se žalobce opírá, přinejmenším stručně, ale uceleně a srozumitelně vyplývat z textu samotné žaloby. Ačkoli obsah žaloby lze podpořit a doplnit v konkrétních bodech odkazy na určité výňatky z písemností, které tvoří její přílohu, obecný odkaz na jiné písemnosti, i když jsou přiložené k žalobě, nemůže zhojit neexistenci základních prvků právní argumentace, které podle ustanovení připomenutých v bodě 93 výše musí být v žalobě uvedeny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. června 2013, Versalis v. Komise, C‑511/11 P, EU:C:2013:386, bod 115). 96 Přílohy tedy mohou být zohledněny pouze v rozsahu, v němž podepírají nebo doplňují žalobní důvody, výtky nebo argumenty výslovně uvedené žalobcem v samotném textu jeho písemností a v němž je možné přesně určit, které ze skutečností obsažených v těchto přílohách uvedené žalobní důvody, výtky nebo argumenty podepírají nebo doplňují (viz rozsudek ze dne 9. září 2015, Samsung SDI a další v. Komise, T‑84/13, nezveřejněný, EU:T:2015:611, bod 33 a citovaná judikatura). Mimoto Tribunálu nepřísluší vyhledávat a určovat žalobní důvody, výtky a argumenty v přílohách, které by mohl pokládat za důvody představující základ žaloby, neboť přílohy mají čistě důkazní a pomocnou funkci (viz rozsudek ze dne 17. září 2007, Microsoft v. Komise, T‑201/04, EU:T:2007:289, bod 94 a citovaná judikatura). 97 Zásady připomenuté v bodech 93 až 96 výše tedy vylučují, aby se v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí Komise přijatému na základě článku 101 SFEU, v jehož rámci tento orgán vytýká podnikům určité množství konkrétních a identifikovaných jednání, tyto podniky omezily na to, že v samotném textu svých písemností konkrétním a podloženým způsobem zpochybní pouze některé z těchto výtek a u ostatních ponechají na Tribunálu, aby ze svých závěrů týkajících se těchto prvních výtek vyvodil způsob, jak naložit s těmito jinými výtkami, i když jsou tyto výtky identifikovány nebo zmíněny v příloze, nebo odkazují Tribunál na přílohu, v níž jsou jejich kritiky teprve rozvinuty. 98 Kritika formulovaná výlučně v příloze a týkající se výtek, které nejsou uvedeny, a a fortiori ani kritizovány v samotném textu písemností žalobce, totiž nemůže být považována za argumenty uplatněné uvedeným účastníkem v těchto písemnostech. 99 Právě ve světle těchto úvah je třeba zkoumat námitky nepřípustnosti vznesené Komisí, pokud jde o kritiku uplatňovanou společnostmi Crédit agricole a Credit Suisse. 1.   K námitkám nepřípustnosti týkajícím se kritiky ze strany Crédit agricole 100 V rámci svého prvního žalobního důvodu, týkajícího se kvalifikace dotčených úkonů jako „omezení z hlediska účelu“, Crédit agricole uvádí, že zpochybňuje protisoutěžní účel veškerých diskusí rozdělených do pěti kategorií uvedených v bodě 35 výše. Za tímto účelem uvádí jako „příklady“ jedenáct diskusí, a sice jednu diskusi pro kategorii 1 (z 12. března 2015), čtyři diskuse pro kategorii 2 (z 31. ledna, 15. února, 21. března a 10. července 2013), tři diskuse pro kategorii 3 (z 19. března, 24. května a 25. července 2013), tři diskuse pro kategorii 4 (z 19. března 2013, 3. června 2013 a 6. srpna 2014) a tři diskuse pro kategorii 5 (z 18. ledna 2013, 10. července 2013 a 12. března 2015). 101 V rámci svého třetího žalobního důvodu Crédit agricole Komisi rovněž vytýká, že pro účely kvalifikace dotčených úkonů jako „jediného a trvajícího protiprávního jednání“ nesprávně předpokládala, že byla obeznámena s informacemi vyměňovanými na dotčených diskusních fórech. Na podporu své argumentace se tato banka příkladmě dovolává tří diskusí – a sice z 10. a 31. ledna, jakož i z 11. října 2013. 102 Komise má za to, že Crédit agricole nezpochybnila většinu ostatních diskusí, které jsou jí vytýkány, což tato banka v replice vyvrací. Za tímto účelem uvedená banka odkazuje na svou odpověď na oznámení námitek, která tvoří přílohu žaloby. Komise namítá, že tento obecný odkaz je nepřípustný. 103 Pokud jde v tomto ohledu o první a třetí žalobní důvod vznesený Crédit agricole, z úvah uvedených v bodech 93 až 98 výše vyplývá, že vzhledem k neuplatnění konkrétní a podložené kritiky formulované byť stručně v žalobě musí být kritika, kterou tato banka vznesla ve vztahu k jiným diskusím, než které byly uvedeny v bodech 100 a 101 výše a obsaženy v samotném textu jejích písemností, prohlášena za nepřípustnou. Kromě toho nemůže být tento nedostatek žalobního návrhu zhojen obecným odkazem na její odpověď na oznámení námitek připojenou k žalobě učiněným Crédit agricole v replice. 104 Na rozdíl od tvrzení Crédit agricole takové posouzení neporušuje právo této banky na účinnou soudní ochranu zaručené článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie z důvodu, že byla v podstatě nucena zpochybnit pouze některé z dotčených diskusí z důvodu požadavků na objem písemností předkládaných Tribunálu. 105 Z bodu 105 prováděcích předpisů k jednacímu řádu zajisté vyplývá, že v přímých žalobách podaných na základě článku 263 SFEU je maximální počet stran podání účastníků řízení stanoven na 50 v případě žaloby a 25 v případě repliky. Je však nutno konstatovat, že žaloba Crédit agricole má necelých 43 stran a tato banka nikterak nepožádala o překročení těchto limitů, což přitom bod 106 prováděcích předpisů k jednacímu řádu umožňuje. 106 Z výše uvedeného vyplývá, že posouzení provedená Komisí v napadeném rozhodnutí, co se týče diskusí zpochybněných Crédit agricole na základě obecných a nepodložených úvah nebo odkazem na její odpověď na oznámení námitek, musí být považována za platná, a tedy za konečná (obdobně viz rozsudek ze dne 7. listopadu 2019, Campine a Campine Recycling v. Komise, T‑240/17, nezveřejněný, EU:T:2019:778, bod 105). 107 Naproti tomu dostatečně konkrétní a podložená kritika formulovaná ve vztahu k diskusím uvedeným v bodech 100 a 101 výše je přípustná a bude analyzována na základě časového razítka, které figuruje v přepisech těchto diskusí předložených Crédit agricole nebo Komisí. 2.   K námitkám nepřípustnosti týkajícím se kritiky ze strany Credit Suisse 108 V rámci druhé části svého prvního žalobního důvodu má Credit Suisse za to, že Komise porušila článek 101 SFEU, když dospěla k závěru, že „komunikace týkající se stanovování cen“ představovala omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu. V této souvislosti se omezuje na to, že se tento výraz vztahuje na „komunikaci zahrnující informace o i) férové ceně dluhopisů, ii) obchodovacích strategiích protistran, iii) inventárních pozicích tvůrců trhu a iv) tocích pokynů“. 109 V reakci na námitku nepřípustnosti, v jejímž rámci Komise tvrdila, že nepřesnost výrazu „komunikace týkající se stanovování cen“ musí vést k nepřípustnosti druhé části prvního žalobního důvodu Credit Suisse, tato banka v příloze repliky předložila tabulku s výčtem 25 diskusí spadajících pod to, co nazývá těmito komunikacemi. Tato tabulka upřesňuje datum každé z nich, bod odůvodnění napadeného rozhodnutí, který na ni odkazuje, a odkaz na ni ve spise Komise. 110 V tomto ohledu z úvah uvedených v bodech 93 až 98 výše vyplývá, že vzhledem k neuplatnění konkrétní a podložené kritiky formulované byť stručně v žalobě, popřípadě v replice a její příloze, musí být kritika, kterou tato banka údajně formulovala proti výkladu obsahu 25 diskusí uvedených v bodě 109 výše, který provedla Komise, prohlášena za nepřípustnou. 111 Z výše uvedeného vyplývá, že posouzení provedená Komisí v napadeném rozhodnutí, co se týče diskusí zpochybněných Credit Suisse na základě obecných a nepodložených úvah nebo odkazem na jednu z příloh repliky, musí být považována za platná, a tedy za konečná (obdobně viz rozsudek ze dne 7. listopadu 2019, Campine a Campine Recycling v. Komise, T‑240/17, nezveřejněný, EU:T:2019:778, bod 105). 112 Naproti tomu dostatečně konkrétní a podložená kritika formulovaná v rámci jiných částí žalobních důvodů nebo jiných žalobních důvodů, která směřuje proti výkladu Komise týkajícímu se obsahu diskusí analyzovaných v napadeném rozhodnutí, je přípustná a bude analyzována na základě časového razítka, které figuruje v přepisech těchto diskusí předložených Credit Suisse nebo Komisí. 113 Tak je tomu v případě kritiky týkající se protisoutěžní povahy určitých diskusí a konkrétně kritiky směřující proti výkladu obsahu diskusí z 28. září 2010, 8. února 2012 a 10. ledna 2013, které jsou stručně zmíněny v rámci první části prvního žalobního důvodu, a proti výkladu obsahu diskusí z 12. března 2015 a e-mailu z 24. března 2015, zmíněných v rámci čtvrté části druhého žalobního důvodu. Tak je tomu i v případě kritiky formulované v rámci druhé části druhého žalobního důvodu, která se netýká protisoutěžní povahy určitých diskusí, ale která směřuje proti posouzením učiněným v bodě 808 odůvodnění napadeného rozhodnutí ohledně rozsahu obeznámenosti Credit Suisse s protisoutěžními úkony, a to na základě obsahu diskusí z 25. července 2013, 22. října 2013 a 9. ledna 2014. E. K návrhovým žádáním Crédit agricole a Credit Suisse směřujícím ke zrušení 114 Na podporu svých žalob žalobkyně předkládají žalobní důvody, které se do značné míry překrývají a které je třeba posoudit společně, přičemž je třeba reagovat na konkrétní argumenty každé z nich. 115 Jejich žalobní důvody se v podstatě odvíjejí od tří kategorií kritik, které je třeba zkoumat postupně a které vycházejí, zaprvé z pochybení při kvalifikaci dotčených úkonů jako „jediného a trvajícího protiprávního jednání“, jakož i z rozsahu jejich účasti na tomto jednání (druhé žalobní důvody Crédit agricole a Credit Suisse), zadruhé z pochybení při kvalifikaci uvedeného jediného a trvajícího protiprávního jednání jako „omezení z hlediska účelu“ (první žalobní důvody Crédit agricole a Credit Suisse) a, zatřetí z pochybení při stanovení výší jejich příslušné pokuty (čtvrtý žalobní důvod Crédit agricole a třetí žalobní důvod Credit Suisse). 116 Nejprve je však třeba zkoumat třetí žalobní důvod Crédit agricole, vycházející z porušení zásady presumpce neviny tím, že Komise nesprávně předpokládala, že obchodníci dotčených bank věděli o informacích, k jejichž výměně docházelo na diskusních fórech, na základě pouhé skutečnosti, že k nim byli připojeni. 1.   Ke třetímu žalobnímu důvodu Crédit agricole, vycházejícímu z porušení zásady presumpce neviny 117 Svým třetím žalobním důvodem Crédit agricole Komisi vytýká, že při kvalifikaci dotčených úkonů podle čl. 101 odst. 1 SFEU předpokládala, že zapojení, konkrétně pak její „obchodníci byli seznámeni se všemi informacemi vyměňovanými na diskusním fóru, i pokud se dotyčný obchodník diskusní skupiny nebo výměny informací neúčastnil“. 118 Na podporu tohoto důvodu se Crédit agricole dovolává rozsudku ze dne 21. ledna 2016, Eturas a další (C‑74/14, EU:C:2016:42, body 45 a 50), podle kterého „presumpce neviny brání tomu, aby […] pouhé rozeslání […] zprávy m[ohlo] představovat důkaz dostačující k prokázání, že její příjemci museli nezbytně znát její obsah“, a podle kterého pokud nelze prokázat, že podnik znal obsah určité zprávy, musí existovat „další objektivní a shodující se nepřímé důkazy […], že s protisoutěžním jednáním vyjádřil mlčky souhlas“. Navíc tato banka tvrdí, že judikatura týkající se výměny informací v rámci osobních setkání není přenositelná na výměnu informací v rámci diskusních fór. 119 Komise proto nemohla mít v projednávané věci platně za to, že sdělení informací „neaktivním účastníkům“ na diskusním fóru stačí k tomu, aby bylo možné mít za to, že tito je obdrželi a byli s nimi seznámeni zejména z důvodu, že měli možnost si minulé diskuse procházet, uvedeného v bodě 587 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle ní to souviselo rovněž s tím, že obchodník Crédit agricole byl členem více než 100 diskusních fór a získával informace z velkého množství dalších zdrojů, zobrazovaných na šesti až osmi zapnutých obrazovkách. 120 Komise zejména nemohla považovat diskuse z 10. a 31. ledna 2013, jakož i 11. října 2013 za přímo usvědčující, jelikož u první z nich se obchodník Crédit agricole připojil k dotčenému diskusnímu fóru až po výměně informací, kterou Komise zohlednila, a u zbylých se, byť byl k dotyčnému diskusnímu fóru připojen, na dotčených výměnách informací aktivně nepodílel. 121 Mimoto Komise neprokázala, že by tento obchodník měl zájem na vyhledávání dotčených informací nebo jednal na jejich základě. Navíc neznalost těchto informací mu zabránila, aby se od nich veřejně distancoval. 122 Komise má za to, že argumenty Crédit agricole jsou neopodstatněné a kritika směřující proti zohlednění diskusí z 10. a 31. ledna 2013, jakož i z 11. října 2013 je irelevantní, jelikož tato banka nezpochybnila ostatní diskuse, které jsou jí vytýkány. 123 Tvrzení Komise o irelevanci kritiky vznesené v souvislosti s diskusemi z 10. a 31. ledna 2013, jakož i z 11. října 2013 je třeba bez dalšího odmítnout. 124 Nelze mít sice za to, že by, jak bylo uvedeno v bodě 103 výše, Crédit agricole v rámci svého třetího žalobního důvodu přípustně kritizovala posouzení jiných než těchto tři diskusí, nic to však nemění na tom, že neuvedení přípustného zpochybnění většiny posouzení úkonů vytýkaných Komisí nemůže vést k tomu, aby bylo automaticky a bez individuální analýzy sporných diskusí rozhodnuto, že tyto úkony byly jako celek právem kvalifikovány jako jediné a trvající protiprávní jednání s protisoutěžním účelem. 125 Z věcného hlediska je pak třeba uvést, že kritika vyjádřená Crédit agricole se týká dvou různých aspektů. 126 Pokud jde zaprvé o to, zda Komise může použít jako důkaz protisoutěžního jednání diskuse v rámci diskusního fóra, ke kterému byl dotyčný podnik připojen, jichž se ale tento aktivně neúčastnil, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury pasivní formy účasti na protiprávním jednání, jako je účast podniku na schůzkách, na nichž byly uzavřeny dohody protisoutěžní povahy, aniž se proti nim zjevně postavil, poukazují na spoluúčast, která může vést ke vzniku jeho odpovědnosti v rámci čl. 1011 odst. 1 SFEU, neboť mlčky učiněné schválení takové protiprávní iniciativy, bez veřejného distancování se od jejího obsahu nebo jejího oznámení správním orgánům, ve svém důsledku podporuje pokračování v protiprávním jednání a znesnadňuje jeho odhalení (viz rozsudek ze dne 22. října 2015, AC-Treuhand v. Komise, C‑194/14 P, EU:C:2015:717, bod 31 a citovaná judikatura). 127 Je pravdou, že tato judikatura vznikla v souvislosti se schůzkami konanými za přítomnosti zástupců dotčených podniků. Nic však neumožňuje mít za to, že by neměla být obdobně použita i na diskuse vedené v rámci internetových diskusních fór, k nimž byl podnik připojen. 128 Takový závěr nemůže být zpochybněn body 45 a 50 rozsudku ze dne 21. ledna 2016, Eturas a další (C‑74/14, EU:C:2016:42), na které Crédit agricole poukazuje. 129 Rozsudek ze dne 21. ledna 2016, Eturas a další (C‑74/14, EU:C:2016:42), se totiž netýkal, na rozdíl od projednávané věci, stálého diskusního fóra, v jehož rámci jsou zprávy jednotlivých účastníků zobrazovány v reálném čase všem k němu připojeným osobám, které tak o nich okamžitě ví nebo přinejmenším mohou vědět. Jak výslovně vyplývá z jeho bodu 7, uvedený rozsudek se týkal systému fungujícího jako elektronická pošta, kdy zprávy byly doručovány jako e-maily a k tomu, aby mohly být přečteny, musely být uživatelem nejprve otevřeny, takže tento uživatel musel k tomu, aby se fakticky seznámil s obsahem zprávy, která mu byla zaslána, nutně učinit aktivní kroky. 130 Skutečnost, že Soudní dvůr v kontextu výše uvedeného rozsudku v podstatě rozhodl, že obeznámenost s obsahem zprávy odeslané prostřednictvím nástroje podobného elektronické poště nemůže být vyvozena z pouhého faktu, že tato zpráva byla odeslána, proto nemůže znamenat, že v kontextu zpráv vkládaných do stálého diskusního fóra, které jsou v reálném čase zobrazovány všem k němu připojeným osobám, by musela Komise prokazovat, že zpráva, kterou vytýká podniku, byla jeho zaměstnancem skutečně čtena. 131 V projednávané věci tak byla Komise oprávněna mít za to, že Crédit agricole byla seznámena s diskusemi vedenými na stálých diskusních fórech, k nimž byl připojen její obchodník, i kdyby se těchto diskuzí aktivně neúčastnil nebo i kdyby měl současně k dispozici řadu jiných zdrojů informací. 132 Jinak by tomu mohlo být pouze tehdy, kdyby Crédit agricole prostřednictvím spolehlivých a přesně časově označených důkazů prokázala, že její obchodník se skutečně s dotčenou zprávou nebo zprávami neseznámil. 133 Takový důkaz přitom Crédit agricole nepředložila, zejména pokud jde o diskusi, která proběhla dne 31. ledna 2013 v době mezi 11:02:08 hod. a 11:05:38 hod. na diskusním fóru PCHAT‑0x2000001313671, k němuž byl obchodník této banky v daný den již od 7h16 připojen. Kromě toho lze uvést, že tento obchodník se dané diskuse sice aktivně neúčastnil, na dotčené fórum však přispěl v 11:29:08 hod. zprávou nacházející se čtyři řádky pod zprávou z 11:05:38 hod. 134 Totéž platí pro diskuzi, která proběhla dne 11. října 2013 v době mezi 9:18:25 hod. a 9:19:15 hod. na diskusním fóru CHAT-fs:5257AB6D 02E00121, ke kterému byl obchodník této banky v daný den připojen od 8:44:58 hod. 135 Pokud jde zadruhé o to, zda Komise mohla jako důkaz o protisoutěžním úkonu Crédit agricole znamenajícím počátek její účasti na sporném protiprávním jednání použít diskusi ze dne 10. ledna 2013, k níž došlo v rámci stálého diskusního fóra v okamžiku, kdy k němu obchodník této banky ještě nebyl připojen prostřednictvím identifikačních údajů uvedené banky, Komise v rámci vyjádření předložených v návaznosti na organizační procesní opatření uvedla, že se neopírala o to, že se tento obchodník po přihlášení se na toto fórum zpětným procházením seznámil nebo mohl seznámit s protisoutěžní diskusi, která proběhla dříve téhož dne. 136 V tomto ohledu Komise upřesnila následující: „Crédit agricole je odpovědná za celé jediné a trvající protiprávní jednání za celé období své účasti na něm, neboť se aktivně účastnila všech úkonů, z nichž se toto protiprávní jednání skládalo […]. I kdyby byla Komise povinna prokazovat obeznámenost této společnosti (quod non), není povinna prokázat, že [tato banka] věděla o každé vyměněné informaci ani, že její obchodník si celou komunikaci v rámci diskusního fóra skutečně přečetl. Stačí, aby prokázala, že Crédit agricole věděla o protiprávním úkonu plánovaném nebo prováděném ostatními účastníky kartelové dohody v rámci sledování společného cíle nebo že jej mohla rozumně předvídat a byla připravena podstoupit z toho plynoucí riziko.“ 137 Jelikož nedošlo k výměně informací protisoutěžní povahy téhož dne po prvním přihlášení obchodníka Crédit agricole na dotčené diskusní fórum, toto přihlášení samo o sobě nepostačuje ke stanovení počátku účasti této banky na sporném protiprávním jednání na 10. ledna 2013, a to i kdyby tento obchodník na základě svého dřívějšího zaměstnaneckého poměru k BofA věděl o tom, že výměna informací na tomto fóru mohla mít protisoutěžní povahu. 138 Zejména z bodů 43 a 662 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž vyplývá, že zakládání diskusních fór a účast na nich nejsou jako takové protisoutěžní. V tomto smyslu Komise účastníkům nevytýkala diskuse na takových fórech, které měly společenský účel nebo jejichž předmětem bylo prozkoumat možnost dvoustranných transakcí, ani výměnu informací o vývoji trhu, který byl všem znám, i když k nim došlo během doby trvání protiprávního jednání. 139 Protisoutěžní povaha Komisí vytýkaných diskusí tak souvisí pouze s jejich účelem, a nikoli s rámcem, v němž proběhly. 140 A dále, diskuse z 10. ledna 2013 představuje první protisoutěžní diskusi zohledněnou proti Crédit agricole a pro Komisi značí začátek účasti této banky na sporném protiprávním jednání. 141 Pro zohlednění 10. ledna 2013 jako počátku účasti uvedené společnosti na tomto jednání se přitom Komise nemohla dovolávat pouze skutečnosti, že se tato banka prostřednictvím svého obchodníka přihlásila na dotčené diskusní fórum s plnou znalostí toho, že na něm v minulosti probíhaly protisoutěžní diskuse, a s úmyslem pokračovat v nich, jak naznačuje v poznámce pod čarou č. 891 napadeného rozhodnutí. 142 Uvedenému orgánu ještě příslušelo prokázat, že 10. ledna 2013 po prvním přihlášení jejího obchodníka na sporné fórum se tato banka aktivně účastnila protisoutěžní diskuse nebo ji přinejmenším pasivně sledovala, takže mohla předat nebo získat citlivé obchodní informace, které mohly ovlivnit chování jejího skutečného nebo potenciálního konkurenta na trhu nebo vyjevit takovému konkurentovi budoucí chování Crédit agricole na trhu nebo chování, o němž tato uvažovala (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. ledna 2017, Duravit a další v. Komise, C‑609/13 P, EU:C:2017:46, bod 72). 143 V projednávané věci přitom z napadeného rozhodnutí ani ze spisu, který má Tribunál k dispozici, nevyplývá, že by na dotčeném diskusním fóru došlo 10. ledna 2013 po prvním přihlášení obchodníka Crédit agricole na sporné fórum k výměně zpráv protisoutěžní povahy. 144 Komise proto nemohla, aniž by se dopustila pochybení, a zejména porušila zásadu presumpce neviny použitelnou na řízení podle článku 101 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. ledna 2016, Eturas a další, C‑74/14, EU:C:2016:42, bod 38 a citovaná judikatura), mít za to, že dne 10. ledna 2013 se uvedená společnost účastnila protisoutěžního úkonu pouhým přihlášením na dotčené diskusní fórum, a považovat to za počátek účasti této banky na protiprávním jednání. 145 S ohledem na výše uvedené je třeba třetímu žalobnímu důvodu Crédit agricole vyhovět v rozsahu, v němž se týká diskuse z 10. ledna 2013, a ve zbývající části jej zamítnout jako neopodstatněný. 146 Důsledky pochybení Komise týkajícího se této diskuse pro legalitu napadeného rozhodnutí však budou zkoumány v bodech 550 a 551, jakož i 981 až 986 níže v rámci doby trvání protiprávního jednání vytýkaného Crédit agricole a v rámci výpočtu pokuty uložené této bance. 2.   Ke druhému žalobnímu důvodu Crédit agricole a druhému žalobnímu důvodu Credit Suisse, vycházejícím z pochybení při kvalifikaci dotčených úkonů jako jediného a trvajícího protiprávního jednání a)   Úvodní poznámky 147 Komise je v případě sporů o existenci porušení pravidel hospodářské soutěže povinna prokázat protiprávní jednání, která konstatovala, a pomocí souboru závažných, přesných a shodujících se nepřímých důkazů právně dostačujícím způsobem prokázat skutečnosti zakládající protiprávní jednání (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 31. března 1993, Ahlström Osakeyhtiö a další v. Komise, C‑89/85, C‑104/85, C‑114/85, C‑116/85, C‑117/85 a C‑125/85 až C‑129/85, EU:C:1993:120, body 126 a 127; ze dne 17. prosince 1998, Baustahlgewebe v. Komise, C‑185/95 P, EU:C:1998:608, bod 58, a ze dne 6. ledna 2004, BAI a Komise v. Bayer, C‑2/01 P a C‑3/01 P, EU:C:2004:2, bod 62). 148 Podle ustálené judikatury může být porušení čl. 101 odst. 1 ES výsledkem nikoliv jen jediného skutku, ale i řady skutků nebo rovněž trvajícího jednání, i když jeden nebo několik prvků této řady skutků nebo tohoto trvajícího jednání by mohly samy o sobě a nahlíženy jednotlivě rovněž zakládat porušení uvedeného ustanovení. Pokud se jednotlivé skutky začleňují do „jednotného záměru“ z důvodu totožného cíle narušujícího hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, má Komise právo přičítat odpovědnost za tyto skutky v závislosti na účasti na protiprávním jednání nahlíženém jako celek (viz rozsudek ze dne 6. prosince 2012, Komise v. Verhuizingen Coppens, C‑441/11 P, EU:C:2012:778, bod 41 a citovaná judikatura). 149 Podnik, který se podílel na takovém jediném a trvajícím protiprávním jednání úkony, které mu byly vlastní, jež spadají pod pojem „dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě“ ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU a jejichž účelem bylo přispět k uskutečňování protiprávního jednání jako celku, tak může být rovněž odpovědný za úkony jiných podniků v rámci téhož protiprávního jednání po celou dobu své účasti na něm. Tak je tomu, je‑li prokázáno, že uvedený podnik svým jednáním zamýšlel přispět ke společným cílům sledovaným všemi účastníky a věděl o plánovaném nebo uplatňovaném protiprávním jednání jiných podniků sledujících tytéž cíle nebo ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí rizika (viz rozsudek ze dne 6. prosince 2012, Komise v. Verhuizingen Coppens, C‑441/11 P, EU:C:2012:778, bod 42 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 16. června 2011, Team Relocations a další v. Komise, T‑204/08 a T‑212/08, EU:T:2011:286, body 36 a 37). 150 Podnik se tak mohl přímo účastnit všech protisoutěžních úkonů tvořících jediné a trvající protiprávní jednání a v tomto případě má Komise právo mu přičíst odpovědnost za veškeré takové úkony, a tedy za uvedené protiprávní jednání jako celek. Podnik se mohl rovněž přímo účastnit jen některých protisoutěžních úkonů tvořících jediné a trvající protiprávní jednání, ale vědět o každém dalším plánovaném nebo uplatňovaném protiprávním jednání jiných účastníků kartelové dohody sledujících tytéž cíle nebo ho mohl rozumně předvídat a být připraven přijmout z toho plynoucí riziko. V takovém případě má Komise rovněž právo přičíst tomuto podniku odpovědnost za všechny protisoutěžní úkony tvořící takové protiprávní jednání, a proto za protiprávní jednání jako celek (rozsudky ze dne 6. prosince 2012, Komise v. Verhuizingen Coppens, C‑441/11 P, EU:C:2012:778, bod 43, a ze dne 24. června 2015, Fresh Del Monte Produce v. Komise a Komise v. Fresh Del Monte Produce, C‑293/13 P a C‑294/13 P, EU:C:2015:416, bod 158). 151 Naproti tomu, pokud se podnik přímo účastnil jednoho či více protisoutěžních úkonů tvořících jediné a trvající protiprávní jednání, ale nebylo prokázáno, že svým jednáním zamýšlel přispět ke všem společným cílům sledovaným dalšími účastníky kartelové dohody a věděl o každém dalším plánovaném nebo uplatňovaném protiprávním jednání uvedených účastníků sledujících tytéž cíle nebo že ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko, může mu Komise přičíst odpovědnost jen za jednání, na kterém se přímo účastnil, a za zamýšlené nebo skutečné jednání dalších účastníků sledujících tytéž cíle jako on, o němž prokazatelně věděl nebo ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko (rozsudky ze dne 6. prosince 2012, Komise v. Verhuizingen Coppens, C‑441/11 P, EU:C:2012:778, bod 44, a ze dne 24. června 2015, Fresh Del Monte Produce v. Komise a Komise v. Fresh Del Monte Produce, C‑293/13 P a C‑294/13 P, EU:C:2015:416, bod 159). 152 Z toho plyne, že konstatování existence jediného a trvajícího protiprávního jednání nezávisí na otázce, zda je odpovědnost za toto protiprávní jednání jako celek přičitatelná určitému podniku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. září 2018, Infineon Technologies v. Komise (C‑99/17 P, EU:C:2018:773, bod 174). 153 Konkrétně, jak vyplývá z judikatury uvedené v bodech 148 až 151 výše, pro účely závěru, že se podnik podílel na jediném a trvajícím protiprávním jednání, jsou rozhodující tři prvky. První se týká samotné existence jediného a trvajícího protiprávního jednání, tedy že jednotlivé dotčené úkony musí spadat do „jednotného záměru“ sledujícího jediný protisoutěžní cíl. Druhý a třetí prvek se týkají přičitatelnosti jediného a trvajícího protiprávního jednání podniku. V tomto ohledu muselo být záměrem tohoto podniku přispět vlastními úkony ke společným cílům sledovaným všemi účastníky. A dále musel být tento podnik obeznámen s protiprávními úkony plánovanými nebo uskutečňovanými jinými podniky při sledování týchž cílů nebo je musel být schopen rozumně předvídat a být připraven přijmout z toho plynoucí riziko. 154 V projednávané věci Crédit agricole v rámci svého druhého žalobního důvodu tvrdí, že Komise „neposkytla vhodné důkazy nebo odůvodnění prokazující, že se účastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání“. V první části tohoto druhého důvodu tvrdí, že „nepřispěla k plnění jednotného záměru“. V rámci jeho druhé části se Crédit agricole dovolává absence trvající povahy konstatovaného protiprávního jednání. 155 V tomto ohledu v rozsahu, v němž Crédit agricole pouze v nadpisu svého druhého žalobního důvodu Komisi vytýká, že nepředložila „vhodné “ odůvodnění, je třeba zdůraznit, že analýza bodů 750 až 828 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které se věnují prokázání existence jediného a trvajícího protiprávního jednání, kterého se tato banka účastnila, jež obsahují zejména odkazy na jiné body odůvodnění uvedeného rozhodnutí, jakož i odpovědi na argumenty zúčastněných bank, umožnila uvedené bance seznámit se za účelem ochrany svých práv s důvody přijatého opatření a Tribunálu umožnila vykonat přezkum legality napadeného rozhodnutí. Kromě toho správnost odůvodnění obsaženého v napadeném rozhodnutí bude zkoumána v rámci odpovědi na jednotlivé argumenty uplatněné touto bankou, jejichž cílem je zpochybnit opodstatněnost posouzení Komise. 156 A dále ze znění první části druhého žalobního důvodu uplatněného Crédit agricole vyplývá, že v rámci této části, jak tvrdila Komise na jednání, tato banka nezpochybňuje existenci jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl, ale pouze svou účast na něm, a tedy i na konstatovaném jediném a trvajícím protiprávním jednání. 157 Pokud jde o Credit Suisse, tato banka v rámci první a třetí části svého druhého žalobního důvodu zpochybňuje existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání. Mimoto jeho druhou a čtvrtou částí zpochybňuje svou odpovědnost za toto protiprávní jednání po dobu stanovenou v napadeném rozhodnutí. 158 Argumenty Crédit agricole a Credit Suisse je třeba zkoumat ve světle úvah uvedených v bodech 148 až 153 výše, přičemž je třeba odlišovat argumenty směřující proti konstatování existence jediného a trvajícího protiprávního jednání od argumentů směřujících proti konstatování, že je jim přičitatelná odpovědnost za toto protiprávní jednání za určitou dobu. 159 Je však třeba uvést, že Crédit agricole a Credit Suisse v rámci svých žalob spojují otázky vznesené v rámci svých druhých žalobních důvodů s argumenty uplatňovanými v rámci svých prvních žalobních důvodů, které v podstatě vycházejí z porušení článku 101 SFEU, jehož se Komise měla dopustit, když dospěla k závěru o existenci omezení „z hlediska účelu“. 160 Před zkoumáním argumentů uvedených v bodě 158 výše je proto nezbytné analyzovat určitá skutková zjištění a určitá posouzení Komise související s existencí dohod nebo jednání ve vzájemné shodě majících protisoutěžní povahu, které jsou uvedeny v bodech 593 až 621 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tato zjištění a tato posouzení totiž mohou mít vliv na opodstatněnost závěrů Komise týkajících se existence jediného a trvajícího protiprávního jednání a dále na přičitatelnosti odpovědnosti za uvedené jednání Crédit agricole a Credit Suisse. b)   K existenci dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, které mají protisoutěžní povahu 161 Komise v rámci svého posouzení protisoutěžní povahy jednání konstatovaných Komisí, uvedla a vyložila obsah více než sta diskusí. Credit Suisse a Crédit agricole však oprávněně zpochybnily pouze některé diskuse, jež se jich týkaly, což znamená, že diskuse, jež nebyly oprávněně zpochybňovány, je třeba považovat za prokázané a tudíž konečné, stejně jako jejich výklad provedený Komisí (viz body 91 až 113 výše). 162 Pokud jde tedy o Crédit agricole, je třeba s ohledem na konkrétní, přesné a podložené výtky obsažené v jejím prvním žalobním důvodu konstatovat, že tato banka je oprávněna zpochybnit protisoutěžní povahu pouze u diskusí proběhlých ve dnech 18. a 31. ledna 2013, 15. února 2013, 19. a 21. března 2013, 24. května 2013, 3. června 2013, 10. a 25. července 2013, 6. srpna 2014 a 12. března 2015 (viz bod 103 výše). 163 Pokud jde o Credit Suisse, je třeba s ohledem na konkrétní, přesné a podložené výtky obsažené v první části jejího prvního žalobního důvodu a ve čtvrté části jejího druhého žalobního důvodu konstatovat, že tato banka je oprávněna zpochybňovat protisoutěžní povahu pouze u diskusí proběhlých ve dnech 28. září 2010, 8. února 2012, 10. ledna 2013 a 12. března 2015, jakož i u e-mailu, který zaslal dne 24. března 2015 její obchodník obchodníkovi Crédit agricole (viz body 112 a 113 výše). 164 Vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit protisoutěžní povahu jednání, jež byla konstatována Komisí, a konkrétně výklad obsahu diskusí analyzovaných v napadeném rozhodnutí za účelem přezkumu existence jediného a trvajícího protiprávního jednání, jakož i existence omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, je třeba nejprve připomenout obsah diskusí, jejichž protisoutěžní povaha je prokázána s konečnou platností, a následně přistoupit k posouzení protisoutěžní povahy diskusí, které jsou Crédit agricole a Credit Suisse oprávněny zpochybňovat, neboť tyto dvě banky nezpochybňují existenci diskusí analyzovaných v napadeném rozhodnutí, ani obsah těchto diskusí, a zejména ani způsob vyjadřování použitý obchodníky. 1) K diskusím, jejichž protisoutěžní povaha je prokázána 165 V bodě 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise pro analytické účely vymezila pět kategorií jednání připomenutých v bodě 35 výše a příklady dotčených jednání uvedla zejména v bodech 614 až 616 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 166 V bodě 614 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla řadu diskusí, v nichž se účastníci ohledně svých cen vyjádřili takto: „gonna show the same..fck him“ (diskuse ze dne 1. února uvedená v bodě 127 odůvodnění); „ok i will [s]how [him] the same“ (diskuse ze dne 8. února 2010 uvedená v bodě 129 odůvodnění a diskuse ze dne a 23. února 2012 uvedená v bodě 377 odůvodnění); „yeah cool…I am going 28/25 in libl“ (diskuse ze dne 24. února 2010 uvedená v bodě 131 odůvodnění); „lets both bid same level“ (diskuse ze dne 10. března 2010 uvedená v bodě 143 odůvodnění); „where shall we show[?]“ (diskuse ze dne 11. března 2010 uvedená v bodě 148 odůvodnění); „I will bid the same“ (diskuse ze dne 25. března 2010 uvedená v bodě 157 odůvodnění, ze dne 1. června 2011 uvedená v bodě 298 odůvodnění a ze dne14. června 2011 uvedená v bodě 301 odůvodnění); „where you want to bid/show?“ (diskuse ze dne 6. dubna 2010 uvedená v bodě 169 odůvodnění a ze dne 25. dubna 2012 uvedená v bodě 403 odůvodnění); „lets both bid 41?... and split the trade?“ (diskuse ze dne 6. dubna 2010 uvedená v bodě 173 odůvodnění); „being asked to offer 20mm… you might see it in a sec so lets sh[]ow at the same level… 50?“ (diskuse ze dne 19. dubna 2010 uvedená v bodě 174 odůvodnění; „ok cool will show same level… and wont improve“ (diskuse ze dne 2. června 2010 uvedená v bodě 190 odůvodnění; „just seen the same effing enquiry… I ll bid 44 tooo“ (diskuse ze dne 12. srpna 2010 uvedená v bodě 215 odůvodnění); „Let’s just keep that price up because I am not going to improve from there. Because they are just going to try and play one place against another“ (diskuse ze dne 13. října 2010 uvedená v bodě 236 odůvodnění; „140 is fine man… will show that“ (diskuse ze dne 25. ledna 2011 uvedená v bodě 271 odůvodnění; „will offer to miss“ (diskuse ze dne 11. února 2011 uvedená v bodě 277 odůvodnění; „shall we switch prices etc at the same level?“ (diskuse ze dne 9. března 2011 uvedená v bodě 283 odůvodnění; „in case he comes to [you].. maybe worth showing same level.. so we can max the dough“ (diskuse ze dne 19. května 2011 uvedená v bodě 294 odůvodnění); „tell him you see them like 20/17 or something“ (diskuse ze dne 15. července 2011 uvedená v bodě 309 odůvodnění; „perfect… I’ll show the same“ (diskuse ze dne 6. října 2011 uvedená v bodě 337 odůvodnění); „will show a worse price“ (diskuse ze dne 25. dubna 2012 uvedená v bodě 403 odůvodnění); „lets leave it up there for 100mm?“, „then move it back a bps after that“ (diskuse ze dne 31. května 2012 uvedená v bodě 418 odůvodnění). 167 Další body odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž prokazují skutečnost, že se účastníci ohledně svých cen vyjádřili následovně: „show them cheaper or whatever“ (telefonní rozhovor ze dne 25. září 2013 uvedený v bodě 528 odůvodnění); „hey mate… I’m showing some 7-10yr ideas out to someone so was just that up. Where u wanna show out? 39 your level? “ (diskuse ze dne 5. února 2014 uvedená v bodě 539 odůvodnění). 168 V bodě 615 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla řadu diskusí, v nichž si účastníci vyměňovali informace s tímto obsahem: „just got an order from custy to sell 100mm germs… where do you see correct bidside “, „what the right bidside “, „where [you] got them marked?“ (diskuse ze dne 19. ledna 2010 uvedené v bodech 116, 121 a 124 odůvodnění; „where u buy cades 10/14... i was aske those“ (diskuse ze dne 24. února 2010 uvedená v bodě 131 odůvodnění); „being asked to offer 20mm eib 2.75 15… where are these things at?“ (diskuse ze dne 6. dubna 2010 uvedená v bodě 165 odůvodnění); „where you show? i have those as well“ (diskuse ze dne 19. května 2010 uvedená v bodě 185 odůvodnění); „that’s what client is telling me they’ve seen away“ (diskuse ze dne 27. srpna 2010 uvedená v bodě 222 odůvodnění); „where u gonna be bidding kfw 20’s if asked?“ (diskuse ze dne 31. srpna 2010 uvedená v bodě 228 odůvodnění); „where you bidding the spain? seeing ti now as well“ (diskuse ze dne 7. července 2011 uvedená v bodě 304 odůvodnění); „i think they must be sellers“ (diskuse ze dne 18. ledna 2012 uvedená v bodě 351 odůvodnění); „is he the one that hit you[?]“ (diskuse ze dne 7. března 2012 uvedená v bodě 388 odůvodnění); „where [you] guys marking these now?“ (diskuse ze dne 25. dubna 2012 uvedená v bodě 400 odůvodnění); „oh yeah…that scumbag. Cool, thks for headsup“ (diskuse ze dne 28. srpna 2012 uvedené v bodě 434 odůvodnění); „where would u bid that just out of interest“ (diskuze ze dne 12. července 2013 uvedená v bodě 507 odůvodnění); „I showed 70, but he’s looking for 71“ (diskuze ze dne 14. března 2014 uvedená v bodě 547 odůvodnění). 169 Další body odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž prokazují skutečnost, že si účastníci vyměňovali informace tohoto obsahu: „what level these pups trading at [?]“ (diskuse ze dne 11. ledna 2013 uvedená v bodě 452 odůvodnění napadeného rozhodnutí); „where you marking cades 04/17?“, „i am close to buying 200mm eib 06/18…got a buyer already in the wings… and they were trading at lib+5 a short while back… still only at lib+18… can easily come in another 5-7 bps… guy wants 33.5… for 275mm…hes also thinking about selling me 250mm eib 03/18… but wants 23.5 for them“, „that my bid in the cades 01/18… in icap… and cantors… so going cheaper offer aint gonna help!“, „i just sold 73mm eib 03/20 in cantors… on a no post at 44.5“, „i just traded eib 03/20 at 44.5… now they going up at 44… and guy might even pay 43.5… must have been a retail bu[y]er i guess“ (diskuse ze dne 2. července 2013 uvedená v bodě 495 odůvodnění napadeného rozhodnutí); „we showed that switch out to them earlier...can’t believe they’re comping us..lol“, „i bid +12 and getting chiselled…showd nibs out at ‑1“ (diskuse ze dne 9. srpna 2013 uvedená v bodě 515 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 170 Konečně v bodě 616 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla řadu diskusí, v nichž se účastníci ohledně svých obchodních činností vyjádřili následovně: „I’ll remove my offer“ (diskuse ze dne 24. února 2010 uvedená v bodě 131 odůvodnění); „i’m gonna show this 215 bid a 200 offer if that doesn’t get in the way of what you’re doing“ (diskuse ze dne 12. srpna 2010 uvedená v bodě 211 odůvodnění); „you want me to kill the bid?“ (diskuse ze dne 26. srpna 2010 uvedená v bodě 216 odůvodnění); „ok I will show the same“ (diskuse ze dne 8. února 2010 uvedená v bodě 129 odůvodnění); „where you want me to show“ (diskuse ze dne 8. března 2010 uvedená v bodě 139 odůvodnění); „shall i kill me 144 offer“ (diskuse ze dne 24. září 2010 uvedená v bodě 230 odůvodnění); „take it out for now man…don’t want [to] have to pay 15!“ (diskuse ze dne 20. října 2010 uvedená v bodě 243 odůvodnění); „can i lift them first and cover my short?“, „no worries…let me know when you’re done“ (diskuse ze dne 9. listopadu 2010 uvedená v bodě 248 odůvodnění); „i’ll stay out of it for a while until u’re done“ (diskuse ze dne 30. listopadu 2010 uvedená v bodě 260 odůvodnění); „don’t worry man i#ll look after your posis while away“ (diskuse ze dne 13. prosince 2010 uvedená v bodě 262 odůvodnění); „can show them tighter if it helps“ (diskuse ze dne 21. září 2011 uvedená v bodě 322 odůvodnění); „i can kill it if u want“ (diskuse ze dne 2. listopadu 2011 uvedená v bodě 341 odůvodnění; „want me to show cheaper?“ (diskuse ze dne 19. ledna 2012 uvedená v bodě 356 odůvodnění); „can u do me a favour and kill the bid if possible“ (diskuse ze dne 12. března 2012 uvedená v bodě 392 odůvodnění); „i told him I’d sell once you’re out the way“ (diskuse ze dne 17. července 2012 uvedená v bodě 430 odůvodnění); „can [you] kill that bid in the 08/15 pls“ (diskuse ze dne 28. srpna 2012 uvedená v bodě 434 odůvodnění); „kill it for now if you can… just while i get the bid in“ (diskuse ze dne 15. října 2012 uvedená v bodě 440 odůvodnění); „can you just stay out of it for the moment…as in don’t bid them up…and i will add your 5mm wherever i get mine back?...cool?“ (diskuse ze dne 23. ledna 2013 uvedená v bodě 461 odůvodnění); „get yours down to a managable position and then i’ll worry about mine“ (diskuse ze dne 13. března 2013 uvedená v bodě 475 odůvodnění); „I can kill the offer if u like“ (diskuse ze dne 14. srpna 2013 uvedená v bodě 519 odůvodnění); „let me kill offer“ (diskuse ze dne 4. března 2014 uvedená v bodě 541 odůvodnění). 171 Další body odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž prokazují skutečnost, že se účastníci ohledně svého obchodování vyjádřili následovně: „[YO]u short kfw 10/22? i am short aswell. but told icap to give you all of them as i am not that keen to [co]ver them“ (diskuse ze dne 11. ledna 2013 uvedená v bodě 452 odůvodnění); „sorry I didnt realised kbn 19 in tullets was you... i went better bid... can kill it if you wanty... we are short 10 mm“ (diskuse ze dne 22. července 2014 uvedená v bodě 558 odůvodnění). 172 V projednávané věci zaprvé Crédit agricole a Credit Suisse nezpochybňují závěr Komise, podle kterého tyto diskuse prokázaly existenci jednání, která vykazovala všechny znaky dohody nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU. 173 Zadruhé podle ustálené judikatury je ustanovením Smlouvy týkajícím se hospodářské soutěže vlastní, že každý hospodářský subjekt musí nezávisle určit politiku, kterou zamýšlí sledovat na vnitřním trhu (viz rozsudek ze dne 23. listopadu 2006, Asnef-Equifax et Administración del Estado, C‑238/05, EU:C:2006:734, bod 52 a citovaná judikatura). 174 Ačkoliv tento požadavek autonomie nevylučuje právo hospodářských subjektů na rozumné přizpůsobení se existujícímu nebo očekávanému chování jejich konkurentů, striktně brání všem přímým nebo nepřímým kontaktům mezi těmito subjekty, které mohou ovlivnit tržní chování skutečného nebo potenciálního soutěžitele či odhalit tržní chování, o kterém tyto subjekty rozhodly, že budou samy uskutečňovat na tomto trhu nebo které zamýšlí samy uskutečňovat na tomto trhu, takovému soutěžiteli, jestliže je účelem nebo důsledkem těchto kontaktů dosažení podmínek hospodářské soutěže, které s přihlédnutím k povaze prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, významu a množství podniků, jakož i objemu uvedeného trhu neodpovídají obvyklým podmínkám relevantního trhu (viz rozsudek ze dne 19. března 2015, Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise, C‑286/13 P, EU:C:2015:184, bod 120 a citovaná judikatura). 175 Obsah diskusí, které proběhly mezi obchodníky dotčených bank, přitom ukazuje, že uvedené banky koordinovaly své ceny (viz body 166 a 167 výše). Jak totiž vyplývá z citací, jako je „gonna show the same“; „OK I will [s]how the same“ nebo „lets both bid same level“, účastníci se dohodli na cenách svých nabídek konkrétním zákazníkům, jakož i na cenách oznámených na trhu pro konkrétní dluhopisy OSSA. 176 Obsah diskusí, které proběhly mezi obchodníky dotčených bank, rovněž ukazuje, že tito obchodníci své obchodování koordinovali (viz body 170 a 171 výše). Konkrétně, jak vyplývá z citací, jako je „Il remove my offer“; „I’ll stay out for a while“ nebo „i can kill it if u want“ se obchodníci dohodli na tom, že se zdrží příhozů, podávání nabídek, nebože stáhnout nabídku z trhu, a zejména z platformy makléře, pokud by taková nabídka poškodila některého z uvedených účastníků. Toto chování mohlo následně vést k (split) rozdělení dotčených dluhopisů mezi obchodníky. 177 Koordinace cen uplatňovaných vůči konkrétním klientům nebo ve vztahu k trhu, jakož i koordinace obchodních činností tedy bránily tomu, aby obchodníci dotčených bank nezávisle určovali politiku, kterou zamýšleli na trhu uplatňovat. Zejména ve světle těchto úvah měla Komise správně za to, že spolupráce mezi dotčenými obchodníky byla někdy natolik úzká a zohlednění zájmů ostatních obchodníků natolik hluboké, že jednali, jako by obchodovali totéž portfolio dluhopisů na účet jediného a téhož podniku. 178 Dále z výňatků uvedených v bodech 168 a 169 výše, jakož i z jiných diskusí, které byly podle své časové posloupnosti zkoumány v oddíle 4 napadeného rozhodnutí, vyplývá, že obchodníci z vlastního podnětu nebo na žádost zveřejňovali citlivé obchodní informace, které mohli ostatní obchodníci použít při svém obchodování nebo k vymezení své strategie obchodování nebo stanovování cen. 179 Konkrétně si účastníci vyměnili informace o svém obchodování nebo o své budoucí strategii, jako jsou zaprvé transakce, které měli v blízké budoucnosti uskutečnit, které právě uskutečňovali nebo které zamýšleli uskutečnit, zadruhé jejich individuální kotace cen daného dluhopisu („where do you see correct bidside“, „where [you] got them marked?“, „where you show?“), zatřetí jejich obchodní pozici, začtvrté stav jejich portfolia a zapáté jména klientů, jež se na ně obrátili, požadavky, které uvedení klienti vznesli, a cenu, jež byla uvedeným klientům nabídnuta. Vyměňované informace byly tedy specifické pro zúčastněné banky, nebyly přístupné veřejnosti a jasně vykazovaly, co je na nich citlivé. Citlivou povahu uvedených informací potvrzuje zejména diskuse ze dne 15. listopadu 2011, uvedená v bodě 343 odůvodnění napadeného rozhodnutí, mezi třemi hlavními zúčastněnými obchodníky, a sice v dané době obchodníkem Deutsche Bank, obchodníkem BofA a obchodníkem Credit Suisse. Během této diskuse totiž jeden z nich vysvětlil: „this has to stay between us“. 180 Mimoto k těmto výměnám informací docházelo pouze v omezeném okruhu obchodníků, kteří se navzájem znali. Tyto výměny informací umožňovaly dotčeným obchodníkům účelově koordinovat své chování, pokud jde o ceny a podmínky obchodování, a vyhnout se tomu, aby prodávali levněji či podávali lepší nabídku než ostatní zúčastnění obchodníci. Tyto výměny informací tak vytvářely informační asymetrii nakloněnou v jejich prospěch, neboť zvyšovaly transparentnost mezi dotčenými obchodníky a podstatně snižovaly v jejich prospěch obvyklou nejistotu vlastní trhu, což mělo za následek jejich zvýhodnění oproti jejich zákazníkům a konkurenčním obchodníkům. Tyto výměny informací tedy vykazovaly diskriminující aspekty. 181 Mimoto vzhledem ke svému předmětu umožňovaly informace vyměňované mezi účastníky každému z těchto obchodníků, aby se přesně seznámil s obchodními činnostmi a strategiemi v oblastech cen a obchodování svých konkurentů, jež se týkaly daného klienta či konkrétního dluhopisu. 182 Konečně výměny informací zjištěné Komisí se týkaly nedávných, aktuálních nebo budoucích informací, jako jsou transakce, které měly být zanedlouho uskutečněny, které právě probíhaly nebo byly zamýšleny v krátkodobém horizontu. 183 Výměny informací zjištěné Komisí v projednávané věci tedy nebyly srovnatelné s výměnami informací dotčenými ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 23. listopadu 2006, Asnef-Equifax a Administración del Estado (C‑238/05, EU:C:2006:734), v němž Soudní dvůr konstatoval, že takový systém výměny informací mezi finančními institucemi, jako je registr o úvěruschopnosti klientů obsahující anonymizované informace, k nimž mohou mít přístup za nediskriminujících podmínek všechny hospodářské subjekty působící na trhu, v zásadě nemá za důsledek omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU. 184 Výměny informací dotčené v projednávané věci totiž zvýšily transparentnost pouze mezi účastníky sporného protiprávního jednání. Tyto výměny ve svém důsledku snížily nejistotu, která existovala na trhu, což Credit Suisse uznala na jednání, když tvrdila, že v atypickém kontextu trhu s dluhopisy OSSA neměly takové výměny obvyklé účinky výměny aktuálních citlivých obchodních informací. Ze snížení nejistoty vyvolané výměnami informací konstatovanými Komisí měly prospěch dotčené banky, neboť mohly zejména předvídat chování ostatních účastníků, a to zejména na úkor svých klientů a jiných konkurenčních obchodníků. 185 Proto musí být protisoutěžní povaha diskusí, jejichž výklad je konečný a prokázaný, zohledněna pro účely přezkumu druhých žalobních důvodů, jež uplatňují Crédit agricole a Credit Suisse a které souvisejí s existencí jediného a trvajícího protiprávního jednání, jakož i pro účely přezkumu prvních žalobních důvodů uplatněných těmito bankami, souvisejících s existencí omezení z hlediska účelu. 2) K protisoutěžní povaze diskusí, které jsou Crédit agricole a Credit Suisse oprávněny zpochybňovat 186 Z judikatury vyplývá, že pokud Komise vychází v rámci zjištění porušení článku 101 SFEU z listinných důkazů, musí dotyčné podniky nejen předložit přijatelnou alternativu k tezi Komise, ale musí tvrdit, že důkazy uvedené v napadeném rozhodnutí za účelem prokázání existence protiprávního jednání jsou nedostatečné. Stejně tak platí, že vychází-li Komise z přímých důkazů, musí dotčené podniky prokázat, že tyto důkazy jsou nedostatečné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2016, Goldfish a další v. Komise, T‑54/14, EU:T:2016:455, bod 91 a citovaná judikatura). 187 Právě s ohledem na tyto úvahy je třeba postupně zkoumat diskuse, které Crédit agricole a Credit Suisse mohou oprávněně zpochybňovat. i) K diskusím, které je Crédit agricole oprávněna zpochybňovat – Diskuse ze dne 18. ledna 2013 188 Pokud jde o diskusi ze dne 18. ledna 2013, zařazenou do kategorií 3, 4 a 5 a uvedenou v bodech 456 až 460 odůvodnění a dále v bodech 674, 678, 686 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole nepředkládá žádný konkrétní a přesný argument související s obsahem, jakož i protisoutěžní povahou této diskuse. Naproti tomu Crédit agricole tvrdí, že přispěla pouze k příspěvku, který nesouvisí s vytýkanými výměnami informací. 189 V tomto ohledu z přepisu dotčené diskuse, které se účastnili obchodníci Deutsche Bank, Crédit agricole a Credit Suisse, vyplývá, že v čase mezi 8 h 10 min. 6 s a 8 h 11 min. 1 s obchodník Credit Suisse odhalil určité operace, které uskutečnil nebo neprovedl během předešlé noci, a konkrétně dluhopisy a objemy, které zobchodoval („saw some biz last night.….seller of 50mm bng 17s, 25mm bng 23s and bought 50mm kfw 19s and sold 25mm…missed the bng 17s“). Mimoto v odpovědi na otázku obchodníka Crédit agricole („nice what kind of a/c..all US? “), obchodník Credit Suisse odhalil původ klientů („US seller of bng, Asian buyer of kfw “). Obchodník Crédit agricole mu následně poděkoval. 190 Obchodník Crédit agricole, který vstoupil na diskusní fórum v 7 h 12 min. 8 s, tak obdržel v čase mezi 8 h 10 min. 6 s a 8 h 11 min. 1 informace od obchodníka Credit Suisse o nedávných operacích související s dluhopisy OSSA, jejich objemech a zeměpisném původu jeho klientů. 191 Crédit agricole tedy neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 456 až 460 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 18. ledna 2013 umožnila obchodníkům Deutsche Bank, Crédit agricole a Credit Suisse, aby si vyměňovali informace o transakcích a zákaznících, a byla tudíž protisoutěžní. 192 O několik minut později v čase mezi 8 h 18 min. 16 s a 8 h 46 min. 58 s si obchodník Credit Suisse a obchodník Deutsche Bank vyměnili informace zejména o nabídkách, které podali v případě konkrétního dluhopisu (BNG 17s). Credit Suisse následně nechala obchodníka Deutsche Bank prodávat dluhopisy („you wanna hit the bid?“, „nah, crack on man“).“ 193 V tomto ohledu skutečnost, že se obchodník Crédit agricole na této komunikaci aktivně nepodílel, jí nemůže zbavovat její protisoutěžní povahy, kterou ostatně tato banka nezpochybňuje. 194 Mimoto Crédit agricole netvrdí a z žádné skutečnosti obsažené ve spise nevyplývá, že by její obchodník opustil diskusní fórum při komunikaci mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank, že by nebyl přítomen při diskusích, které probíhaly mezi těmito dvěma dalšími obchodníky, nebo že by jiným obchodníkům uvedl, že se této diskuse účastnil z pohledu, jenž je odlišný od jejich. Ve světle judikatury připomenuté v bodě 126 výše tedy přítomnost obchodníka Crédit agricole ve druhé části diskuse ze dne 18. ledna 2013 znamená spoluúčast, která může zakládat její odpovědnost podle čl. 101 odst. 1 SFEU. 195 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 456 až 460 odůvodnění a následně v bodech 674, 678, 686 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 18. ledna 2013 zakládala protisoutěžní chování bank, jež se jí účastnily. – Diskuse ze dne 31. ledna 2013 196 Pokud jde o diskusi ze dne 31. ledna 2013, zařazenou do kategorií 2, 3 a 4 a uvedenou v bodech 464 až 467 odůvodnění a následně v bodech 655, 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole nepředkládá žádný konkrétní a přesný argument související s obsahem komunikace mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank, jakož i s protisoutěžní povahou těchto komunikací. Naproti tomu Crédit agricole tvrdí, že se jí neúčastnila. 197 V tomto ohledu z přepisu dotčené diskuse vyplývá, že si obchodníci Deutsche Bank a Credit Suisse v čase mezi 11 h 2 min. 8 s a 11 h 5 min. a 38 s vyměnili informace o cenách a koordinovali svou cenu u konkrétního dluhopisu (eib 09/20) zobrazené na obrazovce makléře („i just went 41 offered eib 09/20…i am still short … but these look too tight i think … icap told me you were about to stick up a 41 offer aswell“, „i just pt it up at the same time…i’m flat, but same thing...i think they look wrong“, „they gone 47 bid…will go 42 offered…I am still short…but just see whats out there“, „cool...would offer there too...lets see what they say“). 198 Mimoto z přepisu dotčené diskuse vyplývá, že obchodník Crédit agricole, který vstoupil na diskusní fórum v čase 7 h 16 min., na něm byl přítomen v okamžiku, kdy probíhala vytýkaná výměna informací, a mohl se seznámit s vyměňovanými informacemi. Obchodník Crédit agricole ostatně na tuto výměnu informací reagoval v čase 11 h 29 min. 8 s, a sice, jak uvedla Komise v bodě 467 odůvodnění napadeného rozhodnutí, méně než dvě minuty po posledním vyjádření obchodníka Deutsche Bank ohledně dluhopisů, v souvislosti s nimiž došlo k vytýkanému chování. 199 Navíc argument Crédit agricole, podle kterého Komise předpokládala, že tato banka věděla o informacích, jež byly vyměňovány během diskuse ze dne 31. ledna 2013, musí být odmítnut ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v bodě 133výše. 200 Crédit agricole tudíž neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 464 až 467 odůvodnění a následně v bodech 655, 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 31. ledna 2013 umožnila obchodníkům Deutsche Bank a Credit Suisse, aby si vyměňovali citlivé obchodní informace a koordinovali své ceny týkající se dluhopisů EIB 09/20 za přítomnosti obchodníka Crédit agricole, a tato diskuse měla tudíž protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 15. února 2013 201 Pokud jde o diskusi ze dne 15. února 2013, zařazenou do kategorií 2, 3 a 4 a uvedenou v bodech 468 až 472 odůvodnění a následně v bodech 655, 674, 678 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole tvrdí, že nevedla ke koordinaci, neboť se týkala nákupu dluhopisů CADES 01/18 uskutečněného Deutsche Bank, která jí následně přeprodala polovinu z těchto dluhopisů. 202 V tomto ohledu z přepisu dotčené diskuse vyplývá, že se obchodník Deutsche Bank nejprve dotázal obchodníka Crédit agricole, zda by mu nechtěl prodat dluhopisy CADES 01/18 („you wann sell any Cades 01/18?“). Obchodník Crédit agricole byl prodeji nakloněn, ale nabídl jinou možnost v podobě koordinace společného nákupu („u want me to sell mine?... or go with you on the buyside?“), jež spočívala v tom, že obchodník Deutche Bank provede první transakci a následně přeprodá část nakoupeného objemu dluhopisů obchodníkovi Crédit agricole („i’ll take whatever u don’t want“). Po dosažení obecné dohody se oba obchodníci následně domlouvali písemně a telefonicky na ceně („ok do it“; „ok lifted 65 “), objemu („50mm each… yeah?“) a nejvhodnějším okamžiku („lets wit a bit“; „[o]k “; „like 10 mins or so“) pro nákup dotčených dluhopisů. 203 Zaprvé, jak tvrdí Crédit agricole, po diskusi dne 15. února 2013 skutečně došlo k transakci mezi obchodníky Deutsche Bank a Crédit agricole. Tato transakce nicméně navazuje, jak konstatovala Komise v bodě 471 odůvodnění napadeného rozhodnutí a jak v podstatě potvrdila Crédit agricole, na koordinaci nákupu mezi oběma bankami, která vede k tomu, že oba obchodníci si vzájemně pomáhají při svých činnostech a sdílejí jejich výsledek. Z důvodu dotčené diskuse obchodník Crédit agricole nepředložil konkurenční nabídku, a oba obchodníci tak jednali jako jediný obchodník za účelem nákupu dluhopisů za cenu, na níž se vzájemně dohodli. 204 I když se přitom taková operace může jevit v zájmu obou dotčených bank, nic to nemění na tom, že nemůže být v souladu s požadavkem, podle kterého každý hospodářský subjekt musí autonomním způsobem určovat politiku, kterou hodlá uplatňovat na vnitřním trhu [viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, bod 78 a citovaná judikatura], jak v podstatě uvedla Komise v bodě 472 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 205 Zadruhé, co se týče skutečnosti, že se Crédit agricole dovolává podobné diskuse ze dne 23. května 2013, jež nebyla uplatněna vůči třetí bance, tento argument nemůže obstát. 206 V první řadě platí, že pokud podnik svým chováním porušil článek 101 SFEU, nemůže se vyhnout konstatování tohoto porušení tím, že by se dovolával okolnosti, že vůči jinému hospodářskému subjektu nebylo vydáno rozhodnutí, v němž by bylo konstatováno stejné porušení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. března 2021, Xellia Pharmaceuticals a Alpharma v. Komise, C‑611/16 P, EU:C:2021:245, bod 166 a citovaná judikatura). 207 Dále, s výjimkou diskuse ze dne 23. května 2013 a diskuse ze dne 30. května 2013 (viz bod 242 níže) Crédit agricole neuplatňuje žádný jiný důkaz, který by mohl prokázat, že její situace byla srovnatelná se situací třetí banky uvedené v bodě 205 výše, pokud jde o sporné jediné a trvající protiprávní jednání. 208 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 468 až 472 odůvodnění a následně v bodech 655, 674, 678 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 15. února 2013 umožnila obchodníkům Deutsche Bank a Crédit agricole, aby koordinovali svou obchodní strategii, včetně výše svých cen a okamžiku podání svých nabídek, a tedy tato diskuse měla protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 19. března 2013 209 Pokud jde o diskusi ze dne 19. března 2013, zařazenou do kategorií 3 a 4 a uvedenou v bodech 477 až 479 a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z jejího přepisu vyplývá, že obchodník Crédit agricole a obchodník Credit Suisse jednali o několika dluhopisech. 210 Tato komunikace se týkala zaprvé dluhopisů kbn/03/18s („just bid on kbn 03/18… 25–50 mm… bid +38 and missed“; „I just got hit in 10mm at 38 on the system… and then got hit at 38.5 in gfi“), zadruhé dluhopisů EIB 04/16s („I covered up some shorts today… was short 100mm of these eib 04/16…bought most back… got some at 19 just now“) a zatřetí dluhopisů KFW 16s („decent purchase. I covered some kfw 16…smallish at 17“). 211 Během téže komunikace obchodníci rovněž sdělili cenu, na jakou ocenili dluhopisy Netherlands 09/15 („getting checked nther 09/15… seller“; „where u marking 8/4?“; „i had them marked at 6“; „ok i showed 8/4 2 way indiction to the guy… not come back [yet]“) a dluhopisy COE 04/17 („got hit in a few COE bits btw… coe 04/17 and coe 02/15… in case u short“; „small long 4/17s… where u got them marked?... i like that bond… have them +53 bid here“; „got them 51 middle.. so yeah same area“). 212 Výměny informací, ke kterým došlo dne 19. března 2013, tak ukazují, že si obchodníci vyměnili informace o cenách svých nabídek na koupi určitých dluhopisů, o dotčených objemech, o svých inventárních pozicích a o cenách, na něž dluhopisy oceňují. 213 Vyměňované informace se týkaly nedávno uskutečněných transakcí a nedávných cen nebo srovnání osobních a aktuálních hodnocení ceny dluhopisu, které nebyly veřejně přístupné. 214 Nic nenasvědčuje tomu, že by obchodníci uvažovali o možnosti uzavřít transakci společně. Ostatně, pokud jde o konkrétní typ dluhopisů (COE 04/17), obchodníci si vyměňovali informace o cenách těchto dluhopisů („have them +53 bid here“; „got them 51 middle“) navzdory skutečnosti, že věděli, že mezi nimi nelze transakci uskutečnit, neboť byli oba v dlouhé pozici, a tudíž již byli držiteli těchto dluhopisů („got hit in a few COE bits btw..coe 04/17 and coe 02/15…in case u short“; „Small long 4/17s“). 215 Z toho vyplývá, že se tyto výměny informací týkaly citlivých obchodních informací a přispěly ke zvýšení transparentnosti mezi obchodníky a ke snížení nejistoty panující na trhu. Tyto výměny informací tedy účastníkům umožnily přizpůsobit jejich příslušné strategie. 216 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 477 až 479 odůvodnění a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 19. března 2013 byla protisoutěžní z důvodu, že umožnila obchodníkům Deutsche Bank a Crédit agricol, aby si vyměňovali aktuální nebo očekávané citlivé obchodní informace o svých obchodních činnostech a aby si vyměňovali informace o svých strategiích obchodování a určování cen. – K diskusi ze dne 21. března 2013 217 Pokud jde o diskuzi ze dne 21. března 2013, zařazenou do kategorií 2, 3 a 4 a uvedenou v bodech 480 až 487 odůvodnění a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Komise identifikovala čtyři výměny informací, k nimž došlo v různých okamžicích uvedeného dne (mezi 8 h 08 min. 22 s a 8 h 18 min. 40 s, mezi 11 h 29 min. 22 s a 12 h 26 min. 4 s, mezi 14 h 43 min. 55 s a 14 h 51 min. 28 s a mezi 15 h 25 min. 38 s a 15 h 34 min. 26 s). 218 Crédit agricole tvrdí, že informace vyměňované během této diskuse nebyly protiprávní. Mimoto napadá skutečnost, že Komise tuto diskusi ze dne 21. března 2013 zařadila do kategorie 2. V tomto bodě dává za příklad první a čtvrtou výměnu informací. 219 V tomto ohledu je třeba zaprvé zdůraznit, že na rozdíl od toho, co naznačuje argumentace Crédit agricole, z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že Komise měla za to, že první, třetí a čtvrtá výměna informací, uvedené v bodech 480, 484 a 485 odůvodnění napadeného rozhodnutí, představují důkaz o koordinaci. Z bodů 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž vyplývá, že Komise měla za to, že tyto tři výměny informací představují výměny informací protisoutěžní povahy. 220 Zadruhé, pokud jde o druhou výměnu informací, k níž došlo dne 21. března 2013 a která je uvedena v bodě 482 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z bodu 655 odůvodnění téhož rozhodnutí vyplývá, že Komise zařadila tuto výměnu informací mezi případy obecné koordinace cen na trhu. 221 Během této výměny se obchodník Crédit agricole dotázal obchodníka Deutsche Bank, zda dokument, který obdržel jiným způsobem, je skutečně seznamem požadavků („axe sheet“) uvedeného obchodníka Deutsche Bank („is that [your] axe sheet?“) tedy seznam, jehož prostřednictvím tento obchodník poskytuje informace o cenách a množství dluhopisů, o nichž byl zmocněn jednat. Obchodník Deutsche Bank odpověděl, že tento seznam požadavků je skutečně jeho. Následně oba obchodníci diskutovali o způsobu, jak Crédit agricole tento dokument získala. Obchodník Crédit agricole zmínil, že k odeslání došlo omylem, přičemž zmínil skutečnost, že jeho nadřízený byl znepokojen, a „nepořádek“, který to vyvolalo („he sent the sheet by mistake […] what a mess“). Obchodník Deutsche Bank odpověděl, že se o tom zmíní prodejnímu oddělení („will speak to my sales“). Obchodníci následně zmínili osobu, která se údajně dopustila dotčeného pochybení, a obchodník Crédit agricole se smíchem vysvětlil, že se neměl znepokojovat, neboť mu byly každopádně známy úroky obchodníka Deutsche Bank („he shouldnt have bothered as i know your axes any[way] lol“) ,,na což mu posledně uvedený se smíchem odvětil, že tomu je přesně tak („lol … yeah exactly“). 222 V tomto ohledu je pravda, že na rozdíl od toho, co je uvedeno v bodě 655 odůvodnění napadeného rozhodnutí, tato výměna nevyjadřuje obecnou koordinaci cen oznámených na trhu, zařazenou do kategorie 2. Z této výměny informací totiž vyplývá, že seznam požadavků obchodníka Deutsche Bank Crédit agricole byl zaslán v důsledku pochybení zaměstnance Deutsche Bank. 223 Nic to nemění na tom, že druhá výměna informací, k níž došlo během diskuse dne 21. března 2013, prokazuje, že zaměstnanec Deutsche Bank zaslal seznam požadavků jednoho z obchodníků této banky jiné bance, a sice Crédit agricole. Mimoto, tato druhá výměna informací ukazuje, že dotčení obchodníci si vyměňovali citlivé informace s tím důsledkem, že obchodník Crédit agricole byl „každopádně“ obeznámen s úroky obchodníka Deutsche Bank. Z toho vyplývá, že tato druhá výměna informací podporuje posouzení Komise, podle něhož měla diskuse ze dne 21. března 2013 protisoutěžní povahu. 224 Zatřetí nesprávné posouzení, kterého se Komise dopustila, pokud jde o zařazení diskuze ze dne 21. března 2013 do kategorie 2, nemůže zpochybnit konstatování, že tato diskuse, posuzovaná jako celek, měla protisoutěžní povahu a účastnil se jí obchodník Crédit agricole. 225 Při první výměně informací dne 21. března 2013 si totiž oba obchodníci vyměnili informace o cenách transakcí, které právě uskutečnili, pokud jde o dluhopisy KFW („just bought 35 mm kfw 04/16 and sold 100 mm kfw 01/14“, „i am showing them at +2“, „sold them…100.89“, „i sold at 100.9125“) a o totožnosti klienta („this is a [central bank] u delaing with right“). Při třetí výměně informací, ke které došlo téhož dne, si dotčení obchodníci vyměnili informace o dluhopisech EIB 03/20, o své pozici („long 75 mm“), o cenách („where u marking“, „38/35“, „i bid 41“) a o klientovi obchodníka Crédit agricole („[Central bank] seller?“, „no [Asset Manager]“). Čtvrtá výměna informací se týkala dluhopisů CDC 09/13 a obchodníci si vyměnili informace o svých obchodních pozicích („you need any cdc 09/13?... got 3mm“, „nah scrappy long myself“) a o cenách („where you marking these cdc?“, „100.40/50“, „perfect… sold my cdc… at 100.40…in canotrs… made a 100.40“). 226 S ohledem na obsah první, třetí a čtvrté výměny informací, k nimž došlo dne 21. března 2013, tak Komise v bodě 487 odůvodnění napadeného rozhodnutí oprávněně dospěla k závěru, že během této diskuze si obchodník Crédit agricole a obchodník Deutsche Bank vyměnili informace o nedávných transakcích, totožnosti některých klientů, svých aktuálních pozicích a aktuální ceně dluhopisů, které mohly pomoci obchodníkům snížit nejistotu na trhu a posoudit jejich záměry v oblasti stanovení cen pro jednotlivé dluhopisy. 227 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 480 až 487 odůvodnění a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 21. března 2013 byla protisoutěžní z důvodu, že umožnila obchodníkům Deutsche Bank a Crédit agricole, aby si vyměňovali aktuální nebo očekávané citlivé obchodní informace o svých obchodních činnostech a informace o svých strategiích obchodování a určování cen. – K diskusi ze dne 24. května 2013 228 Pokud jde o diskusi ze dne 24. května 2013, zařazenou do kategorie 3 a uvedenou v bodech 488 až 491 odůvodnění a následně v bodě 674 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole v podstatě tvrdí, že vzhledem k rychlosti trhu není protisoutěžní. 229 Přepis této diskuse však ukazuje, že si obchodníci Crédit agricole a Credit Suisse vyměnili citlivé obchodní informace o nabídkách, které učinili o několik minut dříve ve vztahu ke klientovi označovanému „the sprayer“ u dluhopisů EIB 08/16 („just bid eib 08/16…50mm…sprayer“; „dito i bid 99.80“; „s[a]me… he got.82 away“). 230 Komise tedy měla správně za to, že obchodníci nekoordinovali své původní nabídky, ale vyměňovali si aktuální nebo průběžné informace o svých cenách v kontextu svých příslušných vztahů s týmž klientem v souvislosti s týmiž dluhopisy. Tato výměna přispěla ke zvýšení transparentnosti, a tedy k omezení nejistoty mezi obchodníky s důsledkem, že uvedení obchodníci by mohli informace, jež byly předmětem výměny, zohlednit, pokud by se na ně dotčený klient musel znovu v krátké době obrátit. 231 Ostatně v bodech 659 a 716 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise vysvětlila důvody, proč mohou být informace o nedávných transakcích relevantní pro obchodníky, a toto posouzení je potvrzeno vysvětleními poskytnutými Crédit agricole v bodě 2.15 její žaloby, podle nichž „k tomu, aby byl obchodník konkurenceschopný, musí […] pochopit, jak se ceny v minulosti vyvíjely, aby zjistil, co musí učinit, aby získal zakázky“. 232 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 488 až 491 odůvodnění a následně v bodě 674 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 24. května 2013 vedla k výměně citlivých obchodních informací, a diskuse tedy měla protisoutěžní povahu. – Diskuse ze dne 3. června 2013 233 Pokud jde o diskusi ze dne 3. června 2013, zařazenou do kategorie 4 a uvedenou v bodech 492 až 494 odůvodnění a následně v bodě 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole v podstatě tvrdí, že Komise nesprávně odmítla její výklad, podle něhož obchodník Deutsche Bank požádal jejího obchodníka o ocenění dluhopisu z důvodu možného provedení ujednání „back-to-back negociation“, a sice ujednání spočívajícího v tom, že jeden ze dvou obchodníků souhlasí s nabytím dluhopisů od třetí osoby před tím, než část uvedených dluhopisů přeprodá druhému obchodníkovi. Komise tak údajně nesprávně vyloučila možnost, že by se Deutsche Bank snažila získat likviditu. 234 V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že výklad předkládaný Crédit agricole sama tato banka uvádí jako pouhou „možnost“. Z přepisu dotčené diskuse kromě toho vyplývá, že z podnětu obchodníka Deutsche Bank („where you marking kfw 08/21?“) si uvedený obchodník a obchodník Crédit Agricole vyměnili svá individuální ocenění daného dluhopisu a s uspokojením konstatovali, že jsou podobná („sec...ct10-1/-5“, „yeah per[f]ect…i quoted +1/-4“). Dále z této diskuse vyplývá, že obchodník Deutsche Bank během obchodování se třetí osobou požádal obchodníka Crédit agricole o ocenění („not a regular guy“). V této diskusi se nepředpokládala žádná pozdější transakce s obchodníkem Crédit agricole. Naproti tomu obchodník Crédit agricole obdržel informaci o ocenění obchodníka Deutsche Bank, které mohl využít, kdyby se na něj dotčená třetí osoba rozhodla obrátit. 235 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 492 až 494 odůvodnění a následně v bodě 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 3. června 2013 vedla k výměně citlivých obchodních informací týkajících se cen obchodníků v rámci probíhajícího obchodování, což vedlo ke zvýšení transparentnosti a snížení nejistoty na trhu, a tudíž k protisoutěžní povaze této diskuse. – K diskusi ze dne 10. července 2013 236 Pokud jde o diskusi ze dne 10. července 2013, zařazenou do kategorií 2, 3, 4 et 5 a uvedenou v bodech 501 až 506 odůvodnění a následně v bodech 655, 674, 678, 686 a 715 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole tvrdila, že tato diskuse skutečně vedla jejího obchodníka k tomu, aby obchodníkovi Deutsche Bank oznámil, že učiní nabídku se stejnou cenou, jakou mu předtím sdělil u dluhopisu ASIA 10/18. Obchodník Deutsche Bank nicméně na této nabídce nesetrval a svou nabídku snížil, což údajně vylučuje veškerou koordinaci. Navíc tato diskuse údajně prokazuje, že Crédit agricole je malým účastníkem trhu, jehož chování nemůže ovlivnit trh. 237 Crédit agricole tak kritizuje pouze první část diskuse uvedenou v bodech 501 až 503 odůvodnění napadeného rozhodnutí (v čase mezi 10 h 30 min. 22 a 10 h 36 min. 35 s), a nikoli její druhou část, jež je uvedena v bodech 504 až 506 odůvodnění napadeného rozhodnutí (v čase mezi 10 h 52 min. 39 s a 10 h 58 min. 13 s). 238 Pokud jde o část diskuse, jež je předmětem uvedené kritiky, je třeba uvést, že obchodník společnosti Crédit agricole se před tím, než se dozvěděl, že obchodník Deutsche Bank snížil svou nabídku, dotázal obchodníka Deutsche Bank, zda mu nabídka, kterou zamýšlel učinit na základě informací, které právě obdržel od téhož obchodníka, nevadí („gonna go 23 offered? do u mind..dont want to do in your face“). Obchodník Deutsche Bank odpověděl, že nikoliv („nah its cool… i am 24 offered in cantors“). 239 Tato diskuse ukazuje, že obchodník Crédit agricole požádal obchodníka Deutsche Bank o souhlas k podání nabídky na nákup daného dluhopisu za konkrétní cenu a tento souhlas získal. Obchodník Crédit agricole tak nepřijal své rozhodnutí podat nabídku na základě individuálního a nezávislého posouzení. Oba obchodníci společně určili, zda jeden z nich podá nabídku na koupi za konkrétní cenu. Tato diskuse proto odhaluje koordinaci chování obchodníků týkající se otázky, jež měla být posuzována individuálně. 240 Mimoto každopádně pokud jde o argument Crédit agricole vycházející ze skutečnosti, že obchodník Deutsche Bank nakonec svou nabídku snížil, Tribunál již měl příležitost rozhodnout, že sporadické a ojedinělé případy obcházení nebo neprovádění kartelové dohody konkrétním účastníkem, zejména pokud se týkají dlouhodobé kartelové dohody, totiž nemohou samy o sobě prokázat, že tento účastník kartelovou dohodu neprováděl nebo že se choval konkurenčně (rozsudek ze dne 13. září 2013, Total Raffinage Marketing v. Komise, T‑566/08, EU:T:2013:423, bod 254). 241 Mimoto skutečnost, že Crédit agricole je pouze malým účastníkem trhu dluhopisů OSSA, nemůže zpochybnit protisoutěžní povahu dotčené diskuse. 242 V neposlední řadě, pokud jde o argument vycházející z toho, že Komise nezacházela se třetí bankou podobným způsobem ve světle diskuse ze dne 30. května 2013, které se tato banka účastnila, je třeba jej odmítnout z důvodů uvedených v bodech 206 a 207 výše. 243 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 501 až 506 odůvodnění a následně v bodech 655, 674, 678, 686 a 715 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 10. července 2013 vedla k výměně obchodně citlivých informací a ke koordinaci cen, a tudíž že tato diskuze měla protisoutěžní povahu navzdory skutečnosti, že obchodník Deutsche Bank nakonec svou nabídku snížil. – K diskusi ze dne 25. července 2013 244 Pokud jde o diskusi ze dne 25. července 2013, zařazenou do kategorií 3 a 4 a uvedenou v bodech 510 až 514 odůvodnění a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole tvrdí, že se netýká očekávaných informací. 245 V tomto ohledu z přepisu této diskuse vyplývá, že během ní si obchodníci Crédit Agricole a Deutsche Bank sdělili objem operací, které uskutečnili ve věci nové emise dluhopisu KFW z rána uvedeného dne. Obchodník Crédit agricole totiž uvedl, že jeho nabídka prodeje těchto dluhopisů byla zrušena pro objem 50 milionů („got lifted in the new one this morn… 50 mm “). Obchodník Deutsche Bank odpověděl, že prodal stejné dluhopisy v objemu 500 milionů („i sold 500 mm of them this morning“). Mimoto obchodník Deutsche Bank uvedl druh kupujícího („asia“), kterému prodal uvedené dluhopisy za částku 500 milionů, a prodejní cenu uvedenému kupujícímu („+10“). Obchodníci Crédit agricole a Deutsche Bank si rovněž vyměnili informace o svých aktuálních pozicích. V tomto ohledu obchodník Crédit agricole uvedl: „had 100 on the book“, „still got 50“. Obchodník Deutsche Bank vysvětlil, že od prodeje, který ráno uskutečnil, se mu podařilo pokrýt svou krátkou pozici poté, co nakoupil dluhopisy z různých zdrojů za jednotnou cenu („i had zero… on the book“; „i lifted 14.5 everywhere… i got 150mm in creditex… on a no post… 100mm in icao… about 50mm in cantors… and rest in house“). 246 O několik minut později, téhož dne, obchodník Deutsche Bank požádal obchodníka Crédit agricole o ocenění dluhopisů CADES 18 („where are those cades 18?... seen anything in them? “). Oba obchodníci si následně sdělili své příslušné pozice, a sice že byli „flat“, tj. v neutrální či nulové pozici. Konečně v odpověď na novou žádost obchodníka Deutsche Bank („but i am mean where are they now“) obchodník Crédit agricole poskytl své aktuální ocenění tohoto dluhopisu („50/48 probs“). 247 Během diskuze ze dne 25. července 2013 si obchodníci Crédit agricole a Deutsche Bank vyměnili informace týkající se objemu, ceny a původu klienta v souvislosti s nedávnou transakcí. Mimoto, uvedení obchodníci si při dvou příležitostech vyměnili informace o svých inventárních pozicích v případě konkrétních dluhopisů. V neposlední řadě byla předmětem komunikace mezi uvedenými obchodníky i cena určitého dluhopisu, a sice dluhopisu CADES 18. 248 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 510 až 514 odůvodnění a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 25. července 2013 vedla k výměně citlivých obchodních informací týkajících se nedávných obchodních činností, jakož i cen a aktuálních pozic účastníků, a tato diskuse měla protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 6. srpna 2014 249 Pokud jde o diskusi ze dne 6. srpna 2014, zařazenou do kategorie 4 a uvedenou v bodech 563 a 564 odůvodnění a následně v bodě 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole v podstatě tvrdí, že Komise nesprávně odmítla názor, že by se mohlo jednat o oprávněnou žádost o nacenění v rámci poptávání likvidity. 250 V tomto ohledu z přepisu této konverzace vyplývá, že během ní se obchodník BofA tázal obchodníka Crédit agricole, na kolik oceňuje dluhopis KBN 03/18 („where [you] marking kbn 03.18?“). “). Posledně uvedený obchodník uvedl „48–45“, na což obchodník BofA odpověděl: „sounds about right“. 251 Obchodníci si tak během diskuse ze dne 6. srpna 2014 vyměnili přesné informace o svých aktuálních oceněních určitého dluhopisu, což mohlo snížit jejich nejistotu. 252 Výklad společnosti Crédit agricole, podle něhož se v podstatě jedná o oprávněný dotaz k ocenění v rámci poptávání likvidity, není hodnověrný a tato banka neprokazuje, že by přímé důkazy, které měla Komise k dispozici ohledně diskuse ze dne 6. srpna 2014, byly nedostatečné. 253 Předně je totiž třeba uvést, že nic v diskusi, která probíhala během 6. srpna 2014 v čase mezi 6 h 53 min. 53 s a 16 h 30 min. 5 s nenasvědčuje tomu, že by žádost obchodníka BofA byla odůvodněna úmyslem uzavřít transakci s obchodníkem Crédit agricole. 254 Dále, pokud by obchodník BofA zamýšlel uzavřít transakci s obchodníkem Crédit agricole, nežádal by o nezávislou kotaci, („where [you] marking kbn 03.18?“), ale upřesnil by, že poptávka se týká dražební ceny nebo ceny nabídky k prodeji. 255 Konečně, jak vyplývá z diskusí uvedených v bodě 723 odůvodnění napadeného rozhodnutí, diskusi ze dne 6. srpna 2014 předcházely další diskuse stejného druhu, které Crédit agricole platně nezpochybnila a jež ukazují, že tento druh diskusí probíhal v rámci obchodování mezi jedním z obchodníků a třetí osobou a jejich cílem bylo ověřit, že ocenění navržené v rámci tohoto obchodování bylo správné. 256 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 563 a 564 odůvodnění a následně v bodě 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 6. srpna 2014 vedla k výměně informací o cenové strategii, a tato diskuse měla tudíž protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 12. března 2015 257 Pokud jde o diskusi ze dne 12. března 2015, zařazenou do kategorií 1, 3, 4 a 5 a uvedenou v bodech 573 až 575 odůvodnění a následně v bodech 674, 678, 686, 715, 746 a 848 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Crédit agricole výměnu informací připouští, avšak vylučuje, že by tato diskuse mohla spadat do kategorií 1 a 5, neboť tato diskuze byla „pravděpodobně“ vedena za účelem ověření toho, zda obchodník Crédit agricole mohl nabýt dluhopisy BNG 23 od obchodníka Credit Suisse. Vzhledem k tomu, že takový výklad je údajně věrohodný, Komise nemohla kvalifikovat diskusi ze dne 12. března 2015 jako koluzi, a tudíž ani jako „omezení z hlediska účelu“. 258 Podle přepisu této diskuse se obchodník Crédit agricole dotázal obchodníka Credit Suisse, zda stále drží dluhopisy BNG 23 („ u still got bng 23“). Obchodník Credit Suisse, který odpověděl, že ano, nicméně upřesnil, že byl rovněž požádán, aby předložil nabídku („yeah but being asked to price up too“). Obchodník Credit Suisse upřesnil, že se domnívá, že se jedná o téhož klienta („same guy i think“). Ve stejnou dobu zaslal obchodníkovi Crédit agricole výňatek z komunikace, kterou právě vedl s tímto klientem, v němž byl uveden objem a cena, jež byly nabízeny uvedenému klientovi („14:14:36 50mm BNG 2.5 JAN23 @ ct7 +34.5“). Obchodník Crédit agricole na to reagoval slovy, že klient to zkouší u všech („man this dude gets arou[nd] lol“). Dodal, že v tom nevidí žádný problém a přenechává klienta obchodníkovi Credit Suisse („[no problem] man u crack on“). O čtyřicet minut později se obchodník Crédit agricole dotázal obchodníka Credit Suisse, zda transakci provedl („u get lifted?“). 259 Zaprvé tato diskuse tak jasně odhaluje výměnu velmi přesných a aktuálních informací o ceně a objemu nabídky učiněné určitému klientovi identifikovanému v rámci probíhajícího obchodování s tímto klientem. Tato diskuse proto vedla k výměně citlivých obchodních informací a k výměně informací o strategii obchodování a určení cen. Tyto výměny informací zvýšily transparentnost mezi obchodníky a snížily jejich nejistotu. 260 Zadruhé tato diskuse rovněž ukazuje, že v návaznosti na tuto výměnu informací obchodník Crédit agricole nepředložil nabídku klientovi, jenž se obrátil jak na něj, tak i na obchodníka Credit Suisse („[no problem] man u crack on“). 261 Objem a cena, jež obchodník Credit Suisse nakonec nabídl dotčenému klientovi, jakož i skutečnost, že pouze tento obchodník předložil dotčenému klientovi nabídku, nejsou výsledkem autonomní volby těchto dvou obchodníků, nýbrž koordinace, která byla umožněna dotčenou diskusí. Tato diskuse totiž vedla ke společnému určení obchodníka, který má učinit dotčenou nabídku za cenu známou účastníkům. Obchodník Crédit agricole se tak vzdal možnosti podat nabídku konkrétnímu klientovi a přenechal tohoto klienta obchodníkovi Credit Suisse. Tento výklad je potvrzen skutečností, že se obchodník Crédit agricole o několik desítek minut později tázal svého protějšku, zda tuto transakci provedl. 262 Tento výklad přijatý Komisí není vyvrácen výkladem, který navrhuje Crédit agricole a podle něhož tato diskuze představovala ve skutečnosti pokus o oprávněnou výměnu informací, který nebyl úspěšný. 263 Podle samotného znění argumentace Crédit agricole byla diskuze ze dne 12. března 2015 pouze „pravděpodobně“ vedena za účelem ověření toho, zda obchodník Crédit agricole mohl nabýt dotčené dluhopisy OSSA, aby měl dostatečný objem k jejich následnému přeprodeji třetí osobě, který mohl uskutečnit pouze tehdy, pokud byl s to uvedené dluhopisy OSSA nakoupit. Argumentace Crédit agricole tak prokazuje, že ani sama tato banka není s to s jistotou určit pravdivost alternativního výkladu, který navrhuje. 264 Navíc výměna informací mezi obchodníky zašla daleko nad rámec toho, co bylo nezbytné pro posouzení, zda obchodník Credit Suisse disponoval likviditou a zda mohla být mezi nimi údajná transakce uzavřena. Obchodník Credit Suisse totiž upřesnil, že se jedná o stejného klienta a sdělil objem a cenu nabídky, kterou zaslal tomuto klientovi v rámci probíhajícího obchodování. 265 Konečně, s ohledem na obsah předchozích výměn informací nelze sdělení „[no problem] man u crack on“ rozumně chápat jako vyjádření toho, že obchodník Crédit agricole nemohl předložit nabídku nebo nabídnout lepší cenu než obchodník Credit Suisse, přičemž tato cena mu neměla být ostatně ani známa. K tomu, že se obchodník Crédit agricole vzdal možnosti učinit nabídku, došlo jen několik vteřin poté, co mu obchodník Credit Suisse poskytl informace o své nabídce, kterou učinil dotčenému klientovi. Obchodník Crédit agricole se tedy nesnažil, jak by tomu bylo za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, nalézt alternativní řešení, aby byl s to předložit nabídku dotčenému klientovi. O čtyřicet minut později se naopak dotázal obchodníka Credit Suisse, zda transakci provedl. 266 Výklad navrhovaný Crédit agricole se tedy nejeví jako přijatelný a každopádně nenaplňuje důkazní standard požadovaný ke zpochybnění výkladu Komise, jak je vyžadováno judikaturou připomenutou v bodě 186 výše. 267 Proto Crédit agricole neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 573 až 575 odůvodnění a následně v bodech 674, 678, 686, 715, 746 a 848 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 12. března 2015 vedla k výměně citlivých obchodních informací, jakož i ke koordinaci cen a obchodních činností, a tedy tato diskuse měla protisoutěžní povahu. 268 Z toho vyplývá, že argumenty předložené Crédit agricole s cílem prokázat, že diskuse, jež se uskutečnily ve dnech 18. a 31. ledna 2013, 15. února 2013, 19. a 21. března 2013, 24. května 2013, 3. června 2013, 10. a 25. července 2013, 6. srpna 2014 a 12. března 2015, nemají potisoutěžní povahu, se zamítají. ii) K diskusím, které je Credit Suisse oprávněna zpochybňovat – K diskusi ze dne 28. září 2010 269 Pokud jde o diskusi ze dne 28. září 2010, zařazenou do kategorií 3, 4 a 5 a uvedenou v bodech 232 až 235 odůvodnění a následně v bodech 674, 678, 686 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Credit Suisse tvrdí, že během této diskuse její obchodník navrhl, že stáhne cenu zobrazenou na obrazovce makléře, aby namísto toho provedl transakci s obchodníkem Deutsche Bank za stejnou cenu, jaká byla zobrazena na obrazovce makléře. 270 V tomto ohledu je třeba uvést, že Credit Suisse zpochybňuje pouze první část diskuse ze dne 28. září 2010, a sice výměnu informací v čase mezi 5 h 46 min. 31 s a 5 h 48 min. 17 s. Nezpochybňuje totiž druhou část této diskuse, která proběhla v čase mezi 11 h 23 min. 57 s a 11 h 29 min. 54 s a která podle Komise spočívala ve sdílení (pooling) informací o trhu (market intelligence) ohledně obchodovacích preferencí a budoucí činnosti konkrétního klienta, jehož účastníci již znali. 271 Během první části této diskuse se obchodník Deutsche Bank, jak uvedla Komise v bodě 233 odůvodnění napadeného rozhodnutí, „pravděpodobně“ dotázal obchodníka Credit Suisse, zda je kupujícím nebo prodejcem italských dluhopisů 09/13 („wahts you better way ITALY 09/13“). V této souvislosti obchodník Deutsche Bank upřesnil, že se pokusil obchodovat s třetí osobou („trying to get a block out“). Obchodník Credit Suisse mu v odpovědi vysvětlil, že právě zobrazil obousměrnou cenu na obrazovce makléře BGC, a dotázal se obchodníka Deutsche Bank, zda má tuto cenu stáhnout („cool I’ve just gone 146/143 in bgc … shall i kill it?“). Obchodník Credit Suisse upřesnil, že pracuje na „switch trade“ s „však vy víte s kým“ („ i’m working [on] an order to sell Italy 13s to buy Spain 12s with u know who“). Vzhledem k tomu, že obchodník Credit Suisse neobdržel od obchodníka Deutsche Bank odpověď, znovu se dotázal svého partnera, zda má stáhnout svou cenu („so will need to buy at 146ish to print it… shall i kill price“). “). Obchodník Deutsche Bank následně v podstatě odpověděl, že to není nezbytné, že není jisté, zda jeho potenciální klient hodlá obchod uskutečnit či nikoli, a že se o to u něj pokusí („nah its cool…not sure if this guy will sell or not... but trying him now“). 272 Z přepisu dotčené diskuse na jedné straně vyplývá, že během této diskuze obchodník Credit Suisse navrhl stáhnout svou nabídkovou cenu poté, co se dozvěděl, že obchodník Deutsche Bank jednal s třetí osobou. Tento návrh měl vést k tomu, že by nesoutěžil s obchodníkem Deutsche Bank a zvýšil tak příležitosti k tomu, aby třetí osoba obchodovala s obchodníkem Deutsche Bank. 273 Na druhé straně na základě žádného z vyměněných vyjádření nelze tvrdit, jako to činí Credit Suisse, že její obchodník navrhl zpětvzetí ceny zobrazené na obrazovce makléře, aby namísto toho uskutečnil transakci s obchodníkem Deutsche Bank za cenu, jež byla zobrazena na obrazovce makléře. 274 V tomto ohledu neobstojí výklad Credit Suisse, podle kterého se obchodník Deutsche Bank snažil získat likviditu od obchodníka Credit Suisse, aby následně mohl splnit příkaz klienta týkající se tohoto dluhopisu, jež se týkal daleko vyššího objemu. Mimoto tato banka neprokazuje, že přímé důkazy, které měla Komise k dispozici ohledně diskuse ze dne 28. září 2010, byly nedostatečné. 275 Obchodník Credit Suisse totiž sdělil obchodníkovi Deutsche Bank obousměrnou cenu, kterou právě zobrazil na obrazovce makléře BGC, a rovněž mu oznámil, že právě vyjednává příkaz na prodej dotčených italských dluhopisů konkrétní třetí osobě („ i’m working [on] an order to sell Italy 13s to buy Spain 12s with u know who“). 276 Vzhledem k tomu, že obchodník Credit Suisse již vyjednával o prodeji italských dluhopisů třetí osobě, je velmi nepravděpodobné, že by návrh obchodníka Credit Suisse na stažení jeho ceny z obrazovky makléře byl odůvodněn úmyslem uzavřít transakci s obchodníkem Deutsche Bank. 277 Nejpravděpodobnějším výkladem je, že obchodník společnosti Credit Suisse navrhl stáhnout svou cenu z obrazovky makléře BGC s cílem snížit rozsah možné hospodářské soutěže a zabránit jakémukoli riziku, že by tato cena stála v cestě záměru obchodníka Deutsche Bank uskutečnit prodej v celku třetí osobě. Tento výklad je ostatně podpořen diskusí, kterou společnost Credit Suisse konkrétně nezpochybnila a jež proběhla o několik dní dříve, a sice dne 24. září 2010, během níž obchodník Deutsche Bank navrhl stáhnout svou nabídku z obrazovky makléře Tullets, aby nezasahoval do strategie obchodování obchodníka Credit Suisse (viz bod 230 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 278 Credit Suisse proto neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 232 až 235 odůvodnění a následně v bodech 674, 678, 686 a 746 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 28. září 2010 vedla k výměně citlivých obchodních informací, k výměnám informací o strategiích obchodování a určování cen, jakož i ke koordinaci obchodních činností, a tato diskuze tedy měla protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 8. února 2012 279 Credit Suisse tvrdí, že výměna informací o inventárních pozicích tvůrců trhu umožňuje snadněji nalézt příležitosti k uzavírání transakcí mezi obchodníky. Jako příklad uvádí diskusi ze dne 8. února 2012, zařazenou do kategorií 3 a 4 a uvedenou v bodech 367 až 376 odůvodnění a poté v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 280 V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že Credit Suisse odkazuje pouze na první část diskuse mezi obchodníky Deutsche Bank a BofA dne 8. února 2012 v čase mezi 2 h 58 min. 5 s a 3 h 10 min. 51 s. Credit Suisse totiž neuvádí žádný konkrétní argument proti ostatním částem této diskuse, které proběhly později v průběhu dne a které podle Komise vedly k výměně informací o poptávkách klientů a probíhajících operacích. 281 Pokud jde o první část diskuse, jež proběhla dne 8. února 2012, její přepis ukazuje, že obchodník Deustche Bank a obchodník BofA postupně probírali transakce, které právě prováděli nebo zamýšleli provést se stejným klientem a jež se týkaly několika dluhopisů. 282 Při těchto výměnách informací diskutovali obchodníci o probíhajících obchodech s dluhopisy BNG 10/16 („just about to lose 50mm bng 10/16“; „getting [check]ed on that too“; „just sold them… 50mm“). Obchodník společnosti BofA následně sdělil cenu, kterou za dluhopisy BNG 10/16, kterou uvedl klientovi („i showed +127 fyi“) a obchodník Deutsche Bank mu odpověděl, že právě za takovou cenu s tímto klientem právě uzavíral transakci („same… thats where i have been lifted “). 283 Mimoto si obchodníci vyměnili informace o chování klienta ve vztahu k jiným dluhopisům („same guy checking me on 100mm new neds“; „anyone got any ned 06/16“; „flat“; „i have some but about to get lifted“; „same guy?“; „y[ea]h “; „hes lifting all the cheap names… think he [might] lift me in 100mm coe17“). 284 První část diskuse ze dne 8. února 2012 tedy nespočívá pouze ve výměně informací o aktuálních inventárních pozicích obchodníků. Obchodníci si vyměnili informace, které nebyly veřejné a jež se týkaly objemů konkrétních dluhopisů, které prodali nebo které zamýšleli prodat jednomu a témuž identifikovanému klientovi. Mimoto, pokud jde o konkrétní typ dluhopisů, obchodníci si vyměnili informace o ceně, za kterou uvedený dluhopis prodali nebo zamýšleli prodat. Dotčená diskuse tedy vyjadřuje v reálném čase připomínky obchodníků, které vedly k výměně citlivých obchodních informací. 285 Credit Suisse tedy neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že první část diskuse ze dne 8. února 2012 představuje sdílení informací, které obchodníkům umožňuje posoudit záměry identifikovaného klienta a aktuální obchodování, a proto jednat na trhu s menší nejistotou. 286 Credit Suisse proto neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 367 až 376 odůvodnění a následně v bodech 674 a 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 28. září 2010 vedla k výměně citlivých obchodních informací a k výměnám informací o strategiích obchodování a určování cen, a tato diskuze tedy měla protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 10. ledna 2013 287 Během diskuse ze dne 10. ledna 2013, která byla zařazena do kategorií 3, 4 a 5 a uvedena v bodech 446 až 450 odůvodnění a následně v bodech 674, 678 a 686 odůvodnění napadeného rozhodnutí, se obchodník Credit Suisse dotázal, zda nabídka koupě, kterou viděl (pravděpodobně na obrazovce jednoho nebo více makléřů) týkající se dluhopisů KFW, byla nabídkou obchodníka Deutsche Bank („is that your bid in KFW 4.375 18?“), na což posledně uvedený obchodník odpověděl kladně. Obchodník Credit Suisse následně vysvětlil, že se třetí osobou sjednával obchod v podobě „switch trade“, jehož prostřednictvím by tyto dluhopisy KFW nakoupil a zároveň by prodal jiný typ dluhopisů („I’m being checked on these vs the kommun“). Obchodník Deutsche Bank následně odpověděl, že je v krátké pozici, tyto dluhopisy potřebuje a je připraven zaplatit jakoukoli cenu („i am short 50mm… badly need them… will pay whatever“). Následně se dotázal obchodníka Credit Suisse zaprvé, zda si přeje, aby stáhl svou nabídku, jež je zobrazena na obrazovce makléře („you want me to kill the bid?“), a zadruhé, zda by posledně uvedený obchodník pro něj mohl získat dluhopisy („if you can get these for me will pay whatever man“). Obchodník Credit Suisse odpověděl, že si stažení nabídky nepřeje a upřesnil, že učiní vše, co bude v jeho silách, ale že to může být jen ztráta času („nah, thats cool... i’ll do my best, but could just be time wasting“). Tentýž obchodník rovněž zdůraznil, že s tímto klientem obvykle neobchoduje a není ve skutečnosti jisté, zda se transakce uskuteční („guy who we dont do anything with, so not really sure“). Obchodník Deutsche Bank tedy opětovně navrhl, že stáhne svou nabídku z obrazovky makléře („you want me to kill the bid?“), na což obchodník Credit Suisse odpověděl, že klient nehledá nejlepší nabídku („not shopping it around“). 288 Credit Suisse tvrdí, že během této diskuse obchodník Deutsche Bank navrhl, že svou nabídku „zabije“, neboť očekával, že pro něj obchodník Credit Suisse tuto nabídku sjedná, a tedy nebude muset pokrýt svou krátkou pozici na obrazovce makléře. Odpověď obchodníka Credit Suisse, a sice „ne, to je v pohodě, udělám, co můžu, ale může to být jen ztráta času“, podle ní znamenala, že obchodník Deutsche Bank nemusel zrušit svou nabídku, neboť sjednávání transakce s třetí osobou nepokročilo dostatečně k tomu, aby se o ni mohl opřít a nevyhledával dluhopisy na obrazovce makléře. 289 Výklad Credit Suisse však neobstojí s ohledem na informace, jejichž výměna proběhla během diskuse ze dne 10. ledna 2013, a tato banka neprokazuje, že přímé důkazy, které měla Komise ohledně této diskuse k dispozici, byly nedostatečné. 290 Skutečnost, že obchodník Credit Suisse nepožádal obchodníka Deutsche Bank o stažení nabídky z důvodu, že si nemyslel, že by zákazník „hledal nejvýhodnější nabídku“, totiž ukazuje, že návrh na stažení nabídky byl obchodníkem Credit Suisse vyložen jako úmysl obchodníka Deutsche Bank nezobrazit konkurenční nabídku nákupu, a tedy nezasahovat do probíhajícího obchodování obchodníka Credit Suisse. Mimoto by se nezávislý soutěžitel, který by stejně jako obchodník Deutsche Bank potřeboval dluhopisy natolik, že za ně byl ochoten zaplatit jakoukoli cenu, snažil zvýšit své možnosti nalézt prodejce prostřednictvím celé řady různých kanálů, a nenavrhoval by tak stažení své nabídky ke koupi z obrazovky makléře. 291 Jediným přijatelným vysvětlením návrhu obchodníka Deutsche Bank na stažení jeho nabídky na koupi je tedy snaha pomoci obchodníkovi Credit Suisse s jeho obchodováním se třetí osobou. 292 Každopádně je třeba zdůraznit, že i když obchodník Deutsche Bank nakonec svou nabídku nestáhl, oba obchodníci projevili společnou vůli koordinovat své chování a poté společně rozhodli, že nabídka Deutsche Bank může zůstat zobrazena na obrazovce makléře. 293 Jak přitom tvrdí Komise, skutečnost, že obchodník Deutsche Bank může mít zájem uzavřít následně transakci s obchodníkem Credit Suisse, uzavře-li posledně uvedený transakci s třetí osobou, neodůvodňuje takové jednání ve vzájemné shodě mezi soutěžiteli, jelikož každý z nich musí předkládat nezávislou konkurenční nabídku k uzavření obchodu s třetí osobou. 294 Diskuse ze dne 10. ledna 2013 mimoto vedla k výměně citlivých obchodních informací o potenciální transakci, na níž mohli mít zájem oba obchodníci, a zejména o chování určitého klienta. Obchodník Deutsche Bank rovněž sdělil informace o své situaci. Tato informace ujistila obchodníka Credit Suisse v tom, že má kupujícího, který by byl ochoten zaplatit jakoukoli částku za dluhopisy, které prvně uvedený obchodník nakoupí u svého klienta, což je skutečnost, kterou mohl obchodník Credit Suisse zohlednit při určení své ceny ve vztahu k tomuto klientovi. 295 Credit Suisse proto neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 446 až 450 odůvodnění a následně v bodech 674, 678 a 686 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 10. ledna 2013 vedla k výměně citlivých obchodních informací, k výměnám informací o strategiích obchodování a určování cen, jakož i ke koordinaci obchodních činností, a tato diskuze tedy měla protisoutěžní povahu. – K diskusi ze dne 12. března 2015 296 Pokud jde o dvoustrannou diskusi, která proběhla mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Crédit agricole dne 12. března 2015, kterou Crédit agricole rovněž neúspěšně zpochybnila a jež je zmíněna v bodech 257 až 267 výše, argumenty předložené Credit Suisse nemohou zpochybnit posouzení, podle něhož měla uvedená diskuse protisoutěžní povahu. 297 Diskuse ze dne 12. března 2015 totiž odhaluje nejen výměnu velmi přesných a aktuálních informací o nabídce, jež byla učiněna klientovi v rámci probíhajícího obchodování. Tato diskuse totiž rovněž odhaluje koordinaci chování, které vedlo obchodníka Crédit agricole k tomu, aby poté, co se domluvil s obchodníkem Credit Suisse, nepředložil nabídku potenciálnímu klientovi, který se na něj obrátil (viz body 259 až 261 výše). 298 Naproti tomu další možný výklad, který předkládá Credit Suisse, podle kterého se obchodník Crédit agricole snažil získat likviditu od obchodníka Credit Suisse, nemůže obstát a tato banka neprokazuje, že přímé důkazy, které měla Komise k dispozici, byly nedostatečné ve smyslu judikatury citované v bodě 186 výše. 299 Kdyby, jak tvrdí Credit Suisse, se totiž obchodník Crédit agricole pokoušel získat likvidní prostředky, nemělo by smysl, aby si oba tito obchodníci vyměňovali citlivé obchodní informace o strategii klienta, jeho totožnosti a o ceně, kterou uvedenému klientovi nabízela Credit Suisse. Stačilo by totiž, aby obchodník Credit Suisse bez dalšího vysvětlil obchodníkovi Crédit agricole, že s ním nemůže dluhopisy obchodovat nebo že mu poskytne kotaci. 300 Credit Suisse proto neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 573 až 575 odůvodnění a následně v bodech 674, 678, 686, 715, 746 a 848 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že diskuse ze dne 12. března 2015 vedla k výměně citlivých obchodních informací, jakož i ke koordinaci cen a obchodních činností, a tato diskuze tedy měla protisoutěžní povahu. – K e-mailu ze dne 24. března 2015 301 Co se týče e-mailu obchodníka Credit Suisse ze dne 24. března 2015, který byl určen obchodníkovi Crédit agricole, zařazenému do kategorie 4 a uvedenému v bodech 576 a 577 odůvodnění a následně v bodě 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Credit Suisse tvrdí, že napomáhá k identifikaci možností obchodování mezi obchodníky, což má význam zejména na konci měsíce a čtvrtletí, kdy se předpokládá, že tvůrci trhu narovnávají svá portfolia. 302 V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že dotčený e-mail byl zaslán obchodníkem Credit Suisse obchodníkovi Crédit agricole ve skryté kopii a byl nadepsán „CS US$ SSA BID AXES – month end: offer side bids“. Tento e-mail obsahoval seznam požadavků, a sice seznam, v němž tento obchodník poskytoval informace o cenách a množstvích dluhopisů, které byl pověřen obchodovat. 303 Z bodu 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že tento seznam požadavků ukazuje požadavek obchodníka určité banky nakupovat nebo prodávat na trhu určité dluhopisy a je určen obchodnímu oddělení uvedené banky nebo makléři. 304 Tím, že obchodník Credit Suisse zaslal takový seznam přímo konkurenčnímu obchodníkovi, informoval tak konkurenčního obchodníka, a sice obchodníka Crédit agricole, o cenách, které nabízel svým klientům za jednu řadu dluhopisů. 305 Taková informace přitom představuje citlivou obchodní informaci. Tato citlivá obchodní povaha není zpochybněna skutečností, že se seznam týkal pouze určitého počtu dluhopisů nebo že ceny byly pouze orientační. 306 Credit Suisse mimoto nepředkládá žádný důkaz, který by mohl prokázat, že se její obchodník snažil použít takto poskytnutý seznam požadavků k uzavření transakce s obchodníkem společnosti Crédit agricole, a tedy k „narovnání svého portfolia“. Credit Suisse nepředložila ani důkazy, které by mohly prokázat, že se obchodník Crédit agricole snažil získat likviditu od Credit Suisse v souvislosti s jedním z 21 dluhopisů uvedených na dotčeném seznamu. 307 Skutečnost, že takový seznam nebyl určen k tomu, aby byl zaslán konkurenčnímu obchodníkovi, je potvrzena diskusí ze dne 21. března 2013 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Deutsche Bank, jež byla přezkoumávána v bodech 220 až 223 výše. Z této diskuse totiž vyplývá, že zaprvé zaslání seznamu požadavků členem Deutsche Bank obchodníkovi Crédit agricole je kvalifikováno jako pochybení a zadruhé tento e-mail vyvolal v Crédit agricole „nepořádek“. 308 Credit Suisse proto neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla v bodech 576 a 577 odůvodnění a následně v bodě 678 odůvodnění napadeného rozhodnutí za to, že e-mail ze dne 24. března 2015 měl protisoutěžní povahu. 309 Z toho vyplývá, že argumenty předložené Credit Suisse s cílem prokázat, že diskuse, jež se uskutečnily ve dnech 28. září 2010, 8. února 2012, 10. ledna 2013 a 12. března 2015, a e-mail ze dne 24. března 2015 nemají protisoutěžní povahu, se zamítají. 3) Závěr k diskusím analyzovaným v napadeném rozhodnutí 310 Z výše uvedeného vyplývá, že Crédit agricole a Credit Suisse neprokázaly, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že diskuse, které Komise analyzovala, prokazují existenci dohod nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu článku 101 SFEU, které mají protisoutěžní povahu, a konkrétně existenci protisoutěžní koordinace cen a obchodních činností a výměny citlivých obchodních informací. 311 Závěr uvedený v bodě 310 výše nicméně nepředjímá odpověď, kterou je třeba dát na první žalobní důvody uplatňované Crédit agricole a Credit Suisse, které v podstatě vycházejí z toho, že Komise porušila článek 101 SFEU, když dospěla k závěru, že zjištěné dohody nebo jednání ve vzájemné shodě omezovaly hospodářskou soutěž „z hlediska účelu“. Protisoutěžní povaha těchto jednání však nemusí nutně znamenat, že automaticky představují omezení „z hlediska účelu“. 312 Aby omezení spadalo pod omezení hospodářské soutěže „z hlediska účelu“, nemusí mít pouze protisoutěžní povahu, ale musí vykazovat dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže [viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, bod 67 a citovaná judikatura]. 313 Argumenty společností Crédit agricole a Credit Suisse, které zpochybňují existenci omezení „z hlediska účelu“, budou tedy přezkoumány později v rámci odpovědi na jejich první žalobní důvody. c)   K existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání 314 Ve druhé částí svého druhého žalobního důvodu Crédit agricole zpochybňuje trvající povahu protiprávního jednání konstatovaného Komisí. 315 V rámci druhého žalobního důvodu se Credit Suisse v podstatě dovolává neexistence důkazu a nedostatečného odůvodnění zaprvé jednotné povahy protiprávního jednání konstatovaného Komisí (první část) a zadruhé trvající povahy téhož protiprávního jednání (třetí část). Jak bylo konstatováno v protokolu z jednání, Credit Suisse vzala zpět své tvrzení vycházející z nedostatečného odůvodnění jednotné a trvající povahy sporného protiprávního jednání, které bylo původně uplatněno v rámci druhého žalobního důvodu. 316 Při přezkumu argumentů Crédit agricole a Credit Suiss je třeba odlišit argumenty, které zpochybňují jednotnou povahu protiprávního jednání konstatovaného Komisí (první část druhého žalobního důvodu Credit Suisse), od argumentů, které zpochybňují jeho trvající povahu (druhá část druhého žalobního důvodu Crédit agricole a třetí část druhého žalobního důvodu Credit Suisse). 1) K jednotné povaze konstatovaného protiprávního jednání 317 V bodech 757 a 758 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla Komise za to, že soubory dohod anebo jednání ve vzájemné shodě, které předtím identifikovala, byly součástí jednotného záměru, který sledoval společný protisoutěžní cíl. Tímto cílem bylo, aby dotčené banky maximalizovaly své příjmy a zároveň minimalizovaly ztráty, které mohly vyplývat z nejistoty spojené s chováním ostatních obchodníků, a to prostřednictvím koordinace cen a obchodních činností a výměnou citlivých obchodních informací v souvislosti s dluhopisy OSSA obchodovanými na sekundárním trhu. Dotčené banky se tak snažily omezit nebo narušit hospodářskou soutěž tím, že namísto hospodářské soutěže mezi nimi si vzájemně pomáhaly s cílem zlepšit své příjmy plynoucí z obchodování s dluhopisy OSSA na tomto trhu, takže v určitých okamžicích panovala taková situace, že obchodníci dotčených bank mohli být vnímáni tak, že obchodují na účet jediného podniku, než jako soutěžitelé. 318 Mimoto v bodech 759 až 764 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise v podstatě uvedla čtyři „objektivní skutečnosti“, které podle ní potvrzovaly, že dotčené koluzivní kontakty byly propojené a doplňovaly se“. 319 Zaprvé dotčené produkty, a sice dluhopisy OSSA, byly homogenní a obchodovány stejným způsobem (bod 760 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zadruhé mechanismus používaný obchodníky byl stejný, a sice používání stálé komunikace na diskusních fórech, která jim byla vyhrazena (bod 761 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zatřetí dotčené podniky byly tytéž, a sice Deutsche Bank, BofA, Credit Suisse a Crédit agricole, a změna byla konstatována pouze tehdy, když jeden ze zúčastněných obchodníků (kteří tvořili po určitou dobu úzkou skupinu složenou z týchž osob) změnil zaměstnavatele (bod 762 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Začtvrté dotčená chování sledovala stejný „vzorec“. Obchodníci dotčených bank byli v určitých obdobích v každodenním kontaktu a po celý den udržovali otevřené komunikační kanály. Vyměňovali si informace o svém probíhajícím obchodování v neformální podobě komentářů v reálném čase k událostem, k nimž právě docházelo, což jim umožnilo určit a využít příležitosti ke koordinaci jejich chování (body 763 a 764 odůvodnění apadeného rozhodnutí). 320 V první části druhého žalobního důvodu Credit Suisse tvrdí, že Komise neprokázala existenci jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl, který by spojoval jednání, k nimž docházelo před únorem 2013 a po něm. 321 Aniž je třeba se zabývat přesným rozsahem zpochybnění vzneseného Credit Suisse, a konkrétně otázkou, zda tato banka zpochybnila existenci jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl během celého období, na které se vztahuje protiprávní jednání konstatované Komisí, a konkrétně před únorem 2013 a v jeho průběhu, což z žaloby jasně nevyplývá, je třeba posoudit, zda Komise prokázala zaprvé existenci takového jednotného záměru před únorem 2013 a během něj, a zadruhé trvání tohoto jednotného záměru po únoru 2013. i) K existenci jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl před únorem 2013 a v jeho průběhu 322 Jak vyplývá z diskusí, které proběhly před únorem 2013 a které jsou zmíněny v bodech 166, 168 až 171, 188 až 208 at 269 až 295 výše, zjištění Komise v projednávané věci umožnila prokázat, že v průběhu tohoto období byl cíl sledovaný chováním účastníků, a sice výměnou citlivých obchodních informací, jakož i koordinací jejich cen a jejich obchodování, protisoutěžní. 323 Konkrétně ze zjištění Komise vyplývá, že praktiky obchodníků dotčených bank sloužily k výměně citlivých obchodních informací a k využití příležitostí vyplývajících z koordinace chování, a to zejména tehdy, když účastníci projevili společný zájem o jeden či více z konkrétních dluhopisů OSSA nebo když se na ně v souvislosti se stejným dluhopisem OSSA obrátil tentýž klient. Toto chování, jež spočívalo v nahrazení obvyklých podmínek hospodářské soutěže vzájemnou pomocí, vedlo ke zvýšení transparentnosti, a tedy ke snížení nejistoty a rizika, a někdy ke správě příslušných portfolií účastníků, která vypadala, jako by bylo spravováno jediné portfolio. Účastníci tak mohli využít výhodu ze svých protisoutěžních chování vůči svým klientům a konkurentům. 324 Komise tak měla právem za to, že jediným protisoutěžním cílem sledovaným chováním dotčených bank bylo maximalizovat své příjmy a zároveň minimalizovat své ztráty. 325 Tento cíl je ostatně vyjádřen zejména v některých výslovných projevech z diskusí uvedených v bodech 166, 168 a 170 výše, jako „ok cool will show same level… and wont improve“ (diskuse ze dne 2. června 2010 uvedená v bodě 190 odůvodnění napadeného rozhodnutí; „where u gonna be bidding kfw 20’s if asked?“ (diskuse ze dne 31. srpna 2010 uvedená v bodě 228 odůvodnění napadeného rozhodnutí); „Let’s just keep that price up because I am not going to improve from there. Because they are just going to try and play one place against another“ (diskuse ze dne 13. října 2010 uvedená v bodě 236 odůvodnění napadeného rozhodnutí); „take it out for now man… don’t want [to] have to pay 15!“ (diskuse ze dne 20. října 2010 uvedená v bodě 243 odůvodnění napadeného rozhodnutí); „in case he comes to [you]... maybe worth showing same level… so we can max the dough“ (diskuse ze dne 19. května 2011 uvedená v bodě 294 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 326 Diskuse, které proběhly před únorem 2013 a v průběhu tohoto měsíce a které jsou uvedeny v bodech 166, 168 až 170, 188 až 208 a 269 až 295 výše, mimoto podporují posouzení provedená v napadeném rozhodnutí, podle nichž před únorem 2013 a v průběhu uvedeného měsíce další objektivní skutečnosti potvrzovaly, že protisoutěžní chování účastníků byla propojena a doplňovala se a tato chování svou interakcí přispívala k jednotnému záměru sledujícímu protisoutěžní cíl, jak jej popsala Komise. 327 Zaprvé všechna protisoutěžní chování zjištěná Komisí se totiž týkala dluhopisů OSSA, které byly navzdory své různorodosti obchodovány týmž způsobem a stejnými obchodníky v rámci týchž obchodních oddělení dotčených bank. Toto posouzení dokládá několik diskusí analyzovaných Komisí v napadeném rozhodnutí, z nichž vyplývá, že stejní obchodníci si v průběhu téhož dne vyměňovali informace nebo koordinovali své chování ohledně různých dluhopisů OSSA (viz například diskuse ze dne 8. února 2012 uvedená v bodech 279 až 286 výše, jako i diskuse ze dne 18. ledna 2013 uvedená v bodech 188 až 195 výše). 328 Zadruhé dotčená chování se řídila stejným mechanismem, a sice od začátku roku 2010 probíhaly pravidelné diskuse na stálých mnohostranných diskusních fórech, jež byly doplněny dvoustrannými diskusemi. Tyto diskuse probíhaly v rámci malé úzké skupiny obchodníků, kteří si po celý den vyměňovali informace o různých dluhopisech OSSA (viz například diskuse ze dne 28. září 2010 uvedená v bodech 269 až 278 výše, jakož i ze dne 31. ledna 2013 uvedená v bodech 196 až 200 výše). 329 Zatřetí do tohoto chování byla zapojena stálá skupina podniků, a sice Deutsche Bank, BofA a Credit Suisse. Tato skupina podniků se změnila pouze tehdy, když obchodník BofA v lednu 2013 změnil zaměstnavatele a nastoupil do zaměstnání u Crédit agricole, což vedlo k zapojení posledně uvedené banky. 330 Začtvrté dotčená chování sledovala stejné schéma, které mělo formu sdílení informací nebo otevřených diskusí o nedávném, aktuálním nebo budoucím chování, které obchodníkům dotčených bank umožňovaly využít příležitosti koordinace nebo výměny informací, a sledovat tak jediný protisoutěžní cíl uvedený v bodě 317 výše. 331 Existence jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl před únorem 2013 a v jeho průběhu je ostatně potvrzena dalšími skutečnostmi ze spisu, jež shromáždila Komise. 332 Během diskuse ze dne 2. června 2010, zmíněné v bodě 190 odůvodnění napadeného rozhodnutí, totiž obchodník BofA informoval obchodníka Deutsche Bank o ceně, za kterou prodal dluhopisy konkrétnímu klientovi. Obchodník Deutsche Bank následně témuž klientovi nabídl stejnou cenu a sdělil obchodníkovi BofA, že prodal stejné dluhopisy a splnil si tím svůj sen („worked out a dream“). 333 Stejně tak v bodě 810 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise zmínila diskuse, z nichž vyplývá, že každý ze tří výrazně zapojených obchodníků sám uznal, že jsou součástí diskrétního „klubu“ („telling you man… just like you, me and [Credit Suisse’s trader] have a chatroom… all these accounts mst be in one chatroom as well“; „we should defo include him in the club….“). 334 V neposlední řadě jeden z obchodníků, jež se zúčastnili dotčeného chování zkoumaného Komisí, poté, co odešel ze zaměstnání u BofA a nastoupil do zaměstnání u Crédit Agricole, požádal dne 10. ledna 2013 o opětovné zařazení do skupiny („to be added back in the house!“), tedy stálého fóra, jehož členy byli obchodník z Deutsche Bank a obchodník z Credit Suisse. 335 Vzhledem k tomu, že Komise měla k dispozici dostatek důkazů k tomu, aby konstatovala, že existuje jednotný záměr sledující jediný protisoutěžní cíl před únorem 2013 a v jeho průběhu, nebylo na rozdíl od toho, co tvrdí Credit Suisse, vyžadováno, aby Komise prokázala, že účastníci výslovně a předem uzavřeli vzájemnou celkovou dohodu, jež by vymezovala jejich jednání na trhu, nebo obecněji, že by předem formalizovali svůj úmysl uplatňovat protisoutěžní chování. 336 S ohledem na výše uvedené a za předpokladu, že úmyslem Credit Suisse bylo zpochybnit existenci jednotného záměru v období od ledna 2010 do února 2013 včetně, Credit Suisse neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že chování, jež uplatňovali obchodníci dotčených bank během tohoto období, byla součástí jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl, jak je definován ve smyslu, jenž je v podstatě připomenut v bodě 317 výše. ii) K trvání jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl po únoru 2013 337 Jak vyplývá z bodů 94, 766, 767, 822, 823 a 847 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Deutsche Bank na konci února 2013 zakázala svým obchodníkům používat stálá mnohostranná diskusní fóra („persistent multilateral chatrooms“). 338 Credit Suisse tvrdí, že tento zákaz je „základní skutečností“, která znemožnila diskuse na takových diskusních fórech s tím důsledkem, že diskuse mezi obchodníky dotčených bank probíhaly nadále jen občas či dokonce velmi zřídka. Kvůli této změně okolností již jednání uplatňovaná obchodníky po únoru 2013 nespočívala na stejném „mechanismu“ a neprobíhala podle téhož „schématu“. Za těchto podmínek již po únoru 2013 údajně nebylo možné dosáhnout jediného protisoutěžního cíle zjištěného Komisí. 339 Komise připouští relativní snížení četnosti protisoutěžních diskusí v souvislosti se zákazem uvedeným v bodě 337 výše, přičemž nicméně odmítá tvrzení Credit Suisse, že by toto snížení bylo značné a náhlé. 340 V projednávané věci je třeba zdůraznit, že zákaz používat fóra pro trvalé mnohostranné diskuse, který Deutsche Bank uložila svým obchodníkům, nemůže zpochybnit zjištění Komise týkající se existence jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl. 341 Zaprvé je totiž třeba uvést, že Credit Suisse nezpochybňuje objektivní skutečnosti, které jsou připomenuty v bodě 319 výše a které souvisejí jednak se stejnorodostí dotčených produktů, a sice dluhopisů OSSA, a jednak se skutečností, že zúčastněními byly tytéž dotčené banky, s výjimkou případu, kdy jeden ze zúčastněných obchodníků změnil banku. 342 Zadruhé zákaz uvedený v bodě 337 výše vyvolal reakci obchodníků Deutsche Bank, která je patrná z diskuse, která proběhla mezi dvěma obchodníky této banky dne 25. února 2013 a která je uvedena v bodech 473 a 761 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 343 Během této diskuse obchodník Deutsche Bank, který se podílel na sporném protiprávním jednání, jednomu ze svých kolegů z téže banky potvrdil, že uvedený zákaz je skutečně omezí („that’s gonna really hinder us“), neboť již nebudou vědět o výměnách informací mezi obchodníky Crédit agricole a Credit Suisse („we not gonna know what flows are going on with [Crédit agricole’s trader] and [Credit Suisse’s trader]“). 344 Druhý obchodník Deutsche Bank následně vysvětlil: „what i do with [another trader] is we open a new room every day.. as long as its not permanent chat, its ok“, na což jeho protějšek, který se zúčastnil sporného protiprávního jednání odvětil: „ah ok.. gonna have to do that then“. 345 V návaznosti na zákaz uložený obchodníkům Deutsche Bank používat stálá mnohostranná diskusní fóra tak obchodníci dotčených bank, jež se zúčastnili sporného protiprávního jednání, nahradili své diskuse na stálých mnohostranných fórech diskusemi na dvoustranných diskusních fórech ad-hoc. 346 V tomto ohledu je nesporné, že do srpna 2013 obchodníci Credit Suisse a Crédit agricole pokračovali ve dvoustranných diskusích na témže stálém mnohostranném fóru, které bylo použito k diskusím s obchodníkem Deutsche Bank před únorem 2013 a v jeho průběhu, a sice na fóru PCHAT‑0x2000001313671 nazývané „DB/CA/CS $ CHAT“. Dále, jak výslovně vyplývá z diskuse ze dne 25. února 2013, citované v bodě 344 výše, zákaz stálých mnohostranných diskusních fór nebránil obchodníkům Deutsche Bank používat dvoustranná diskusní fóra ad-hoc. 347 Obchodníci dotčených bank byli ostatně zvyklí vést rovněž i dvoustranné diskuse, neboť takové diskuse vedli i před únorem 2013 a v jeho průběhu, kdy uvedené diskuse doplňovaly použití uvedených mnohostranných diskusí, což není zpochybňováno. 348 Obchodníci dotčených bank se tedy snažili vyřešit zákaz používání mnohostranných diskusních fór, který byl uložen obchodníkům Deutsche Bank, prostřednictvím sítě dvoustranných diskusí. Tato okolnost prokazuje úmysl pokračovat po únoru 2013 v protisoutěžním cíli, který byl sledován od ledna 2010. 349 Zatřetí diskuse mezi obchodníky dotčených bank skutečně pokračovaly i po únoru 2013. Přezkum diskusí pocházejících z období po únoru 2013 ukazuje, že uvedené diskuse měly protisoutěžní obsah podobný diskusím, které předcházely diskuzím z února 2013. 350 Obchodníci předně totiž pokračovali v koordinaci svých cen, jak je patrné například z výňatků z dvoustranných diskusí po únoru 2013 uvedených v bodě 167 výše, dvoustranných diskusí ze dne 10. července 2013 (viz body 236 až 243 výše) a ze dne 12. března 2015 (viz body 257 až 267, a dále 296 až 300 výše), jakož i z e-mailu ze dne 24. března 2015 (viz body 301 až 308 výše). 351 Dále si obchodníci nadále spontánně nebo na žádost sdělovali informace, které mohli ostatní obchodníci použít ke svému obchodování nebo k vymezení své strategie obchodování nebo určování cen, jak dokládají například výňatky z dvoustranných diskusí následujících po únoru 2013, jež jsou uvedeny v bodě 168 výše, jakož i dvoustranné diskuse ze dnů 19. a 21. března 2013 (viz body 209 až 216 a 217 až 227 výše), ze dne 24. května 2013 (viz body 228 až 232 výše), ze dne 25. července 2013 (viz body 244 až 248 výše) a ze dne 12. března 2015 (viz body 257 až 267 a 296 až 300 výše). 352 Konečně obchodníci pokračovali v koordinaci svého obchodování, jak dokládají například výňatky z dvoustranných diskusí po únoru 2013, uvedené v bodech 170 a 171 výše, jakož i z dvoustranných diskusí ze dne 10. července 2013, (viz body 236 až 243 výše) a ze dne 12. března 2015 (viz body 257 až 268 a 296 až 300 výše). 353 Po únoru 2013 se tedy obchodníci dotčených bank podíleli na stejných druzích koordinace, vyměňovaly si stejný druh citlivých obchodních informací a sledovali tentýž protisoutěžní cíl, jaký byl sledován před tímto datem. 354 Začtvrté argumentace Credit Suisse vycházející z toho, že zákaz používat stálá mnohostranná diskusní fóra, který byl uložen obchodníkům Deutsche Bank, vedl k zásadní změně „mechanismu“ a „schématu“ údajného jediného protiprávního jednání, neumožňuje zpochybnit konstatování, že protisoutěžní cíl sledovaný jednotným záměrem byl po únoru 2013 zachován. 355 Jednotná povaha protiprávního jednání totiž vyplývá z jednotnosti cíle sledovaného účastníky kartelové dohody, a nikoli ze způsobů uplatňování této kartelové dohody (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 15. března 2000, Cimenteries CBR a další v. Komise, T‑25/95, T‑26/95, T‑30/95 až T‑32/95, T‑34/95 až T‑39/95, T‑42/95 až T‑46/95, T‑48/95, T‑50/95 až T‑65/95, T‑68/95 až T‑71/95, T‑87/95, T‑88/95, T‑103/95 a T‑104/95, EU:T:2000:77, bod 4127, a ze dne 8. července 2008, Lafarge v. Komise, T‑54/03, nezveřejněný, EU:T:2008:255, bod 482). 356 Bylo rovněž judikováno, že zůstal-li cíl protisoutěžních praktik stejný, není skutečnost, že se některé znaky nebo intenzita těchto praktik změnily, relevantní (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. března 2011, Aalberts Industries a další v. Komise, T‑385/06, EU:T:2011:114, bod 105). 357 Jediný protisoutěžní cíl konstatovaný v napadeném rozhodnutí mimoto na rozdíl od toho, co naznačuje Credit Suisse, nezávisel na pořádání každodenních diskusí. Jak totiž vyplývá z bodů 607 až 611 a 763 odůvodnění napadeného rozhodnutí, obchodníci dotčených bank sledovali tento cíl tím, že si neformálně vyměňovali informace o svých probíhajících obchodních činnostech. Tyto výměny informací měly podobu komentářů v reálném čase k událostem, k nimž právě docházelo, což jim umožnilo určit a využít příležitostí ke koordinaci. Tito obchodníci se tak snažili dosáhnout tohoto cíle v rámci protisoutěžních diskusí týkajících se daných obchodních jednání nebo alespoň relevantních informací pro daná období. Ke sledování dotčeného protisoutěžního cíle tedy nebylo třeba vést stálé nebo každodenní diskuse. 358 Mimoto ani v období před únorem 2013 nebyly protisoutěžní diskuse nutně každodenní, jak vyplývá z časového sledu událostí uvedeného v části 4.2 napadeného rozhodnutí. 359 V neposlední řadě je pravda, že zákaz stálých mnohostranných diskusních fór mohl obchodníkům dotčených bank ztížit nacházení příležitostí ke koordinaci nebo vyměně citlivých obchodních informací, zejména tím, že pro ně bylo obtížnější průběžné poskytování „komentářů v reálném čase“. 360 Credit Suisse však nezpochybňuje, že dvoustranná diskusní fóra ad-hoc fungovala stejně jako stálá mnohostranná diskusní fóra. Stejně jako stálá mnohostranná diskusní fóra umožňovala dvoustranná diskusní fóra ad-hoc přihlášeným obchodníkům vyměňovat si informace prostřednictvím zasílání průběžných zpráv. Mimoto stejně jako stálá mnohostranná diskusní fóra, umožňovala fóra ad-hoc přihlášeným obchodníkům komentovat v průběhu celého dne v reálném čase události, k nimž právě docházelo. Ve skutečnosti spočíval rozdíl mezi těmito dvěma typy fór v zásadě v počtu účastníků a v nutnosti každý den otevřít nové fórum. 361 Proto nelze přijmout argumentaci Credit Suisse vycházející z toho, že po únoru 2013 již nebylo možné dosáhnout jediného protisoutěžního cíle definovaného v napadeném rozhodnutí, aniž je třeba posuzovat ostatní důvody, které Komise uvedla v napadeném rozhodnutí v odpovědi na argumenty zúčastněných bank k vysvětlení relativního poklesu četnosti protisoutěžních diskusí. 362 První část druhého žalobního důvodu uplatněného sCredit Suisse se tudíž zamítá. 363 V rozsahu, v němž Crédit agricole podpůrně a příležitostně zpochybňuje jednotnou povahu sporného protiprávního jednání, je třeba tvrzení této banky rovněž zamítnout. 364 Zaprvé Crédit agricole nemůže na konci svého prvního žalobního úvodu a v úvodní části svého druhého žalobního důvodu důvodně tvrdit, že kvalifikace „jediného a trvajícího protiprávního jednání“ by byla nesprávná, kdyby Tribunál konstatoval, že Komise nesprávně kvalifikovala jednu z pěti různých dohod nebo jednání ve vzájemné shodě jako protiprávní jednání „z hlediska účelu“. Tato argumentace totiž spočívá na nesprávném předpokladu, podle kterého Komise v napadeném rozhodnutí identifikovala pět samostatných protiprávních jednání (viz body 70 až 89 výše). 365 Zadruhé Crédit agricole nemůže důvodně tvrdit ani v rámci první části svého druhého žalobního důvodu, jež vychází z toho, že údajně nepřispěla k jednotnému záměru, že jediný protisoutěžní cíl určený Komisí pro dotčené jediné a trvající protiprávní jednání byl vymezen příliš obecně, neboť každá banka usiluje o to, aby snížila své ztráty. I když je pravda, že jediný protisoutěžní cíl uvedený Komisí zahrnuje cíl maximalizovat příjmy a snížit ztráty prostřednictvím účastí na sporném protiprávním jednání, z bodu 317 výše vyplývá, že Komise rovněž upřesnila, že dotčené banky usilovaly o dosažení tohoto cíle koordinací svého jednání u cen a obchodních činností, jakož i výměnou citlivých obchodních informací týkajících se dluhopisů OSSA obchodovaných na sekundárním trhu. Zúčastněné banky se tak prostřednictvím vzájemné pomoci, a tedy prostřednictvím praktik, které nespadaly do obvyklých podmínek hospodářské soutěže, snažily maximalizovat své příjmy a minimalizovat své ztráty ve větší míře než banky, které se na dotčených jednáních nepodílely. 2) K trvající povaze konstatovaného protiprávního jednání 366 V bodě 789 odůvodnění napadeného rozhodnutí, nazvaném „Trvající povaha protiprávního jednání“, měla Komise za to, že jednání, která popsala v oddíle 4 rozhodnutí, byla součástí trvajícího procesu, který byl řízen jednotným záměrem, a tato jednání nepředstavovala ojedinělé nebo sporadické události. Podle Komise byly jednotlivé prvky protiprávního jednání, které sledovaly tentýž protisoutěžní cíl, vypracovány v kontextu četných a častých diskusí mezi obchodníky dotčených bank. 367 V rámci druhé části druhého žalobního důvodu se Crédit agricole dovolává „neexistence trvajícího protiprávního jednání“. V odpovědi na otázku, kterou na jednání položil Tribunál, Crédit agricole uvedla, že v rámci bodů 3.16 až 3.31 této části zpochybňuje trvající povahu své účasti na protiprávním jednání, ale že přerušení její účasti a účasti ostatních bank musí mít rovněž důsledky pro trvající povahu sporného protiprávního jednání jako celku. 368 Ve třetí části svého druhého žalobního důvodu Credit Suisse tvrdí, že Komise neprokázala trvající povahu sporného protiprávního jednání po únoru 2013. 369 Je třeba přezkoumat postupně třetí část druhého žalobního důvodu uplatněného Credit Suisse a druhou část druhého žalobního důvodu uplatněného Crédit agricole v rozsahu, v němž má tato druhá část prokázat, že sporné protiprávní jednání nemělo trvající povahu. i) Ke třetí části druhého žalobního důvodu Credit Suisse, vycházející z neexistence důkazu trvající povahy sporného protiprávního jednání po únoru 2013 370 Ve třetí části druhého žalobního důvodu Credit Suisse tvrdí, že Komise neprokázala, že sporné protiprávní jednání trvalo i po únoru 2013, v němž údajně nastala významná změna tohoto protiprávního jednání. 371 Úvodem Credit Suisse tvrdí, že v projednávané věci nebyl komunikační kanál existující mezi dotčenými obchodníky protiprávní a výměny informací byly dokonale zaznamenávány, takže neexistence důkazů o komunikaci v daném období představuje skutečný důkaz o přerušení jednání během tohoto období. Komise se totiž údajně nesprávně snaží tvrdit, že slabiny dokazování jsou zapříčiněny útržkovitými a neúplnými důkazy. 372 Podle Credit Suisse měla Komise s ohledem na dynamiku dotčeného trhu a skutkovou časovou posloupnost po únoru 2013 předložit důkazy, jež se týkají dostatečně časově blízkých skutečností. V únoru 2013 přitom docházelo k řadě dlouhodobých přerušení, včetně přerušení v rozmezí 49 a 82 dnů. S ohledem na dvoustranné diskuse s jinými obchodníky než obchodníky Credit Suisse bylo údajně deset období nečinnosti trvajících 28 dnů nebo více. 373 V této souvislosti Credit Suisse nejprve tvrdí, že skutečnost, že jednání dotčených bank sledovala společný cíl, nestačí k prokázání trvajícího protiprávního jednání, existují-li důkazy nebo indicie, jež svědčí o přerušení tohoto protiprávního jednání. Tyto argumenty umožňují nanejvýš podpořit existenci jediného a „opakovaného“ protiprávního jednání. Stejně tak Komise pouze údajně vyvodila své závěry na základě souboru důkazů jako celku, což právně dostačujícím způsobem neprokazuje jedno trvající protiprávní jednání. 374 Credit Suisse dále zdůrazňuje, že Komise nevysvětlila, jak by spolu odstupy uvedené v bodě 372 výše mohly vzájemně souviset, když vyměněné informace rychle zastarávaly a uvedený orgán se pokoušel prodloužit účinky několika sporadických diskusí, jež byly zjištěny po únoru 2013. 375 Podle Credit Suisse v neposlední řadě okolnosti projednávané věci a fungování trhu ve skutečnosti vyžadovaly „pozitivní opatření“ a diskuse probíhaly s určitou pravidelností a v relativně blízkých časových odstupech. Komisi se údajně nepodařilo tento argument vyvrátit. 376 V tomto ohledu je třeba úvodem odmítnout argument Credit Suisse, podle kterého komunikační kanál existující mezi obchodníky dotčených bank nebyl protiprávní, a výměny jsou dokonale zaznamenávány, takže neexistence důkazu o komunikaci v určitém období by byla skutečným důkazem o přerušení jednání během tohoto období. 377 Tento argument je předně v rozporu s některými vysvětleními, která jsou uvedena v napadeném rozhodnutí. V bodě 777 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž Komise uvedla, že v návaznosti na zákaz používání stálých mnohostranných diskusních fór ze strany Deutsche Bank bylo normální, že důkazy o dvoustranných diskusích byly méně časté, jakmile obchodníci věděli, že musí přestat používat mnohostranná diskusní fóra, a tedy že potřebují „zatajit své diskuse před interní kontrolou dodržování předpisů“. Mimoto v bodech 82 a 778 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise vysvětlila, že během šetření byla informována o skutečnosti, že zvukové záznamy telefonních hovorů obchodníka BofA za období od 29. listopadu 2014 do 3. září 2015 byly odstraněny a jediná informace, kterou měla k dispozici, a sice seznam odchozích hovorů, prokazuje, že mezi listopadem 2014 a březnem 2015 se mezi obchodníkem BofA a obchodníkem Crédit agricole uskutečnilo čtrnáct hovorů. Komise dodala, že pouze jeden z těchto hovorů byl zaznamenán v systému Crédit agricole, a to rozhovor ze dne 10. prosince 2014. 378 Dále pak neprojevení se sporného protiprávního jednání během daného období nemůže být automaticky vykládáno jako přerušení tohoto protiprávního jednání v tomtéž období. 379 I když jsou totiž projevy kartelové dohody od sebe odděleny delšími či kratšími časovými odstupy, Komise může mít v rámci posouzení trvající povahy protiprávního jednání, které trvá několik let, za to, že toto protiprávní jednání nebylo přerušeno, pokud jednotlivé skutky, které jsou součástí uvedeného protiprávního jednání, sledují jeden a tentýž cíl a mohou být součástí jediného protiprávního jednání, a pokud dále žádný přímý důkaz ani nepřímý důkaz neprokazuje, že protiprávní jednání během těchto období nepokračovalo (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne18. března 2021, Pometon v. Komise, C‑440/19 P, EU:C:2021:214, body 112 a 114, a ze dne 17. května 2013, Trelleborg Industrie a Trelleborg v. Komise, T‑147/09 a T‑148/09, EU:T:2013:259, body 61 a 63). 380 Zásada právní jistoty nicméně vyžaduje, aby se Komise opřela alespoň o důkazy, které se vztahují k časově dostatečně blízkým skutkovým okolnostem tak, aby bylo možné důvodně připustit, že toto protiprávní jednání trvalo nepřetržitě mezi dvěma konkrétními daty [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. září 2021, Nichicon Corporation v. Komise, T‑342/18, EU:T:2021:635, bod 365 (nezveřejněný) a citovaná judikatura]. 381 Ačkoliv je období oddělující dva projevy protiprávního jednání relevantním kritériem pro prokázání trvání protiprávního jednání, nic to nemění na skutečnosti, že otázka, zda uvedené období je, či není dostatečně dlouhé k tomu, aby představovalo přerušení protiprávního jednání, nemůže být zkoumána abstraktně. Naopak je třeba ji posoudit v kontextu fungování dotčené kartelové dohody [viz rozsudek ze dne 29. září 2021, Nichicon Corporation v. Komise, T‑342/18, EU:T:2021:635, bod 366 (nezveřejněný) a citovaná judikatura]. 382 V projednávané věci na prvním místě z bodů 317 až 362 výše vyplývá, že během celé doby trvání protiprávního jednání byla jednání účastníků součástí jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl. 383 Z toho vyplývá, že Komise mohla mít za to, že sporné protiprávní jednání trvalo po celou dobu protiprávního jednání konstatovanou v napadeném rozhodnutí, ledaže by bylo třeba konstatovat přerušení uvedeného protiprávního jednání (viz body 379 až 381 výše). 384 Na druhém místě sledovaným protisoutěžním cílem bylo maximalizovat příjmy dotčených bank a zároveň omezit jejich ztráty, které mohly vznikat z důvodu nejistoty ohledně způsobu jednání ostatních obchodníků. Uskutečněná jednání se týkala různých dluhopisů OSSA a nespočívala výlučně v koordinaci cen nebo ve výměně informací o cenách. Tato jednání se totiž v širším smyslu týkala obchodních činností dotčených bank. 385 Jak vyplývá z bodů 323 a 357 výše, sledování jediného protisoutěžního cíle konstatovaného v napadeném rozhodnutí nezáviselo, na rozdíl od toho, co tvrdí Credit Suisse, na pořádání každodenních diskusí. Cílem diskusí mezi dotyčnými obchodníky bylo totiž nalézt a využít příležitosti ke koordinaci či výměně citlivých obchodních informací. 386 Mimoto a s ohledem na výše uvedené nebyla velmi častá účast na koluzivních kontaktech nezbytná k tomu, aby se sporné protiprávní jednání uskutečňovalo, jelikož obchodní transakce s dluhopisy OSSA byly nezávislé. Případný úspěch určitého koluzivního kontaktu totiž nebyl podmíněn účastí na řadě kontaktů týkajících se jiných obchodních transakcí. 387 Konečně, diskusí, které proběhly po únoru 2013, se zúčastnili titíž obchodníci, kteří stáli v roce 2010 za zřízením stálých mnohostranných diskusních fór. Tito obchodníci se často setkávali během společenských akcí a tvořili velmi úzkou skupinu, jež byla dobře známa obchodníkům finančního centra (City) v Londýně. 388 Na třetím místě Komise vycházela z důkazů, které se vztahují k časově dostatečně blízkým skutkovým okolnostem, a odstupy, kterých se dovolává Credit Suisse mezi dvěma projevy protiprávního jednání nebo mezi dvěma diskusemi, jež je Komise schopna prokázat, neumožňují mít za to, že uvedené protiprávní jednání bylo v období po únoru 2013 přerušeno. 389 V tomto ohledu je třeba zaprvé zdůraznit, že se Credit Suisse nedovolává přerušení protiprávního jednání před únorem 2013, i když před tímto datem, konkrétně v roce 2012, lze konstatovat několik odstupů mezi určitými diskusemi o délce více než jeden měsíc. 390 Zadruhé v bodě 534 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise zmínila několik dokumentů, z nichž vyplývá, že v letech 2014 a 2015 vnímali obchodníci trh s dluhopisy OSSA tak, že se stává náročnějším a méně výnosným („no money in SSA anymore“, „no flows in SSA“, „no money in SSA“, „SSA is dead“). Tento jev vysvětloval skutečnost, že dotčení obchodníci obchodovali stále více s jinými finančními nástroji, aby se vypořádali se snížením objemu činnosti na tomto trhu. Toto snížení objemu činnosti, nezávisle na vůli účastníků jediného protiprávního jednání, přispělo ke snížení příležitostí pro koordinaci nebo výměny citlivých obchodních informací. 391 Zatřetí z přezkumu diskuzí, které předcházely odstupům, jichž se dovolávala Credit Suisse, a dále z diskusí, které následovaly po uvedených odstupech, vyplývá, že tyto diskuse neobsahují žádný důkaz, který by mohl prokázat, že obchodníci dotčených bank nejprve projevili svou vůli ukončit jediné protiprávní jednání a následně vůli zahájit znovu uplatňování tohoto jednání. Forma projevu, kterou obchodníci používali, byla naopak velmi nevázaná a diskuse byly spontánní. Zejména protisoutěžní diskuse, které následovaly po odstupech, jichž se dovolává Credit Suisse, neobsahují žádné úvodní vyjádření, jež by svědčila o nutnosti znovu obnovit kontakt, či dokonce důvěru, jež by byly mezi účastníky předtím přerušeny či ztraceny. Tyto diskuse tak prokazují neustálou a trvalou vůli zúčastněných obchodníků jednat způsobem, který přispíval k jednotnému záměru sledujícímu jediný protisoutěžní cíl, jak jej definovala Komise v napadeném rozhodnutí. 392 Pokud jde konkrétně o odstup v délce 64 dnů mezi diskusí, jež proběhla dne 21. března 2013 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Deutsche Bank, a diskusí ze dne 24. května 2013 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse, je třeba uvést, že i když se tyto diskuse týkaly odlišných dluhopisů, jejich obsah byl stejný. Dotčení obchodníci si totiž vyměňovali citlivé obchodní informace o obchodních transakcích, které právě probíhaly či měly proběhnout, a zejména o jejich cenách a klientech (viz body 217 až 227 a 228 až 232 výše). Mimoto výroky, které byly učiněny v průběhu těchto diskusí, jsou navíc obzvláště nevázané a obchodníci se chovají přirozeně. Tyto diskuse neuvádějí žádnou skutečnost, která by naznačovala, že by vůle obchodníků uskutečňovat protiprávní jednání byla mezi těmito dvěma jeho projevy ukončena. 393 Pokud jde o odstup 60 dnů, který dělí dvě diskuse, jež proběhly dne 11. října 2013 a 10. prosince 2013 mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank, je třeba uvést, že tyto dvě diskuse se týkaly různých dluhopisů, nicméně jejich obsah byl podobný. Během první z těchto diskusí stáhnul obchodník společnosti Credit Suisse příkaz k prodeji z platformy makléře („killed it“) poté, co obchodník Deutsche Bank navrhl toto stažení z důvodu svého dlouhého postavení („i am long bro…if ok to scarp it that would be better“). Během druhé z těchto diskusí navrhl obchodník Deutsche Bank, že stáhne svou nabídku („ah sorry bro…will kill it“) poté, co se dozvěděl o krátké pozici obchodníka Credit Suisse („i’m small short“). Skutečnost, že obchodník Deutsche Bank nakonec svou nabídku zpět nestáhl poté, co se seznámil s postojem obchodníka Credit Suisse, nezpochybňuje, že uvedené diskuse svědčí o kontinuitě jejich obsahu a formě reciprocity v rámci doby trvání protiprávního jednání, pokud jde o stažení nabídky a návrh na stažení nabídky, která by mohla poškodit jiného účastníka kartelové dohody. Mimoto tyto diskuse neuvádějí žádnou skutečnost, která by naznačovala, že by mezi těmito dvěma projevy protiprávního jednání byla ukončena vůle obchodníků provádět protiprávní jednání. První z těchto diskusí, a sice ze dne 11. října 2013, které se zúčastnili obchodníci tří zúčastněných bank, ostatně ukazuje vůli naplánovat společenské setkání během cesty do New Yorku (Spojené státy americké) následujícího týdne. 394 Pokud jde o odstup 55 dnů, který dělí dvě diskuse, jež proběhly dne 10. prosince 2013 a 3. února 2014 mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank, je třeba uvést, že tyto dvě diskuse se týkaly různých dluhopisů, nicméně jejich obsah byl podobný. Během první z těchto diskusí obchodník Deutsche Bank navrhl, že stáhne svou nabídku poté, co se dozvěděl o krátké pozici obchodníka Credit Suisse (viz bod 393 výše). Během druhé z těchto diskusí obchodník Deutsche Bank nepřijal nabídku, kterou Credit Suisse učinila na platformě makléře, a tedy jí po výměně informací mezi oběma obchodníky neprodal dluhopis. Obě diskuse jsou přímé a spontánní a není v nich zmíněna žádná skutečnost, která by naznačovala, že by vůle obou obchodníků přispět ke spornému protiprávnímu jednání byla mezi těmito dvěma projevy protiprávního jednání ukončena. 395 Pokud jde o odstup v délce 82 dnů, který dělí diskusi mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse, která proběhla dne 1. května 2014, od diskuze ze dne 22. července 2014 mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem BofA, je třeba zdůraznit, že během první z těchto diskusí obchodník Crédit agricole a obchodník Credit Suisse jednali o ceně konkrétního dluhopisu (KFW 5/8 03/16). Obchodník Crédit agricole se totiž dotázal „where u ma[rk]ing that sh1t [?]“. Obchodník Credit Suisse vysvětlil „got them marked +2 on the bid (2/–2)“, na což obchodník Crédit agricole odpověděl „perfect“. Tato výměna informací tak umožnila obchodníkovi Crédit agricole ověřit své ceny u obchodníka Credit Suisse. Během druhé z těchto diskusí obchodník BofA, který se dříve, když pracoval pro Deutsche Bank, účastnil diskusí s ostatními obchodníky, navrhl obchodníkovi Credit Suisse, aby stáhnul jeho nabídku týkající se jiného dluhopisu. Obchodník BofA rovněž zmínil svou obchodní pozici („sorry I didn’t realised kbn 19 in tullets was you… i went better bid… can kill it if you wanty… we are short 10mm…“). 396 Během tohoto odstupu o délce 82 dnů byl tento bývalý obchodník Deutsche Bank od 1. dubna na dovolené, neboť čekal na to, až tuto banku v červnu 2014 opustí a nastoupí do BofA. Tato událost neměla za následek přerušení protiprávního jednání, neboť dne 1. května 2014 obchodník Crédit agricole a obchodník Credit Suisse diskutovali o ceně dluhopisu (viz bod 395 výše). Naproti tomu dovolená obchodníka Deutsche Bank předcházející změně jeho zaměstnavatele přispěla k dočasnému snížení příležitostí pro koordinaci nebo výměnu citlivých obchodních informací mezi třemi výrazně zapojené obchodníky. 397 Bývalý obchodník Deutsche Bank poté dne 16. července 2014 nastoupil do zaměstnání u BofA. Skutečnost, že uvedený obchodník o šest dnů později, a sice dne 22. července 2014, vedl dvoustrannou diskusi s obchodníkem Credit Suisse s cílem navrhnout stažení nabídky („can kill it if you wanty“) a vyjádřit svou obchodní pozici („we are short 10 mm“), prokazuje nepřerušenou vůli uplatňovat jednání vycházející z jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl definovaný Komisí. Tuto trvající vůli dokládá i přímočarý projev používaný oběma účastníky a bezprostřednost výměny informací. 398 Pokud jde o odstup 67 dnů, kterého se dovolává Credit Suisse, mezi údajnou diskusí ze dne 24. srpna 2014 a diskusí ze dne 29. října 2014, je třeba zdůraznit, že argument, který se z uvedeného odstupu snaží vyvodit Credit Suisse, není opodstatněný, jelikož dne 24. srpna 2014 nebyla zjištěna žádná dvoustranná diskuse. Diskuse, na kterou poukazuje Credit Suisse, proběhla ve skutečnosti dne 24. září 2014 a dovolávaný odstup je 37 dnů. Tyto diskuse každopádně nesvědčí o přerušení protiprávního jednání, a naopak ukazují, že při těchto dvou příležitostech obchodník Crédit agricole a obchodník BofA pokračovali ve výměně informací o své cenové strategii, a projevili tak svou neustálou a trvající vůli zúčastňovat se rámce jediného protiprávního jednání konstatovaného Komisí v napadeném rozhodnutí. 399 Pokud jde o odstup v délce 70 dnů, který dělí diskusi ze dne 29. října 2014 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem BofA od diskuse ze dne 7. ledna 2015 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse, nic z obsahu první z těchto diskusí nenaznačuje vůli účastníků přerušit sporné protiprávní jednání, a zároveň nic z obsahu druhé z nich nesvědčí o jejich vůli zahájit znovu provádění protiprávního jednání, které by bylo přerušeno. Obě tyto diskuse ukazují na výměnu informací o cenách. Tyto diskuse jsou tedy příkladem společné a vytrvalé vůle pokračovat v provádění jednotného záměru vymezeného Komisí v napadeném rozhodnutí. 400 V neposlední řadě, pokud jde o odstup 45 dnů, který dělí diskusi ze dne 27. ledna 2015 mezi obchodníkem BofA a obchodníkem Crédit agricole od diskuse ze dne 12. března 2015 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse, je třeba uvést, že obsah diskuse ze dne 27. ledna 2015 svědčí o výměně informací o cenách konkrétního dluhopisu. Během této diskuse se obchodník BofA dotázal svého partnera, jak by ocenil uvedený dluhopis, a obchodník Crédit agricole na tento dotaz odpověděl. Tato diskuse neobsahuje nic, co by prokazovalo, že obchodníci BofA a Crédit agricole měli v úmyslu ukončit v budoucnu svá jednání. 401 V tomto ohledu nelze skutečnost, že diskuse ze dne 27. ledna 2015 je poslední protisoutěžní diskusí, jež je vytýkána BofA a označuje ukončení účasti této banky na sporném protiprávním jednání, vykládat jako přerušení jediného protiprávního jednání prováděného dvěma ostatními zúčastněnými obchodníky, a sice obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse. Obsah diskuse ze dne 12. března 2015 mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse tak svědčí o výměně velmi přesných a aktuálních informací o nabídce předložené klientovi, ale také o koordinaci cen a obchodních činností obchodníků (viz body 257 až 267, a dále 296 až 300 výše). Této výměně informací a této koordinaci nepředcházelo žádné úvodní vyjádření, které by naznačovalo, že by jediné protiprávní jednání bylo předtím přerušeno. Naopak k výměně informací a koordinaci došlo několik sekund po vstupu účastníků do diskusního fóra ad-hoc. 402 Posouzení uvedená v bodě 391 výše se použijí rovněž na další odstupy, které identifikovala Credit Suisse a které oddělují ostatní diskuse, které proběhly po únoru 2013. 403 Z výše uvedeného vyplývá, že kontext fungování zjištěné kartelové dohody, která trvala přibližně pět let a dva měsíce v období od 19. ledna 2010 do 24. března 2015, umožňuje podpořit závěr, podle něhož jediné protiprávní jednání trvalo navzdory odstupům, jichž se dovolávala Credit Suisse. 404 Obchodníci dotčených bank totiž sledovali protisoutěžní cíl, který Komise konstatovala v napadeném rozhodnutí, tím, že si neformálně vyměňovali informace o svých probíhajících obchodních činnostech. Tyto výměny informací měly podobu průběžného popisu událostí v reálném čase v okamžiku, kdy k nim docházelo, což uvedeným obchodníkům umožnilo určit a využít příležitosti ke koordinaci a výměně citlivých obchodní informací, pokud se tato příležitost naskytla, a zejména pokud tito zúčastnění obchodníci projevili společný zájem o jeden či více konkrétních dluhopisů OSSA. Tím se uvedení obchodníci snažili dosáhnout uvedeného protisoutěžního cíle v rámci protisoutěžních výměn informací týkajících se daných samostatných obchodování, či dokonce v rámci protisoutěžních výměn informací relevantních pro daná období. Ke sledování dotčeného protisoutěžního cíle tedy nebylo třeba vést stálé nebo každodenní diskuse. 405 Několik událostí, které nastaly od února 2013, mohlo na druhou stranu ovlivnit vůli všech zúčastněných obchodníků připojit se k jednotnému záměru sledujícímu jediný protisoutěžní cíl, a sice zaprvé zákaz uložený obchodníkům Deutsche Bank používat stálá mnohostranná diskusní fóra v kontextu zvýšeného dohledu v odvětví investičních bank, zadruhé dovolená obchodníka Deutsche Bank trvající několika měsíců před jeho nástupem do zaměstnání v BofA nebo zatřetí pokles objemu činnosti na trhu s dluhopisy OSSA. 406 Navzdory těmto událostem však z diskusí zjištěných Komisí nevyplývá žádné zpochybnění kartelové dohody, a zejména žádné pochybnosti na straně zúčastněných obchodníků, pokud jde o jejich vůli pokračovat v provádění protisoutěžních jednání. Obchodníci dotčených bank totiž pokračovali, byť méně často, ale opakovaně, ve svých diskusích protisoutěžní povahy týkajících se konkrétních a samostatných obchodních transakcí. 407 Reakci těchto obchodníků lze vysvětlit tím, že protisoutěžní cíl, který sledovali, byl založen na jejich společném pochopení situace, podle kterého si vzájemně poskytují pomoc, aby dlouhodobě společně dosahovali zisku. Na tomto základě se tak obchodník mohl zdržet jednání v rámci konkrétní transakce nebo sdílet transakci s jiným obchodníkem, a vzdát se tudíž okamžitého zisku. Obchodník si rovněž mohl vyměňovat informace s ostatními obchodníky, a sice se svými konkurenty, a vzdát se tak možnosti, aby sám a okamžitě získal prospěch z uvedených informací. Obchodník se totiž zdržel jednání, sdílel transakci nebo si vyměňoval citlivé obchodní informace z toho důvodu, že očekával, že ostatní obchodníci se v budoucnu zachovají stejně. V kontextu fungování dotčené kartelové dohody tedy jednání konstatovaná Komisí a obecněji jednotný záměr, v jehož rámci se tato jednání uskutečňovala, byly založeny na vzájemných očekáváních, která vyplývala z každé protisoutěžní diskuse, a jejich cílem bylo získat z nich trvalou výhodu ve vztahu ke klientům a konkurenčním obchodníkům a v konečném důsledku maximalizovat příjmy zúčastněných obchodníků a zároveň minimalizovat jejich ztráty (v tomto smyslu viz body 643, 744, 746, 781 a 810 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 408 Za těchto podmínek z krátké doby trvání, během níž vyměňované informace pozbyly na své aktuálnosti, které se dovolává Credit Suisse, nevyplývá pro Komisi povinnost vysvětlit, jak byly překlenuty odstupy mezi dvěma projevy protiprávního jednání. Kromě toho tato krátkodobost nemůže zpochybnit závěr Komise, podle kterého mělo dotčené jediné protiprávní jednání trvající povahu. 409 S ohledem na výše uvedené nemohou obstát argumenty Credit Suisse vycházející v podstatě z toho, že Komise nepředložila důkaz o skutečnostech, které jsou dostatečně časově blízké, aby konstatovala existenci trvajícího protiprávní jednání. 410 Tento závěr není zpochybněn rozsudkem ze dne 10. listopadu 2017, Icap a další v. Komise (T‑180/15, EU:T:2017:795), kterého se dovolává Credit Suisse. 411 Nejprve je totiž třeba zdůraznit, že ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 10. listopadu 2017, Icap a další v. Komise (T‑180/15, EU:T:2017:795), Tribunál posuzoval trvání účasti konkrétního podniku, a nikoli trvající povahu protiprávního jednání jako celku. 412 Dále se předmět kartelové dohody a její fungování odlišovaly od předmětu a způsobu fungování sporného protiprávního jednání. V rozsudku ze dne 10. listopadu 2017, Icap a další v. Komise (T‑180/15, EU:T:2017:795), totiž Tribunál v kontextu fungování dotčených protiprávních jednání zohlednil každodenní povahu stanovení sazeb JPY LIBOR, tedy souboru referenčních úrokových sazeb, který byl používán pro řadu finančních produktů denominovaných v japonských jenech. Právě v tomto kontextu měl Tribunál za to, že Komise měla zdůraznit aktivní opatření přijímaná na každodenním či alespoň dostatečně pravidelném základě. 413 Pro srovnání, v projednávané věci s ohledem na kontext fungování kartelové dohody, a konkrétně s ohledem na skutečnost, že tato kartelová dohoda spočívala na opakované spolupráci týkající se konkrétních dluhopisů OSSA, nebylo zapotřebí, aby Komise zdůraznila „aktivní opatření“, která by účastníci kartelové dohody přijímaly tak často jako ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 10. listopadu 2017, Icap a další v. Komise (T‑180/15, EU:T:2017:795). 414 Každopádně je třeba poznamenat, že situaci účastníků sporného protiprávního jednání nelze srovnávat se situací společnosti Icap ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 10. listopadu 2017, Icap a další v. Komise (T‑180/15, EU:T:2017:795). Společnost Icap totiž hrála roli spočívající v „usnadnění“ kartelové dohody mezi bankami a její hospodářská činnost nebyla stejná jako u uvedených bank. Tribunál zejména uvedl, že Komise vycházela z toho, že společnost Icap uskutečňovala protiprávní jednání, o kterém bylo v jednotlivých případech rozhodnuto vždy mezi dvěma bankami, a fungování kartelové dohody Komisi ztěžovalo prokazování, že společnost Icap měla ze žádostí, s níž se na ní obrátila daná banka, rozumně dovodit, že k nim docházelo v rámci koluze s jinou bankou. V projednávané věci Komise konstatovala, že zúčastněné banky se přímo účastnily alespoň některých aspektů konstatovaného jediného protiprávního jednání. 415 Stejně tak s ohledem na rozdíly, jimiž se vyznačuje kontext fungování sporného protiprávního jednání a kontext fungování kartelové dohody dotčené ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 7. listopadu 2019, Campine a Campine Recycling v. Komise (T‑240/17, nezveřejněný, EU:T:2019:778), zejména pokud jde o dotčený produkt a význam cenového faktoru, nelze posouzení provedená Tribunálem v posledně uvedeném rozsudku přenést na projednávanou věc. 416 V neposlední řadě v rozsahu, v němž se Credit Suisse dovolává rozsudku ze dne 14. ledna 2021, Kilpailu- ja kuluttajavirasto (C‑450/19, EU:C:2021:10), jakož i stanoviska generálního advokáta G. Pitruzzelly ve věci Kilpailu- ja kuluttajavirasto (C‑450/19, EU:C:2020:698), je třeba zdůraznit, že v uvedeného rozsudku bylo určováno datum ukončení jediného a trvajícího protiprávního jednání, aby vnitrostátní soud rozhodující ve věci v původním řízení mohl určit počátek běhu promlčecí lhůty. Věc, ve které byl vydán posledně uvedený rozsudek, se tedy netýkala určení případného dočasného přerušení jediného protiprávního jednání a posouzení trvající povahy uvedeného protiprávního jednání. Mimoto z judikatury uvedené v bodech 379 až 381 výše, která odkazuje zejména na kontext fungování kartelové dohody, nevyplývá, že by měl být chráněný právní zájem, jak tvrdí Credit Suisse na základě rozsudku ze dne 14. ledna 2021, Kilpailu- ja kuluttajavirasto (C‑450/19, EU:C:2021:10), zohledněn při posuzování existence dočasného přerušení jediného protiprávního jednání. 417 Třetí část druhého žalobního důvodu uplatněného Credit Suisse se tedy zamítá. ii) Ke druhé části druhého žalobního důvodu Crédit agricole v rozsahu, v němž směřuje k prokázání neexistence trvající povahy konstatovaného protiprávního jednání 418 Crédit agricole tvrdí, že Komise náležitě nezohlednila vývoj v povaze a četnosti diskusí na konci roku 2013 a začátku roku 2014. Komise se to údajně pokoušela vysvětlit tím, že poukázala na snížení ziskovosti trhu s dluhopisy OSSA a nahrazení stálých mnohostranných diskusních fór dvoustrannými diskusemi, což údajně vysvětluje, proč je k dispozici méně důkazů. Podle Crédit agricole by však takové nahrazení mělo vést k většímu počtu důkazů, jelikož jediné mnohostranné diskusní fórum bylo nahrazeno několika dvoustrannými diskusními fóry. Navíc jiné dotčené banky než banka s postavením žadatele o ochranu v projednávané věci rovněž poskytly soudobé listinné důkazy, takže snížení objemu důkazů pouze vyjadřoval podstatné snížení počtu diskusí od října 2013. Toto snížení podle uvedené banky vyplývá zejména z dlouhodobé nepřítomnosti obchodníka Deutsche Bank, po němž nastal dne 12. března 2015 jediný případ „koordinace“, přičemž uvedený případ je ostatně výsledkem nesprávného výkladu výměny informací týkající se společnosti Credit Suisse ze strany Komise. 419 Úvodem je třeba z důvodů uvedených v bodech 376 až 381 výše odmítnout argument Crédit agricole vycházející z toho, že odstupy mezi protisoutěžními diskusemi představují období, během nichž k dotčenému jednání nedocházelo. 420 Zaprvé, pokud jde o trvající povahu protiprávního jednání, je třeba uvést, že s případnou výjimkou argumentů zamítnutých v bodech 363 a 364 výše Crédit agricole nezpochybnila zjištění Komise týkající se existence jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl. 421 Navíc je pravda, že Crédit agricole uvedla, že četnost protisoutěžních diskusí se po říjnu 2013 ještě dále snížila, zejména kvůli tomu, že Deutsche Bank zakázala používání stálých mnohostranných diskusních fór. Crédit agricole nicméně netvrdí, že by tato okolnost odůvodnila zpochybnění dotčeného jednotného záměru nebo objektivních prvků, o něž se existence tohoto záměru opírá. 422 Každopádně mechanismus a schéma společné protisoutěžním diskusím spadajícím pod sporné protiprávní jednání nebyly tímto zákazem a přechodem na síť dvoustranných diskusí zpochybněny (viz body 357 až 360 výše). 423 Obecněji se Komise nedopustila pochybení týkajících se existence jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl až do března 2015 a určení pěti kategorií jednání nemůže zpochybnit existenci tohoto jednotného záměru (viz body 70 až 89 a 364 výše). 424 Z toho vyplývá, že Komise mohla mít za to, že sporné protiprávní jednání trvalo po celou dobu protiprávního jednání konstatovanou v napadeném rozhodnutí, ledaže by bylo třeba konstatovat přerušení uvedeného protiprávního jednání (viz body 379 až 381 výše). 425 Zadruhé, pokud jde o ostatní otázky projednávané mezi účastnicemi řízení, je třeba uvést, že i když Crédit agricole poukazuje na důvod Komise, který vychází ze snížení ziskovosti trhu s dluhopisy OSSA, jenž je uvedenen zejména v bodě 534 odůvodnění napadeného rozhodnutí, aby zpochybnila jeho relevanci, tato banka nezpochybnila, že tato okolnost skutečně nastala. Navíc, i když Crédit agricole poukazuje na omezenou účast obchodníka Deutsche Bank během určitého období, nezpochybňuje, že to vyplývalo z „garden leave“ uvedeného obchodníka, tedy z doby, během níž byl tento obchodník sice před nástupem do zaměstnání u BofA ještě zaměstnán u Deutsche Bank, nicméně nevykonával již žádnou práci. Crédit agricole rovněž nezpochybnila, že uvedený obchodník se znovu začal účastnit protisoutěžních diskusí krátce poté, co nastoupil k BofA (viz body 396 a 397 výše, jakož i body 534, 557 a 558 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 426 S ohledem na výše uvedené a vzhledem k neexistenci důkazů nebo indicií svědčících o opaku, ač je možné, že sporné protiprávní jednání mělo nižší četnost, skutečnosti předložené Crédit agricole nemohou zpochybnit trvající povahu tohoto protiprávního jednání, a tudíž neumožňují dospět k závěru, že při uskutečňování sporného protiprávního jednání došlo k přerušení. 427 To není zpochybněno úvahami obsaženými v napadeném rozhodnutí, které se týkají „stálých komunikací“ (body 95, 96 a 761 odůvodnění). V první řadě totiž není zpochybňováno, že obchodníci dotčených bank si byli osobně relativně blízcí a často konverzovali, ať již měly tyto diskuse protisoutěžní povahu, či nikoli. Ve druhé řadě Crédit agricole nezpochybňuje, že přinejmenším v určitých obdobích před říjnem 2013 byly protisoutěžní diskuse časté. 428 Zatřetí ostatní argumenty předložené společností Crédit agricole nemohou zpochybnit trvající povahu jediného protiprávního jednání konstatovaného Komisí. 429 Zbývající část argumentace uvedené Crédit agricole je totiž založena na její individuální situaci. Konkrétně, zbývající část argumentace této banky je založena na délce období, která oddělují diskuse, jichž se uvedená banka účastnila, a která Komise považovala za protisoutěžní nebo jež Crédit agricole pro potřeby týkající se této části její argumentace uznala jako protisoutěžní. 430 Argumentace uplatněná Crédit agricole tak do značné míry nepřihlíží k diskusím, které podle Komise spadají do jediného protiprávního jednání a jichž se účastnili obchodníci obou ostatních dotčených bank. Konkrétně odstupy mezi dvěma projevy protiprávního jednání, jichž se dovolává Crédit agricole, nezohledňují jednání ostatních účastníků. 431 Crédit agricole dále neprokázala, že její neúčast na jediném protiprávním jednání v průběhu některých období může zpochybnit trvající povahu uvedeného protiprávního jednání jako celku. 432 Argumentace Crédit agricole v rozsahu, v němž je založena na délce období, která oddělují pouze diskuze, jichž se účastnila, tedy nemůže zpochybnit závěr Komise, podle kterého jediné protiprávní jednání identifikované v napadeném rozhodnutí mělo trvající povahu. Naproti tomu tatáž argumentace může prokázat přerušení „účasti“ Crédit agricole na tomto jediném protiprávním jednání, a v takovém rámci bude uvedená argumentace tedy přezkoumána následně. 433 Druhá část druhého žalobního důvodu Crédit agricole se tudíž zamítá v rozsahu, v němž směřuje k prokázání neexistence trvající povahy protiprávního jednání konstatovaného Komisí. d)   K účasti Crédit agricole a Credit Suisse na jediném a trvajícím protiprávním jednání 434 Je třeba připomenout, že konstatování jediného a trvajícího protiprávního jednání se liší od otázky, zda je odpovědnost za toto protiprávní jednání jako celek přičitatelná podniku. Přičitatelnost odpovědnosti podniku za jediné a trvající protiprávní jednání jako celek musí být mimoto posuzována s přihlédnutím ke dvěma okolnostem, a sice zaprvé k úmyslu uvedeného podniku přispívat ke společným cílům sledovaným všemi účastníky a zadruhé ke skutečnosti, že tentýž podnik věděl o protiprávním jednání prováděném nebo zamýšleném jinými podniky sledujícími tytéž cíle nebo ho mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko (viz body 148 až 153 výše). 435 V bodech 780 až 787 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla důvody, proč má za to, že dotčené banky úmyslně přispívaly k celkovému záměru. Zejména vysvětlila, že z důkazů předložených v oddíle 4.2 napadeného rozhodnutí, věnovaném chronologickému uvedení více než 200 vybraných diskusí, které se uskutečnily mezi 19. lednem 2010 až 12. březnem 2015, jasně vyplývá, že každá z dotčených bank úmyslně přispívala k uskutečnění celkového záměru sledujícího jediný protisoutěžní účel prostřednictvím jednání svých zaměstnanců během jednoho nebo více daných období. 436 V bodech 807 až 826 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla důvody, proč má za to, že každá z dotčených bank věděla o protisoutěžním chování ostatních bank. Pokud jde konkrétně o období následující po únoru 2013, tedy poté, co Deutsche Bank zakázala svým obchodníkům používat stálá mnohostranná diskusní fóra, Komise v podstatě uvedla, že se obchodníci dotčených bank nadále vzájemně informovali prostřednictvím sítě dvoustranných fór, kdy si v rámci daných dvoustranných diskusí dva přítomní obchodníci dotčených bank sdělovali informace získané od třetího obchodníka, který nebyl přítomen. Dodala, že uvedené informace se týkaly stejných druhů skutečností, jaké byly vyměňovány během diskusí na mnohostranných diskusních fórech. 437 První část druhého žalobního důvodu uplatněného Crédit agricole vychází formálně z toho, že tato banka nepřispívala k celkovému záměru. 438 Credit Suisse v rámci druhé části druhého žalobního důvodu tvrdí, že Komise neprokázala její přímou účast na dvoustranných diskusích mezi ostatními bankami po únoru 2013 ani, že o nich tato banka věděla nebo je mohla rozumně předvídat. 1) K první části druhého žalobního důvodu uplatněného Crédit agricole vycházející formálně z toho, že tato banka nepřispívala k celkovému záměru 439 První část druhého žalobního důvodu uplatněného Crédit agricole vychází formálně z toho, že tato banka nepřispívala k celkovému záměru. V rámci této části však uvedená banka rovněž uvádí, že o určitém chování prováděném dalšími dotčenými bankami nevěděla. 440 Při zkoumání argumentů Crédit agricole je třeba rozlišovat jednak její úmysl přispívat k celkovému záměru a jednak skutečnost, že tato banka věděla o veškerém chování prováděném nebo zamýšleném dalšími dotčenými bankami. i) K úmyslu Crédit agricole přispívat k celkovému záměru 441 Crédit agricole zaprvé zpochybňuje, že měla v úmyslu přispívat k celkovému záměru sledujícímu společný cíl, jelikož se nesnažila maximalizovat své příjmy, nýbrž spíše získat dobrou pověst na sekundárním trhu s dluhopisy OSSA. 442 Zadruhé Crédit agricole tvrdí, že jelikož se neúčastnila určitých kategorií chování představujících dotčené jediné a trvající protiprávní jednání, byla Komise povinna prokázat, že věděla nebo měla vědět, že její účast na ostatních kategoriích je součástí širšího plánu. Podle Crédit agricole diskuse, které vůči ní Komise uplatňuje, ve skutečnosti prokazují legitimní pokusy o nalezení likvidních prostředků, hledání ceny a provádění transakcí. Crédit agricole v tomto ohledu odkazuje na argumenty, které uplatnila v prvním žalobním důvodu. Crédit agricole dodává, že i když Komise přijala kvalifikaci „diskuse jako koordinace“, neprokázala, že se účastnila první kategorie koordinace, a sice koordinace cen nabízených konkrétním klientům. 443 V tomto ohledu je třeba v první řadě poznamenat, že Crédit agricole nevysvětlila, v čem spočívá její cíl, kterým je získat „dobrou pověst“ na sekundárním trhu s dluhopisy OSSA, ani v čem by byl tento cíl neslučitelný s cílem dalších obchodníků dotčených bank snížit nejistotu ohledně úkonů, které uskuteční v rámci daného obchodování prostřednictvím koordinace a výměny informací (bod 757 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 444 Navíc je nutno konstatovat, že Crédit agricole nezpochybnila zjištění učiněná v bodech 780 a 781 odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se úmyslu dotčených bank přispívat k celkovému záměru, zejména zjištění týkající se aktivní účasti obchodníků těchto bank na mnohostranných a dvoustranných diskusních fórech. Crédit agricole nezpochybnila ani skutečnost, že se její obchodník připojil k mnohostrannému diskusnímu fóru krátce po svém příchodu do této banky v důsledku ukončení činnosti pro BofA (bod 784 odůvodnění a poznámka pod čarou 891 napadeného rozhodnutí). 445 Ve druhé řadě je argumentace Crédit agricole předně irelevantní, jelikož směřuje ke zpochybnění jejího úmyslu přispívat k celkovému záměru na základě nesprávného předpokladu, že Komise konstatovala pět samostatných protiprávních jednání odpovídajících pěti kategoriím jednání identifikovaným Komisí v napadeném rozhodnutí (viz body 87 a 89 výše). 446 Dále se Komise oprávněně domnívala, že Crédit agricole věděla o diskusích ze dne 31. ledna a dne 11. října 2013, které proběhly v její přítomnosti a jichž se tedy tato banka účastnila (viz body 133 a 134, jakož i 196 až 200 výše). Komise naproti tomu nemohla vůči této bance platně uplatnit diskusi ze dne 10. ledna 2013 (viz bod 145 výše). 447 Konečně z diskusí, které Crédit agricole nemůže zpochybnit, a z diskusí, k jejichž zpochybnění tato banka není oprávněna a které jsou zkoumány v bodech 188 až 268 výše, vyplývá, že se její obchodník podílel na přibližně třiceti protisoutěžních diskusích od 11. ledna 2013 do 24. března 2015, zejména na diskusi ze dne 12. března 2015, která prokazuje existenci jednání spadajícího do kategorie 1, a sice koordinace cen oznámených konkrétním protistranám. 448 Ve třetí řadě byl podíl obchodníka Crédit agricole na protisoutěžním účelu sledovaném všemi účastníky úmyslný. Protisoutěžní chování, na němž se obchodník Crédit agricole podílel, totiž mělo podobu koordinace cen a obchodních činností. V této souvislosti poskytoval pomoc konkurenčním obchodníkům nebo mu byla poskytována pomoc ze strany dotčených obchodníků ve společném zájmu všech účastníků. 449 Kromě toho se obchodník Crédit agricole účastnil protisoutěžních výměn informací. Obchodník Crédit agricole si musel být v tomto ohledu nutně vědom toho, že by zpřístupnění informací konkurenčním obchodníkům o cenách, klientech nebo probíhajících jednáních v rámci běžných obchodních transakcí mohlo oslabit jeho postavení. V projednávané věci měl však uvedený obchodník jistotu, že informace, které sděluje dalším obchodníkům, nebudou použity v jeho neprospěch a že mu výměny informací, kterých se účastnil, zajistí výhodu a umožní mu koordinovat jeho činnosti s dalšími obchodníky. 450 Crédit Agricole tedy neprokázala, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že obchodník této banky úmyslně přispíval k dosažení jediného protisoutěžního účelu sledovaného všemi účastníky a že se uvedené diskuse týkají všech kategorií jednání identifikovaných Komisí. ii) Ke skutečnosti, že Crédit agricole věděla o veškerém dalším chování prováděném nebo zamýšleném dalšími dotčenými bankami 451 Crédit agricole tvrdí, že nemohla vědět o jednání spadajícím do kategorie 1. K prokázání skutečnosti, že tato banka věděla o chování souvisejícím s touto kategorií, totiž Komise uvedla toliko vágní tvrzení, podle kterých se obchodníci dotčených bank znali a museli proto o tomto chování vědět. 452 Kromě toho některé porůznu umístěné části písemností Crédit agricole naznačují, že tato banka v obecné míře zpochybňuje skutečnost, že o chování dalších dotčených bank věděla a mohla ho rozumně předvídat, zejména poté, co obchodníci Deutsche Bank v únoru 2013 upustili od používání stálých mnohostranných diskusních fór. 453 V první řadě, pokud Crédit agricole v tomto ohledu tvrdí, že nevěděla o existenci jednání spadajícího do kategorie 1 z důvodu, že se toto jednání liší od jiného dotčeného jednání, stačí připomenout, že Komise nekonstatovala pět samostatných protiprávních jednání, která by odpovídala každé z pěti kategorií jednání identifikovaných v napadeném rozhodnutí (viz body 70 až 89 výše). 454 Komise tedy nemusela prokazovat, že Crédit agricole přesně věděla o každé z pěti kategorií jednání posuzovaných samostatně. 455 V každém případě z bodů 257 až 268 výše vyplývá, že se obchodník Crédit agricole přímo účastnil diskuse ze dne 12. března 2015, která prokazuje existenci jednání spadajícího do kategorie 1, a sice koordinace cen oznámených konkrétním protistranám. 456 Ve druhé řadě za předpokladu, že by Crédit agricole svými argumenty zpochybnila, že věděla o veškerém chování dalších dotčených bank spadajícím zejména do kategorie 1 nebo ho mohla rozumně předvídat, je třeba učinit následující zjištění. 457 Zaprvé se obchodník této banky v rámci své činnosti pro Crédit agricole přímo účastnil protisoutěžních diskusí, které probíhaly mezi dvěma nebo třemi obchodníky na stálých mnohostranných diskusních fórech dne 11., 18., 23. a 31. ledna 2013, jakož i 15. února 2013. Tyto diskuse vedly k chování, které podle Komise spadá do kategorií 2, 3, 4 a 5. Kritika vedená Crédit agricole proti posouzením Komise ohledně diskusí ze dne 18. a 31. ledna 2013, jakož i diskuse ze dne 15. února 2013 byla přitom odmítnuta v bodech 188 až 208 výše. Kromě toho musí být posouzení Komise, podle kterých se Crédit agricole účastnila několika dalších protisoutěžních diskusí, považovány za konečné, jelikož tyto diskuse nebyly touto bankou řádně zpochybněny. 458 Zadruhé Crédit agricole nepopírá, že věděla o tom, že obchodníci Deutsche Bank upustili od používání stálých mnohostranných diskusních fór v důsledku zákazu uloženého jejich zaměstnavatelem v únoru 2013. 459 Zatřetí se Crédit agricole po únoru 2013 přímo účastnila dvoustranných výměn protisoutěžních informací s dalšími dotčenými bankami. Tyto výměny informací se týkaly všech jednání identifikovaných Komisí, zejména jednání kategorie 1. 460 Obchodník Crédit agricole se totiž účastnil dvoustranných protisoutěžních diskusí s obchodníkem Deutsche Bank a následně s obchodníkem BofA dne 21. března, 3. června, 2., 10., 12. a 25. července a 4. září 2013, 6. srpna, 24. září a 29. října 2014, jakož i 7. a 27. ledna 2015. 461 Dále se obchodník Crédit agricole účastnil dvoustranných protisoutěžních diskusí s obchodníkem Credit Suisse dne 19. března, 24. května, 9. a 14. srpna 2013, 4., 7. a 14. března, 1. května a 4. srpna 2014, jakož i 12. a 24. března 2015. Do srpna 2013 obchodníci Crédit agricole a Credit Suisse nadále používali stálé mnohostranné fórum, které bylo všemi dotčenými bankami používáno před a během února 2013. Dne 24. března 2015 obchodník Crédit Agricole konečně obdržel od obchodníka Crédit Suisse seznam požadavků. 462 Začtvrté dne 11. října 2013 obchodník Deutsche Bank pozval obchodníka Crédit agricole do diskusního fóra, kterého se účastnil tento obchodník Deutsche Bank a obchodník Credit Suisse. Při výměně informací, během níž byl přítomen obchodník Crédit agricole, vzal obchodník Credit Suisse nabídku k prodeji (sale order) podanou u makléře (broker) zpět poté, co mu to obchodník Deutsche Bank navrhl („i am long bro…if ok to scarp it that would be better“). 463 Jak přitom vyplývá z bodu 134 výše, Crédit agricole neprokázala, že její obchodník nevěděl o dotčených protisoutěžních diskusích, ke kterým došlo dne 11. října 2013 mezi 9 h 18 min. 25 s a 9 h 19 min. 15 s na diskusním fóru CHAT-fs:5257AB6D 02E00121, k němuž byl obchodník této banky připojen od 8 h 44 min. 58 s téhož dne. 464 Zapáté další diskuse zmíněné Komisí v napadeném rozhodnutí prokazují, že obchodník Crédit agricole věděl o existenci diskusí mezi obchodníkem Deutsche Bank a obchodníkem Credit Suisse a o skutečnosti, že se tyto diskuse týkají zejména příslušných obchodních činností těchto bank. 465 Během diskuse ze dne 10. července 2013 totiž obchodník Deutsche Bank informoval obchodníka Crédit agricole o situaci obchodníka Credit Suisse („[Credit Suisse’s trader] also been hit“) (bod 501 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 466 Stejně tak během diskuse ze dne 22. října 2013, zmíněné v bodě 823 odůvodnění napadeného rozhodnutí, se obchodník Crédit agricole dotázal obchodníka Deutsche Bank, zda má ještě dluhopisy „ifc 18“ („u got any ifc 18 left“). Obchodník Deutsche Bank odpověděl záporně a upřesnil, že poslední podíl prodal obchodníkovi Credit Suisse, který jej ještě má mít („nope… all sold…sold last piece to [Credit Suisse’s trader]… he might still have them“). Obchodník Crédit agricole tedy odpověděl, že se jej zeptá („ok will ask him“). 467 Z důvodu své účasti na stálých mnohostranných diskusních fórech před 25. únorem 2013 tedy Crédit agricole věděla, že se před tímto datem obchodníci Deutsche Bank a Credit Suisse dohodli. Vzhledem k tomu, že se obchodník Crédit agricole po tomto datu účastnil dvoustranných protisoutěžních diskusí s každým z těchto dvou obchodníků a Komise měla k dispozici důkazy, které mohly prokázat existenci sítě dvoustranných diskusí po 25. únoru 2013, v jejímž rámci tři obchodníci nadále diskutovali o obchodních činnostech, je třeba mít dále za to, že uvedený obchodník Crédit agricole mohl přinejmenším rozumně předvídat, že další dva obchodníci vedli dvoustranné diskuse, které měly protisoutěžní povahu. 468 Zjištění, podle kterého Crédit agricole mohla přinejmenším rozumně předvídat veškeré chování dalších bank, a zejména koordinace cen oznámených dotčeným protistranám, je podpořeno i dalšími okolnostmi. 469 Zaprvé je třeba připomenout, že zaměstnanec plní své úlohy ve prospěch a pod vedením podniku, pro který pracuje a považuje se tak za součást hospodářské jednotky, kterou tvoří tento podnik (viz rozsudek ze dne 21. července 2016, VM Remonts a další, C‑542/14, EU:C:2016:578, bod 23 a citovaná judikatura). 470 Znalosti, které zaměstnanec získal před svým nástupem do pracovního poměru u nového podniku a které fakticky dává k dispozici tomuto novému zaměstnavateli, tedy mohou být považovány za znalosti sdílené jeho novým zaměstnavatelem. 471 Podle ustálené judikatury mimoto Komise může vycházet z kontaktů před nebo po uplynutí období protiprávního jednání, aby vytvořila celkový obraz a ukázala přípravné fáze kartelové dohody, jakož i aby podpořila výklad některých důkazů (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 8. července 2008, Lafarge v. Komise, T‑54/03, nezveřejněný, EU:T:2008:255, bod 428; ze dne 2. února 2012, Denki Kagaku Kogyo a Denka Chemicals v. Komise, T‑83/08, nezveřejněný, EU:T:2012:48, bod 188, a ze dne 27. června 2012, Coats Holdings v. Komise, T‑439/07, EU:T:2012:320, bod 60). 472 Komise je tedy oprávněna zohlednit znalosti, které zaměstnanec získal před svým nástupem do pracovního poměru u nového podniku a které fakticky dává k dispozici tomuto novému zaměstnavateli, pokud tyto znalosti podporují jiné důkazy, které má k dispozici. 473 V projednávané věci se obchodník této banky před svým nástupem do pracovního poměru u Crédit agricole, přímo, jakožto obchodník BofA, podílel na chování, ke kterému docházelo v rámci stálých mnohostranných diskusních fór a během dvoustranných diskusí. Úkony uskutečněné obchodníkem Crédit agricole na jeho předchozích pozicích mimoto spadaly do všech kategorií identifikovaných Komisí, a zejména do kategorie 1 týkající se koordinace cen oznámených dotčeným protistranám. 474 Znalosti získané obchodníkem Crédit agricole na jeho předchozích pozicích tedy mohou podpořit další okolnosti, na jejichž základě dospěla Komise k závěru, že Crédit agricole mohla přinejmenším rozumně předvídat veškeré chování dalších bank. 475 Zadruhé Komise konstatovala, že obchodník Crédit agricole je součástí omezeného okruhu obchodníků zvláště zapojených do sporného protiprávního jednání. Tito obchodníci se profesně i osobně stýkali a bylo na ně nahlíženo jako na skupinu (viz body 425, 807, 809 a 810 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 476 Zatřetí, jak Komise uvedla v bodě 809 odůvodnění a v poznámce pod čarou 931 napadeného rozhodnutí, ze dvou souběžných diskusí ze dne 23. května 2013, které Komise uplatnila za účelem provedení dokazování a které se uskutečnily mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse na straně jedné a obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank na straně druhé, vyplývá, že obchodníci dotčených bank byli vnímáni jako „gang“, a to i po únoru 2013. 477 Během diskuse s obchodníkem Crédit agricole totiž obchodník Credit Suisse uvedl, že se setkal s osobou, která se ho dotázala, zda je součástí „gangu“, na což jí ironicky odpověděl, že obchodníkům Deutsche Bank a Crédit agricole nic neřekl („met that […] girl last night… told her we should chat/help each other out etc. She turned around and said “but your part of the ‘gang’, can I trust you?” she says, everyone talks about [our tight-knit group]… lol… I told her, I don’t tell [Deutsche Bank’s trader] or [Crédit agricole’s trader] anything…trust me!!“). Obchodník Crédit agricole se zasmál. 478 O několik minut později obchodník Credit Suisse v rámci souběžné diskuse s obchodníkem Deutsche Bank vysvětlil, že právě hovořil s obchodníkem Crédit agricole a opětovně uvedl obsah zprávy, kterou zaslal obchodníkovi Crédit agricole ohledně svého setkání z předchozího dne. Obchodník Deutsche Bank se zasmál. 479 Komise tak měla právem za to, že Crédit agricole mohla přinejmenším rozumně předvídat veškeré chování prováděné nebo zamýšlené dalšími dotčenými bankami, a zejména skutečnost, že se toto chování týkalo všech kategorií chování popsaných Komisí v napadeném rozhodnutí. Konkrétně měla Komise právem za to, že Crédit agricole mohla přinejmenším rozumně předvídat dvoustranné diskuse ze dne 25. září 2013 a 5. února 2014, jichž se zúčastnily jiné banky než Crédit agricole, a sice Credit Suisse a Deutsche Bank, které spadají do kategorie 1 (viz body 528 a 529 odůvodnění, jakož i body 539 a 540 napadeného rozhodnutí). 480 Crédit agricole proto nemůže důvodně tvrdit, že nemohla rozumně předvídat veškeré chování dalších obchodníků. 481 První část druhého žalobního důvodu uplatněného Credit agricole se tedy zamítá. 2) Ke druhé části druhého žalobního důvodu Credit Suisse vycházející z pochybení, pokud jde o skutečnost, že věděla o dvoustranných diskusích mezi obchodníky dalších bank nebo že je mohla rozumně předvídat 482 Credit Suisse zpochybňuje konstatování Komise o své odpovědnosti v rozsahu, v němž je tato odpovědnost založena jednak na přímé účasti této banky na veškerých jednotlivých chováních tvořících sporné protiprávní jednání, a jednak na skutečnosti, že uvedená banka věděla o dvoustranných diskusích mezi obchodníky dalších bank nebo je mohla rozumně předvídat a byla připravena přijmout z toho plynoucí riziko. Tyto dva předpoklady jsou totiž chybné. 483 Credit Suisse v první řadě tvrdí, že i kdyby bylo prokázáno, že se účastnila každého „druhu“ chování, nemůže to stačit k prokázání její účasti na každé protisoutěžní diskusi ani k založení její odpovědnosti za diskuse, kterých se přímo neúčastnila. 484 Ve druhé řadě s ohledem na skutečnost, že dvoustranné diskuse, které se uskutečnily po únoru 2013, nemohly podle Credit Suisse sledovat stejný společný cíl jako diskuse konané před tímto datem, je nesprávné mít za to, že si tato banka mohla být vědoma, že další dotčené banky pokračovaly v „témže“ protiprávním jednání nebo to mohla rozumně předvídat. Tak by tomu ostatně bylo i v případě, kdy by se mělo za to, že diskuse, které se uskutečnily po únoru 2013, byly součástí téhož celkového záměru a sledovaly stejný společný cíl jako diskuse konané před tímto datem. 485 Podle Credit Suisse sice důvody uvedené Komisí v napadeném rozhodnutí umožňují prokázat, že její obchodník věděl o tom, že ostatní zúčastnění obchodníci, jejichž osobní blízkost byla obecně známa, pokračovali ve svých diskusích. Uvedené důvody nicméně nijak neprokazují, že Credit Suisse mohla vědět o protisoutěžní povaze nebo cíli dvoustranných diskusí mezi dalšími obchodníky dotčených bank. 486 Úvodem je třeba připomenout, že argumenty Credit Suisse, vycházející z neexistence celkového záměru sledujícího jediný protisoutěžní účel, byly odmítnuty v bodech 322 až 362 výše. Argumentace Credit Suisse tedy nemůže obstát v rozsahu, v němž je založena na neexistenci celkového záměru, zejména po únoru 2013. 487 Pokud jde o zbývající část argumentace Credit Suisse, je třeba zaprvé uvést, že tato banka nezpochybňuje, že se přímo účastnila četných diskusí, které Komise zkoumala v napadeném rozhodnutí a které probíhaly na stálých mnohostranných diskusních fórech od června 2010 do února 2013. 488 Zadruhé z bodu 110 výše vyplývá, že kritika, kterou Credit Suisse údajně vznesla proti 25 diskusím uvedeným v tabulce předložené v příloze repliky, je nepřípustná, pokud jde o druhou část prvního žalobního důvodu vycházejícího z porušení článku 101 SFEU, kterého se dopustila Komise, když měla za to, že „komunikace týkající se stanovení cen“ představují „omezení z hlediska účelu“. 489 Mimoto argumenty Credit Suisse směřující k prokázání neexistence protisoutěžní povahy diskusí ze dne 28. září 2010, 8. února 2012 a 10. ledna 2013 byly odmítnuty v bodech 269 až 295 výše. 490 Zatřetí je prokázáno, že se Credit Suisse přímo účastnila, nebo přinejmenším věděla o existenci protisoutěžních dvoustranných výměn informací před únorem 2013. Komise totiž zmínila dvoustranné protisoutěžní diskuse v rámci ad hoc fór mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank dne 19. a 20. května 2011 (body 294 a 297 odůvodnění), jakož i dne 17. prosince 2012 (bod 444 odůvodnění), jejichž obsah Credit Suisse nezpochybňuje. 491 Začtvrté Credit Suisse nezpochybňuje, že věděla o tom, že skutečnost, že obchodníci Deutsche Bank upustili od používání stálých mnohostranných diskusních fór, vyplývá ze zákazu používat tato fóra uloženého jejich zaměstnavatelem v únoru 2013, a nikoli z jakéhokoli úmyslu obchodníků Deutsche Bank ukončit účast na protiprávním jednání (viz zejména body 94, 766, 767, 822, 823 a 847 odůvodnění). 492 Zapáté se Credit Suisse po únoru 2013 přímo účastnila dvoustranných protisoutěžních výměn informací s dalšími dotčenými bankami. 493 Nejprve se totiž obchodník Credit Suisse účastnil dvoustranných protisoutěžních diskusí s obchodníkem Deutsche Bank a následně BofA dne 13. března, 27. srpna, 25. září a 10. prosince 2013, jakož i 3. a 5. února, 28. března a 22. července 2014. 494 Dále se obchodník Credit Suisse účastnil dvoustranných protisoutěžních diskusí s obchodníkem Crédit agricole dne 19. března, 24. května, 9. a 14. srpna 2013, jakož i 4., 7. a 14. března, 1. května a 4. srpna 2014. Jak vyplývá z bodů 296 až 308 výše, obchodník Credit Suisse se rovněž účastnil protisoutěžních výměn informací s obchodníkem Crédit agricole dne 12. a 24. března 2015. Do srpna 2013 obchodníci Credit Suisse a Crédit agricole nadále používali pro své diskuse stálé mnohostranné diskusní fórum, které bylo před únorem 2013 používáno všemi účastníky. 495 Konečně přezkum dvoustranných diskusí, které proběhly po únoru 2013 mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníky dalších dotčených bank, prokazuje, že se tato banka podílela na různých druzích chování, které tvoří jediné a trvající protiprávní jednání. 496 Zašesté, jak potvrdila Credit Suisse na jednání, tato banka nezpochybňuje, že její obchodník věděl a byl si vědom existence souběžných diskusí mezi obchodníky Deutsche Bank a Crédit agricole. Credit Suisse naproti tomu zpochybňuje, že by její obchodník věděl o protisoutěžní povaze diskusí mezi dalšími dvěma obchodníky. 497 Pokud jde v tomto ohledu o diskuse ze dne 25. července a 22. října 2013, jakož i ze dne 9. ledna 2014, uvedené v bodech 808 a 823 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je pravda, jak tvrdí Credit Suisse, že tyto diskuse samy o sobě neumožňují prokázat, že prostřednictvím svého obchodníka věděla o protisoutěžní povaze dvoustranných výměn informací mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Deutsche Bank a poté BofA. 498 Tyto diskuse však podporují posouzení uvedené v bodě 808 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého se obchodníci v souvislosti se zákazem používat stálá mnohostranná diskusní fóra, který byl uložen obchodníkům Deutsche Bank, nadále vzájemně informovali prostřednictvím sítě dvoustranných diskusních fór a na dvoustranném základě si sdělovali informace získané od třetího obchodníka týkající se některých aspektů, které byly obvykle předmětem mnohostranných diskusních fór. 499 Během dvoustranné diskuse ze dne 25. července 2013 totiž obchodník Credit Suisse informoval obchodníka Deutsche Bank, že obchodník Crédit agricole „got lifted this am too“. Obchodník Credit Suisse tak v rámci dvoustranné diskuse s obchodníkem Deutsche Bank odhalil informace, které získal v rámci samostatné dvoustranné diskuse s obchodníkem Crédit agricole ohledně jeho obchodní činnosti. K tomuto odhalení došlo v rámci diskuse, při níž obchodník Deutsche Bank prohlásil: „i sold some kfw 09/15 aswell“ poté „thats me lifting 14.5 and 15 this morning“ a „still looking for those if you see any“. Obchodník Credit Suisse vysvětlil obchodníkovi Deutsche Bank: „i shorted those kfw 15s this am to my syndicate actually. probably a bit stupid for a short date, but should be ok“ poté odhalil transakci provedenou obchodníkem Crédit agricole. Spontánní, přirozená a upřímná povaha tohoto rozhovoru ukazuje, že jak pro obchodníka Credit Suisse, tak pro obchodníka Deutsche Bank bylo běžné vyměňovat si přesné a aktuální informace, které se týkaly nejen jich samotných, ale i obchodníka Crédit agricole. Chování obchodníka Credit Suisse během diskuse ze dne 25. července 2013 svědčí o atmosféře vzájemné důvěry mezi obchodníky Deutsche Bank, Crédit agricole a Credit Suisse. Toto chování proto představuje okolnost, která podporuje posouzení uvedené v bodě 808 odůvodnění napadeného rozhodnutí ohledně existence sítě dvoustranných diskusí, v rámci níž tito tři obchodníci diskutovali o svých obchodních činnostech, a tedy podporuje skutečnost, že obchodník Credit Suisse mohl rozumně předvídat, že si další dva obchodníci vyměňovali citlivé informace, zejména o svých obchodních činnostech. 500 Kromě toho skutečnost, že obchodník Deutsche Bank obdržel totožné informace od samotného obchodníka Crédit agricole v průběhu dvoustranné diskuse, která následovala ještě tentýž den, tj. 25. července 2013, nezpochybňuje toto posouzení a podporuje zjištění, podle kterého si obchodníci dotčených bank v rámci souběžných dvoustranných diskusí vyměňovali informace o stejných závazcích i tématech. 501 Pokud jde o diskusi ze dne 9. ledna 2014, během níž obchodník Credit Suisse informoval obchodníka Crédit agricole, že právě diskutoval s obchodníkem Deutsche Bank („[was] just chatting to [Deutsche Bank’s trader]“), tato diskuse se ve skutečnosti netýká dvoustranných jednání týkajících se obchodních činností, ani a fortiori jednání týkajících se citlivých obchodních informací nebo obecněji protisoutěžní povahy těchto jednání. Potvrzuje však, že obchodník Credit Suisse neváhal sdělit jednomu z obchodníků existenci kontaktů, které měl s třetím z nich. 502 Pokud jde o dvoustrannou diskusi mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Deutsche Bank ze dne 22. října 2013 uvedenou v bodě 466 výše, je pravda, že neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval, že se obchodník Crédit agricole po této diskusi obrátil na obchodníka Credit Suisse. Obchodník Crédit agricole však po diskusi s obchodníkem Deutsche Bank napsal: „ok will ask him“. Diskuse ze dne 22. října 2013 tedy svědčí o tom, že zpřístupnění informací o třetím obchodníkovi, v projednávané věci obchodníkovi Credit Suisse, bylo mezi těmito dvěma dalšími obchodníky stejně přirozené, jako tomu bylo mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank, jak bylo uvedeno v bodě 499 výše. Tato diskuse tedy podporuje posouzení, které je uvedeno v bodě 808 odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se existence sítě dvoustranných diskusí. 503 Zasedmé je třeba uvést, že dne 11. října 2013 vedla Credit Suisse s obchodníkem Deutsche Bank protisoutěžní diskusi, během níž byl „přítomen“ obchodník Crédit agricole (viz body 462 a 463 výše). Tato diskuse, kterou Credit Suisse kvalifikovala jako „mnohostrannou“ a během níž byli přítomni další dva obchodníci, představuje další indicii prokazující, že obchodník Credit Suisse mohl předvídat existenci dvoustranných protisoutěžních diskusí mezi dalšími dvěma obchodníky. 504 Z důvodu své účasti na stálých mnohostranných diskusních fórech před 25. únorem 2013 tedy Credit Suisse věděla, že se před tímto datem obchodníci Deutsche Bank a Crédit agricole dohodli. Vzhledem k tomu, že se obchodník Credit Suisse před a po tomto datu účastnil dvoustranných protisoutěžních diskusí s každým z těchto dvou obchodníků a Komise měla k dispozici důkazy, které mohly prokázat existenci sítě dvoustranných diskusí po 25. únoru 2013, v jejímž rámci tři obchodníci nadále diskutovali o obchodních činnostech, je třeba mít dále za to, že obchodník Credit Suisse mohl přinejmenším rozumně předvídat, že další dva obchodníci vedli dvoustranné diskuse, které měly protisoutěžní povahu. 505 Skutečnost, že Credit Suisse neznala do podrobností diskuse, kterých se její obchodník neúčastnil, ani skutečnost, že o existenci některých z těchto diskusí nevěděla, v tomto ohledu nemohou vyvrátit konstatování Komise, podle kterého se účastnila jediného protiprávního jednání a může být shledána odpovědnou za toto protiprávní jednání jako celek (obdobně viz rozsudek ze dne 14. prosince 2006, Raiffeisen Zentralbank Österreich a další v. Komise, T‑259/02 až T‑264/02 a T‑271/02, EU:T:2006:396, bod 193). 506 Zjištění, podle kterého Credit Suisse mohla přinejmenším rozumně předvídat veškerá jednotlivá chování dalších bank, je podpořeno i dalšími okolnostmi. 507 Komise totiž nejprve konstatovala, že obchodník Credit Suisse je součástí omezeného okruhu obchodníků zvláště zapojených do sporného protiprávního jednání. Tito obchodníci se profesně i osobně stýkali, a to i po únoru 2013, a bylo na ně nahlíženo jako na skupinu (viz body 425, 807, 809 a 810 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 508 Dvoustranná diskuse mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem Credit Suisse ze dne 8. března 2013, jejíž existenci a obsah Credit Suisse nezpochybňuje, v tomto ohledu prokazuje, že uvedení obchodníci a obchodník Deutsche Bank nadále udržovali pravidelné kontakty a organizovali společenská setkání. 509 Stejně tak diskuse, která proběhla dne 23. května 2013 mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank, ukazuje, že obchodníci bank zapojených do protiprávního jednání byli jinými obchodníky vnímáni jako „gang“ (viz bod 478 výše). 510 Konečně diskuse mezi obchodníkem Credit Suisse a obchodníkem Deutsche Bank ze dne 11. října 2013 (bod 530 odůvodnění), na které byl přítomen obchodník Crédit agricole, prokazuje, že tito tři obchodníci měli v úmyslu se setkat během pracovních cest do New Yorku následujícího týdne (viz bod 393 výše). 511 V rámci analýzy všech důkazů je tato okolnost relevantní pro prokázání, zda Credit Suisse věděla nebo mohla rozumně předvídat protisoutěžní obsah dvoustranných diskusí, které probíhaly po únoru 2013 až do konce její účasti na sporném protiprávním jednání, tedy do 24. března 2015. 512 S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nemůže Credit Suisse důvodně tvrdit, že „důkazy shromážděné Komisí nepostačují k vyvození závěru, že by jakýkoli z obchodníků [měl] dostatečné znalosti o obsahu komunikací, kterých se neúčastnil, [a] podpůrně, že nemůže být shledána odpovědnou za dvoustranné diskuse mezi dalšími dvěma obchodníky po únoru 2013“. 513 Druhá část druhého žalobního důvodu Credit Suisse se tedy zamítá. e)   K době trvání účasti Crédit agricole a Credit Suisse na sporném jediném a trvajícím protiprávním jednání 514 V rámci druhé části druhého žalobního důvodu Crédit agricole zpochybňuje trvající povahu své účasti na jediném sporném protiprávním jednání (viz body 428 až 432 výše). 515 Ve čtvrté části druhého žalobního důvodu Credit Suisse vytýká pochybení týkající se její účasti na protiprávním jednání po srpnu 2014. 1) Ke druhé části druhého žalobního důvodu Crédit agricole v rozsahu, v němž se snaží prokázat neexistenci trvající povahy své účasti na konstatovaném protiprávním jednání 516 V bodě 790 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla Komise za to, že dotčené banky musí být shledány odpovědnými za celé jediné a trvající protiprávní jednání za dobu trvání jejich účasti na něm. V bodě 842 odůvodnění tohoto rozhodnutí se Komise domnívala, že se Crédit agricole účastnila protiprávního jednání od 10. ledna 2013 do 24. března 2015, tedy po dobu 804 dnů nebo 2,20 let. 517 Crédit Agricole tvrdí, že Komise za účelem prokázání trvajícího protiprávního jednání po dobu 26 měsíců, a sice od ledna 2013 do března 2015, vychází pouze z 31 diskusí, kterých se tato banka účastnila, přičemž dvě třetiny těchto diskusí probíhaly v prvních deseti měsících tohoto období, a sice od ledna do října 2013. Tyto okolnosti zpochybňují zjištění, podle kterých byly diskuse mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníky dalších dotčených bank „stálé“ a tato banka se účastnila trvajícího protiprávního jednání, přinejmenším pokud jde o období po říjnu 2013. 518 Konkrétně Crédit agricole nejprve zdůrazňuje, že jediná diskuse podporuje tvrzení, že se podílela na jednání spadajícím do kategorie 1. Podle této banky tato jediná diskuse nestačí k prokázání koordinace cen nabízených konkrétním protistranám po dobu delší než dva roky. Obdobně, pokud jde o jednání spadající do kategorie 2, Komise vychází toliko ze čtyř diskusí, aby prokázala existenci protiprávního jednání trvajícího více než dva roky. 519 Mimoto by údajná účast Crédit agricole vykazovala významné časové odstupy, i kdyby se zohlednilo všech 31 diskusí, které Komise identifikovala. 520 S ohledem na používání diskusních fór na platformě Bloomberg, a tedy na dostupnost důkazů, tyto odstupy nutně představují mezery bez protiprávního jednání spíše než období, pro která Komise nedisponuje důkazy. 521 Stejně tak se Komise snažila přenést důkazní břemeno, když vycházela ze skutečnosti, že se Crédit agricole veřejně nedistancovala od dotčeného jednání. Kromě toho se Komise nesprávně dovolávala toho, že tato banka věděla o chování dalších dotčených bank, což uvedená banka zpochybňuje v jiném žalobním důvodu. 522 Z argumentace Crédit agricole v tomto ohledu vyplývá, že hlavní okolnost, kterou uvádí na podporu svého tvrzení, spočívá v době trvání odstupů mezi diskusemi, kterých se její obchodník účastnil, zejména pokud by některé z těchto diskusí neměly být zohledněny. 523 V první řadě je třeba nejprve uvést, že se Komise nedopustila pochybení, pokud jde o existenci celkového záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl. Kromě toho identifikace pěti kategorií jednání v napadeném rozhodnutí nemůže zpochybnit existenci tohoto celkového záměru (viz bod 364 výše). 524 Nelze tudíž přisvědčit Crédit agricole, když pro účely konstatování údajného přerušení její účasti na sporném protiprávním jednání rozlišuje kategorie jednání, které Komise identifikovala v napadeném rozhodnutí, a rozhoduje se některé diskuse nezohlednit. 525 Jinými slovy, trvající povaha účasti Crédit agricole na jediném sporném protiprávním jednání nemůže být posuzována na základě zkoumání jednotlivých kategorií chování, které vůči ní Komise uplatňuje. Tato trvající povaha musí být posuzována s ohledem na veškeré dotčené jednání, na němž se obchodník této banky podílel, o němž věděl nebo které mohl rozumně předvídat, bez ohledu na kategorii, do níž toto jednání spadá. I kdyby se tak prokázalo, což není tento případ, neexistence trvající účasti Crédit agricole na jednání spadajícím pouze do kategorie 1 nebo 2 nebo nevědomost o jednání jiných účastníků spadajícím do těchto kategorií nemohou samy o sobě zpochybnit zjištění Komise o trvající účasti této banky na protiprávním jednání. 526 Crédit agricole se dále nemůže důvodně dovolávat odstupů mezi diskusemi z důvodu, že má být vyhověno jejímu třetímu žalobnímu důvodu. Třetímu žalobnímu důvodu uplatňovanému Crédit agricole bylo totiž vyhověno pouze v rozsahu, v němž se týká diskuse ze dne 10. ledna 2013, v pořadí první diskuse, kterou vůči ní Komise uplatňuje. 527 Pokud jde nakonec o tvrzení Crédit agricole, že pro výpočet odstupů mezi dvěma projevy sporného protiprávního jednání, nemá být přihlíženo k diskusím spadajícím do některých z pěti kategorií jednání z důvodu, že tyto kategorie nespadají pod „omezení z hlediska účelu“, nebo proto, že některé diskuse představovaly „legitimní“ činnosti, z bodů 165 až 268 výše vyplývá, že aniž je dotčena otázka, zda jednání představuje omezení z hlediska účelu, všechna jednání zařazená Komisí do pěti kategorií, kterých se Crédit agricole účastnila, včetně výměn informací, měla protisoutěžní povahu. Konkrétně kritika Crédit agricole, která platně směřovala proti některým diskusím, kterých se účastnila a které spadaly do pěti kategorií identifikovaných Komisí, byla odmítnuta v bodech 188 až 268 výše. 528 Z toho vyplývá, že pro účely posouzení, zda odstupy mezi dvěma projevy protiprávního jednání Crédit agricole mohou prokázat přerušení účasti této banky na protiprávním jednání, nelze vyloučit žádnou z diskusí, které jsou vůči ní uplatňovány a kterých se přímo účastnila, s výjimkou diskuse ze dne 10. ledna 2013. 529 Ve druhé řadě pokud Crédit agricole uplatňuje pětiměsíční odstup v důkazech od září 2013 do března 2014, je třeba zdůraznit, že tento odstup nezohledňuje přítomnost jejího obchodníka během diskuse dne 11. října 2013, a tedy jeho účast na této diskusi (viz bod 134 výše). 530 Jak uznává Komise, maximální odstup, který dělí dvě přímé účasti obchodníka Crédit agricole od sporného protiprávního jednání, je přibližně čtyři a půl měsíce a nastal mezi 11. říjnem 2013 a 4. březnem 2014. 531 V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že otázka, zda doba trvání těchto odstupů je či není dostatečně dlouhá na to, aby představovala přerušení, musí být posuzována v kontextu fungování sporného protiprávního jednání (viz bod 381 výše). 532 V projednávané věci však velmi častá účast na koluzivních kontaktech nebyla pro fungování sporného protiprávního jednání nezbytná, jelikož obchodování s dluhopisy OSSA probíhalo nezávisle. Případný úspěch určitého koluzivního kontaktu nebyl podmíněn účastí na řadě kontaktů týkajících se jiných obchodních transakcí (viz body 384 až 386 výše). 533 Zadruhé se roky 2014 a 2015 vyznačovaly omezením činnosti na trhu s dluhopisy OSSA, nezávisle na vůli účastníků jediného sporného protiprávního jednání, které přispělo ke snížení možností koordinace nebo výměny citlivých obchodních informací (viz bod 390 výše). 534 Zatřetí z přezkumu diskuse ze dne 11. října 2013 a diskuse ze dne 4. března 2014 vyplývá, že tyto diskuse neobsahují žádnou skutečnost, která by mohla prokázat, že obchodník Crédit agricole nejprve projevil vůli ukončit svou účast na jediném a trvajícím protiprávním jednání a následně vůli se tohoto protiprávního jednání účastnit znovu. Zejména tón a spontánnost diskuse ze dne 4. března 2014 ukazují přetrvávající vůli obchodníka Crédit agricole pokračovat v jednání, které přispívá k celkovému záměru sledujícímu jediný protisoutěžní cíl, jak jej definovala Komise v napadeném rozhodnutí. 535 Podobně lze přistupovat k diskusím, které předcházejí jednotlivým odstupům v účasti obchodníka Crédit agricole, a k diskusím, které po těchto rozestupech následují. 536 Začtvrté změna zaměstnavatele jednoho ze tří hlavních obchodníků zapojených do protiprávního jednání mohla rovněž přispět k určitým odstupům mezi dvěma projevy účasti obchodníka Crédit agricole na sporném protiprávním jednání (viz bod 396 výše). 537 Zapáté, jak vyplývá z bodů 451 až 481 výše, obchodník Crédit agricole mohl přinejmenším rozumně předvídat existenci protisoutěžních diskusí mezi dalšími dvěma obchodníky i bez jeho přímé účasti na těchto diskusích. 538 Nejprve je tedy třeba uvést, že odstupy mezi dvěma projevy účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání neumožňují dospět k závěru, že by byla uvedená účast přerušena. 539 Dále Crédit agricole nezpochybňuje, že se od kartelové dohody veřejně nedistancovala. 540 Konečně, Crédit agricole neuplatňuje jiné okolnosti, které by mohly prokázat přerušení její účasti na sporném protiprávním jednání, jako například ukončení činnosti obchodníka, který se podílel na protisoutěžním chování, jež předcházelo odstupu mezi dvěma projevy účasti této banky na tomto protiprávním jednání, a nástup nového obchodníka, který se opět podílel na protiprávním jednání v období následujícím po tomto odstupu. 541 S ohledem zaprvé na celkovou dobu trvání účasti Crédit agricole přesahující dva roky, zadruhé na informace, které měla tato banka k dispozici ohledně kontextu fungování kartelové dohody, a na odstupy mezi dvěma projevy účasti obchodníka Crédit agricole na konstatovaném protiprávním jednání, zatřetí na neexistenci veřejného distancování se ze strany Crédit agricole a začtvrté na neexistenci jiných okolností, kterých by se tato banka dovolávala k prokázání přerušení její účasti na sporném protiprávním jednání, tudíž Komise právem konstatovala, aniž přenesla důkazní břemeno, že účast Crédit agricole nebyla mezi 11. lednem 2013 – kdy tato banka řádně nezpochybňuje diskusi – a 24. březnem 2015 přerušena (body 144 a 447 výše). 542 Druhá část druhého žalobního důvodu Crédit agricole se tedy zamítá v rozsahu, v němž se snaží prokázat neexistenci trvající povahy své účasti na konstatovaném jediném protiprávním jednání. 2) Ke čtvrté části druhého žalobního důvodu Credit Suisse vycházející z toho, že Komise neprokázala její účast na jakémkoli protiprávním chování po srpnu 2014 543 V bodě 842 odůvodnění napadeného rozhodnutí měla Komise za to, že se Credit Suisse účastnila sporného jediného a trvajícího protiprávního jednání v době od 21. června 2010 do 24. března 2015, tedy po dobu 1738 dnů nebo 4,75 let. Kromě toho Komise v bodech 846 až 849 odůvodnění napadeného rozhodnutí odmítla argument vznesený Credit Suisse, který vycházel z toho, že neprokázala účast této banky na protiprávním jednání od srpna 2014 do března 2015. 544 Ve čtvrté části druhého žalobního důvodu Credit Suisse tvrdí, že Komise neprokázala její účast na sporném protiprávním jednání po srpnu 2014. Napadené rozhodnutí v tomto ohledu odkazuje pouze na šest diskusí po tomto datu a využívá těchto diskusí k prodloužení této účasti do 24. března 2015. Credit Suisse se přitom neúčastnila prvních čtyř diskusí a tato banka zpochybňuje protisoutěžní povahu posledních dvou diskusí, a sice diskuse ze dne 12. března 2015 mezi jejím obchodníkem a obchodníkem Crédit agricole a e-mailu zaslaného jejím obchodníkem obchodníkovi Crédit agricole dne 24. března 2015. 545 V tomto ohledu byla argumentace Credit Suisse, kterou tato banka zpochybnila, že věděla o dvoustranných protisoutěžních diskusích za účasti dalších bank po únoru 2013 až do konce doby trvání její účasti na protiprávním jednání uvedeném v napadeném rozhodnutí, nebo že je mohla rozumně předvídat, odmítnuta v bodech 482 až 513 výše. 546 Dále a především z bodů 296 až 308 výše vyplývá, že Credit Suisse neprokázala existenci pochybení Komise, která měla za to, že diskuse ze dne 12. března 2015 a e-mail ze dne 24. března 2015 mají protisoutěžní povahu. 547 Credit Suisse tedy nemůže důvodně tvrdit, že Komise neprokázala její účast na sporném protiprávním jednání po srpnu 2014. 548 Čtvrtá část druhého žalobního důvodu uplatněného Credit Suisse se tedy zamítá. f)   Závěr k druhému žalobnímu důvodu Crédit agricole a druhému žalobnímu důvodu Credit Suisse 549 S ohledem na výše uvedené se druhý žalobní důvod uplatněný Credit Suisse zamítá. 550 Pokud jde o Crédit agricole, z posouzení druhého žalobního důvodu uplatněného touto bankou vyplývá, že neprokázala, že se Komise dopustila nesprávného posouzení, když měla za to, že se uvedená banka až do 24. března 2015 účastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání. Naproti tomu je třeba připomenout, že Komise nemohla vůči Crédit agricole platně uplatnit diskusi ze dne 10. ledna 2013, která se uskutečnila ještě před prvním připojením jejího obchodníka na dotčené diskusní fórum. 551 Z toho vyplývá, že se Komise dopustila pochybení, když měla v čl. 1 písm. c) napadeného rozhodnutí za to, že se Crédit agricole účastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání od 10. ledna 2013, a nikoli od 11. ledna 2013. Druhému žalobnímu důvodu uplatněnému touto bankou je tedy třeba pouze v tomto rozsahu vyhovět. 3.   K prvnímu žalobnímu důvodu Crédit agricole a prvnímu žalobnímu důvodu Credit Suisse vycházejícím z pochybení při kvalifikaci dotčeného jednání jako omezení z hlediska účelu 552 V bodech 739 až 749 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise dospěla k závěru o protisoutěžním účelu dotčeného jednání, přičemž zdůraznila zejména následující: „(747) Zúčastnění obchodníci veškerými výše uvedenými jednáními vědomě nahrazovali běžnou hospodářskou soutěž koluzí, neboť někdy jednali tak, jako kdyby obchodovali se stejnými pozicemi nebo stejným ‚portfoliem‘. Bez ohledu na formu koluze v konkrétním případě měli tito zúčastnění obchodníci v prvé řadě za cíl zvýšit vlastní příjmy. Obchodníci se snažili dosáhnout tohoto cíle koordinací cen, výměnou citlivých informací o obchodních činnostech, slaďováním strategií obchodování a cenotvorby, jakož i koordinací obchodních činností. Tím snížili nejistotu a riziko, prováděli transakce za podmínek, které pro ně byly výhodné, sdíleli trhy a klientelu a zachovali si konkurenční výhodu vůči klientům a ostatním účastníkům trhu. (748) Zúčastnění obchodníci působili na trhu (trh s [dluhopisy OSSA]), který se stejně jako jiné sofistikované trhy s dluhopisy obvykle vyznačuje konkurenceschopnými cenami a dalšími obchodními podmínkami. Zúčastněné banky byly účastníky trhu v odvětví, jehož cílem je usnadnit účinné a konkurenceschopné vydávání dluhového kapitálu a obchodování s ním. (749) Proto se dospělo k závěru, že dohody nebo jednání ve vzájemné shodě popsané v oddíle 4.2 mají za cíl omezit nebo narušit hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 101 odst. 1 [SFEU] a čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP.“ 553 Crédit agricole a Credit Suisse v rámci prvních žalobních důvodů vytýkají Komisi, že nesprávně kvalifikovala dotčené jednání jako „omezení z hlediska účelu“. a)   Úvodní poznámky týkající se předmětu a opodstatněnosti kritiky žalobkyň 1) Ke kritice Crédit agricole 554 V rámci prvního žalobního důvodu, rozděleného na dvě části, Crédit agricole tvrdí, že Komise nepředložila dostatečné důkazy a odůvodnění její účasti na omezení z hlediska účelu. 555 V první části se Crédit agricole dovolává „nesprávného právního posouzení a nesprávného skutkového zjištění při konstatování, že kategorie týkající se výměn informací představují omezení z hlediska účelu, která mohou být součástí [konstatovaného] jediného a trvajícího protiprávního jednání“. 556 Za tímto účelem tato banka zaprvé tvrdí, že výměny informací spadající do kategorie 3 („Výměna citlivých obchodních informací aktuálně nebo výhledově se týkajících jejich obchodních činností a obchodních toků na sekundárním trhu“) nevykazovaly dostatečný stupeň škodlivosti ve vztahu k hospodářské soutěži k tomu, aby mohly být kvalifikovány jako „omezení z hlediska účelu“, a zadruhé, jednání spadající do kategorie 4 („Výměna, potvrzování si a slaďování strategií obchodování a cenotvorby“) nepředstavovalo výměnu, potvrzování a slaďování strategií obchodování a cenotvorby, ale ve skutečnosti výměnu informací, která ani nevykazovala tento dostatečný stupeň škodlivosti. 557 Ve druhé části prvního žalobního důvodu Crédit agricole vytýká Komisi, že „neprovedla analýzu požadovanou k tomu, aby bylo možné konstatovat omezení z hlediska účelu ve vztahu k jakékoli z kategorií [konstatovaného] koordinačního chování“, a sice kategorii 1 („Koordinace cen oznámených dotčeným protistranám“), 2 („Obecná koordinace cen oznámených na trhu“) a 5 („Koordinace obchodních činností“). 558 Úvodem je třeba uvést, že argumentace Crédit agricole týkající se neexistence jediného a trvajícího protiprávního jednání, jakož i její neúčasti na tomto protiprávním jednání byla odmítnuta v bodě 550 výše, s výhradou data jeho začátku, a není tedy třeba ji zkoumat v rámci tohoto žalobního důvodu. 559 Je třeba rovněž uvést, že prostřednictvím argumentace shrnuté v bodech 555 a 557 výše Crédit agricole kritizuje Komisi za to, že konstatovala, že každá z pěti kategorií uvedených v bodě 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí musí být kvalifikována jako „omezení z hlediska účelu“, i když jednání spadající do kategorií 3 a 4 nejsou ve vztahu k hospodářské soutěži dostatečně škodlivá a pokud jde o jednání kategorií 1, 2 a 5, neprovedla požadovanou analýzu. 560 V bodě 87 výše již přitom bylo konstatováno, že tato argumentace vychází z nesprávného výkladu napadeného rozhodnutí, a proto musí být odmítnuta jako neopodstatněná. 561 Kromě toho bylo v bodech 106 a 107 výše konstatováno, že Crédit agricole v rámci prvního žalobního důvodu konkrétním, přesným a podloženým způsobem zpochybnila toliko diskuse ze dne 18. a 31. ledna, 15. února, 19. a 21. března, 24. května, 3. června a 10. a 25. července 2013, jakož i ze dne 6. srpna 2014 a 12. března 2015, a z tohoto důvodu jsou posouzení Komise týkající se jiných než uvedených diskusí s konečnou platností prokázána. 562 Nicméně s ohledem na skutečnost, že se Tribunál nemůže omezit na posouzení argumentů vznesených účastníky řízení pouze v rámci žalobního důvodu, části nebo výtky, na jejíž podporu byly formálně vzneseny, ale musí je rovněž posoudit na podporu jiného žalobního důvodu, části nebo jiné výtky, jsou-li tyto argumenty relevantní i na jejich podporu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. září 2023, Fachverband Spielhallen a LM v. Komise, C‑831/21 P, EU:C:2023:686, body 46 až 49), je třeba první žalobní důvod Crédit agricole vykládat v tom smyslu, že Komise zaprvé neprovedla posouzení hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání jako celku nebo provedla jeho nesprávné posouzení a zadruhé nesprávně dospěla k závěru, že jedenáct diskusí uvedených v bodě 561 výše může podpořit závěr, podle kterého má jediné a trvající protiprávní jednání konstatované tímto orgánem protisoutěžní účel. 2) Ke kritice Credit Suisse 563 V rámci prvního žalobního důvodu, rozděleného do tří částí, Credit Suisse tvrdí, že „Komise porušila článek 101 SFEU a nedostatečně odůvodnila svůj závěr, že se tato banka dopustila chování s cílem omezit nebo narušit hospodářskou soutěž“. 564 V první části prvního žalobního důvodu uplatněné primárně a složené ze čtyř bodů Credit Suisse kritizuje Komisi z důvodu, že pro účely posouzení všech diskusí tento orgán „dostatečně ne[zohlednil] skutkový a právní kontext trhu s dluhopisy OSSA a [neunesl] důkazní břemeno a neprokázal, že dotčené jednání omezuje hospodářskou soutěž z hlediska účelu“. 565 Ve druhé části prvního žalobního důvodu uplatněné podpůrně a složené z 24 bodů Credit Suisse kritizuje Komisi za to, že „dospěla k závěru […], že komunikace týkající se stanovení cen omezují hospodářskou soutěž z hlediska účelu“, a to především z důvodu, že tyto komunikace „mohou být hospodářské soutěži prospěšné“. 566 Ve třetí části prvního žalobního důvodu Credit Suisse tvrdí, že Komise při zkoumání prosoutěžních účinků těchto komunikací týkajících se stanovení cen porušila důkazní pravidla a její právo na obhajobu tím, že na dotčené jednání uplatnila nikoli pravidla použitelná na prokázání protisoutěžního účelu jednání, ale pravidla použitelná na prokázání vedlejší povahy omezení ve smyslu bodu 89 rozsudku ze dne 11. září 2014, MasterCard a další v. Komise (C‑382/12 P, EU:C:2014:2201). 567 S ohledem na tuto argumentaci je třeba zaprvé připomenout, že Komise v bodě 749 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že dotčené jednání popsané v oddíle 4.2 tohoto rozhodnutí musí být kvalifikováno jako „omezení z hlediska účelu“, poté, co v bodě 104 odůvodnění konstatovala, že jednotlivé kategorie jednání, které identifikovala, popsala pouze pro analytické účely a jsou propojeny a často se překrývají. 568 Tato kvalifikace tak nebyla uplatněna na každou z uvedených kategorií, ani na každé dotčené jednání. Není tedy třeba ji uplatňovat na 25 diskusí seskupených v rámci kategorie identifikované Credit Suisse pod názvem „komunikace týkající se stanovení cen“, jejichž data byla uvedena v příloze C.1 repliky této banky. 569 Zadruhé, jak vyplývá z bodu 110 výše, vzhledem k tomu, že kritika týkající se konkrétně 25 diskusí seskupených Credit Suisse v této kategorii nazvané „komunikace týkající se stanovení cen“ nebyla byť jen stručně formulována v žalobě nebo v replice, je nepřípustná. 570 Z toho vyplývá, že druhá část prvního žalobního důvodu Credit Suisse, vycházející z nesprávné kvalifikace komunikací týkajících se stanovení cen jako „omezení z hlediska účelu“, musí být zamítnuta. 571 Je však třeba zkoumat argumenty Credit Suisse vznesené na podporu druhé části prvního žalobního důvodu, které se týkají tvrzeného prosoutěžního účinku diskusí o stanovení cen v rámci první části prvního žalobního důvodu v rozsahu, v němž podporují její kritiku vycházející z pochybení Komise při kvalifikaci dotčeného jednání jako celku jako „omezení z hlediska účelu“, zejména z důvodu nedostatečného zohlednění právního a hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání. 572 Přitom je třeba zohlednit argumenty, které mohou zpochybnit kvalifikaci dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“, i když byly sice formálně předloženy na podporu druhé části prvního žalobního důvodu, která byla zamítnuta, ale jeví se být relevantními pro posouzení první části tohoto žalobního důvodu (obdobně viz rozsudek ze dne 21. září 2023, Fachverband Spielhallen a LM v. Komise, C‑831/21 P, EU:C:2023:686, bod 48). b)   Ke kvalifikaci dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ 1) Úvodní poznámky 573 Je třeba připomenout, že k tomu, aby koluzivní jednání spadalo pod zásadní zákaz uvedený v čl. 101 odst. 1 SFEU, musí být „jeho účelem nebo důsledkem“ citelné vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu [rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, bod 62]. 574 Z toho vyplývá, že toto ustanovení tak, jak je vykládáno Soudním dvorem, jasně rozlišuje mezi pojmy „omezení z hlediska účelu“ a „omezení z hlediska důsledku“, přičemž každý z těchto pojmů podléhá odlišnému režimu dokazování [rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, bod 63]. 575 Pokud tak jde o jednání kvalifikovaná jako „omezení z hlediska účelu“, není v jejich případě a fortiori za účelem jejich kvalifikace jako „omezení hospodářské soutěže“ ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU třeba zjišťovat jejich účinky na hospodářskou soutěž, jelikož zkušenost ukazuje, že taková jednání vedou ke snížení produkce a zvýšení cen, což vede ke špatnému rozdělení zdrojů zejména ke škodě spotřebitelů. Pokud jde o tato jednání, je vyžadováno pouze prokázání toho, že skutečně mohou být považována za „omezení z hlediska účelu“, přičemž pouhá nepodložená tvrzení nejsou pro tento účel dostatečná [rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, body 64 a 65]. 576 Naproti tomu není-li prokázán protisoutěžní účel dohody, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, je třeba zkoumat její důsledky za účelem prokázání, že hospodářská soutěž byla skutečně buď vyloučena, nebo citelně omezena či narušena [viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, bod 66 a citovaná judikatura]. 577 Z judikatury Soudního dvora, připomenuté v podstatě v bodech 623 až 626 odůvodnění napadeného rozhodnutí, rovněž vyplývá, že pojem „omezení z hlediska účelu“ musí být vykládán restriktivně a lze jej použít pouze na určité kartelové dohody mezi podniky, jež samy o sobě a vzhledem k jejich obsahu, cílům, ke kterým směřují, jakož i k hospodářskému a právnímu kontextu, do kterého spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, aby tak bylo možné mít za to, že přezkum jejich důsledků není nutný, jelikož některé formy koordinace mezi podniky mohou být považovány za škodlivé pro řádné fungování normální hospodářské soutěže již ze své povahy. V rámci posuzování tohoto kontextu je třeba zohlednit povahu dotčeného zboží nebo služeb, jakož i skutečné podmínky fungování a strukturu dotčeného trhu nebo dotčených trhů [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, body 67 a 68 a citovaná judikatura]. 2) Ke stupni škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže vyžadovanému pro kvalifikaci jednání jako „omezení z hlediska účelu“ 578 Crédit agricole má za to, že judikatura stanoví pro závěr o kvalifikaci výměny informací jako „omezení z hlediska účelu“„mimořádně vysokou prahovou hodnotu“, což potvrzují body 72 až 74 pokynů k použitelnosti článku 101 [SFEU] na dohody o horizontální spolupráci (Úř. věst. 2011, C 11, s. 1), jakož i rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise (T‑105/17, EU:T:2019:675, bod 184). 579 Credit Suisse rovněž naznačuje, že kvalifikaci jednání jako „omezení z hlediska účelu“ lze přijmout pouze tehdy, pokud nabyté zkušenosti a hospodářská teorie „jasně“ ukazují, že je toto jednání pro hospodářskou soutěž škodlivé. 580 V tomto ohledu z bodů 573 až 577 výše vyplývá, že pro účely kvalifikace dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ příslušelo Komisi prokázat, že toto chování – ať už se jedná o výměnu informací nebo o jiné druhy protisoutěžního chování – nevykazuje, jak tvrdí Crédit agricole, „mimořádně vysokou prahovou hodnotu“ škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, nýbrž pouze dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, jak připomněl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 12. ledna 2023, HSBC Holdings a další v. Komise (C‑883/19 P, EU:C:2023:11, bod 106). 581 Tento závěr, že Komise nemusí pro účely kvalifikace jednání jako „omezení z hlediska účelu“ prokazovat „mimořádně vysokou prahovou hodnotu“ škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, nemůže být vyvrácen body 72 až 74 pokynů o použitelnosti článku 101 [SFEU] na dohody o horizontální spolupráci. 582 Skutečnost, že tyto pokyny uvádějí, že „je méně pravděpodobné, že se výměny informací ohledně budoucího chování uskutečňují více z důvodů prospěšných pro hospodářskou soutěž než z důvodů výměny [aktuálních] údajů“ by zajisté mohla naznačovat, že výměny informací ohledně budoucího chování jsou a priori problematičtější než výměny informací týkající se aktuálních údajů. Uvedené pokyny však v žádném případě neumožňují dospět k závěru, že výměny aktuálních informací nemohou být kvalifikovány jako „omezení z hlediska účelu“ nebo že taková kvalifikace vyžaduje vyšší úroveň dokazování jejich škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, než je úroveň stanovená judikaturou připomenutou v bodě 580 výše. 583 Stejně tak Credit Suisse nesprávně tvrdí, že nabyté zkušenosti a hospodářská teorie musí „jasně“ prokázat škodlivost z hlediska hospodářské soutěže, a tudíž i vnitřně protisoutěžní povahu chování, které Komise kvalifikuje jako „omezení z hlediska účelu“. 584 Bez ohledu na bod 76 rozsudku ze dne 2. dubna 2020, Budapest Bank a další (C‑228/18, EU:C:2020:265), na který tato banka odkazuje, Soudní dvůr po tomto rozsudku výslovně rozhodl, že není nikterak vyžadováno, aby tentýž druh chování, jako je chování, které měla Komise v dané věci kvalifikovat, byl již Komisí odsouzen, aby toto chování mohlo být považováno za omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. března 2021, Xellia Pharmaceuticals a Alpharma v. Komise, C‑611/16 P, EU:C:2021:245, bod 119). 585 Pokud jde dále o argument vycházející z hospodářské teorie, je třeba konstatovat, že Credit Suisse nepředkládá žádný důkaz na jeho podporu, ani nevymezuje jeho přesný rozsah. Mimoto ve své replice uvedla, že netvrdí, že teze obsažené v hospodářské literatuře jsou rozhodující pro prokázání, zda má určité chování protisoutěžní účel, ani se nesnaží uložit Komisi povinnost získat hospodářskou literaturu umožňující dospět k závěru, že chování omezuje hospodářskou soutěž z hlediska účelu. 586 Z judikatury ostatně nijak nevyplývá, jak tvrdí Crédit agricole, že dostatečný stupeň škodlivosti jednání z hlediska hospodářské soutěže, který umožňuje toto chování kvalifikovat jako „omezení z hlediska účelu“, musí být posuzován individuálně a samostatně pro každý podnik podílející se na tomto jednání. 587 Toto posouzení, které podmiňuje režim dokazování použitelný na dotčené jednání jako celek [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další, C‑307/18, EU:C:2020:52, bod 63], musí být naopak provedeno s ohledem na objektivní charakteristiky tohoto jednání a bez ohledu na konkrétní situaci každého podniku, který se na něm podílel. 588 Jak tedy připustila Crédit agricole na jednání, nevýznamná role podniku v kartelové dohodě nemůže ovlivnit kvalifikaci této kartelové dohody jako „omezení z hlediska účelu“ ve vztahu ke všem podnikům, které se jí účastnily. 589 Ze stejných důvodů se Crédit agricole nemůže za účelem zpochybnění kvalifikace dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ účelně dovolávat skutečnosti, že se neúčastnila některých diskusí, jako jsou diskuse ze dne 18. nebo 31. ledna 2013, ani skutečnosti, že Komise ve vztahu k ní uvedla pouze jeden příklad diskuse spadající do kategorie 1. 3) K posouzení dotčených jednání ze strany Komise 590 Jak vyplývá z bodů 554 až 557 a 563 až 566 výše, Crédit agricole a Credit Suisse Komisi v podstatě vytýkají pochybení při posouzení hospodářského kontextu dotčených jednání, při posouzení jejich škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, jakož i při posouzení jejich v podstatě „odůvodněné“ povahy. i) Ke kritice týkající se posouzení hospodářského kontextu dotčených jednání ze strany Komise 591 V rámci kritiky vycházející z nesprávné kvalifikace dotčených jednání jako „omezení z hlediska účelu“ vytýkají Crédit agricole a Credit Suisse společně nebo samostatně Komisi jak nedostatek odůvodnění, tak nesprávné odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud jde o zohlednění hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání. – Ke kritice Crédit agricole vycházející z neposouzení hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání 592 V rámci druhé části prvního žalobního důvodu Crédit agricole zejména vytýká Komisi, že „neprovedla analýzu požadovanou k tomu, aby bylo možné konstatovat omezení z hlediska účelu“. 593 Tato argumentace, kterou je třeba chápat tak, že je prostřednictvím ní Komisi vytýkáno porušení její povinnosti uvést odůvodnění, pokud jde o hospodářský kontext sporného protiprávního jednání, je neopodstatněná. 594 Z bodů 3 až 65 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž vyplývá, že Komise dbala na podrobné představení dotčených produktů, účastníků trhu a fungování sekundárního trhu s dluhopisy OSSA, jakož i obchodních praktik na tomto trhu. Konkrétně v bodě 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí zmínila specifickou úlohu tvůrců trhu, jejichž funkce připomněla. 595 Navíc Komise v odpovědi na argumenty předložené dotčenými bankami ve správním řízení uvedla v bodech 690 až 734 odůvodnění napadeného rozhodnutí důvody, pro které funkce tvůrce trhu vykonávaná těmito bankami na dobrovolném základě, ani užitečnost stanovení cen (price discovery) nezpochybňují její posouzení protisoutěžního účelu dotčeného jednání. 596 V této souvislosti Komise v bodech 690 až 703 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že dotčené banky mají významnou funkci tvůrce trhu, což odůvodnilo, že jim nevytýká diskuse zaměřené výlučně na sjednávání a provádění dvoustranných transakcí a na vyrovnání rizik na obchodním trhu, jak uvedla v bodě 662 odůvodnění tohoto rozhodnutí. (obdobně viz rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. KomiseT‑105/17, EU:T:2019:675, bod 152). 597 Komise nicméně odůvodněným způsobem odmítla argumenty vycházející z výkonu této funkce tvůrce trhu, když v bodě 695 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že je zjevné, že role dotčených bank jako obchodníků nespočívá pouze v „podpoře likvidity s cílem podpořit své klienty, kteří chtějí obchodovat s dluhopisy OSSA“, jak tvrdily žalobkyně v průběhu správního řízení. Stejně tak odůvodněným způsobem uvedla, že dotčené diskuse přesahují legitimní snahy o likviditu za účelem snížení rizika, zejména v tom, že vedly k tomu, že se obchodníci dohodli bez vědomí svých klientů, čímž omezili možnosti těchto klientů využívat cen, které by byly stanoveny autonomním a konkurenčním způsobem. Obchodníci rovněž spolupracovali, když mezi sebou sdíleli znalosti o požadavcích svých klientů, aby s nimi uskutečnili transakce, které odpovídaly jejich společným zájmům (bod 703 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 598 V bodech 704 až 713 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise taktéž vysvětlila důvody, proč je třeba odmítnout argumenty vycházející z nezbytnosti určování cen vyplývající z asymetrie informací ve prospěch některých investorů a v neprospěch dotčených bank. V bodě 709 odůvodnění napadeného rozhodnutí tak uvedla, že obchodníci s dluhopisy OSSA se specializují na určitou kategorii cenných papírů a lze očekávat, že budou o relevantních externích událostech řádně informováni. V bodě 710 odůvodnění tohoto rozhodnutí rovněž uvedla, že se dotčení obchodníci nespokojili s výměnou informací, aby odradili „informované“ klienty (smart-money clients), ale že si vyměňovali citlivé obchodní informace o všech typech klientů. Komise mimoto vysvětlila důvody, proč odmítla vyhovět tvrzení vycházejícímu z prosoutěžních účinků dotčených výměn informací (bod 713 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 599 V bodech 714 až 719 odůvodnění napadeného rozhodnutí konečně Komise odmítla argument Crédit agricole, podle něhož byly vyměňované údaje veřejné a rychle ztrácely na aktuálnosti, přičemž poukázala zejména na užitečnost informací o nedávných transakcích pro hodnocení tržních trendů a budoucích obchodních příležitostí. 600 S ohledem na výše uvedené nemůže Crédit agricole platně tvrdit, že Komise nesplnila povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o popis hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání. 601 Druhá část prvního žalobního důvodu tedy musí být zamítnuta jako neopodstatněná. – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z nesprávného posouzení hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání 602 V rámci první části prvního žalobního důvodu Crédit Agricole a Credit Suisse zaprvé vytýkají Komisi, že nedostatečně zohlednila charakteristiky trhu s dluhopisy OSSA. Komise zejména nepřezkoumala oligopolní povahu tohoto trhu, nebo naopak jeho atomistickou strukturu, přestože koncentrace dotčeného trhu představuje skutečnost relevantní pro posouzení škodlivosti výměn informací z hlediska hospodářské soutěže. 603 Zadruhé Komise nesprávně posoudila fungování sekundárního trhu s dluhopisy OSSA, především proto, že náležitě nezohlednila funkci tvůrce trhu vykonávanou dotčenými bankami, což ji vedlo k nesprávnému závěru, že lze některé z dotčených jednání považovat za potvrzení protisoutěžního účelu sporného jediného a trvajícího protiprávního jednání. 604 Komise tak řádně nezohlednila skutečnost, že poskytování spotových služeb tvůrci trhu zahrnuje obchodování mezi nimi a neustálé a důkladné zkoumání cen („barvy trhu“) a zdrojů likvidity, ale rovněž skutečnost, že mezi nimi existuje určitá míra spolupráce a pravidelný tok citlivých obchodních informací. Crédit agricole v tomto ohledu tvrdí, že „obchodní[ci] musí pochopit, jak se ceny v minulosti vyvíjely, aby zjistil[i], co musí učinit pro získání zakázek“. 605 Zatřetí podle Credit Suisse Komise nesplnila svou povinnost prokázat, že nejsou dány konkrétní okolnosti, které by mohly zpochybnit domnělou škodlivou povahu dotyčné dohody, jak vyžaduje bod 48 stanoviska generálního advokáta M. Bobka ve věci Budapest Bank a další (C‑228/18, EU:C:2019:678). 606 Pokud jde zaprvé o kritiku vycházející z nedostatečného zohlednění charakteristik trhu s dluhopisy OSSA, Komise tvrdí, že Soudní dvůr již měl příležitost rozhodnout, že u dohod, které představují zvláště závažné porušení hospodářské soutěže, se analýza hospodářského a právního kontextu, do kterého je dané jednání začleněno, může omezit na to, co se jeví jako nutně nezbytné pro závěr o existenci omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu (viz rozsudek ze dne 27. dubna 2017, FSL a další v. Komise, C‑469/15 P, EU:C:2017:308, bod 107 a citovaná judikatura). 607 Nicméně ze zohlednění všech skutečností uvedených v bodě 577 výše musí být v každém případě patrné přesné důvody, proč dotčené jednání vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti s ohledem na hospodářskou soutěž, který odůvodňuje, aby bylo možné mít za to, že je jeho účelem vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. září 2014, CB v. Komise, C‑67/13 P, EU:C:2014:2204, bod 69, a ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, bod 168). 608 V kontextu, jako je kontext trhu s dluhopisy OSSA, navíc Komise nemůže vycházet z judikatury připomenuté v bodě 606 výše. 609 To vyplývá zejména ze skutečnosti, že na složitém trhu, jakým je trh v projednávané věci, který se vyznačuje neustálým a významným tokem informací mezi jednotlivými účastníky trhu, určení dostatečného stupně škodlivosti dotčeného jednání předpokládá podrobnou analýzu diskusí, které probíhaly mezi obchodníky dotčených bank. V bodech 46 a 662 odůvodnění napadeného rozhodnutí sama Komise v tomto ohledu uznala, že se k některým diskusím – plnícím společenský účel nebo jejichž cílem byl průzkum možnosti dvoustranných transakcí nebo výměna informací o barvě trhu, která již byla všem známa – v tomto rozhodnutí nepřihlíží. 610 Je však třeba konstatovat, jak bylo uvedeno v bodech 594 až 599 výše, že Komise zohlednila zejména povahu dotčených produktů, jakož i funkce vykonávané dotčenými bankami. 611 Na rozdíl od toho, co tvrdí Credit Suisse, se tento orgán z tohoto důvodu neomezil na to, že s odkazem na výměnu informací o jiných trzích nebo finančních trzích jiných než je trh s dluhopisy OSSA předpokládal, že dotčené jednání značně snižuje obvyklou nejistotu na trhu s dluhopisy OSSA ve prospěch dotčených bank a na úkor ostatních subjektů na trhu. 612 I když je pravda, že Komise v napadeném rozhodnutí výslovně nezohlednila koncentraci trhu s dluhopisy OSSA, nelze jí takové opomenutí platně vytýkat. 613 Kromě skutečnosti, že žalobkyně neuvádějí, že by v rámci správního řízení vznesly námitku nutnosti zohlednit tuto okolnost pro účely kvalifikace dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“, totiž kritika vycházející z neprovedení této analýzy koncentrace trhu s dluhopisy OSSA spočívá především na obecných odkazech na předchozí judikaturu, a neprokazuje tak význam, který by taková analýza měla mít pro projednávanou věc. 614 Žalobkyně tak neprokázaly, do jaké míry by byla tato analýza relevantní pro chování, které jim bylo vytýkáno, a sice koordinaci cen, rozdělení trhu nebo klientely nebo výměnu citlivých obchodních informací. 615 Pokud jde o posledně uvedená chování, je třeba dále uvést, že ačkoli Soudní dvůr původně mohl zohlednit oligopolní povahu trhu, na němž docházelo k výměně citlivých obchodních informací (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. května 1998, Deere v. Komise, C‑7/95 P, EU:C:1998:256, body 75 a 88 až 90), zejména z rozsudku ze dne 19. března 2015, Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise (C‑286/13 P, EU:C:2015:184), vyplývá, že unijní soud mohl uznat protisoutěžní účel těchto výměn informací, aniž oligopolní povahu výrobkového trhu, na němž k uvedeným výměnám informací docházelo, zohlednil [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. září 2021, Nichicon Corporation v. Komise, T‑342/18, EU:T:2021:635, body 105 až 112 (nezveřejněný)], či dokonce aniž taková koncentrace trhu existovala (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. března 2013, Dole Food a Dole Germany v. Komise, T‑588/08, EU:T:2013:130, bod 334). 616 Pokud jde zadruhé o kritiku vycházející z nesprávného posouzení fungování trhu s dluhopisy OSSA, je třeba uvést, že argumenty předložené Crédit agricole a Credit Suisse neumožňují zpochybnit zjištění učiněná Komisí v bodech 19, jakož i 690 až 697 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterých dotčené banky vykonávaly funkci tvůrce trhu dobrovolně, aniž byly vázány povinnostmi náležejícími určeným tvůrcům trhu, a jejich úloha nespočívala pouze v podpoře likvidity na podporu jejich klientů, kteří chtěli obchodovat s dluhopisy OSSA. 617 Ze šesti diskusí, které Komise uvedla na podporu těchto zjištění (body 693 a 696 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a které nejsou žalobkyněmi zpochybňovány, totiž vyplývá, že i když tyto banky zajisté vykonávaly funkci tvůrce trhu, jejich obchodní činnost se neomezovala pouze na tuto funkci a byla zaměřena rovněž na maximalizaci jejich zisku. 618 Na druhou stranu přestože dotčeným bankám formálně žádná funkce tvůrce trhu svěřena nebyla, Komise přesto v napadeném rozhodnutí výkon této funkce zohlednila. 619 Komise tak rozlišovala mezi obchodními činnostmi mezi tvůrci trhu a koncovými investory (end-investors) a obchodními činnostmi mezi tvůrci trhu, zejména za účelem poptávání likvidity (liquidity sourcing). 620 V bodech 42 a 43 odůvodnění napadeného rozhodnutí v tomto smyslu uvedla, že se v projednávané věci nejedná o diskuse mezi dotčenými subjekty v rámci jejich běžných činností, které se týkaly otázek, jako je poskytování nezbytných informací vedoucích ke zjištění možných transakcí mezi nimi jako potenciálními protistranami nebo jako potenciálními klienty, nebo komentářů k barvě trhu, což potvrdila v bodech 661 až 663 a 699 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když uvedla, že nezpochybnila informace vyměněné v rámci smluvních jednání mezi obchodníky dotčených bank. 621 Komise se tedy mohla zejména v bodech 649 a 650 odůvodnění napadeného rozhodnutí právem domnívat, že se Crédit agricole a Credit Suisse nemohou účelně dovolávat své funkce tvůrce trhu, jelikož jejich chování překračuje rámec toho, co se od takových tvůrců trhu obvykle očekává. 622 Pokud jde zatřetí o kritiku vycházející z bodu 48 stanoviska generálního advokáta M. Bobka ve věci Budapest Bank a další (C‑228/18, EU:C:2019:678), je třeba konstatovat, že jak vyplývá zejména z bodů 616 až 621 výše, Komise právem a v každém případě odmítla argumenty žalobkyň vycházející z konkrétních okolností vztahujících se k trhu s dluhopisy OSSA, a zejména k funkcím dotčených bank jako tvůrců trhu. 623 Proto musí být argumenty Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z nesprávného posouzení trhu s dluhopisy OSSA – a zejména jejich funkce tvůrců trhu – odmítnuty jako neopodstatněné. 624 Nicméně bez ohledu na skutečnost, že Komise v napadeném rozhodnutí nekonstatovala tolik protiprávních jednání, kolik je kategorií uvedených v bodech 103 a 613 odůvodnění napadeného rozhodnutí (body 87, 364 a 445 výše), tento závěr nemá žádný vliv na skutečnost, že Komise mohla u každého druhu dotčeného jednání, ba dokonce u každé kritizované diskuse, nesprávné posoudit, zda vykazuje dostatečně škodlivou povahu z hlediska hospodářské soutěže, aby přispěla ke kvalifikaci dotčeného jednání jako celku jako „omezení z hlediska účelu“, což je třeba přezkoumat dále. ii) Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z nedostatečně škodlivé povahy dotčeného jednání z hlediska hospodářské soutěže 625 Crédit agricole a Credit Suisse v rámci své kritiky vycházející z nesprávné kvalifikace dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ vytýkají Komisi, že měla nesprávně za to, že je toto jednání dostatečně škodlivé z hlediska hospodářské soutěže na to, aby mohlo být kvalifikováno jako „omezení z hlediska účelu“. 626 Podle Crédit agricole se výměny informací zařazené do kategorií 3 a 4 netýkaly budoucích cen nebo očekávaných informací, nýbrž předchozích cen, potenciálních transakcí nebo záležitostí nesouvisejících s cenami, které se týkaly konkrétních klientů. Navíc nespadají do rámce systematických výměn. Výměny informací – jako jsou výměny ze dne 19. března, 24. května a 25. července 2013, zařazené do kategorie 3, a výměny ze dne 19. března a 3. června 2013, jakož i ze dne 6. srpna 2014, zařazené do kategorie 4 – tedy nemohou být zohledněny pro účely kvalifikace dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“, neboť „existuje jejich jiný, zjevně přijatelný výklad než je výklad Komise“. Navíc skutečnost uvedená Komisí, že dotčené výměny informací vedly k asymetrii informací ve prospěch dotčených bank, není relevantní, neboť trh s dluhopisy OSSA je ze své povahy stižen asymetrií informací. Konečně Komise nepřezkoumala, zda výměny informací umožnily snížit nebo odstranit míru nejistoty ohledně fungování trhu s dluhopisy OSSA. 627 Ani jednání zařazené do kategorií 1, 2 a 5 nemůže být považováno za dostatečně škodlivé z hlediska hospodářské soutěže, aby mohlo být zohledněno pro účely kvalifikace dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“, jelikož diskuse ze dne 18. a 31. ledna, 15. února, 21. března a 10. července 2013, jakož i ze dne 12. března 2015 neukazují na jakoukoli koordinaci mezi dotčenými bankami. 628 Podle Credit Suisse nelze kritizovat tvůrce trhu za to, že „zabíjí cenu“ zobrazenou na obrazovce makléře, aby mohli provádět transakce přímo mezi sebou, jako v rámci diskusí ze dne 28. září 2010 a 10. ledna 2013. Jak vyplývá z bodu 178 rozsudku ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise (T‑105/17, EU:T:2019:675), nelze kritizovat ani výměny informací mezi tvůrci trhu o jejich inventárních pozicích (dlouhé nebo krátké), pokud umožňují snadněji nalézt možnosti transakcí mezi obchodníky. 629 Úvodem je třeba uvést, že Tribunál již v bodech 185 až 310 výše konstatoval, že Komise právem konstatovala, že toto chování má protisoutěžní povahu. 630 V rámci přezkumu kritiky žalobkyň uvedené v bodech 626 až 628 výše je v důsledku toho třeba posoudit pouze to, zda toto chování vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže k tomu, aby mohlo být jako celek kvalifikováno jako „omezení z hlediska účelu“. 631 Za tímto účelem je třeba zaprvé připomenout, že Komise dotčeným bankám vytýkala jediné a trvající protiprávní jednání složené z více než 200 diskusí uvedených v příloze 1 oznámení námitek, na kterou odkazuje poznámka pod čarou 118 napadeného rozhodnutí, z nichž více než 120 je analyzováno v textu tohoto rozhodnutí a z nichž v rámci prvního žalobního důvodu Crédit agricole řádně zpochybnila pouze jedenáct (viz body 100 až 107 a 625 a 627 výše) a Credit Suisse tři (viz body 108 až 113 a 628 výše). 632 Zadruhé Komise tyto diskuse jako celek kvalifikovala jako „omezení z hlediska účelu“, aniž tuto kvalifikaci použila pro každou z těchto diskusí nebo pro každou z pěti kategorií, do kterých byly zařazeny. 633 V bodech 614 až 616 odůvodnění napadeného rozhodnutí však Komise pro ilustraci uvedla, že diskuse zařazené do kategorií 1 a 2 odhalují „koordinac[e] cen“ mezi dotčenými bankami, diskuse zařazené do kategorií 3 a 4 odhalují „zpřístupnění citlivých informací z vlastního podnětu obchodníků nebo na žádost, aby je další obchodníci mohli použít jako informace o obchodních činnostech a o strategiích obchodování a cenotvorby“, a diskuse zařazené do kategorie 5 odhalují „koordinac[e] obchodních činností“. 634 Z toho vyplývá, že je třeba určit, zda kritika Crédit agricole a Credit Suisse, zkoumaná společně se čtrnácti diskusemi platně kritizovanými těmito bankami může zpochybnit kvalifikaci Komise jako „omezení z hlediska účelu“, která je již podpořena posouzeními týkajícími se více než 120 diskusí, které nebyly uvedenými bankami zpochybněny nebo nebyly řádně zpochybněny, a které je proto třeba považovat za definitivně prokázané, stejně jako závěry, které z nich Komise vyvodila. 635 Úvodem je třeba zdůraznit, jak již bylo uvedeno v bodě 186 výše, že pokud Komise vychází v rámci zjištění porušení článku 101 SFEU z listinných důkazů, musí dotyčné podniky nejen předložit přijatelnou alternativu k tezi Komise, ale musí tvrdit, že důkazy uvedené v napadeném rozhodnutí za účelem prokázání existence protiprávního jednání jsou nedostatečné. 636 Pokud jde v první řadě o chování spočívající v koordinaci cen – ať již byla prováděna ve vztahu ke konkrétním protistranám nebo na trhu obecně – jakož i v koordinaci obchodních činností, z ustálené judikatury vyplývá, že vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže k tomu, aby bylo považováno za škodlivé pro řádné fungování normální hospodářské soutěže již ze své povahy. 637 Koordinace cen uvedená v předchozím bodě se považuje za horizontální stanovení cen mezi soutěžiteli, které může být považováno za natolik způsobilé vyvolat negativní účinky, zejména na ceny, kvantitu nebo kvalitu zboží a služeb, že pro účely uplatnění čl. 101 odst. 1 SFEU lze mít za nepotřebné prokazovat, že má konkrétní účinky na trh (viz rozsudek ze dne 2. dubna 2020, Budapest Bank a další, C‑228/18, EU:C:2020:265, bod 36 a citovaná judikatura). 638 Jak Komise správně uvedla v bodech 645, 648 a 653 odůvodnění napadeného rozhodnutí, dotčené banky se tak dohodly na cenách, které každá z nich nabídne klientovi, a to buď stanovením stejných cen pro tohoto klienta, nebo dohodou, že jedna z nich nabídne konkurenceschopnější cenu než ta druhá. Rovněž společně diskutovaly a formulovaly ceny za dluhopisy, které na trh předkládají prostřednictvím svých obchodních oddělení nebo makléřů, což mělo podobu podávání nabídek na nákup nebo prodej zprostředkovatelům za koordinované ceny, nebo zasílání seznamů požadavků nebo srovnávacích seznamů („comps lists“), tedy seznamů vypracovaných obchodníkem v rámci nové emise dluhopisů, které uvádějí ceny podobných dluhopisů s vlastnostmi (splatnost, výnos) srovnatelnými s vlastnostmi nové emise (bod 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí), svým příslušným obchodním oddělením s koordinovanými cenami. 639 Koordinace obchodních činností uvedená v bodě 636 výše se považuje za chování spočívající v rozdělení trhu nebo klientely, které má samo o sobě účel omezující hospodářskou soutěž (rozsudek ze dne 19. prosince 2013, Siemens a další v. Komise, C‑239/11 P, C‑489/11 P a C‑498/11 P, nezveřejněný, EU:C:2013:866, bod 218), jak Komise v podstatě uvedla v bodech 646 a 681 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 640 Takové chování vedlo dotčené banky k tomu, že nepodaly nabídky na nákup nebo prodej, stáhly (kill) nabídky na nákup nebo prodej z trhu, jelikož hrozilo, že si budou navzájem konkurovat nebo se střetávat, anebo že si rozdělily transakce a spojily nebo omezily své příslušné pozice, aby vyhověly poptávce konkrétního klienta (jak bylo mezi nimi sděleno), což zejména omezilo vyjednávací sílu klientů těchto bank, jak Komise v podstatě uvedla v bodě 703 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 641 Crédit agricole a Credit Suisse kromě toho nemohou platně tvrdit, že diskuse ze dne 28. září 2010, 10., 18. a 31. ledna, 15. února, 21. března a 10. července 2013, jakož i 12. března 2015 byly neprávem zohledněny pro účely kvalifikace dotčeného jednání jako celku jako „omezení z hlediska účelu“. 642 Pokud jde o diskuse ze dne 18. a 31. ledna 2013, bylo již v bodech 188 až 200 uvedeno, že se Komise nedopustila žádného pochybení, pokud jde o protisoutěžní povahu těchto výměn. Argumenty vznesené Crédit agricole se navíc v podstatě netýkají posouzení konkrétní škodlivosti dotčeného jednání z hlediska hospodářské soutěže. 643 Pokud jde o diskuse ze dne 28. září 2010, jakož i ze dne 10. ledna 2013, a jak vyplývá z bodů 269 až 278 a 287 až 295 výše, tyto diskuse odhalují přinejmenším koordinaci obchodních činností obchodníků Credit Suisse a Deutsche Bank – v tom smyslu, že jeden navrhl druhému stažení ceny zobrazené na obrazovce makléře, i když tento makléř obchodoval s třetí osobou – aniž by tyto banky byly schopny prokázat, že důkazy předložené Komisí ohledně protisoutěžní povahy těchto diskusí jsou nedostatečné. 644 Pokud jde o diskusi ze dne 15. února 2013 a jak vyplývá z bodů 201 až 208 výše, tato diskuse odhaluje přinejmenším koordinaci cen, kdy Crédit agricole a Deutsche Bank diskutovaly a společně formulovaly ceny za dluhopisy, které předloží klientovi, a to bez ohledu na skutečnost, že diskuse, kterou Crédit agricole považuje za podobnou, nebyla třetí bance vytýkána. 645 Pokud jde o diskusi ze dne 21. března 2013 a jak vyplývá z bodů 217 až 227 výše, nelze ji zajisté považovat za projev koordinace cen. Je však třeba konstatovat, že Crédit agricole se nedovolává ani a fortiori neprokazuje, že výměny informací, ke kterým došlo během této diskuse, byly neprávem považovány za výměny citlivých obchodních informací vykazující dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž k tomu, aby přispěly ke kvalifikaci dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ (obdobně viz rozsudek ze dne 12. ledna 2023, HSBC Holdings a další v. Komise, C‑883/19 P, EU:C:2023:11, bod 151). 646 Pokud jde o diskusi ze dne 10. července 2013 a jak vyplývá z bodů 236 až 243 výše, tato diskuse odhaluje přinejmenším koordinaci cen, jakož i koordinaci obchodních činností Crédit agricole a Deutsche Bank, neboť vedla obchodníka Crédit agricole k tomu, že obchodníkovi Deutsche Bank oznámil, že učiní nabídku za stejnou cenu, jakou mu tento obchodník předtím sdělil. 647 Pokud jde konečně o diskusi ze dne 12. března 2015 a jak vyplývá z bodů 257 až 267 výše, tato diskuse odhaluje přinejmenším chování spočívající v rozdělení trhu, jelikož obchodník Crédit agricole nepředložil nabídku klientovi, jenž se obrátil jak na něj, tak i na obchodníka Credit Suisse. Toto konstatování nemůže být zpochybněno ani argumentem Crédit agricole vycházejícím ze skutečnosti, že tato diskuse zahájená obchodníkem Credit Suisse byla „pravděpodobně odůvodněna skutečností, že tentýž klient již dříve požádal obchodníka [Crédit agricole] o cenu dluhopisů“, jak vyplývá z judikatury připomenuté v bodě 186 výše. 648 Pokud jde ve druhé řadě o výměny dotčených informací, je třeba zaprvé konstatovat, že se týkají informací, které jednak nejsou veřejně přístupné, a jednak jsou obchodně citlivé, na rozdíl od toho, co ad hoc a nepodloženě tvrdí Crédit agricole. 649 Skutečnost, že tyto informace nejsou veřejně přístupné, byla Komisí právně dostačujícím způsobem prokázána v bodech 714 až 719 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle nichž pouze některé z uvedených informací mohly být částečně určitelné (rozeznatelné) prostřednictvím obrazovek obchodníků nebo platforem makléřů, aniž však bylo jakkoli možné určit totožnost konečných protistran. 650 Podle Crédit agricole obchodníci „neustále a důkladně zkouma[jí] ceny a zdroje likvidity, [aby] věděli, kde mohou nakupovat a prodávat dluhopisy a za jakou cenu“, což odůvodňuje dotčené výměny informací. Jak přitom Komise správně uvedla v bodech 43 a 663 odůvodnění napadeného rozhodnutí, informace vyměňované mezi stranami týkající se aktuálně nabízených nebo zamýšlených cen dalece přesahují to, co je nezbytné pro zjištění cen za účelem sjednávání dvoustranných transakcí, a dále, pokud by vyměňované informace byly skutečně veřejně přístupné, byla by jejich výměna zbytečná. 651 Pokud jde v této souvislosti o diskusi ze dne 10. července 2013, na kterou poukazuje Crédit agricole, je třeba uvést, že tato banka nepředkládá žádný důkaz – kromě pouhého tvrzení – který by mohl vyvrátit zjištění, že informace vyměňované během této diskuse – při které obchodník Crédit agricole oznámil obchodníkovi Deutsche Bank, že nabídne dluhopis za stejnou cenu, jakou mu tento obchodník předtím sdělil – nebyly veřejné. 652 Citlivá obchodní povaha vyměňovaných informací byla rovněž Komisí právně dostačujícím způsobem prokázána v případě informací týkajících se jak současných a budoucích obchodů, tak nedávných obchodů. Komise v tomto ohledu v bodech 658 a 663 odůvodnění napadeného rozhodnutí zejména uvedla, že se vyměňované informace týkají činností klientů působících v určitý den na trhu, jejich obchodních zájmů a preferencí, jak je sdělili každé z dotčených bank, včetně dluhopisů, které klient může držet nebo o které usiluje, a jejich velikosti (objemu), otázky, zda je klient schopen pokračovat v nákupu nebo prodeji, a úrovně cen, za které klient hodlá uskutečnit nebo za které uzavřel nedávné transakce. 653 Pokud jde o informace týkající se nedávných obchodních činností, Komise v bodě 716 odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž uvedla, že mohou být užitečné pro hodnocení tržních trendů a budoucích obchodních příležitostí, neboť znalost dosavadních výsledků je pro obchodníky vysoce relevantní informací jak pro účely monitorování, tak z hlediska budoucích smluv, přičemž odkázala na bod 127 (nezveřejněný) rozsudku ze dne 12. července 2019, Sony a Sony Electronics v. Komise (T‑762/15, EU:T:2019:515). 654 Ačkoli se s ohledem na specifickou povahu odvětví s dluhopisy OSSA odkaz na případ, ke kterému došlo ve zcela jiném odvětví, jeví jako málo relevantní, nic to nemění na tom, že Komise v napadeném rozhodnutí, zejména v bodě 659 jeho odůvodnění, plně zdůraznila, že informace týkající se nedávných obchodních činností mají citlivou obchodní povahu, na rozdíl od toho, co tvrdí Crédit agricole. 655 Tuto citlivou obchodní povahu navíc potvrzuje jak zpráva Compass Lexecon ze dne 29. března 2019, nazvaná „The Economic Context of Price Discussions and the Exchange of „Sensitive Commercial Information“ between Market Makers in SSA Bonds“ (Hospodářský kontext diskusí o cenách a výměna „citlivých obchodních informací“ mezi tvůrci trhu s dluhopisy SSA, dále jen „první zpráva Compass Lexecon“), kterou předložila Credit Suisse a na kterou se odkazuje v bodě 705 odůvodnění napadeného rozhodnutí, tak Crédit agricole ve svých písemnostech. V tomto ohledu Crédite agricole výslovně uvádí, že „aby byl obchodník konkurenceschopný, musí […] pochopit, jak se ceny v minulosti vyvíjely, aby zjistil, co musí učinit pro získání zakázek“. 656 Credit Suisse se v této souvislosti nemůže účelně dovolávat bodů 185 až 191 rozsudku ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise (T‑105/17, EU:T:2019:675), v nichž Tribunál odmítl kvalifikovat jako „omezení z hlediska účelu“ diskusi mezi dvěma obchodníky působícími na trhu s úrokovými deriváty v eurech týkající se obchodních pozic. 657 Z těchto bodů totiž jasně vyplývá, že důvodem, proč Tribunál odmítl uznat protisoutěžní účel diskuse týkající se obchodních pozic, není to, že taková diskuse v zásadě nemá dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěži k tomu, aby mohla být kvalifikována jako „omezení z hlediska účelu“, nýbrž to, že v uvedené věci Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala, že uvedená diskuse poskytla obchodníkům výhodu v podobě informací, které jim mohly umožnit odpovídajícím způsobem upravit jejich strategie obchodování. 658 V projednávané věci přitom z bodů 653 až 655 výše vyplývá, že Komise v napadeném rozhodnutí takový důkaz předložila. 659 Kromě toho je třeba uvést, že v bodě 665 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise dbala na odlišení výměn týkajících se informací o nedávných obchodních činnostech od výměn „nižší hodnoty“, které se týkaly starších informací. 660 Zadruhé Crédit agricole ani Credit Suisse nezpochybňují, že k dotčeným výměnám informací došlo mezi omezeným počtem subjektů na trhu s dluhopisy OSSA. 661 Credit Suisse v tomto ohledu ve svých písemnostech ostatně uvedla, že veškerá výhoda dotčeného chování pro dotčené banky spočívala v tom, že k němu docházelo v rámci „uzavřené skupiny“, což těmto bankám umožnilo „nabízet si navzájem nižší rozdíly (spready), než jaké by nabízely jiným tvůrcům trhu, s očekáváním reciprocity ze strany důvěryhodné protistrany“. 662 Jak tedy správně uvedla Komise, zejména v bodech 658, 659, 668 až 670, 672, 680 a 740 až 742 odůvodnění napadeného rozhodnutí, dotčené výměny informací vedly ke snížení tržní nejistoty ve prospěch dotčených bank, a z tohoto důvodu k asymetrii informací, což jim umožnilo využít „mnohem více informací, než by byly schopny získat za normálních informací“. 663 Podle ustálené judikatury přitom výměny informací, které jsou způsobilé zmírnit nebo odstranit nejistoty v mysli dotčených osob ohledně dne, rozsahu a způsobů přizpůsobení chování na trhu, které dotyčné podniky provedou, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže k tomu, aby bylo možné mít za to, že není třeba zkoumat jejich účinky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. ledna 2023, HSBC Holdings a další v. Komise, C‑883/19 P, EU:C:2023:11, body 115 a 116 a citovaná judikatura). 664 V tomto ohledu z bodů 279 až 286, 209 až 216, 228 až 232, 233 až 235, 244 až 248 a 249 až 256 výše vyplývá, že diskuse, jako jsou diskuse ze dne 8. února 2012, 19. března, 24. května, 3. června a 25. července 2013, jakož i ze dne 6. srpna 2014, takové vlastnosti vykazují. 665 Soudní dvůr navíc rozhodl, že výměna informací, která je způsobilá odstranit nejistoty v mysli dotčených osob ohledně dne, rozsahu a způsobů přizpůsobení chování na trhu, které dotyčné podniky provedou, musí být považována za výměnu vykazující dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže bez ohledu na přímé účinky na ceny placené konečnými spotřebiteli (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. ledna 2023, HSBC Holdings a další v. Komise, C‑883/19 P, EU:C:2023:11, body 203 a 204). 666 Komise tedy měla právem za to, že na trhu s dluhopisy OSSA byly výměny citlivých obchodních informací, ke kterým došlo mezi dotčenými bankami, dostatečně škodlivé z hlediska hospodářské soutěže na to, aby přispěly ke kvalifikaci dotčeného jednání jako celku jako „omezení z hlediska účelu“. 667 Takový závěr platí zejména proto, že Komise v bodě 661 odůvodnění a v poznámce pod čarou 740 napadeného rozhodnutí prokázala, že trh s dluhopisy OSSA je trhem, kde je řízení rizik a nejistoty jedním z klíčových parametrů hospodářské soutěže, což žalobkyně nezpochybnily, a správně se opírala o skutečnost, že výměny informací mezi soutěžiteli, které jsou relevantní pro stanovení cen a nejsou veřejně dostupné, jsou o to citlivější z hlediska hospodářské soutěže, pokud k nim dochází mezi obchodníky jednajícími jako „tvůrci trhu“ (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T‑105/17, EU:T:2019:675, bod 145). 668 Na rozdíl od toho, co tvrdí Crédit agricole, kromě toho zjištění dostatečně škodlivé povahy výměn citlivých obchodních informací z hlediska hospodářské soutěže není podmíněno jejich „systematickou“ povahou, jak vyplývá z judikatury připomenuté v bodě 663 výše. 669 Stejně tak nemůže obstát tvrzení Crédit agricole vycházející v podstatě ze skutečnosti, že trh s dluhopisy OSSA je trhem vykazujícím významnou asymetrii informací mezi tvůrci trhu, což znamená, že nárůst této již existující asymetrie v důsledku dotčených výměn informací by nebyl dostatečně škodlivý pro hospodářskou soutěž. 670 Relativní neprůhlednost trhu s dluhopisy OSSA, která vede k tomu, že může být pro tvůrce trhu obtížné určit spravedlivou cenu dluhopisu, totiž neznamená, že mezi těmito tvůrci trhu existuje asymetrie informací, jelikož se všichni s touto neprůhledností potýkají. V každém případě za předpokladu, že by tato asymetrie informací existovala, argumentace Crédit agricole naráží na užitečný účinek, který je třeba zaručit pojmu „omezení z hlediska účelu“ a šířeji článku 101 SFEU, jelikož vede k relativizaci objektivní závažnosti chování, i když k němu dochází na trhu, který se jeví jako zvláště citlivý na chování podniků, které samostatně neurčují politiku, jež zamýšlí sledovat na trhu. 671 Konečně, Credit Suisse se nemůže účelně dovolávat rozsudku ze dne 23. listopadu 2006, Asnef-Equifax a Administración del Estado (C‑238/05, EU:C:2006:734), aby zbavila Komisi možnosti zohlednit výměny dotčených citlivých obchodních informací v tom smyslu, že přispívají ke kvalifikaci dotčeného jednání jako celku jako „omezení z hlediska účelu“. 672 Jak již bylo uvedeno v bodě 183 výše, výměny informací dotčené ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 23. listopadu 2006, Asnef-Equifax a Administración del Estado (C‑238/05, EU:C:2006:734), se totiž od výměn informací zjištěných a sankcionovaných v napadeném rozhodnutí značně lišily, zejména v tom, že se týkaly anonymizovaných informací, k nimž mohou mít přístup za nediskriminujících podmínek všechny hospodářské subjekty působící na trhu. 673 S ohledem na výše uvedené Crédit Agricole a Credit Suisse neprávem vytýkají Komisi, že nesprávně posoudila škodlivost dotčeného jednání, aby dospěla k závěru, že toto jednání mohlo přispět ke kvalifikaci dotčeného jednání jako celku jako „omezení z hlediska účelu“. iii) Ke kritice vycházející v podstatě z „odůvodněné“ povahy dotčeného jednání 674 Z výše uvedeného vyplývá, že dotčené jednání jako celek vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže na to, aby ho Komise mohla kvalifikovat jako „omezení z hlediska účelu“. 675 Je však třeba přezkoumat, zda toto zjištění může být zpochybněno argumenty Crédit agricole a Credit Suisse vycházejícími z „odůvodněné“ povahy dotčeného jednání. 676 V tomto ohledu je třeba uvést, že Crédit agricole bez rozdílu tvrdila, že diskuse, které jsou jí vytýkány, jsou „nezbytné“, „legitimní“, „prosoutěžní“ nebo „inherentní a podstatné pro řádné fungování trhu a širší zákaznické služby“. 677 Na podporu svého tvrzení o nesprávném posouzení hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání Credit Suisse bez rozdílu tvrdila, že jsou dotčené diskuse „legitimní“ nebo „prosoutěžní“. 678 Vzhledem k nejednoznačným formulacím použitým těmito dvěma bankami je Tribunál v rámci organizačního procesního opatření vyzval, aby upřesnily, zda jejich argumentace vychází z bodu 103 rozsudku ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další . (C‑307/18, EU:C:2020:52), a pokud ne, aby upřesnily pojmový či judikatorní základ své argumentace. 679 Crédit agricole ve své odpovědi uvedla, že se její „hlavní argumentace neopírá o [tento] bod [103]“, jelikož „nesplnění povinnosti Komisí jde nad rámec nezohlednění prosoutěžních účinků“. Přece jen „chování jejího obchodníka […] mělo pozitivní účinky, prosoutěžní účinky nevyjímaje, což měla Komise zohlednit“. 680 Credit Suisse ve své odpovědi uvedla, že její argument vycházející ze skutečnosti, že dotčené diskuse nevykazují dostatečný stupeň škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže k tomu, aby mohly být kvalifikovány jako „omezení z hlediska účelu“, je „potvrzen úvahami Soudního dvora učiněnými [v tomto] bodě 103 […], nicméně z tohoto bodu nevychází“. Na jednání však Credit Suisse v odpovědi na otázku Tribunálu uvedla, že z uvedeného bodu 103 skutečně vychází. 681 V tomto kontextu je třeba argumentaci Crédit Agricole a Credit Suisse chápat tak, že vychází především z prosoutěžní povahy dotčeného jednání a, podružně, z jeho „nezbytné“, „legitimní“, „pozitivní“ nebo „inherentní a podstatné“ povahy. – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z prosoutěžních účinků dotčeného jednání 682 V rámci kritiky vycházející z prosoutěžních účinků dotčeného jednání Credit Suisse tvrdí, že privilegované vztahy mezi obchodníky bank, které se účastnily sporného protiprávního jednání, jim umožňovaly nejen zlepšit kvalitu informací, které si mezi sebou vyměňovali, ale rovněž pro sebe a své klienty získat likvidní prostředky za lepší ceny. 683 Na podporu své argumentace se Credit Suisse dovolává první zprávy Compass Lexecon, podle níž komunikace týkající se stanovení cen posilují hospodářskou soutěž mezi tvůrci trhu a obchodníky tím, že je podněcují k zobrazování lepších cen s cílem přilákat tok objednávek a následně snížit transakční náklady a rozpětí podle nabídky a poptávky. 684 Z toho údajně vyplývá, že se Komise nemohla v bodech 155, 376, 381, 603, 619, 658, 659 a 660 odůvodnění napadeného rozhodnutí platně domnívat, že komunikace týkající se stanovení cen umožnily dotčeným bankám posoudit, jak jsou jejich vlastní ceny konkurenceschopné nebo zda správně analyzují trh díky zvýšení transparentnosti trhu a snížení nejistoty na tomto trhu. Nemohla mít ani platně za to, že jim tyto komunikace pro ně výhodným způsobem umožnily přizpůsobit a definovat strategii vůči trhu a ostatním obchodníkům, jakož i vytvářet asymetrii trhu. 685 Podle Credit Suisse proto Komise nemohla dospět k závěru, že komunikace týkající se stanovení cen jsou vnitřně a silně protisoutěžní, ani in fine k závěru, že dotčené jednání spadá pod kvalifikaci „omezení z hlediska účelu“, zejména vzhledem k tomu, že dotčené banky měly nízké společné podíly na trhu a trh s dluhopisy OSSA byl vysoce konkurenční. 686 Crédit agricole se rovněž dovolávala prosoutěžního účinku dotčeného jednání. V tomto ohledu v bodě 2.16 své žaloby toliko uvedla, že „Komise […] neuznala, že druh informací předávaných mezi obchodníky přináší řadu výhod usnadněním transakcí s partnery, získáním likvidních prostředků a umožněním stanovit lepší (konkurenceschopnější) ceny, zejména ve prospěch klientů“. 687 Pokud jde o zohlednění údajných prosoutěžních účinků jednání, z rozsudků ze dne 30. června 1966, LTM (56/65, EU:C:1966:38, s. 359), a ze dne 26. listopadu 2015, Maxima Latvija (C‑345/14, EU:C:2015:784, body 16 a 17), vyplývá, že při posuzování hospodářského a právního kontextu, do kterého spadá dotčené jednání, není nikterak nutné zkoumat, natož prokazovat důsledky tohoto jednání pro hospodářskou soutěž, ať již skutečné nebo potenciální a negativní nebo pozitivní (rozsudek ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, bod 166). 688 Z toho vyplývá, že prosoutěžní účinky tvrzené žalobkyněmi nejsou jako takové při kvalifikaci dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ zohledněny. 689 V každém případě i za předpokladu, že by tvrzené „příznivé“ důsledky tohoto chování mohly nebo měly být z jakéhokoli důvodu pro účely jejich kvalifikace jako „omezení z hlediska účelu“ zohledněny, je třeba uvést následující. 690 Vzhledem k tomu, že Crédit agricole uplatnila argument uvedený v bodě 686 výše, aniž ho podrobněji vysvětlila, nemůže zabránit tomu, aby bylo dotčené jednání kvalifikováno jako „omezení z hlediska účelu“. 691 Stejně tak Credit Suisse nemůže platně tvrdit, že se mohla omezit na prokázání „na první pohled pravděpodobných“„příznivých“ důsledků svého chování a Komise porušila její právo na obhajobu tím, že na ni uplatnila nevhodná pravidla dokazování. 692 Pokud jde o význam „příznivých“ důsledků tvrzených Credit Suisse, je třeba konstatovat, že se tato banka dovolává „příznivých“ důsledků, které jsou spojeny výlučně nebo převážně s 25 diskusemi týkajícími se určování cen, jejichž zpochybnění, jak bylo připomenuto již v bodech 110 a 569 výše, nebylo podloženo, a je tedy nepřípustné. 693 Je tedy třeba přezkoumat, zda „příznivé“ důsledky takových diskusí, za předpokladu, že by byly prokázány, mohou bránit kvalifikaci veškerého dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“, které má podle napadeného rozhodnutí podobu výměn citlivých obchodních informací, ale rovněž koordinace cen, jakož i koordinace obchodních činností (body 614 a 616 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 694 V tomto ohledu nelze přijmout argumentaci Credit Suisse, která je založena především na první zprávě Compass Lexecon předložené touto bankou v průběhu správního řízení. 695 Zaprvé je třeba uvést, že podle bodu 96 rozsudku ze dne 14. září 2022, Google a Alphabet v. Komise (Google Android) (T‑604/18, napadený kasačním opravným prostředkem, EU:T:2022:541), se důkazní hodnota prohlášení nebo zprávy předložené na žádost účastníka řízení na podporu jeho tvrzení třetí osobou, která se prohlašuje za znalce, posuzuje z několika hledisek. Na jednu stranu musí jejich autor zajistit, aby uvedl svou kvalifikaci a zkušenosti a vysvětlil, z jakého důvodu jsou relevantní pro vydání posudku k posuzované problematice. Na druhou stranu musí obsah tohoto posudku uvádět důvody, proč by měl být zohledněn, ať už jde o věrohodnost použité metodiky nebo relevantnost odpovědi na tuto otázku pro potřeby této věci. S ohledem na tyto zásady a na vyjádření účastníků řízení v tomto ohledu posoudil Tribunál tyto dokumenty v projednávané věci. 696 Pokud jde o druhou z těchto podmínek, je přitom třeba konstatovat, že navzdory výzvě Tribunálu, aby Credit Suisse uvedla důvody, proč by první zpráva Compass Lexecon měla být zohledněna, tato banka neposkytla žádná upřesnění. 697 Kromě toho lze uvést, že popis odvětví s dluhopisy OSSA obsažený v bodech 3.4 až 3.24 této zprávy není doprovázen prakticky žádným odkazem na dokumenty, které by mohly opodstatněnost popisu tohoto odvětví doložit. Stejně tak, pokud jde o popis úlohy tvůrce trhu, body 3.32 a 3.33 této zprávy poukazují na jejich ústřední úlohu, když jako příklad uvádějí trh s podnikovými dluhopisy (corporate bonds) a odkazují na text Komise, který výslovně zdůrazňuje rozdíl mezi trhem s podnikovými dluhopisy a trhem s dluhopisy OSSA. 698 Zadruhé závěry, k nimž dospěla první zpráva Compass Lexecon, nemohou potvrdit prokazatelné „příznivé“ důsledky komunikací týkajících se stanovení cen a tím spíše prokazatelně „příznivé“ důsledky veškerého dotčeného jednání, které se neomezuje na tyto komunikace. 699 Z této zprávy totiž v žádném případě nevyplývá, že by komunikace týkající se stanovení cen měly prokazatelné „příznivé“ důsledky. 700 Z bodů 4.1 a 4.4 první zprávy Compass Lexecon naopak vyplývá, že se tato zpráva omezuje na poukázání – při konstatování, že tyto komunikace mohou vést ke koordinaci cen – že „tím, že se tvůrcům trhu umožňuje účinněji stanovit cenu dluhopisu, diskuse o cenách a výměna ‚citlivých obchodních informací‘ mezi tvůrci trhu mohou být z hlediska hospodářské soutěže neutrální nebo dokonce pro hospodářskou soutěž prospěšné“. 701 Kromě toho body 4.27 a 4.47 první zprávy Compass Lexecon, jakož i bod A.39 této zprávy podmiňují možné neutrální nebo „příznivé“ důsledky komunikací týkajících se stanovení cen, tím, že „účastníci trhu mají srovnatelný přístup k informacím o skutečných tržních podmínkách“ nebo že „existuje dostatečný podíl informovaných subjektů na trhu“. 702 První zpráva Compass Lexecon v podstatě uvádí možné neutrální nebo „příznivé“ důsledky komunikací týkajících se stanovení cen (odlišných od sdělení zaměřených na koordinaci chování), pouze pokud tyto komunikace zajistí transparentní nebo transparentnější trh alespoň pro dostatečný počet subjektů na trhu s dluhopisy OSSA. 703 V projednávané věci, jak Komise správně uvedla v bodě 742 odůvodnění napadeného rozhodnutí, přitom dotčené jednání vedlo k významné asymetrii informací mezi čtyřmi bankami zapojenými do sporného protiprávního jednání na straně jedné a ostatními bankami působícími na trhu s dluhopisy OSSA na straně druhé. Konstatovala tak asymetrii, která vznikla tím, že každá z bank dotčených sporným protiprávním jednáním věděla o cenách, které další dotčené banky zobrazovaly, jakož i o obchodních tocích a konkrétních preferencích klientů, o nichž jejich konkurenční banky, které se sporného protiprávního jednání neúčastnily, vůbec nevěděly. 704 Toto zjištění, které s sebou nese neexistenci prokazatelných „příznivých“ dopadů komunikací týkajících se stanovení cen, je v konečném důsledku rovněž potvrzeno samotnými Crédit agricole a Credit Suisse. 705 Tyto dvě banky totiž s odvoláním na skutečnost, že banky zapojené do sporného protiprávního jednání představovaly pouze nízký podíl tvůrců trhu působících na trhu s dluhopisy OSSA, implicitně připouštějí, že podmínky vyžadované první zprávou Compass Lexecon k tomu, aby komunikace týkající se stanovení cen mohly případně vyvolat neutrální nebo „příznivé“ důsledky, nejsou v projednávané věci splněny. 706 Jelikož nebyly prokázány „příznivé“ důsledky těchto komunikací, platí totéž pro „příznivé“ důsledky jiného dotčeného jednání, které Crédit Agricole a Credit Suisse podloženým způsobem nedoložily, a tudíž neprokázaly, že by takové důsledky mělo. 707 Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že Credit Suisse – a tím spíše Crédit agricole – neprokázaly, že dotčené jednání jako celek – podobně jako chování spočívající výlučně v „komunikacích týkajících se stanovení cen“ – má „příznivé“ důsledky, které by zpochybnily jeho kvalifikaci jako „omezení z hlediska účelu“. 708 Komise tedy v bodě 713 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně odmítla argumentaci vycházející z prosoutěžních nebo příznivých účinků dotčeného jednání. – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z „nezbytné“, „legitimní“, „pozitivní“ nebo „inherentní a podstatné“ povahy dotčeného jednání 709 Jak bylo uvedeno v bodě 678 výše, Crédit agricole a Credit Suisse byly organizačními procesními opatřeními vyzvány, aby upřesnily pojmový či judikatorní základ svých tvrzení vycházejících zejména z „nezbytné“, „legitimní“, „pozitivní“ nebo „inherentní a podstatné“ povahy dotčeného jednání. 710 Odpovědi na tato organizační procesní opatření ani konaná jednání neumožnily Tribunálu přesně určit, na čem se tato kritika zakládá. 711 Právě v tomto kontextu je třeba zkoumat argumenty Crédit agricole a Credit Suisse pro případ, že by umožnily zpochybnit kvalifikaci dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“. 712 V rozsahu, v němž se Crédit agricole a Credit Suisse dovolávají „nezbytné“ povahy dotčeného jednání, a tedy pravděpodobně výjimky vedlejších omezení (ancillary restraints) souvisejících s hlavní transakcí, je třeba připomenout, že pokud se na transakci nebo určitou činnost nevztahuje zásada zákazu stanovená v čl. 101 odst. 1 SFEU, jelikož neovlivňuje hospodářskou soutěž nebo na ni má pozitivní účinek, nevztahuje se uvedená zásada zákazu ani na omezení obchodní samostatnosti jednoho nebo více účastníků této transakce nebo činnosti, je-li toto omezení objektivně nezbytné k provedení uvedené transakce nebo činnosti a je přiměřené cílům této transakce nebo činnosti (viz rozsudek ze dne 11. září 2014, MasterCard a další v. Komise, C‑382/12 P, EU:C:2014:2201, bod 89 a citovaná judikatura). 713 Je tak třeba především zjistit, zda by uskutečnění dotčené činnosti bylo nemožné v případě neexistence dotčeného omezení (rozsudek ze dne 11. září 2014, MasterCard a další v. Komise, C‑382/12 P, EU:C:2014:2201, bod 91). 714 V projednávané věci přitom Crédit agricole a Credit Suisse nijak neprokázaly, že by obchodování s dluhopisy OSSA, či dokonce obchodování tvůrce trhu s dluhopisy OSSA, bylo nemožné v případě neexistence dotčených jednání (obdobně viz rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T‑105/17, EU:T:2019:675, bod 155). 715 Pouhé tvrzení Credit Suisse, že vzhledem k nelikvidní a neprůhledné povaze trhu s dluhopisy OSSA s sebou poskytování spotových služeb nese určitou míru spolupráce, jakož i pravidelné toky citlivých obchodních informací mezi tvůrci trhu, nemůže tento závěr zpochybnit. 716 Credit Suisse naopak sama připouští, že zejména výměna informací o inventárních pozicích tvůrců trhu umožňuje „snadněji“ nalézt příležitosti k transakcím mezi obchodníky, což prokazuje, že přinejmenším pro tento druh chování nebyly výměny informací k výkonu činnosti bank v odvětví s dluhopisy OSSA objektivně nezbytné. 717 V tomto ohledu je třeba rovněž připomenout, že skutečnost, že by určitou činnost bez dotčeného omezení bylo možno provést jen obtížně nebo by byla méně zisková, nelze považovat za skutečnost, která tomuto omezení propůjčuje „objektivně nezbytnou“ povahu, jež je nutná k tomu, aby mohlo být považováno za „vedlejší“ (rozsudek ze dne 11. září 2014, MasterCard a další v. Komise, C‑382/12 P, EU:C:2014:2201, bod 91). 718 Kromě toho, jak již bylo uvedeno v bodech 703 až 705 výše, dotčené jednání bylo způsobeno omezeným počtem bank působících v odvětví s dluhopisy OSSA, z čehož lze s dostatečnou jistotou vyvodit, že všechny banky působící v tomto odvětví byly schopny vykonávat svou činnost, aniž by se k tomuto jednání uchýlily. 719 Pokud se Crédit agricole a Credit Suisse dovolávají „legitimní“, „pozitivní“ povahy nebo povahy, která je „inherentní a podstatná pro řádné fungování trhu a širší zákaznické služby“, je třeba uvést, že za předpokladu by se tato argumentace lišila od argumentace vycházející z „příznivých“ nebo nezbytných důsledků veškerého dotčeného jednání nebo jeho části, je zřejmě možné ji chápat jako odkaz na řešení přijaté Soudním dvorem v rozsudku ze dne 19. února 2002, Wouters a další (C‑309/99, EU:C:2002:98, bod 97). 720 Crédit agricole přitom neposkytuje důkazy, které by mohly prokázat, že úvahy rozvinuté v uvedeném rozsudku mají být přeneseny na projednávanou věc [obdobně viz rozsudek ze dne 27. února 2020, Komise v. Belgie (Účetní),C‑384/18, EU:C:2020:124, bod 49]. 721 I kdyby byla v tomto ohledu prokázána skutečnost, na kterou poukazuje Credit Suisse a kterou Komise odmítla v bodech 707 až 713 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a sice že na nelikvidním a neprůhledném trhu s dluhopisy OSSA byly dotčené banky systematicky informačně znevýhodňovány ve srovnání s protistranami, které nebyly na trhu trvale přítomny (smart money clients), a z tohoto důvodu musely tento nedostatek informací kompenzovat vyhledáváním informací z několika zdrojů, zejména od obchodníků jiných bank, nemůže bránit kvalifikaci jako „omezení z hlediska účelu“. 722 Jak totiž vyplývá z bodů 124, 127 a 128 rozsudku ze dne 25. března 2021, Lundbeck v. Komise (C‑591/16 P, EU:C:2021:243), a jak bylo v podstatě uvedeno v bodě 737 odůvodnění napadeného rozhodnutí, nemůže být připuštěno, aby se podniky snažily překonat účinky skutkových situací, které považují za příliš nepříznivé, jako jsou případné asymetrie rizik existujících mezi subjekty na trhu, koluzivními jednáními s cílem napravit tyto nevýhody. Tyto skutkové situace totiž nemohou ospravedlnit porušení článku 101 SFEU, natož pak chování, u něhož bylo konstatováno, že vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti ve vztahu k hospodářské soutěži, aby mohlo být kvalifikováno jako „omezení z hlediska účelu“. 723 V projednávané věci to musí platit tím spíše, že zaprvé k dotčeným jednáním docházelo na úkor všech typů klientů dotčených bank, a nikoli pouze na úkor „informovaných“ klientů (smart money clients), jak vyplývá z bodu 710 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a Credit Suisse to není zpochybňováno. 724 Zadruhé, jak uvádí Komise v bodě 709 napadeného rozhodnutí, aniž to Credit Suisse zpochybňuje, vnějšími faktory, které mají dopad na cenu dluhopisů OSSA, jsou politické a hospodářské události ovlivňující úvěrová rizika týkající se země, regionu nebo odvětví, jakož i pravděpodobnost nové emise dluhopisů týmž emitentem. Navíc neexistuje žádný důvod, proč by v současné době okamžitých informací a elektronické komunikace měla mít určitá skupina investorů k těmto informacím lepší přístup. V neposlední řadě převážná většina investorů spravuje celou řadu aktiv včetně akcií, dluhopisů a měn, zatímco obchodníci s dluhopisy OSSA se specializují na kategorii cenných papírů a očekává se, že budou dobře informováni o relevantních vnějších událostech. 725 Zatřetí dotčené banky nepůsobily na trhu s dluhopisy OSSA pouze jako tvůrci trhu a bylo zjevné, že jejich role jako obchodníků nespočívala pouze v „podpoře likvidity s cílem podpořit své klienty, kteří chtějí obchodovat s dluhopisy OSSA“, jak Komise právem uvedla v bodech 690 až 697 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 726 Posledně uvedený důvod, posuzovaný společně se skutečností konstatovanou v bodě 19 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že na trhu s dluhopisy OSSA formálně žádná funkce tvůrce trhu neexistovala, a tedy dotčené banky vykonávaly tuto funkci dobrovolně, aniž podléhaly povinnostem kotovat obousměrné ceny a jednat s protistranami, rovněž odůvodňuje to, že se dotčené banky nemohly dovolávat své role tvůrce trhu a s ní spojeného rizika, aby zabránily kvalifikaci „omezení z hlediska účelu“, jak právem uvedla Komise v bodech 712 a 713 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 727 Kromě toho se judikatura uvedená v bodě 719 výše nepoužije v případě chování, které zdaleka nemá pouze „důsledek“ spočívající v omezení nebo alespoň potenciálním omezení hospodářské soutěže tím, že omezuje svobodu jednání určitých podniků, nýbrž ve vztahu k této hospodářské soutěži vykazuje takový stupeň škodlivosti, který odůvodňuje závěr, že „účelem“ tohoto chování je ji vyloučit, omezit nebo narušit. Pouze v případě, že se po přezkumu jednání dotčeného v daném případě ukáže, že účelem tohoto jednání není vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže, je tedy třeba následně určit, zda se na toto jednání může vztahovat tato judikatura (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 28. února 2013, Ordem dos Técnicos Oficiais de Contas, C‑1/12, EU:C:2013:127, bod 69; ze dne 4. září 2014, API a další, C‑184/13 až C‑187/13, C‑194/13, C‑195/13 a C‑208/13, EU:C:2014:2147, bod 49; ze dne 23. listopadu 2017, CHEZ Elektro Bulgaria a FrontEx International, C‑427/16 a C‑428/16, EU:C:2017:890, body 51, 53, 56 a 57, a ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, bod 186). 728 Toto zjištění nemůže být zpochybněno odkazem Credit Suisse na celý rozsudek ze dne 31. března 1993, Ahlström Osakeyhtiö a další v. Komise (C‑89/85, C‑104/85, C‑114/85, C‑116/85, C‑117/85 a C‑125/85 až C‑129/85, EU:C:1993:120), ani na bod 137 rozsudku ze dne 12. prosince 2014, Eni v. Komise (T‑558/08, EU:T:2014:1080), aniž odkaz na ně blíže vysvětlila. 729 Credit Suisse se tedy nemůže účelně dovolávat skutečnosti, že účelem dotčených jednání bylo umožnit čtyřem bankám, kterým bylo určeno napadené rozhodnutí, jakož i jejich klientům získat likvidní prostředky za lepší ceny. 730 V tomto ohledu je třeba rovněž připomenout, že článek 101 SFEU směřuje, podobně jako ostatní pravidla hospodářské soutěže uvedená ve Smlouvě, nikoliv pouze k tomu, aby chránil bezprostřední hospodářské zájmy spotřebitelů, ale také zájmy soutěžitelů, nýbrž i k tomu, aby chránil strukturu trhu, a tím hospodářskou soutěž jako takovou (obdobně viz rozsudek ze dne 19. března 2015, Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise, C‑286/13 P, EU:C:2015:184, bod 125 a citovaná judikatura). 731 V projednávané věci, jak Komise v podstatě uvedla v bodě 742 odůvodnění napadeného rozhodnutí, není pochyb o tom, že i když čtyři banky, kterým bylo určeno napadené rozhodnutí, a jejich prostřednictvím jejich klienti měli zjevný zájem na dotčených jednáních, tato jednání poškozovala nejen konkurenty dotčených bank na trhu s dluhopisy OSSA a jejich klienty, ale také hospodářskou soutěž jako takovou. 732 Komise tedy v bodech 704 až 713 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jakož i v bodech 735 až 737 napadeného rozhodnutí správně odmítla argumenty Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z „nezbytné“, „legitimní“, „pozitivní“ nebo „inherentní a podstatné“ povahy dotčených jednání za účelem zabránění jeho kvalifikace jako „omezení z hlediska účelu“. 4) Závěr ke kvalifikaci dotčených jednání jako „omezení z hlediska účelu“ 733 Poté, co Komise posoudila dotčená jednání s náležitým přihlédnutím k jeho obsahu, cílům, které sledovalo, a hospodářskému kontextu, do něhož spadalo, v bodě 749 odůvodnění napadeného rozhodnutí právem konstatovala, že dohody nebo jednání ve vzájemné shodě popsané v oddíle 4.2 napadeného rozhodnutí musí být kvalifikovány jako „omezení z hlediska účelu“, a nepřísluší jí tedy prokazovat jejich protisoutěžní účinky, zejména ty, které se týkají míry nejistoty existující na trhu s dluhopisy OSSA a vyplývající z dotčených výměn citlivých obchodních informací. 734 První žalobní důvod Crédit agricole a první žalobní důvod Credit Suisse je tedy třeba zčásti odmítnout jako nepřípustné a zčásti zamítnout jako neopodstatněné. 4.   Ke čtvrtému žalobnímu důvodu Crédit agricole a třetímu žalobnímu důvodu Credit Suisse, vycházejícím z nedostatečného odůvodnění a z pochybení při stanovení částky jejich příslušné pokuty 735 Při stanovení částek pokut uložených každé z dotčených bank Komise zaprvé uvedla, že tyto banky porušily článek 101 SFEU úmyslně nebo přinejmenším z nedbalosti, což tento orgán opravňovalo k tomu, aby jim uložil pokutu podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (body 874 až 886 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 736 Zadruhé v rámci provádění pokynů a konkrétněji stanovení hodnoty tržeb, která byla výchozím bodem pro výpočet základní částky pokut (body 13 až 18 pokynů), Komise konstatovala, aniž jí žalobkyně v tomto bodě odporovaly, že finanční produkty, jako jsou dluhopisy OSSA, nevytvářejí tržby v obvyklém slova smyslu, a proto je v projednávaném věci vhodné vypočítat náhradní hodnotu tržeb (body 889 a 890 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 737 Zatřetí Komise pro každou z dotčených bank vypočítala základní částku jejich pokuty tak, že nejprve použila podíl 16 % jejich náhradní hodnoty z titulu závažnosti sporného protiprávního jednání (dále jen „násobící koeficient závažnosti“) (body 1 až 23 pokynů) (oddíl 8.2.4.1; body 939 až 949 odůvodnění napadeného rozhodnutí), ten poté vynásobila koeficientem zohledňujícím dobu trvání, který je vlastní každé z nich (dále jen „násobící koeficient zohledňující dobu trvání“) (bod 24 pokynů) (oddíl 8.2.4.2; body 950 a 991 odůvodnění) a konečně připočetla dodatečnou částku ve výši 16 % za účelem odrazení (bod 24 pokynů) (oddíl 8.2.4.3; body 952 až 954 odůvodnění). 738 Začtvrté Komise provedla úpravu základní částky vypočtené pro každou z dotčených bank (body 27 až 35 pokynů). V tomto ohledu neshledala u žádné z těchto bank přitěžující ani polehčující okolnosti. Naopak vynásobila základní částku BofA a Crédit agricole zvláštním odrazujícím koeficientem 1,3 a 1,2 (dále jen „zvláštní odrazující koeficient“) (body 30 a 31 pokynů) (body 955 až 966 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 739 V rámci první, třetí, čtvrté a páté části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole, jakož i v rámci třetího žalobního důvodu Credit Suisse, který se skládá ze čtyř částí, žalobkyně zpochybňují základní částku pokut, které jim byly uloženy, a to především z pěti důvodů. 740 Zaprvé v rámci první části třetího žalobního důvodu Credit Suisse vytýká Komisi, že porušila povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o údaje použité pro výpočet náhradní hodnoty. 741 Zadruhé v rámci třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a v rámci druhé části třetího žalobního důvodu Credit Suisse žalobkyně vytýkají Komisi porušení pokynů, pokud jde o způsoby určení náhradní hodnoty. 742 Zatřetí v rámci první části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole vytýká Komisi porušení bodu 13 pokynů, zásady řádné správy, jakož i povinnosti uvést odůvodnění z důvodu rozhodnutí nezohlednit rok 2014 – poslední celý rok účasti této banky na sporném protiprávním jednání – jako referenční období pro výpočet náhradní hodnoty. 743 Začtvrté v rámci čtvrté části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a v rámci třetí části třetího žalobního důvodu Credit Suisse žalobkyně vytýkají Komisi, že se dopustila nesprávného posouzení při stanovení násobícího koeficientu závažnosti. 744 Zapáté v rámci páté části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a v rámci čtvrté části třetího žalobního důvodu Credit Suisse žalobkyně vytýkají Komisi, že se dopustila nesprávného posouzení při stanovení násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání. 745 Kromě toho v rámci druhé a čtvrté části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole zpochybňuje úpravy základní částky pokuty, která jí byla uložena, provedené Komisí. 746 Konkrétněji vytýká Komisi, že se dopustila jednak porušení zásady rovného zacházení při stanovení zvláštního odrazujícího koeficientu a jednak nesprávného posouzení při přezkumu polehčujících okolností, které se na ni měly vztahovat. 747 Tato kritika bude přezkoumána postupně a v pořadí uvedeném v bodech 739 až 746 výše, které odpovídá metodice definované v pokynech. Nejprve tedy bude přezkoumáno stanovení základní částky pokuty a poté úpravy této částky. a)   K výtkám týkajícím se základní výše pokut uložených Crédit agricole a Credit Suisse 1) Ke kritice týkající se výše náhradní hodnoty 748 Jak bylo připomenuto v bodě 736 výše, Komise měla za to, že pro účely stanovení částky pokuty každé z dotčených bank je vhodné vypočítat náhradní hodnotu. 749 Vzhledem ke specifické povaze dluhopisů OSSA, Komise v bodě 892 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že jako výchozí bod pro výpočet náhradní hodnoty je třeba použít pomyslný objem a hodnotu dluhopisů OSSA (dále jen „pomyslné částky“), s kterými dotyčné banky obchodovaly v průběhu svého individuálního období účasti na sporném protiprávním jednání. 750 Za tímto účelem Komise použila anualizované pomyslné částky dluhopisů OSSA, s kterými každá dotčená banka obchodovala s protistranami nacházejícími se v EHP během období své účasti na sporném protiprávním jednání, podle následující metody: „[p]omyslné částky obchodované v období individuální účasti na kartelové dohodě se přepočítávají na roční bázi koeficientem vypočteným na základě doby trvání individuální účasti tak, že se jejich celková výše vydělí počtem celých měsíců účasti a tento měsíční průměr se vynásobí dvanácti“. Komise se tak rozhodla, že nepoužije pomyslné částky za celý poslední rok účasti každé dotčené banky na sporném protiprávním jednání, a odchýlila se od bodu 13 pokynů (body 893 a 894 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 751 V bodě 896 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise dále uvedla, že s dluhopisy OSSA bylo na sekundárním trhu obchodováno za cenu, která byla vyjádřena jako procento z jejich pomyslné částky. Komise z toho vyvodila, že příjem z těchto transakcí se odrazil v rozdílu mezi nákupní cenou a prodejní cenou každého dluhopisu OSSA nakoupeného a následně prodaného obchodníky (bid-ask spread) a tento rozdíl je třeba zohlednit pro účely výpočtu náhradní hodnoty. 752 Za tímto účelem měla Komise za to, že je třeba vynásobit anualizované pomyslné částky použité pro každou dotčenou banku koeficientem založeným na tomto rozpětí podle nabídky a poptávky (dále jen „opravný koeficient“), a sice na průměrném rozpětí podle nabídky a poptávky specifickém pro každou banku a sníženém o polovinu, aby se zohlednila skutečnost, že každý nákup nebo prodej uskutečněný bankou představoval pouze polovinu celého zpětného prodeje dluhopisů OSSA (body 897 až 899 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 753 K vytvoření opravného koeficientu pro každou banku se Komise zaprvé rozhodla použít 33 reprezentativních kategorií dluhopisů OSSA, vydaných osmi emitenty a rozdělených do pěti tranší splatnosti (od 0 do 3 let, od 3 do 5 let, od 5 do 7 let, od 7 do 10 let a nad 10 let), přičemž zohlednila připomínky dotyčných bank uplatněné v návaznosti na dopis o pokutách (body 902 a 931 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 754 Zadruhé pro každou banku a pro každý den její účasti na protiprávním jednání Komise rekonstruovala denní rozpětí podle nabídky a poptávky podle metody uvedené v bodě 901 odůvodnění napadeného rozhodnutí takto: 755 Toto denní rozpětí podle nabídky a poptávky u každé dotčené banky spočívalo v průměru denního rozpětí podle nabídky a poptávky každé z 33 vybraných kategorií dluhopisů OSSA, váženém podle pomyslných částek obchodovaných touto bankou podle emitenta a podle splatnosti. 756 K určení rozpětí podle nabídky a poptávky u každé kategorie dluhopisů OSSA použila Komise veřejné údaje z platformy Bloomberg, které považovala za správné a ověřitelné (body 903, 926 a 927 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 757 Tato platforma umožňuje zjistit u každé z reprezentativních kategorií dluhopisů OSSA průměrné rozpětí podle nabídky a poptávky na trhu ke konci každého dne (end-of-day spread), vypočtené na základě „Bloomberg BGN composite price source“ (dále jen „údaje BGN“) a založené na realizovatelné a orientační kotaci od několika makléřů (bod 903 odůvodnění a poznámka pod čarou 1060 napadeného rozhodnutí). 758 Zatřetí Komise pro každou dotyčnou banku vypočítala konečné rozpětí podle nabídky a poptávky na základě prostého průměru denních rozpětí podle nabídky a poptávky odpovídajících dnům její účasti na sporném protiprávním jednání (804 dnů, tedy 574 pracovních dnů v případě Crédit agricole, a 1738 dnů, tedy 1242 pracovních dnů v případě Credit Suisse), podle metody uvedené v bodě 900 odůvodnění napadeného rozhodnutí takto: 759 V bodech 904 a 905 odůvodnění napadeného rozhodnutí tak Komise v případě Crédit agricole použila konečné rozpětí podle nabídky a poptávky ve výši [0,120 % – 0,140 %] a tedy opravný koeficient ve výši [0,060 % – 0,070 %] (částka snížená na polovinu), zaokrouhlený na třetí desetinné místo směrem dolů, odpovídající náhradní hodnotě 6501321 eur. V případě Crédit Suisse Komise použila konečné rozpětí podle nabídky a poptávky ve výši [0,190 % – 0,210 %] a tedy opravný koeficient ve výši [0,095 % – 0,105 %] (částka snížená na polovinu), zaokrouhlený na třetí desetinné místo směrem dolů, odpovídající náhradní hodnotě 12890852 eur. 760 Podrobnosti těchto výpočtů jsou uvedeny v důvěrné příloze napadeného rozhodnutí, která je specifická pro každou dotyčnou banku a byla oznámena pouze dané bance. 761 Právě v tomto kontextu Credit Suisse vytýká Komisi, že porušila svou povinnost uvést odůvodnění tím, že jí neposkytla informace, které by jí umožnily posoudit, zda byla metoda výpočtu pokuty stižena pochybením, a dále Crédit agricole a Credit Suisse Komisi v podstatě vytýkají, že porušila pokyny, neboť údaje použité tímto orgánem nepředstavují „nejlepší dostupné údaje“ ve smyslu bodu 15 pokynů, a neodrážejí tedy hospodářský význam sporného protiprávního jednání. i) Ke kritice Credit Suisse, vycházející z nedostatku odůvodnění výpočtu pokuty 762 V rámci první části třetího žalobního důvodu Credit Suisse vytýká Komisi, že porušila svou povinnost uvést odůvodnění, jelikož „[jí] napadené rozhodnutí neposkytuje dostatek informací, aby si mohla provést vlastní výpočet opravného koeficientu“. 763 Tvrdí, že jí Komise neposkytla údaje BGN týkající se zvolených reprezentativních dluhopisů OSSA a neaktualizovala kódy International Securities Identification Number (ISIN) těchto dluhopisů OSSA, které byly změněny po zaslání dopisu o pokutách. 764 Credit Suisse dále tvrdí, že se pokusila provést vlastní výpočty, které provedla Komise, a určila opravný koeficient nikoli ve výši [0,095 % – 0,105 %], který použila Komise, ale ve výši [0,095 % – 0,105 %] (rozdíl o jednu tisícinu procentního bodu menší). 765 Credit Suisse v této první části v podstatě Komisi vytýká, že neposkytla údaje nezbytné k tomu, aby si mohla ověřit, zda napadené rozhodnutí – a konkrétně jeho část týkající se výpočtu opravného koeficientu – bylo stiženo vadou, která mohla ohrozit platnost výpočtu pokuty, která jí byla uložena. 766 Pokud jde na prvním místě o tvrzení Credit Suisse vycházející z toho, že v napadeném rozhodnutí nebyly uvedeny aktualizované kódy ISIN, je třeba bez dalšího uvést, že Komise nemůže platně tvrdit, že „judikatura – [a sice] rozsudek ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (C‑584/20 P a C‑621/20 P, EU:C:2021:601, bod 105) – nevyžaduje, aby napadené rozhodnutí obsahovalo informace, které by Credit Suisse umožnily provést vlastní výpočty“. 767 Kromě skutečnosti, že bod 105 rozsudku ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB (C‑584/20 P a C‑621/20 P, EU:C:2021:601), je detailnější, než se Komise snaží naznačit, totiž Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že i když tento orgán není povinen uvést všechny číselné údaje týkající se každé dílčí fáze metody výpočtu pokuty uložené na základě článku 101 SFEU, je nicméně povinen vysvětlit vážení a posouzení zohledněných skutečností (viz rozsudek ze dne 10. července 2019, Komise v. Icap a další, C‑39/18 P, EU:C:2019:584, bod 31 a citovaná judikatura). 768 V tomto smyslu v kontextu obdobném kontextu projednávané věci Tribunál rozhodl, že je zásadní, aby odůvodnění napadeného rozhodnutí umožnilo žalobkyni ověřit, zda je náhradní hodnota zvolená Komisí případně stižena vadou, která umožňuje zpochybnit její platnost (rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T‑105/17, EU:T:2019:675, bod 346). 769 Je však nutno konstatovat, že Komise v napadeném rozhodnutí, a konkrétně v jeho příloze, umožnila Credit Suisse přesně určit reprezentativní dluhopisy OSSA, které byly zohledněny pro výpočet opravného koeficientu, i když neuvedla aktualizované kódy ISIN těchto dluhopisů OSSA. 770 Z přílohy napadeného rozhodnutí, nadepsané „Annex to Decision AT.40346 SSA bonds (Credit Suisse) (confidential data)“, totiž jasně vyplývá, že Komise umožnila Credit Suisse ověřit opodstatněnost jejích výpočtů tím, že kromě roční pomyslné částky transakcí této banky (tabulka 1) uvedla základní prvky opravného koeficientu, a sice poměrné vážení podle emitenta (tabulka 2), poměrné vážení podle splatnosti (tabulka 3), jakož i matici poměrného vážení (tabulka 4). 771 Pokud jde nadto o určení reprezentativních dluhopisů použitých pro výpočet opravného koeficientu Credit Suisse, Komise poskytla tabulku pro každou z 33 dotčených kategorií dluhopisů OSSA (tabulky 5 až 12), která byla předložena v následující podobě: 772 Pro každou z těchto 33 kategorií dluhopisů OSSA v nich Komise identifikovala několik konkrétních dluhopisů OSSA pokrývajících jednotlivá období sporného protiprávního jednání, což ji vedlo k tomu, že určila 88 konkrétních dluhopisů OSSA, jak uvedla Credit Suisse. 773 Jak správně tvrdila Komise, taková prezentace umožňuje s dostatečnou přesností určit emitenta dotyčného dluhopisu OSSA, sazbu kupónu a datum splatnosti pro každé období sporného protiprávního jednání určené datem jeho počátku a datem jeho ukončení, což ostatně výslovně připustila Credit Suisse v bodě 82 své repliky. 774 Nelze tedy Komisi platně vytýkat, že nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění tím, že v napadeném rozhodnutí neuvedla nebo neaktualizovala kódy ISIN reprezentativních dluhopisů OSSA použitých pro výpočet opravného koeficientu. 775 Kromě toho lze uvést, že ze zprávy Compass Lexecon ze dne 7. července 2021, která je připojena k žalobě Credit Suisse a nadepsána „Economic report on the calculation of Credit Suisse’s bid-ask spread adjustement factor“ (Hospodářská zpráva o výpočtu opravného koeficientu rozpětí podle nabídky a poptávky Credit Suisse), vyplývá, že prostřednictvím napadeného rozhodnutí a jeho přílohy nebo dopisu o pokutách byla tato banka s to s jistotou určit kód ISIN u 85 z 88 dluhopisů OSSA použitých pro výpočet opravného koeficientu. 776 Pokud jde o tři zbývající reprezentativní dluhopisy OSSA, Credit Suisse v téže zprávě uvádí, že každý z nich může obdržet dva kódy ISIN. Credit Suisse však poukazuje na to, že „pro každý z nich byl uveden pouze jeden kód ISIN, který odpovídal dluhopisu, pro který byly v BGN k dispozici údaje o nákupních a prodejních cenách“. 777 Z toho vyplývá, že Credit Suisse mohla bez obtíží pochopit, že Komise, která uvedla, že údaje použité pro výpočty opravného koeficientu získala z údajů BGN, použila dluhopisy OSSA, pro něž byly údaje k dispozici. 778 Kromě toho ze zprávy Compass Lexecon ze dne 11. února 2022, nadepsané „The inability to replicate the calculation of Credit Suisse’s bid-ask spread adjustement factor“ (Nemožnost provést si vlastní výpočet opravného koeficientu rozpětí podle nabídky a poptávky Credit Suisse), vyplývá, že „bez ohledu na kombinaci níže použitých kódů ISIN u těchto reprezentativních dluhopisů je celkové průměrné rozpětí podle nabídky a poptávky vždy [stejné]“. 779 Proto, i přes případné nepřesnosti napadeného rozhodnutí a jeho přílohy nebo dopisu o pokutách, které, jak sama Credit Suisse připouští, nemění výsledek jejího výpočtu, mohla tato banka identifikovat všechny reprezentativní dluhopisy OSSA, které Komise použila pro výpočet opravného koeficientu, a ověřit jeho správnost, jakož i opodstatněnost. 780 Pokud jde na druhém místě o tvrzení Credit Suisse vycházející z toho, že v napadeném rozhodnutí chybí údaje, které byly zohledněny při výpočtu opravného koeficientu – a sice údaje BGN reprezentativních dluhopisů OSSA použitých pro výpočet tohoto faktoru –, tato skutečnost neprokazuje, že Komise nesplnila povinnost odůvodnit napadené rozhodnutí. 781 V tomto ohledu je třeba připomenout, že není požadováno, aby odůvodnění unijního aktu upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož zaprvé dostatečnost odůvodnění musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast, a zadruhé musí být náležitě zohledněna skutečnost, že akt nepříznivě zasahující do právního postavení je vydán v souvislostech, které jsou adresátovi známy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. července 2021, Komise v. Landesbank Baden-Württemberg a SRB, C‑584/20 P a C‑621/20 P, EU:C:2021:601, bod 104 a citovaná judikatura). 782 V projednávané věci přitom již bylo v bodě 774 výše konstatováno, že napadené rozhodnutí dostatečně přesně identifikovalo reprezentativní dluhopisy OSSA zohledněné při výpočtu opravného koeficientu. 783 Navíc, jak vyplývá z bodu 927 odůvodnění napadeného rozhodnutí a jak nebylo Credit Suisse zpochybněno, údaje BGN jsou veřejné údaje, a tudíž jsou Credit Suisse přístupné. 784 Nebylo tedy důvodné, aby Komise v napadeném rozhodnutí uváděla všechny denní údaje BGN všech reprezentativních dluhopisů OSSA, které byly použity pro výpočet opravného koeficientu. 785 Skutečnost, že Credit Suisse nebyla s to zopakovat výpočet opravného koeficientu Komisí, nemůže v projednávané věci prokázat, že napadené rozhodnutí je v tomto ohledu nedostatečně odůvodněno. 786 Ve své duplice, aniž jí Credit Suisse na jednání oponovala, Komise velmi podrobně uvedla, že rozdílný výsledek, kterého tato banka dosáhla, byl způsoben dvěma chybami ve výpočtu, kterých se Credit Suisse dopustila v důsledku nesprávného použití tabulek 5 a 8 přílohy napadeného rozhodnutí, které se týkají kategorií dluhopisů OSSA vydaných EIB a BNG. 787 I kdyby se Credit Suisse v rozporu s nadpisem i zněním první části třetího žalobního důvodu dovolávala skutečnosti, že jí Komise v průběhu správního řízení nezaslala údaje BGN o reprezentativních dluhopisech OSSA, které byly použity pro výpočet opravného koeficientu, a jejich aktualizované kódy ISIN, nemá tato výtka žádný vliv na nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí, jak je tvrzeno v této části. 788 S ohledem na výše uvedené je třeba první část třetího žalobního důvodu Credit Suisse zamítnout jako neopodstatněnou. ii) Ke kritice Crédit Agricole a Credit Suisse, vycházející z porušení pokynů 789 V rámci kritiky Crédit agricole a Credit Suisse, která vychází z porušení pokynů při určování náhradní hodnoty, tyto dvě banky, společně nebo jednotlivě, Komisi vytýkají, zaprvé, že vycházela ze souboru reprezentativních dluhopisů OSSA, a tedy nepoužila metodiku výpočtu rozpětí podle nabídky a poptávky založenou na údajích z jejich vlastních transakcí (druhý argument třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a druhý argument druhé části třetího žalobního důvodu Credit Suisse); zadruhé, že při výpočtu konečného rozpětí podle nabídky a poptávky každé z těchto bank použila fixní poměrnou váhu dluhopisů OSSA pro celé období protiprávního jednání a pro všechny dotčené banky (první argument třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole), a zatřetí, že použila údaje BGN, které nadhodnotily rozpětí podle nabídky a poptávky dluhopisů OSSA (třetí argument třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a první argument druhé části třetího žalobního důvodu Credit Suisse). Podpůrně Credit Suisse vytýká Komisi, že jí přičetla pomyslné částky jiných bank (třetí argument druhé části třetího žalobního důvodu). 790 Tyto čtyři kritiky budou zkoumány postupně. – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse, vycházející z odmítnutí Komise použít metodiku výpočtu rozpětí podle nabídky a poptávky založenou na údajích z jejich vlastních transakcí 791 Úvodem je třeba připomenout, jak již bylo uvedeno v bodech 748 až 760 výše, že Komise v napadeném rozhodnutí považovala za vhodné pro účely stanovení základní částky pokuty použít náhradní hodnotu určenou tak, že se vynásobí anualizované pomyslné částky dluhopisů OSSA, s kterými obchodovala každá dotčená banka v průběhu období její účasti na sporném protiprávním jednání, opravným koeficientem, vypočítaným s použitím 50 % konečného rozpětí podle nabídky a poptávky každé z těchto bank, vypočteného pomocí prostého průměru váženého denního rozpětí podle nabídky a poptávky u 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA, s kterými bylo obchodováno během období účasti banky na protiprávním jednání. 792 Z bodu 902 odůvodnění napadeného rozhodnutí ve spojení s body 18 až 22 dopisů o pokutách zaslaných Crédit agricole a Credit Suisse, na které tento bod odůvodnění odkazuje, vyplývá, že Komise vybrala vzorek 33 kategorií dluhopisů OSSA, které vydalo osm emitentů, kteří patří mezi deset největších emitentů podle pomyslných částek obchodovaných alespoň třemi bankami, a které byly rozděleny do pěti tranší splatnosti. Tuto volbu vysvětluje velkým počtem emitentů dluhopisů OSSA na trhu, z nichž někteří jsou velmi malí, a praktickými důvody, přičemž uvádí, že pro každý den období protiprávního jednání jsou vybrané reprezentativní dluhopisy OSSA stejné pro všechny banky a jsou odvozeny z rozčlenění obchodovaných pomyslných částek podle splatnosti a emitenta, které poskytly banky. 793 V bodech 930 a 931 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise rovněž uvedla, že upravila poměrnou váhu emitentů a splatností použitých v jejím vzorku ve srovnání s poměrnou váhou původně použitou v každém dopise o pokutách tak, aby zohlednila vyjádření BofA, Crédit agricole a Credit Suisse k těmto dopisům. 794 V tomto ohledu, pokud jde o Crédit agricole, Komise uvedla, že zohlednila rozčlenění dluhopisů OSSA v držení této banky podle emitenta a podle splatnosti, jak jí byl oznámeno. Toto rozčlenění je uvedeno v tabulkách 2 a 3 přílohy napadeného rozhodnutí, kterou neposkytla banka jako přílohu žaloby, ale Komise jako přílohu své žalobní odpovědi. Tyto dvě tabulky, nadepsané „Weight per issuer (Crédit agricole)“ a „Weight per maturity (Crédit agricole)“, vypadají takto: 795 Údaje obsažené v těchto tabulkách 2 a 3 Komise vzájemně porovnala, aby určila matici pro výpočet opravného koeficientu, která je uvedena v tabulce 4 přílohy napadeného rozhodnutí a na kterou byly použity údaje BGN za každý den účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání. 796 Komise v příloze napadeného rozhodnutí dále uvedla, že do vzorku nezařadila dluhopisy OSSA vydané francouzskou rozvojovou agenturou (AFD), která se vyskytuje pouze u top 10 emitentů Crédit agricole, a nikoli u top 10 emitentů ostatních stran. 797 Pokud jde o Credit Suisse, Komise poskytla upřesnění obdobná těm, která jsou uvedena v bodech 794 a 795 výše, přičemž tato banka je v rámci své žaloby nezpochybňuje. 798 V rámci druhého argumentu třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole tvrdí, že se Komise odchýlila od bodu 15 pokynů, jelikož nepoužila „nejlepší dostupné údaje“ tím, že použila vzorek 33 kategorií dluhopisů OSSA, který považovala za reprezentativní, aniž však vysvětlila skutečnou reprezentativnost dluhopisů OSSA, s kterými tato banka obchodovala. 799 Podle Crédit agricole tak s téměř 99 % dluhopisů OSSA, které Komise vzala v úvahu, „[tato banka] neobchodovala v průběhu období její účasti na tvrzeném protiprávním jednání nebo s nimi neobchodovala v den, kdy měly být reprezentativní“, takže dluhopisy OSSA, které vůči ní byly zohledněny, neodrážely její skutečnou obchodní činnost. 800 V důsledku toho má Crédit agricole za to, že Komise měla použít dluhopisy OSSA, s kterými tato banka skutečně obchodovala během doby její účasti na sporném protiprávním jednání, a to tím spíše, že o nich Komise měla k dispozici podrobné informace a takový postup by si nevyžádal mnohem více výpočtů. Alternativně mohla Komise podle Crédit agricole jednoduše vybrat dluhopisy, s kterými tato banka obchodovala nejčastěji během doby její účasti na sporném protiprávním jednání, což by rovněž znamenalo relativně málo práce navíc a přineslo by to mnohem reprezentativnější výsledek. 801 V témže smyslu Credit Suisse v rámci druhého argumentu druhé části svého třetího žalobního důvodu tvrdí, že Komise měla založit výpočet konečného rozpětí podle nabídky a poptávky na údajích z jejích vlastních transakcí podle alternativní metodiky obsažené ve zprávě Compass Lexecon ze dne 8. ledna 2021, nadepsané „Economic response to the EC’s Letter“ (Hospodářská odpověď na dopis Komise, dále jen „druhá zpráva Compass Lexecon“), kterou tato banka předložila v průběhu správního řízení a v příloze své žaloby. 802 Tato metodika, kterou Komise odmítla v bodech 923 a 924 odůvodnění napadeného rozhodnutí, odráží podle Credit Suisse mimoburzovní povahu trhu dluhopisů OSSA a skutečnost, že rozpětí podle nabídky a poptávky Credit Suisse jsou menší než rozpětí vyplývající z údajů BGN. 803 Alternativní metodika navržená Credit Suisse byla podle ní založena na údajích o operacích této banky, které byly předmětem alespoň jednoho nákupu a jednoho prodeje v příslušném období, a to buď na „zcela vyvážených“ operacích, když teoretické částky nákupních a prodejních operací byly stejné, nebo na „částečně vyvážených“ operacích, když se tyto částky lišily. Prostřednictvím těchto údajů vypočítala Credit Suisse pro každý dluhopis OSSA a každý časový horizont průměrnou kupní cenu a průměrnou prodejní cenu na základě váženého průměru cen všech zcela nebo částečně vyvážených operací. Zohlednila nadto rozdíl mezi průměrnými nákupními a prodejními cenami, aby odhadla rozpětí podle nabídky a poptávky, kterého mohla skutečně dosáhnout. 804 Podle Credit Suisse její alternativní metodika nevykazovala nedostatky, které Komise uvedla v bodech 923 a 924 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zaprvé průměrná doba 107 minut mezi každodenními nákupy a prodejem „částečně vyvážených“ operací nestačí k tomu, aby její metodika výpočtu byla méně vhodná než metodika Komise. Zadruhé skutečnost, že se „částečně vyvážené“ operace netýkají stejných částek, nevede ke zkreslenému měřítku. Rozdíly mezi „vyváženými“ a „částečně vyváženými“ operacemi jsou totiž velmi podobné, což vede k malému zkreslení. Zatřetí tvrzení Komise, že „vyvážené transakce“ nepředstavují reprezentativní vzorek, je nesprávné vzhledem k podobnosti rozpětí podle nabídky a poptávky uvedených v předchozí větě a není relevantní z důvodu, že „středové ceny z údajů BGN se velmi blíží středovým cenám z údajů o skutečných operacích Credit Suisse“. Začtvrté ve své předchozí rozhodovací praxi již Komise použila údaje ze skutečných prodejů a upřednostnila je před veřejně dostupnými údaji. 805 Všemi argumenty uvedenými v bodech 798 až 804 výše Crédit agricole a Credit Suisse Komisi v podstatě vytýkají zásadu použít vzorek dluhopisů OSSA jako referenční hodnotu pro účely výpočtu opravného koeficientu pro pokuty uložené v napadeném rozhodnutí, a v případě Crédit agricole i neodůvodněnost a nevhodnost vzorku 33 kategorií dluhopisů OSSA, které tento orgán zvolil. 806 V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že bod 15 pokynů ukládá Komisi, aby pro účely určení hodnoty tržeb podniku, jak je definována v bodě 13 těchto pokynů, a s výhradou bodu 16 uvedených pokynů, použila „nejlepší dostupné údaje“. 807 V kontextu projednávané věci, ve které se Komise rozhodla odchýlit se od bodu 13 pokynů a upustila tak od stanovení základní částky pokuty na základě hodnoty tržeb za zboží nebo služby podniku, které přímo nebo nepřímo souvisejí s protiprávním jednáním, tedy nemůže být bod 15 těchto pokynů přímo použitelný. 808 Z ustálené judikatury nadto vyplývá, že Komise má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o metodu výpočtu pokut v případě porušení unijních pravidel hospodářské soutěže (rozsudek ze dne 10. července 2019, Komise v. Icap a další, C‑39/18 P, EU:C:2019:584, bod 25). 809 Je sice pravda, že se Komise při výkonu této posuzovací pravomoci přijetím pokynů omezila, má však možnost se od nich odchýlit, pokud uvede důvody, které k tomu vedly (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 2019, Komise v. Icap a další, C‑39/18 P, EU:C:2019:584, bod 29 a citovaná judikatura). 810 V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že metoda popsaná v pokynech, která je založena na zohlednění tržeb za dotčené výrobky v souvislosti s protiprávním jednáním pro účely stanovení základní částky pokut, které mají být uloženy, se může někdy ukázat jako nevhodná ve vztahu ke konkrétním okolnostem věci a v takové situaci je Komise oprávněna použít jinou metodu výpočtu, než je metoda popsaná v pokynech (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 2019, Komise v. Icap a další, C‑39/18 P, EU:C:2019:584, bod 27). 811 Z toho vyplývá, že Komise nemůže být zbavena možnosti použít pro účely stanovení základní částky pokuty metodu, která zohledňuje vzorky, jež jsou reprezentativní pro činnosti dotčených podniků, pod podmínkou, že svou volbu nejen odůvodní, ale také ji dostatečně právně podloží. 812 Skutečnost, že údaje z těchto reprezentativních vzorků nejsou totožné s údaji z analýzy jejich vlastních transakcí, je vlastní použité metodě a nemůže Komisi bránit v použití takové metody výpočtu, pokud jsou zohledňované vzorky skutečně reprezentativní. 813 V tomto ohledu je třeba uvést, že judikatura připouští, že hodnota tržeb uvedených v bodě 13 pokynů není, ani nemusí tvořit zcela přesný obraz o významu dotčeného protiprávního jednání, což platí stejným způsobem pro náhradní hodnotu tržeb. 814 Soudní dvůr totiž sice potvrdil metodologii stanovenou Komisí v bodě 13 pokynů, avšak uznává, zaprvé že část obratu, jež pochází ze zboží nebo služeb, které jsou předmětem protiprávního jednání, může poskytnout pouze ukazatel rozsahu tohoto jednání a odrážet jeho hospodářský význam, a zadruhé takové části obratu nelze přikládat přílišný význam (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. března 2009, Archer Daniels Midland v. Komise, C‑510/06 P, EU:C:2009:166, body 74 a 76 a citovaná judikatura). 815 V tomtéž smyslu Tribunál rozhodl, že stanovení pokuty podle článku 101 SFEU není přesným aritmetickým výpočtem (rozsudky ze dne 5. října 2011, Romana Tabacchi v. Komise, T‑11/06, EU:T:2011:560, bod 266, a ze dne 15. července 2015, SLM a Ori Martin v. Komise, T‑389/10 a T‑419/10, EU:T:2015:513, bod 436). 816 Pokud se však Komise při výkonu své široké posuzovací pravomoci v souvislosti s metodikou výpočtu pokuty rozhodla odchýlit se od pokynů nikoli jako celku – jak ji k tomu opravňuje bod 37 pokynů – ale pouze, jako je tomu v projednávané věci, od jejich bodu 13, nemůže se odchýlit od hlavních zásad a logiky, na nichž jsou uvedené pokyny založeny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T‑105/17, EU:T:2019:675, body 324 a 345), a zejména od zásady vyjádřené v jejich bodu 15. 817 Při provádění metodiky, kterou definuje, Komisi zejména přísluší dbát na to, aby zohlednila nejlepší dostupné údaje, a to pod zevrubným přezkumem unijního soudu po právní i skutkové stránce (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 8. prosince 2011, Chalkor v. Komise, C‑386/10 P, EU:C:2011:815, bod 62, a ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T‑105/17, EU:T:2019:675, bod 348). 818 Právě v tomto kontextu je třeba posoudit, zda Komise právně dostačujícím způsobem odůvodnila, proč se odchýlila od metodiky stanovené v bodě 13 pokynů a nahradila ji metodikou, která ji vedla k výpočtu náhradní hodnoty tím, že vynásobila anualizované pomyslné částky každé z dotčených bank opravným koeficientem vypočítaným na základě vzorku 33 kategorií dluhopisů OSSA popsaného v bodě 902 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 819 V tomto ohledu je třeba na prvním místě konstatovat, že v bodech 887 až 890 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise vysvětlila, aniž to žalobkyně zpochybnily, důvody, proč použila jako výchozí bod pro stanovení základní částky pokuty náhradní hodnotu. 820 Pokud jde o použití vzorku 33 kategorií dluhopisů OSSA vydaných osmi emitenty uvedenými v bodě 902 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z bodů 792 až 796 výše vyplývá, že Komise splnila svou povinnost uvést odůvodnění, a to nejen pokud jde o důvody, proč vybrala těchto osm emitentů dluhopisů OSSA a vyloučila některé další emitenty, zejména ty, kteří jsou uvedení v první desítce emitentů Crédit agricole, ale také pokud jde o důvody, proč vybrala data splatnosti dluhopisů OSSA vydaných těmito osmi emitenty. 821 Pokud jde na druhém místě o opodstatněnost výběru 33 kategorií dluhopisů OSSA, které si Komise zvolila, a tudíž jejich reprezentativnost, je třeba uvést, že Credit Suisse ji nezpochybňuje. Crédit agricole nezpochybňuje reprezentativnost tohoto vzorku ve vztahu ke všem bankám podílejícím se na sporném protiprávním jednání, ale tvrdí, že tento vzorek není reprezentativní pro její vlastní činnost. 822 Přitom zaprvé ze sloupce „Selected Issuers“ tabulky 2 přílohy napadeného rozhodnutí, která je uvedena v bodě 794 výše a kterou Crédit agricole nezpochybňuje, vyplývá, že emitenti vybraní Komisí odpovídají 78,8 % emitentů dluhopisů OSSA v portfoliu této banky. 823 Zadruhé je třeba uvést, že tabulky 3 a 4 přílohy napadeného rozhodnutí, které jsou uvedeny v bodech 794 a 795 výše a které Crédit agricole rovněž nezpochybňuje, ukazují, že matice výpočtu použitá Komisí ji vedla k tomu, že na osm emitentů dluhopisů OSSA, které zvolila ve vztahu ke všem dotčeným bankám, použila poměrnou váhu splatnosti specifickou pro každou z těchto bank a stanovenou na základě údajů předaných uvedenými bankami v průběhu správního řízení. 824 Vzorek 33 kategorií dluhopisů OSSA, který Komise použila, je tedy dostatečně reprezentativní zejména pro činnost Crédit agricole, a to tím spíše, že v jiných fázích výpočtu pokuty Komise ještě individualizovala náhradní hodnotu použitou pro každou banku. 825 Opravný koeficient přijatý pro každou banku se totiž násobí anualizovanými pomyslnými částkami spoecifickými pro každou banku, které zahrnují všechny dluhopisy OSSA, s nimiž banky obchodovaly, a nikoli pouze pomyslnou částku 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA, které Komise vybrala pro výpočet opravného koeficientu. 826 Závěr, že 33 kategorií dluhopisů OSSA vybraných Komisí je dostatečně reprezentativních, není zpochybněn ani tvrzením Crédit agricole, že s téměř 99 % těchto dluhopisů OSSA „[tato banka] neobchodovala v žádném okamžiku období její účasti na tvrzeném protiprávním jednání nebo s nimi neobchodovala v den, kdy měly být reprezentativní“. 827 Je totiž třeba konstatovat, že tento závěr není podložen žádným důkazem, zejména číselným, umožňujícím Tribunálu posoudit, zda je opodstatněný. 828 I když se Crédit agricole tímto argumentem dovolává neprokázané skutečnosti, že neobchodovala, nebo obchodovala jen málo s každým z 86 – a nikoli, pokud jde o ni, 88 – dluhopisů OSSA, které byly vybrány v rámci každé z 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA uvedených v bodech 771 a 772 výše, je třeba uvést, že tato banka neprokázala, jak se nákupní nebo prodejní ceny jednotlivých specifických dluhopisů OSSA vybraných v rámci každé z těchto 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA lišily od nákupních nebo prodejních cen jiných dluhopisů OSSA vydaných stejným emitentem a se stejnou splatností jako dluhopisy OSSA vybrané v rámci každé z těchto 33 kategorií. 829 Kromě toho s ohledem na skutečnosti, které měl Tribunál k dispozici, a zejména na tabulky 2 až 4 přílohy napadeného rozhodnutí, které byly vypracovány na základě číselných údajů, jež v průběhu správního řízení sdělila sama Crédit agricole a jež tato banka nezpochybňuje, je opodstatněnost kritiky Crédit agricole zřejmá o to méně, že reprezentativní povaha dluhopisů OSSA znamená, že jedna banka mohla obchodovat s jinými dluhopisy OSSA, což nemůže zpochybnit metodiku použitou Komisí. 830 Pokud jde na třetím místě o alternativní metody výpočtu navržené Crédit agricole a Credit Suisse, je třeba konstatovat, že tyto dvě banky kritizují Komisi za to, že nepoužila metodiku výpočtu opravného koeficientu založenou na jejich vlastních transakcích, a Crédit agricole podpůrně vytýká tomuto orgánu, že nepoužil metodiku založenou na dluhopisech OSSA, s kterými tato banka během doby své účasti na sporném protiprávním jednání obchodovala nejčastěji. 831 Zaprvé metodika založená na transakcích Crédit agricole a Credit Suisse by Komisi vedla, jak správně uvedla v bodě 923 odůvodnění napadeného rozhodnutí, k výpočtu průměrného rozpětí podle nabídky a poptávky na základě operací typu nákup-prodej nebo prodej-nákup, které nejsou srovnatelné, přinejmenším ve dvou ohledech. 832 Z bodů 2.10 a 2.12 druhé zprávy Compass Lexecon totiž vyplývá, že alternativní metodika navržená Credit Suisse se opírá především o částečně vyvážené operace (partially balanced trades), které jsou definovány jako operace týkající se dluhopisů, které byly v průběhu určitého období (jeden den, jeden týden nebo jeden měsíc) zakoupeny a prodány obchodníky Credit Suisse. 833 Jak přiznala samotná Credit Suisse v rámci své argumentace týkající se použití údajů BGN ze strany Komise, je důležité zohlednit obchodované objemy, které mohou mít vliv na rozpětí obchodovaných dluhopisů OSSA podle nabídky a poptávky. 834 Srovnání operací typu prodej-nákup jednotlivých částek tedy může zkreslit výpočet rozpětí podle nabídky a poptávky, což je nedostatek, kterým netrpí metodika Komise, která srovnává částky agregované platformou Bloomberg, jak vyplývá z poznámky pod čarou 1084 napadeného rozhodnutí. 835 Jak v podstatě uvádí Komise v bodě 923 odůvodnění napadeného rozhodnutí, vzhledem ke kolísání kurzů dluhopisů OSSA, které připouští Credit Suisse, může srovnání kurzů dluhopisů OSSA, které mohou být od sebe vzdáleny „jeden den, jeden týden nebo jeden měsíc“ (podle definice částečně vyvážených operací ve druhé zprávě Compass Lexecon), zkreslit výpočet rozpětí podle nabídky a poptávky. 836 V tomto ohledu skutečnost zdůrazněná Credit Suisse, že průměrná doba mezi nákupními a prodejními transakcemi v částečně vyvážených každodenních transakcích je 107 minut, nepostačuje k tomu, aby tento nedostatek vyrovnala. 837 Neumožňuje totiž určit, jaká je průměrná lhůta pro týdenní nebo měsíční transakce, rovněž zohledněné v částečně vyvážených transakcích, ani jaký je podíl denních částečně vyvážených transakcí ve vztahu k částečně vyváženým týdenním a měsíčním transakcím. 838 Ani touto vadou však metodika Komise netrpí. Vede totiž k porovnání částek týkajících se nákupních a prodejních cen dluhopisů OSSA, agregovaných platformou Bloomberg a vypočtených ve stejný okamžik, tedy na konci dne, jak vyplývá z bodu 921 odůvodnění napadeného rozhodnutí, což Credit Suisse nezpochybňuje. 839 Zadruhé metodika založená na jejich vlastních transakcích, navržená Crédit agricole a Credit Suisse, by vedla Komisi k tomu, že by vycházela ze vzorku operací, jejichž reprezentativnost nebyla prokázána. 840 Z vyjádření Crédit agricole uvedených v bodě 926 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž vyplývá, že banka nemá k dispozici všechny ceny svých transakcí. V průběhu správního řízení se tak dovolávala skutečnosti, že „pokud nejsou k dispozici skutečné transakční ceny umožňující vypočítat rozpětí podle nabídky a poptávky, je třeba použít rozpětí v cenových indexech (jako je BGN), které jsou specifické jak pro dluhopisy, tak pro dané období“. 841 Stejně tak z bodu 2.12 druhé zprávy Compass Lexecon vyplývá, že částečně vyvážené operace Credit Suisse, považované za referenční pro vypracování této zprávy, představují podle období pouze 14,2 až 59,2 % operací této banky, přičemž zcela vyvážené operace představují pouze 1 až 2 %. 842 Credit Suisse se přitom nemůže platně dovolávat alternativní metody výpočtu, která vychází z údajů, které se v určitých okamžicích její účasti na sporném protiprávním jednání týkají operací, které představují pouze přibližně 15 % všech operací této banky. 843 Credit Suisse rovněž nemůže důvodně dospět k závěru, že pokud částečně vyvážené transakce pokrývají podstatnou část všech operací (mezi 14,2 % a 59,2 % podle bodu 2.27 druhé zprávy Compass Lexecon), může předpokládat, že všechny transakce, u nichž byly vypočteny rozdíly, jsou reprezentativní pro všechny dotčené transakce. 844 V tomto ohledu naopak metodika Komise tímto nedostatkem netrpí, jelikož, jak vyplývá z bodu 903 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Komise vybrala vzorek reprezentativních dluhopisů OSSA z portfolia každé banky, jak pokud jde o jejich emitenty, tak o jejich splatnost. Tato metodika tak míří k tomu, aby představovala veškerou činnost sankcionovaných bank, a nikoli pouze jejich částečně vyvážené operace. 845 Zatřetí metodika založená na obchodních údajích Crédit agricole a Credit Suisse zbavuje Komisi možnosti zachovat jednotnost její metody výpočtu náhradní hodnoty mezi všemi dotčenými bankami – a sice vzorek 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA, který je použitelný bez rozdílu na všechny tyto banky –, i když základní částka pokuty má prokázat nejen hospodářský význam sporného protiprávního jednání, ale rovněž relativní váhu každého podniku, který se podílel na sporném protiprávním jednání, jak vyplývá z bodu 6 pokynů. 846 Začtvrté metodika založená na obchodních údajích dotyčných bank by rovněž vyžadovala složitější výpočty, než jsou již i tak složité výpočty provedené v projednávané věci, přestože reprezentativní povaha použitých dluhopisů OSSA, jak je uvedeno v bodě 824 výše, právě zaručuje, že zohledňované údaje zůstanou relevantní pro výpočet pokuty a umožní zohlednit hospodářský význam sporného protiprávního jednání s mírou přesnosti vyžadovanou judikaturou připomenutou v bodě 813 výše. 847 Metodika založená na transakčních údajích dotyčných bank by totiž znamenala, že by Komise musela u každé dotčené banky individuálně určit a použít rozpětí výnosu specifické pro každou zjištěnou operaci pro každý den účasti této banky na sporném protiprávním jednání, jak potvrzuje návrh Crédit agricole přijmout „metodiku […] založenou na údajích o transakcích [této banky] týkající se dluhopisů, které byly v příslušném období předmětem alespoň jednoho nákupu a prodeje“. 848 Kromě toho by Komise musela pro každou z dotčených bank a pro každou operaci určit odpovídající nákupy a prodeje, které by jí umožnily vypočítat reprezentativní rozpětí podle nabídky a poptávky, a to v situaci, kdy – jak bylo uvedeno v bodech 833 a 835 výše – částka operací má dopad na jejich cenu a kdy vnitrodenní kolísání ceny dluhopisů OSSA ztěžuje, či dokonce znemožňuje jakoukoli shodu mezi operacemi uskutečněnými v různých časech. 849 Taková metodika – pokud by neztěžovala, ne-li znemožňovala, výpočet opravného koeficientu – by pro Komisi znamenala nepřiměřenou administrativní zátěž (obdobně viz stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci Pilkington Group a další v. Komise, C‑101/15 P, EU:C:2016:258, bod 37). 850 Zapáté skutečnost, že ve věci, v níž bylo vydáno rozhodnutí C(2016) 8530 final ze dne 7. prosince 2016 v řízení podle článku 101 [SFEU] a článku 53 Dohody o EHP [Věc AT.39914 – Úrokové deriváty v eurech (EIRD)], Komise mohla použít údaje dotčených bank, nemůže znamenat, že je povinna je použít v napadeném rozhodnutí. Kromě rozdílů existujících mezi oběma věcmi, na které Komise poukázala v bodě 924 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je ustálenou judikaturou, že tento orgán není vázán svou předchozí správní praxí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. března 2009, Archer Daniels Midland v. Komise, C‑510/06 P, EU:C:2009:166, bod 82 a citovaná judikatura). 851 Pokud jde o podpůrnou metodu navrženou Crédit agricole, je třeba uvést, že se opírá o výběr dluhopisů OSSA, což podle samotné Crédit agricole porušuje bod 15 pokynů. Navíc kromě skutečnosti, že Crédit agricole neidentifikuje dluhopisy OSSA, které považuje za reprezentativní, je tato metoda stižena stejnými nedostatky, jaké jsou uvedeny v bodech 831 až 850 výše. 852 Komise tedy tím, že vybrala vzorek 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA uvedený v bodě 902 odůvodnění napadeného rozhodnutí, aby určila náhradní hodnotu sloužící jako základ pro výpočet pokut uložených dotčeným bankám, nepřekročila prostor pro uvážení, který jí byl přiznán pro vymezení metody výpočtu pokut, v situaci, kdy – což žalobkyně nezpochybňují – tržby nebyly vhodným ukazatelem pro účely výpočtu uvedené základní částky. 853 Jak Komise správně uvedla v bodě 933 odůvodnění napadeného rozhodnutí, metodika popsaná v bodech 889 až 905 odůvodnění napadeného rozhodnutí je jasná a soudržná, umožňuje transparentní a proveditelné určení náhradní hodnoty. Metodiku lze soudržně uplatnit na všechny strany, a míra podrobnosti vlastní každé položce je vhodná pro účinný, důvěryhodný a srozumitelný výpočet náhradní hodnoty. 854 Navíc, jak Komise rovněž platně uvedla v bodě 936 odůvodnění napadeného rozhodnutí, alternativní metodiky navržené Crédit agricole a Credit Suisse nemohou být vhodnější než metodika použitá Komisí v napadeném rozhodnutí. 855 S ohledem na výše uvedené je třeba druhý argument třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a druhý argument druhé části třetího žalobního důvodu Credit Suisse zamítnout jako neopodstatněné. – Ke kritice Crédit agricole, vycházející z použití fixního poměrného vážení dluhopisů OSSA za celou dobu protiprávního jednání a pro všechny dotčené banky pro účely výpočtu konečného rozpětí podle nabídky a poptávky každé z těchto bank 856 Crédit agricole v rámci prvního argumentu třetí části čtvrtého žalobního důvodu, jak vyplývá z její žaloby, vytýká Komisi, že „vypočítala [konečné] rozpětí podle nabídky a poptávky za použití fixního poměrného vážení za všechna období relevantní pro všechny banky, a nikoli pouze za relevantní období vztahující se na [Crédit agricole]“, a „[z] tohoto důvodu [ne]zohlednila změny obchodního vzorce, a to jak celkově, tak v případě transakcí samotné [Crédit agricole]“. 857 Tato kritika Crédit agricole, směřující v podstatě proti bodu 933 odůvodnění napadeného rozhodnutí, vychází z nesprávného pochopení metodiky přijaté a použité Komisí, jak vyplývá zejména z bodů 902 a 903 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 858 Jak vyplývá z bodu 903 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je zajisté pravda, že Komise použila stejný vzorek složený z 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA pro účely výpočtu náhradní hodnoty pro všechny dotčené banky a rozpis dluhopisů OSSA podle emitenta a podle splatnosti pro tutéž banku zůstal stejný po celou dobu její účasti na sporném protiprávním jednání. Z téhož bodu 903 odůvodnění však vyplývá, že Komise pro každou stranu a pro každý pracovní den jejich období protiprávního jednání vypočítala denní rozpětí podle nabídky a poptávky na základě váženého průměru těchto 33 kategorií reprezentativních dluhopisů OSSA. 859 Pokud jde konkrétně o Crédit agricole, toto zjištění jasně vyplývá rovněž ze sloupce „Rescaled weights“ tabulky 2 přílohy napadeného rozhodnutí ve spojení s tabulkami 3 a 4 téže přílohy, které jsou uvedeny v bodech 794 a 795 výše. 860 Z těchto tabulek vyplývá, že i když referenční dluhopisy OSSA byly stejné pro všechny dotčené banky po celé období protiprávního jednání a i když rozčlenění dluhopisů OSSA podle emitenta a podle splatnosti pro tutéž banku zůstalo stejné po celé období její účasti na sporném protiprávním jednání, toto rozčlenění bylo specifické pro každou banku a vedlo k určení denního rozpětí podle nabídky a poptávky, které bylo tedy rovněž specifické pro tuto banku a které z tohoto důvodu zohledňovalo specifika její obchodní činnosti. 861 Mimoto, jelikož Crédit agricole ve své replice uvádí, že její argumentace směřovala ke kritice toho, že Komise nezohlednila „mezidenní poměrné vážení“, je třeba konstatovat, že tento argument – za předpokladu, že by mohl být považován za přípustný navzdory opožděnému předložení – nemůže obstát. 862 V rámci této argumentace totiž Crédit agricole na základě – podle vlastních slov – „hypotetického“ příkladu pouze uvádí, že v případě významných výkyvů v intenzitě obchodování banky v jednotlivých dnech by metoda použitá Komisí měla tendenci nadhodnocovat činnost bank. Uvedená banka přitom nepředložila žádný důkaz, který by mohl prokázat, že její činnost vykazovala takové charakteristiky během období její účasti na sporném protiprávním jednání. 863 S ohledem na výše uvedené musí být první argument třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole odmítnut jako neopodstatněný. – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse, vycházející z používání údajů BGN 864 V bodě 903 odůvodnění napadeného rozhodnutí a v poznámce pod čarou 1060, na kterou tento bod odůvodnění odkazuje, Komise uvedla, že „údaje o rozpětí podle nabídky a poptávky […] pro 33 reprezentativních [kategorií] dluhopisů byly shromážděny ze zdroje kompozitních cen Bloomberg BGN [popsaného jako] kompozitní cena podnikových a státních dluhopisů v reálném čase“. 865 V bodě 918 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise odůvodnila použití údajů BGN následovně: „Pokud jde o zdroj informací o rozpětí [podle nabídky a poptávky], dopis [o pokutách] vysvětluje, že po analýze […]‚[ú]daje obsažené ve spisu nepředstavují vzorek, který by sám o sobě dostačoval k zajištění přiměřeného zastoupení všech relevantních splatností a emitentů, které strany předložily v jejich odpovědích na žádosti Komise o informace‘, a Komise tedy shromáždila údaje o rozdílech mezi nákupními a prodejními kurzy ze zdroje kompozitních cen Bloomberg BGN, a to na denní bázi pro reprezentativní dluhopisy. Jinými slovy, jelikož Komise předběžně plánovala použít jak údaje ze spisu, tak veřejné údaje a určila, že údaje ze spisu nejsou dostatečně reprezentativní, vybrala nejvhodnější zdroj údajů pro výpočet použitelných rozpětí podle nabídky a poptávky.“ 866 V poznámce pod čarou 1084 k bodu 921 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že „ačkoliv pro aktuální cenu jsou ceny Bloomberg BGN cenami v reálném čase a jsou vypočítávány v průběhu dne, jakmile přicházejí nové kotace […], pro historické ceny jsou k dispozici pouze nákupní ceny a prodejní ceny ke konci dne“. 867 V poznámce pod čarou 1085 k témuž bodu odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise dodala následující: „[K]omise použila pro výpočet denních rozpětí podle nabídky a poptávky pouze nákupní a prodejní kurzy Bloomberg BGN. Nákupní a prodejní kurzy Bloomberg BGN se odhadují ve stejný okamžik (konec dne). Výpočet rozpětí podle nabídky a poptávky provedený odečtením nákupního kurzu Bloomberg BGN od prodejního kurzu Bloomberg BGN proto netrpí časovým odstupem, který by mohl výsledek zkreslit. Toto rozpětí podle nabídky a poptávky na konci dne však nelze použít na vnitrodenní ceny […]. Naproti tomu přístup Komise spočívá v použití rozpětí podle nabídky a poptávky na konci průměrného dne u konkrétního reprezentativního dluhopisu po celé období účasti na protiprávním jednání a v jeho uplatnění na obchodované pomyslné částky.“ 868 Žalobkyně, Crédit agricole v rámci třetího argumentu třetí části čtvrtého žalobního důvodu a Credit Suisse v rámci prvního argumentu druhé části třetího žalobního důvodu, vytýkají Komisi, že použila údaje BGN, které byly pro účely výpočtu náhradní hodnoty nevhodné. Tyto údaje navyšovaly cenu, za kterou dotčené banky transakce skutečně provedly, a tím i opravný koeficient vypočtený na jejich základě. 869 V tomto ohledu Crédit agricole zejména uvádí, že na „omezeném vzorku“ operací jsou skutečně dosažená rozpětí podle nabídky a poptávky přibližně čtyřikrát nižší než rozpětí podle nabídky a poptávky na konci dne vycházející z údajů BGN. To podle nich dokazuje, že tato rozpětí podle nabídky a poptávky jsou uměle vyšší než skutečná rozpětí podle nabídky a poptávky. Za těchto podmínek měla Komise tyto „nejlepší dostupné údaje“ zohlednit, i když je bylo možné použít pouze jako orientační, zejména „snížením konečného rozpětí podle nabídky a poptávky o vhodný koeficient.“ 870 Credit Suisse vytýká Komisi, že použila údaje BGN, které byly založeny na neupřesněné a nejasné „výlučné metodice“. Navíc tyto údaje podle všeho odrážejí původní rozpětí a cenové odhady, spíše než rozpětí v provedených operacích, které by poskytovaly pouze maximální rozpětí, která by tato banka mohla očekávat při jednání s klienty, jak vyplývalo z druhé zprávy Compass Lexecon. Údaje BGN jsou podle Credit Suisse rovněž neúplné, jelikož nezohledňují objemy potenciálních transakcí, které mohou mít dopad na rozpětí podle nabídky a poptávky. Kromě toho nadhodnocují rozdíly získané při provádění transakcí Credit Suisse s jinými tvůrci trhu, jak vyplývá ještě z druhé zprávy Compass Lexecon. Mimoto má Credit Suisse za to, že Komise nemůže nepřihlížet k nejvhodnějšímu zdroji údajů z důvodu, že jiná strana kartelové dohody nemůže předložit tytéž údaje. 871 Jak bylo uvedeno v bodě 807 výše, bod 15 pokynů není v projednávané věci přímo použitelný, jelikož se Komise odchýlila od metody výpočtu pokut stanovené v bodě 13 těchto pokynů. 872 Pokud však Komise při výkonu své široké posuzovací pravomoci, pokud jde o metodu výpočtu pokuty, stanovila v projednávané věci právem jinou metodu výpočtu pokut, než je metoda stanovená v bodě 13 těchto pokynů, je nicméně na ní, aby při provádění této metodiky dbala na zohlednění nejlepších dostupných údajů. 873 Je tedy třeba určit, zda údaje BGN použité Komisí k určení konečného rozpětí podle nabídky a poptávky byly nejlepšími údaji dostupnými pro použití metodiky, kterou Komise určila. 874 V tomto kontextu a s ohledem na odůvodnění uvedené Komisí v napadeném rozhodnutí (body 903 a 918 odůvodnění), a zejména odůvodnění, kterým odmítla argumenty, kterých se dovolávaly dotčené banky v průběhu správního řízení (body 919 až 929 odůvodnění), se tyto banky nemohou omezit na tvrzení, že údaje použité Komisí trpí jedním nebo několika nedostatky, ale musí naopak prokázat, že v rámci metodiky, kterou tento orgán legálně určil, skutečně existují lepší údaje, než ty, které tento orgán použil, a jsou skutečně dostupné (obdobně viz rozsudek ze dne 24. září 2019, HSBC Holdings a další v. Komise, T‑105/17, EU:T:2019:675, bod 324). 875 V tomto ohledu je třeba uvést, že Crédit agricole v podstatě tvrdí, že ve světle studie, kterou nepředložila Tribunálu a u níž sama připouští, že se týká „omezeného vzorku“ operací, měla Komise upřednostnit nikoli údaje BGN, ale skutečná rozpětí, ve kterých byly transakce touto bankou provedeny a které měly být vypočítány „orientačně“ na základě výše uvedeného „omezeného vzorku“, aby byl určen „vhodný“ koeficient snížení rozpětí podle nabídky a poptávky. 876 Takové nepřesné a nedostatečně podložené skutečnosti nejsou způsobilé prokázat, že byl k dispozici jiný úplný a ucelený soubor údajů, než který tvoří údaje BGN použité Komisí, nebo a fortiori, že by byl lepší než tento soubor údajů BGN. 877 Právě naopak, skutečnost, že Crédit agricole založila svou kritiku pouze na „omezeném vzorku“ údajů, prokazuje, že tato banka – a tím spíše Komise – nebyla s to přesně identifikovat a zdokumentovat operace, které sama provedla. 878 V tomto ohledu Tribunál nemůže nezmínit, jak vyplývá z bodu 926 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že během správního řízení Crédit agricole uvedla, že „pokud nejsou k dispozici skutečné transakční ceny umožňující vypočítat rozpětí podle nabídky a poptávky, je třeba použít rozpětí v cenových indexech (jako je BGN), která jsou specifická jak pro dluhopisy tak pro dané období“, že „[v]hodným zdrojem těchto údajů je poskytovatel údajů Bloomberg, který u každého dluhopisu a za každý den poskytne nákupní kurz a prodejní kurz na konci dne“ a „rozdíl mezi těmito prodejními a nákupními kurzy poskytuje pro každý dluhopis a každý den koncové rozpětí podle nabídky a poptávky, které je specifické pro každý dluhopis“, což tato banka nezpochybňuje. 879 Navíc, i když se studie, na kterou odkazuje Crédit agricole, shoduje s argumenty, které tato banka vznesla v průběhu správního řízení, z bodu 925 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že je Komise právem odmítla především z důvodu, že v rámci metodiky navrhované touto bankou nelze kupní cenu dluhopisu z důvodu kolísavosti vnitrodenních cen srovnávat s kupní cenou opačné operace provedené téhož dne. 880 Třebaže Crédit agricole zamýšlela založit svou argumentaci na hospodářské studii předložené v příloze A.10 žaloby, bylo její povinností odkázat na konkrétní body této studie, které byly uvedeny na podporu této argumentace, a nikoli pouze zmínit její existenci v úvodu své žaloby pod názvem „Podklady k žalobě“ a odkázat na ni ve své replice v rámci své kritiky vycházející z pochybení Komise, pokud jde o referenční období zohledněné pro výpočet pokuty, která jí byla uložena (první část jejího čtvrtého žalobního důvodu). 881 Stejně jako Crédit agricole i Credit Suisse tvrdí, že pro účely určení jejího opravného koeficientu měla Komise použít nikoli údaje BGN, ale skutečná rozpětí, ve kterých byly transakce touto bankou provedeny. 882 Na podporu svého tvrzení uplatňuje Credit Suisse různou kritiku údajů BGN, kterou je třeba zkoumat postupně. 883 Nejprve je třeba odmítnout kritiku vycházející ze skutečnosti, že Komise nezohlednila skutečná rozpětí, ve kterých byly transakce touto bankou provedeny, ve prospěch údajů BGN, z důvodu, že jiná strana kartelové dohody nemohla předložit stejné údaje. 884 Tato kritika vychází z nesprávného výkladu bodu 918 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tento bod odůvodnění uvádí, že použití údajů BGN je odůvodněno skutečností, že údaje obsažené ve spisu Komise neposkytují vzorek, který by byl sám o sobě dostatečný k zajištění přiměřeného zastoupení všech relevantních splatností a emitentů, které strany předložily v jejich odpovědích na žádosti Komise o informace. 885 Rovněž je třeba odmítnout kritiku Credit Suisse, že není znám způsob, jakým byly údaje o BGN zpracovány, takže není jasné, jaký význam by jim měl být přiznán. 886 Je zajisté pravda, jak uvádí Credit Suisse a jak vyplývá z dokumentů vypracovaných platformou Bloomberg, že způsob zpracování údajů BGN je částečně neznámý. Taková skutečnost však nemůže Komisi zbavit možnosti použít tyto údaje v projednávané věci. 887 Jak totiž vyplývá z bodů 33, 220 nebo 725 odůvodnění napadeného rozhodnutí, údaje poskytnuté touto platformou představují údaje, kterým obchodníci přikládají značnou důvěryhodnost, neboť, jak uvádí Credit Suisse, platformy, jako je Bloomberg, shromažďují informace o trhu a poté je předávají všem účastníkům trhu. 888 Jak vyplývá z poznámky pod čarou 1060 napadeného rozhodnutí, která se týká dokumentu vypracovaného platformou Bloomberg, údaje BGN jsou zdrojem, který vychází z proveditelných a orientačních cen několika hospodářských subjektů a který uvádí ceny dostupné pro dosažení konsensu a který, jak tvrdí Komise, je vypracován třetí stranou řízení. 889 Nelze tudíž platně tvrdit, že referenční údaje, kterými jsou údaje BGN, nemohou být Komisí použity z důvodu, že není zcela znám způsob jejich sestavení, a to tím spíše, že Credit Suisse se nijak neodvolávala na tržní platformy poskytující přesnější nebo relevantnější informace než platforma Bloomberg. 890 Rovněž je třeba zamítnout kritiku Credit Suisse, která se opírá o znění bodu 1.8 druhé zprávy Compass Lexecon a podle které údaje BGN „podle všeho odrážejí původní rozpětí a cenové odhady více než rozpětí podle nabídky a poptávky u transakcí“. 891 Z této zprávy totiž s dostatečnou jistotou nevyplývá, že skutečným účelem údajů BGN je účel, kterého se dovolávají autoři této zprávy, zejména bez jakéhokoli bibliografického odkazu a v rozporu s definicí přijatou Komisí na základě dokumentu vypracovaného platformou Bloomberg. 892 Je třeba uvést i to, že tvrzení převzaté Credit Suisse z uvedené zprávy je doplněno o následující redakční poznámku: „as such, we understand that“, což značně omezuje důkazní hodnotu tohoto tvrzení, které není jinak podloženo. 893 Pokud jde o kritiku vycházející ze skutečnosti, že údaje BGN nezohledňují dopad obchodovaných objemů na ceny dluhopisů OSSA nebo nadhodnocují rozpětí, kterých Credit Suisse dosáhla při provádění transakcí s jinými tvůrci trhu, je třeba konstatovat, že tato kritika podle všeho není neopodstatněná. 894 Toto zjištění však nemůže v projednávané věci zbavit Komisi možnosti použít údaje BGN, a z tohoto důvodu zneplatnit částku opravného koeficientu vypočítanou s jejich použitím. 895 Komisi totiž nelze vytýkat, že použila údaje, které přesně neodrážejí skutečná rozpětí, za kterých byly transakce provedeny Credit Suisse, právě když tento orgán neměl k dispozici přesné dostatečně reprezentativní údaje, jak vyplývá z bodu 918 odůvodnění napadeného rozhodnutí, což Credit Suisse nezpochybňuje, a proto byla za účelem rekonstrukce náhradní hodnoty nucena použít metodiku založenou na alternativních údajích, které jsou nutně méně přesné. 896 Bod 16 pokynů ostatně právě v tomto smyslu stanoví, že: „[j]estliže podnik poskytne neúplné nebo nespolehlivé údaje, může Komise určit hodnotu tržeb tohoto podniku na základě částečných údajů, které obdržela, nebo na základě jakýchkoli jiných informací, které považuje za důležité či vhodné“. 897 Kromě toho z bodů 831 až 850, jakož i z bodu 854 výše vyplývá, že metodika založená na údajích o transakcích dotčených bank nemůže být podle všeho vhodnější než metodika použitá Komisí v napadeném rozhodnutí. 898 V rámci metodiky stanovené Komisí, jejíž legalita byla potvrzena v bodě 852 výše, musí být tedy údaje BGN považovány za nejlepší dostupné údaje, zejména s ohledem na prohlášení Crédit agricole o spolehlivosti těchto údajů pro účely výpočtu opravného koeficientu, která jsou uvedena v bodě 926 odůvodnění napadeného rozhodnutí a připomenutá v bodě 878 výše. 899 Proto je třeba odmítnout třetí argument třetí části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a první argument druhé části třetího žalobního důvodu Credit Suisse. – Ke kritice Credit Suisse, vycházející z nadhodnocení její náhradní hodnoty z důvodu, že v jejím případě byly zohledněny pomyslné částky jiných bank 900 V rámci třetího argumentu druhé části třetího žalobního důvodu, uplatněného podpůrně pro případ, že by Tribunál dospěl k závěru, že Komise byla oprávněna použít údaje BGN, Credit Suisse vytýká Komisi, že nadhodnotila pomyslné částky, které vůči ní byly použity, tím, že jí nesprávně přičetla částky obchodované jinými bankami, a odmítla její argumenty v tomto ohledu v bodech 928 a 929 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 901 Zahrnutí operací, kterými tato banka nakupuje likviditu (liquidity sourcing) (zaplacením ceny jinému tvůrci trhu), do pomyslných částek Credit Suisse podle ní vedlo k tomu, že jí byly přičteny transakce, z nichž nemohla získat příjmy. Tvůrce trhu totiž získal marži pouze na transakci s klientem. Credit Suisse v tomto ohledu uvádí, že k výpočtu tržeb se nepřipočítává cena, kterou zaplatil další prodejce svému dodavateli. 902 Nadto toto započtení pomyslných částek nákupů likvidity, které podle ní představují 37,8 až 41 % celkových operací Credit Suisse, vedlo k dvojímu započtení téže transakce v případě, že operace byly provedeny mezi dvěma bankami, které se zúčastnily sporného protiprávního jednání. 903 Tímto argumentem Credit Suisse v podstatě vytýká Komisi, že do pomyslných částek (a nikoli do výpočtu opravného koeficientu), které vůči ní byly použity, zahrnula nákupy likvidity, které podle ní představují operace zásobování, jež nemají být zohledněny při výpočtu tržeb. 904 I když je pravda, že v rámci určení „hodnoty tržeb“ ve smyslu bodu 13 pokynů musí být pro účely stanovení základní částky pokuty zohledněna pouze výše tržeb dotyčného podniku, a tedy celková cena, kterou tento podnik fakturoval svým klientům na dotčeném trhu se zbožím nebo službami (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. února 2018, Kühne + Nagel International a další v. Komise, C‑261/16 P, nezveřejněný, EU:C:2018:56, body 66 a 67), v projednávané věci tomu tak nemůže být s ohledem na metodiku použitou Komisí pro účely určení opravného koeficientu. 905 V rámci metodiky, kterou Komise použila a která je připomenuta v bodech 748 až 759 výše, totiž tento orgán určil pro každou banku opravný koeficient odpovídající polovině průměrného rozpětí podle nabídky a poptávky, aby zohlednil skutečnost, že každý nákup nebo prodej uskutečněný bankou představoval pouze polovinu celého nákupu a zpětného prodeje dluhopisu OSSA (body 897 až 899 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 906 Z toho vyplývá, jak je zřejmé zejména z bodu 11 dopisu o pokutách a z poznámky pod čarou 1054 napadeného rozhodnutí, že z důvodu specifičnosti obchodování s dluhopisy OSSA Komise zamýšlela určit náhradní hodnotu nikoliv tak, že vůči prodávajícímu použije celé rozpětí podle nabídky a poptávky každého prodeje dluhopisů OSSA – což by jí zabránilo zahrnout do pomyslných částek dotyčných bank nákupy dluhopisů OSSA – ale tak, že použije polovinu rozpětí podle nabídky a poptávky na operaci ve vztahu k prodávajícímu a polovinu rozpětí podle nabídky a poptávky na operaci ve vztahu ke kupujícímu. 907 Na základě takové metodiky, jejíž platnost byla konstatována v bodě 852 výše, tedy Komise neměla jinou možnost než zahrnout do pomyslných částek každé dotčené banky nejen její prodeje, ale rovněž nákupy, včetně nákupů likvidity, které navíc z větší části, ne-li v celém rozsahu, vyústní v následný prodej. 908 Navíc v účetní rovině se skutečnost, že Komise uplatnila polovinu průměrného rozpětí podle nabídky a poptávky použitého na celkovou částku operace rovná zohlednění průměrného celkového rozpětí podle nabídky a poptávky uplatněného na polovinu částky operace, což vylučuje jakékoli dvojí započítání pomyslné částky této operace jednak u kupujícího a jednak u prodávajícího. 909 Jelikož Credit Suisse tvrdí, že nákupy likvidity uskutečněné s bankami, které se zúčastnily sporného protiprávního jednání, neměly být zohledněny v jejích pomyslných částkách, je třeba připomenout, že v rámci pokynů má pojem „náhradní hodnota“, podobně jako pojem „hodnota tržeb“, za cíl stanovit jako výchozí bod pro výpočet pokuty uložené podniku částku, která odráží hospodářský význam sporného protiprávního jednání a váhu tohoto podniku v tomto protiprávním jednání v tomto smyslu (viz rozsudek ze dne 9. července 2015, InnoLux v. Komise, C‑231/14 P, EU:C:2015:451, bod 50 a citovaná judikatura). 910 Z toho vyplývá, že určení náhradní hodnoty s sebou nese zohlednění všech operací uskutečněných na trhu dotčeném protiprávním jednáním, podobně jako v případě určení hodnoty tržeb [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. února 2018, Panalpina World Transport (Holding) a další v. Komise, C‑271/16 P, nezveřejněný, EU:C:2018:59, bod 30 a citovaná judikatura], a to pro každý podnik, který se podílel na sporném protiprávním jednání, jak vyplývá z bodu 10 pokynů. 911 S ohledem na metodiku, kterou použila Komise a která je připomenuta v bodech 748 až 759 výše, na jejímž základě pro každou dotyčnou banku určila náhradní hodnotu tak, že vynásobila jejich pomyslné částky jejím opravným koeficientem určeným na základě poloviny průměrného rozpětí podle nabídky a poptávky, je logické, že Komise v případě nákupu likvidity provedeného bankou, která se zúčastnila sporného protiprávního jednání, od jiné banky, která se na tomto protiprávním jednání rovněž podílela, zohlednila pomyslné částky odpovídající této operaci pro každou z těchto bank, podobně jako to učinila v případě jakéhokoliv nákupu likvidity provedeného bankou, která se zúčastnila protiprávního jednání, od jiné banky, která se na tomto protiprávním jednání nepodílela. 912 Je pravda, že tato metodika vede k tomu, že pomyslná částka obchodovaná v rámci daného nákupu likvidity je zohledněna jak u prodávajícího dotyčných dluhopisů OSSA, tak u jejich kupujícího. 913 Toto dvojí zohlednění však vyplývá ze samotných zásad, kterými se řídí stanovování pokut na základě pokynů, a zejména z jejich bodu 10, který byl použit na zvláštní kontext projednávané věci, ve kterém Komise určila náhradní hodnotu nejen ve vztahu k prodejům, ale rovněž ve vztahu k nákupům. 914 Navíc vyloučení části operací, které nepochybně spadají do působnosti vytýkané kartelové dohody, z výpočtu náhradní hodnoty, by vedlo k umělému snížení hospodářského významu sporného protiprávního jednání, což by bylo v rozporu s cílem účinně stíhat a trestat porušení článku 101 SFEU (obdobně viz rozsudek ze dne 11. července 2013, Team Relocations a další v. Komise, C‑444/11 P, nezveřejněný, EU:C:2013:464, bod 77). 915 Komise tedy měla v bodě 929 odůvodnění napadeného rozhodnutí právem za to, že v rámci metodiky, kterou definovala v souladu s předpisy a jejímž cílem bylo určit náhradní hodnotu reprezentativní pro veškerou činnost dotčených bank, a zejména činnost Credit Suisse, musela do pomyslných částek použitých vůči této bance zahrnout nákupy likvidity, včetně nákupů uskutečněných mezi bankami, které se podílely na sporném protiprávním jednání. 916 Třetí argument druhé části třetího žalobního důvodu Credit Suisse tedy musí být odmítnut jako neopodstatněný. 2) Ke kritice Crédit agricole, týkající se volby Komise nepoužít rok 2014 jako referenční období pro výpočet náhradní hodnoty 917 Podle bodu 13 pokynů „[p]ři určování základní výše udělované pokuty […] Komise […] obvykle použije tržby podniku během posledního celého hospodářského roku jeho účasti na protiprávním jednání […]“. 918 V bodech 894 a 935 odůvodnění napadeného rozhodnutí se však Komise pro účely výpočtu náhradní hodnoty rozhodla odchýlit se od bodu 13 pokynů. 919 V tomto smyslu Komise uvedla, „že [bylo] vhodnější založit anualizovanou náhradní hodnotu na tržbách skutečně dosažených [dotyčnými bankami] v průběhu měsíců odpovídajících jejich účasti na protiprávním jednání“ a „[p]omyslné částky obchodované během jejich individuální účasti na kartelové dohodě [byly] anualizovány na základě délky jejich účasti tak, že se vydělily celkové [pomyslné částky obchodované jednou bankou v průběhu období její účasti na sporném protiprávním jednání] počtem celých měsíců účasti na tomto jednání a následně se tento měsíční průměr vynásobil 12“. 920 Komise tuto volbu odůvodnila třemi důvody, a sice proměnlivou velikostí trhu dluhopisů OSSA, výraznou kolísavostí rozpětí podle nabídky a poptávky během protiprávního jednání, jakož i rozdílnými obdobími, během nichž se dotčené banky podílely na sporném protiprávním jednání. 921 Mimoto v bodě 895 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že zobchodované anualizované pomyslné částky odrážely hospodářský význam sporného protiprávního jednání a relativní váhu každého podniku na tomto protiprávním jednání, nezávisle na době jejich individuální účasti. 922 V rámci první části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole tvrdí, že Komise tím, že použila roční průměr pomyslných částek dluhopisů OSSA zobchodvaných touto bankou během doby její účasti na sporném protiprávním jednání, a nikoli pouze pomyslné částky zobchodované uvedenou bankou v roce 2014 – posledním celém roce účasti této banky na sporném protiprávním jednání –, porušila bod 13 pokynů, zásadu řádné správy, jakož i povinnost uvést odůvodnění. 923 Na podporu této části Crédit agricole ve své žalobě tvrdí, že Komise v napadeném rozhodnutí neupřesnila povahu ani rozsah vysoké kolísavosti rozpětí podle nabídky a poptávky. Komise podle ní nevysvětlila ani to, proč bylo v projednávané věci nezbytné použít roční průměr pomyslných částek obchodovaných dluhopisů OSSA, zejména pokud jde o její účast, která začala po období prudké kolísavosti roku 2011. Kromě toho se Crédit agricole domnívá, že vysoká kolísavost rozpětí podle nabídky a poptávky, na kterou se Komise odvolává, neodůvodňuje odchýlení se od bodu 13 pokynů. Je tomu tak tím spíše, že pokud jde o Crédit agricole, rozdíl mezi anualizovanými pomyslnými částkami a pomyslnými částkami zobchodovanými v roce 2014 byl pouze 10 %. 924 Crédit agricole ve své replice dodává, že odůvodnění Komise vycházející z různých období účasti jednotlivých dotčených bank na sporném protiprávním jednání je absurdní a v rozporu s rozhodovací praxí tohoto orgánu. 925 Pokud jde nejprve o argument vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí, co se týče volby Komise odchýlit se od bodu 13 pokynů, je třeba konstatovat, že z bodů 894 a 935 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jejichž podstata je připomenuta v bodech 918 až 921 výše, jasně a jednoznačně vyplývají důvody této volby, což dotyčným bankám umožňuje seznámit se s odůvodněním této volby a Tribunálu vykonat jeho přezkum (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. listopadu 2021, Rada v. Hamás,C‑833/19 P, EU:C:2021:950, bod 74 a citovaná judikatura). 926 Je zajisté pravda, jak tvrdí Crédit agricole, že Komise v napadeném rozhodnutí nepodložila povahu a rozsah vysoké kolísavosti rozpětí podle nabídky a poptávky, kterých se dovolává. 927 Bylo by však nepřiměřené požadovat zvláštní odůvodnění pro každý kvantitativní prvek, o který se opírá sled úvah Komise, jestliže se tato úvaha jeví, jak bylo konstatováno v bodech 765 až 788 výše, jako jasná a jednoznačná (obdobně viz rozsudek ze dne 1. července 2008, Chronopost a La Poste v. UFEX a další, C‑341/06 P a C‑342/06 P, EU:C:2008:375, body 108 a 111 a citovaná judikatura). 928 To platí v projednávané věci tím spíše, že Crédit agricole vznesla před Tribunálem různé argumenty zpochybňující vysokou kolísavost rozpětí podle nabídky a poptávky, o které se Komise opírala a které byla schopna odůvodnit v průběhu šetření projednávané věci (obdobně viz rozsudek ze dne 1. července 2008, Chronopost a La Poste v. UFEX a další, C‑341/06 P a C‑342/06 P, EU:C:2008:375, bod 110). 929 Nelze mít rozumně za to, že neupřesnění povahy a rozsahu kolísání rozpětí podle nabídky a poptávky dluhopisů OSSA zbavilo Crédit agricole, která je účastníkem trhu dluhopisů OSSA, možnosti sama posoudit, zda objektivní zjištění učiněné v bodech 894, 899 a 935 odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se vysoké kolísavosti trhu dluhopisů OSSA v období protiprávního jednání bylo pravdivé, nebo naopak chybné. 930 Crédit Agricole se tudíž nemůže platně dovolávat toho, že v napadeném rozhodnutí chybí odůvodnění, pokud jde o důvody, které odůvodňovaly rozhodnutí Komise odchýlit se od bodu 13 pokynů a použít nikoli pomyslné částky zobchodované touto bankou v průběhu roku 2014, ale roční průměr pomyslných částek zobchodovaných uvedenou bankou v průběhu celého období její účasti na sporném protiprávním jednání. 931 Pokud jde dále o opodstatněnost volby Komise, je třeba připomenout, že bod 13 pokynů opravňuje Komisi odchýlit se od pravidla, jehož cílem je zohlednit pro účely výpočtu částky pokuty tržby dosažené dotyčným podnikem během posledního celého hospodářského roku jeho účasti na sporném protiprávním jednání, za podmínky, že tento orgán tuto výjimku právně dostačujícím způsobem odůvodní (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. prosince 2014, Pilkington Group a další v. Komise, T‑72/09, nezveřejněný, EU:T:2014:1094, body 212 a 213 a citovaná judikatura). 932 V projednávané věci Komise v bodech 894 a 935 odůvodnění napadeného rozhodnutí odůvodnila svou volbu odchýlit se od pravidla stanoveného v bodě 13 pokynů třemi důvody připomenutými v bodě 920 výše. 933 Jak přitom vyplývá z bodu 923 výše, Crédit agricole, aby zpochybnila odůvodněnost odchýlení se Komise od bodu 13 pokynů, ve své žalobě zpochybnila pouze druhý důvod uvedený Komisí, a sice důvod vycházející z vysoké kolísavosti rozpětí podle nabídky a poptávky dluhopisů OSSA během protiprávního jednání. 934 Z toho vyplývá, že první a třetí důvod, vycházející ze změny velikosti trhu s dluhopisy OSSA v období protiprávního jednání a různých období účasti dotčených bank na protiprávním jednání, musí být považovány za definitivně prokázané a relevantní pro odůvodnění odchylky od bodu 13 pokynů v projednávané věci. 935 V tomto ohledu je třeba uvést, že je pravda, že Crédit agricole ve své replice zpochybnila třetí důvod předložený Komisí. 936 Nicméně taková argumentace vzhledem k tomu, že není předložena v rámci žaloby, má novou povahu, která se nezakládá na skutkových nebo právních okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení, a kterou nelze chápat jako rozšíření argumentace této banky týkající se vysoké kolísavosti rozpětí podle nabídky a poptávky dluhopisů OSSA, je opožděná, a tudíž nepřípustná podle čl. 84 odst. 1 jednacího řádu (obdobně viz rozsudek ze dne 14. května 2019, Commune de Fessenheim a další v. Komise, T‑751/17, EU:T:2019:330, bod 60). 937 S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že z důkazů předložených Komisí v návaznosti na organizační procesní opatření, které se týkají vzorku dluhopisů OSSA (EIB a CADES) se splatností 0 až 3 roky a splatností od 7 do 10 let, vyplývá, že v období protiprávního jednání tyto dluhopisy OSSA skutečně zaznamenaly značná rozpětí podle nabídky a poptávky, zejména od konce roku 2011 do konce roku 2013. 938 Tato okolnost posuzovaná společně s nezpochybněnou skutečností, že velikost trhu s dluhopisy OSSA se v období protiprávního jednání měnila, ukazuje skutečnost, že každoroční stanovení pomyslných částek – které vedlo k zohlednění celého období protiprávního jednání každé dotyčné banky pro účely výpočtu základní částky pokuty – bylo nezbytné k zohlednění hospodářského významu tohoto protiprávního jednání, jak uvádí Komise v bodě 895 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 939 Zohlednění pouze posledního roku účasti každé banky na sporném protiprávním jednání by totiž vedlo Komisi k podhodnocení hospodářského významu tohoto protiprávního jednání, přičemž by nezohlednila roky 2012 a 2013, během kterých byl dopad tohoto protiprávního jednání nejvýznamnější zejména z důvodu vysoké kolísavosti rozpětí podle nabídky a poptávky. 940 Takový závěr nemůže být zpochybněn argumentem Crédit agricole vycházejícím v podstatě ze skutečnosti, že její účast na protiprávním jednání – která začala dne 11. ledna 2013 a skončila dne 24. března 2015 – se uskutečnila v období nižší kolísavosti rozpětí podle nabídky a poptávky, což mělo Komisi vést k tomu, aby se neodchýlila od bodu 13 pokynů, který se jí týká. 941 Pokud by totiž Crédit agricole nepodléhala anualizaci jejích pomyslných částek, vedlo by to Komisi k tomu, že by nepoužila stejné referenční období pro výpočet základní částky její pokuty, jaké bylo použito pro ostatní dotčené banky, což by jí zabránilo uložit pokuty odrážející relativní váhu každé z dotčených bank ve sporném protiprávním jednání, jak v podstatě vyplývá z bodu 895 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 942 Navíc s ohledem na skutečnost, že rok 2013 či dokonce začátek roku 2014 se vyznačovaly kolísáním rozpětí podle nabídky a poptávky, která byla sice mnohem nižší než v letech 2012 a 2013, ale vyšší než v období od začátku roku 2014, výpočet základní částky pokuty Crédit agricole na základě pomyslných částek zobchodovaných touto bankou pouze v průběhu roku 2014 by navíc vedl k porušení zásady rovného zacházení v neprospěch ostatních bank, které se podílely na sporném protiprávním jednání. 943 V takovém případě by Crédit agricole byla jedinou bankou, jejíž základní částka pokuty by byla vypočtena na základě roku s nízkou kolísavostí rozpětí podle nabídky a poptávky, a to i přesto, že se zúčastnila sporného protiprávního jednání i v roce 2013, tedy v roce se značnou kolísavostí v rozpětích podle nabídky a poptávky dluhopisů OSSA. 944 Konečně Crédit agricole nepředložila žádný důkaz, který by mohl prokázat, že anualizované pomyslné částky z důvodů na její straně nevypovídají o její skutečné velikosti a hospodářské síle, ani o rozsahu protiprávního jednání, kterého se dopustila (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2014, Esso a další v. Komise, T‑540/08, EU:T:2014:630, bod 96 a citovaná judikatura). 945 V tomto ohledu nemůže postačovat skutečnost, kterou zdůraznila Crédit agricole, že pro ni použitá anualizovaná náhradní hodnota se liší pouze o 10 % v porovnání s pomyslnými částkami obchodovanými touto bankou v roce 2014. 946 Proto se Komise, aniž se dopustila pochybení, mohla v projednávané věci odchýlit od bodu 13 pokynů pro výpočet základní částky pokut uložených dotčeným bankám, a zejména Crédit agricole. 947 Pokud jde konečně o tvrzení o porušení zásady řádné správy vznesené Crédit agricole, je třeba konstatovat, že není podloženo argumenty nezávislými na argumentech předložených k zpochybnění rozhodnutí Komise nepoužít rok 2014 jako referenční období pro výpočet náhradní hodnoty, takže musí být odmítnuto ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v bodech 931 až 946 výše. 948 S ohledem na výše uvedené je třeba první část čtvrtého žalobního důvodu Credit agricole zamítnout. 3) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu závažnosti (odstavce 20 až 23 pokynů) 949 V bodech 940 a 941 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise použila násobící koeficient závažnosti protiprávního jednání ve výši 16 %. 950 Komise odůvodnila tento násobící koeficient závažnosti především skutečností, že sporné protiprávní jednání zahrnovalo celý EHP a mělo formu dohod o stanovení cen, koluzivních výměn informací, rozdělení trhu a rozdělení klientů, což jsou jednání, která patří mezi nejzávažnější omezení hospodářské soutěže. 951 Žalobkyně, Crédit agricole v rámci čtvrté části čtvrtého žalobního důvodu a Credit Suisse v rámci třetí části třetího žalobního důvodu, zpochybňují násobící koeficient závažnosti ve výši 16 % použitý Komisí. 952 Zaprvé, pokud jde o Crédit agricole, tato banka tvrdí, že Komise nebyla oprávněna použít koeficient závažnosti společný pro všechny banky, které se podílely na sporném protiprávním jednání, a měla vůči ní použít „vhodnější“ násobící koeficient závažnosti. 953 Podle Crédit agricole měl být za účelem dodržení zásady rovného zacházení a k provedení rozsudků ze dne 7. června 1983, Musique Diffusion française a další v. Komise (100/80 až 103/80, EU:C:1983:158, bod 129), a ze dne 8. července 1999, Komise v. Anic Partecipazioni (C‑49/92 P, EU:C:1999:356, bod 90), použit individualizovaný a nižší násobící koeficient závažnosti. Podle těchto rozsudků je Komise při určení násobícího koeficientu závažnosti povinna zohlednit období sporného protiprávního jednání, chování – případně méně závažné – dotyčných podniků, jejich úlohu při prokazování tohoto protiprávního jednání, jimi dosažený zisk a jejich velikost. 954 Crédit agricole se přitom zúčastnila protiprávního jednání po dobu kratší než ostatní banky a nepatřila k jeho iniciátorům. Kromě toho byl její obchodník méně aktivní než obchodník jiných bank. Konečně Crédit agricole je pouze „velmi malým hráčem“ na trhu s dluhopisy OSSA, na který tato banka vstoupila až v letech 2012/2013. 955 V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že Crédit agricole se nemůže užitečně dovolávat rozsudků ze dne 7. června 1983, Musique Diffusion française a další v. Komise (100/80 až 103/80, EU:C:1983:158, bod 129), a ze dne 8. července 1999, Komise v. Anic Partecipazioni (C‑49/92 P, EU:C:1999:356, bod 90), jelikož tyto rozsudky nebyly vydány v rámci žalob směřujících proti rozhodnutím přijatým v době, kdy se výpočet pokut uložených na základě článku 101 SFEU řídil pokyny, kterými se Komise sama omezila při výkonu své posuzovací pravomoci. 956 Jak totiž výslovně vyplývá z rozsudků ze dne 7. června 1983, Musique Diffusion française a další v. Komise (100/80 až 103/80, EU:C:1983:158), a ze dne 8. července 1999, Komise v. Anic Partecipazioni (C‑49/92 P, EU:C:1999:356), tyto rozsudky se týkají výpočtu pokut na základě čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17: První nařízení, kterým se provádějí články [101] a [102 SFEU] (Úř. věst. 1962, 13, s. 204; Zvl. vyd. 08/01, s. 3), v podstatě převzatého do článku 23 nařízení č. 1/2003, a nikoli na základě pokynů, a zejména jejich bodů 20 až 23 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. června 2011, Team Relocations a další v. Komise, T‑204/08 a T‑212/08, EU:T:2011:286, bod 87). 957 Z toho vyplývá, že rozsudky ze dne 7. června 1983, Musique Diffusion française a další v. Komise (100/80 až 103/80, EU:C:1983:158), a ze dne 8. července 1999, Komise v. Anic Partecipazioni (C‑49/92 P, EU:C:1999:356), nemohou Komisi ukládat, aby ve fázi určení násobícího koeficientu závažnosti (body 20 až 23 pokynů) zohlednila jiné skutečnosti než závažnost sporného protiprávního jednání, které v každém případě a jak stanoví judikatura (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. června 2011, Team Relocations a další v. Komise, T‑204/08 a T‑212/08, EU:T:2011:286, bod 87), byly řádně zohledněny Komisí v dalších fázích výpočtu pokuty uložené této bance. 958 Navíc je třeba připomenout, že i když se Komise v rámci výpočtu pokut uložených na základě článku 101 SFEU nemůže zprostit povinnosti dodržovat zásadu rovného zacházení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. května 1998, BPB de Eendracht v. Komise, T‑311/94, EU:T:1998:93, bod 309), jak z bodu 22 pokynů, tak z judikatury, která se ho týká, vyplývá, že násobící koeficient závažnosti v zásadě odráží závažnost sporného protiprávního jednání, a nikoli relativní závažnost účasti každého z dotyčných podniků na tomto protiprávním jednání [v tomto smyslu viz podle pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 [UO] (Úř. věst. 1998, C 9, s. 3, Zvl. vyd. 08/01, s. 171), rozsudek ze dne 12. listopadu 2009, Carbone-Lorraine v. Komise, C‑554/08 P, nezveřejněný, EU:C:2009:702, body 27 a 29; podle pokynů rozsudky ze dne 12. prosince 2012, Novácke chemické závody v. Komise, T‑352/09, EU:T:2012:673, bod 58, a ze dne 14. května 2014, Reagens v. Komise, T‑30/10, nezveřejněný, EU:T:2014:253, bod 240]. 959 Posouzení individuálních okolností se tak v zásadě provádí nikoli v rámci posouzení závažnosti protiprávního jednání, tedy při stanovení základní částky pokuty, ale v rámci úpravy základní částky v závislosti na polehčujících a přitěžujících okolnostech (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2013, Team Relocations a další v. Komise, C‑444/11 P, nezveřejněný, EU:C:2013:464, bod 103). 960 Ostatně právě v tomto smyslu body 19 až 22 pokynů upravují určení násobícího koeficientu závažnosti pro dotčené protiprávní jednání, a nikoli pro každý podnik, který se na něm podílel. 961 V projednávané věci nelze násobící koeficient závažnosti ve výši 16 % za takové protiprávní jednání, jaké bylo zjištěno v napadeném rozhodnutí, považovat za nevhodný nebo nepřiměřený. 962 Jak totiž Komise právem uvedla v bodech 939 až 941 odůvodnění napadeného rozhodnutí, sporné protiprávní jednání zahrnovalo celý EHP a mělo formu dohod o určování cen, koluzivních výměn informací, rozdělení trhu a rozdělení klientů, což jsou chování, která patří mezi nejzávažnější omezení hospodářské soutěže. 963 Navíc násobící koeficient závažnosti ve výši 16 % je značně nižší než horní hranice rozpětí uvedeného v bodech 21 a 23 pokynů pro omezení hospodářské soutěže v takové formě. 964 Komise v bodech 21 a 23 pokynů uvedla, že obecně uplatní podíl až do výše 30 % tržeb, ale že v případě takového porušení, jako jsou horizontální dohody o stanovení cen a rozdělení trhu, což je klasifikace použitá v napadeném rozhodnutí, bude uplatněný podíl většinou „v horní části stupnice“. 965 Navíc a na rozdíl od toho, co tvrdí Crédit agricole, násobící koeficient závažnosti, který byl vůči ní použit, neodhaluje žádné porušení zásady rovného zacházení. 966 Zvláštní charakteristiky této banky, jakož i relevantní charakteristiky její účasti na sporném protiprávním jednání byly totiž řádně zohledněny v jiných fázích výpočtu pokuty v souladu s povinností Komise zohlednit individuální chování dotčeného podniku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2013, Team Relocations a další v. Komise, C‑444/11 P, nezveřejněný, EU:C:2013:464, body 99, 100, 105 a 106). 967 Kratší doba účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání, stejně jako skutečnost, že se tato banka nepodílela na jeho zavedení – což je skutečnost, která úzce souvisí s dobou její účasti na tomto protiprávním jednání – vedly Komisi k tomu, že vůči ní použila koeficient doby ve výši 2,20 let, zatímco v případě BofA ve výši 3,28 let, v případě Credit Suisse 4,75 let a v případě Deutsche Bank 4,18 let, jak vyplývá z bodu 951 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 968 Stejně tak byla zohledněna, pokud jde o náhradní hodnotu, menší velikost této banky, která se z důvodu nižšího objemu pomyslných částek zobchodovaných uvedenou bankou ukázala být mnohem menší než velikost ostatních bank, jak vyplývá z bodu 905 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 969 Konečně skutečnost, že v průběhu sporného protiprávního jednání byl obchodník Crédit agricole méně aktivní než obchodníci ostatních bank, neměla být v projednávané věci Komisí zohledněna. 970 Kromě skutečnosti, že Crédit agricole netvrdí ani a fortiori neprokazuje, že splnila podmínky třetí odrážky bodu 29 pokynů, z ustálené judikatury vyplývá, že pasivní formy účasti na protiprávním jednání, jako je účast podniku na schůzkách, na nichž byly uzavřeny dohody s protisoutěžním účelem, aniž se vůči nim zjevně vyhradil, vyjadřují spoluúčast, která může zakládat jeho odpovědnost v rámci článku 101 SFEU, neboť mlčky učiněné schválení protiprávní iniciativy, bez veřejného distancování se od jejího obsahu nebo jejího oznámení správním orgánům, ve svém důsledku podporuje pokračování v protiprávním jednání a ohrožuje jeho odhalení (viz rozsudek ze dne 21. ledna 2016, Eturas a další, C‑74/14, EU:C:2016:42, bod 28 a citovaná judikatura). 971 Komise tedy mohla, aniž se dopustila pochybení, použít mimo jiné vůči Crédit agricole násobící koeficient závažnosti ve výši 16 %. 972 Tento závěr platí rovněž pro Credit Suisse a není zpochybněn argumentem této banky, kterým se v jediném bodě své žaloby omezuje na tvrzení, že „pokuta, [která jí byla] uložena […], značně nadhodnocuje závažnost protiprávního jednání [z důvodů, že] Komise neprokázala, že komunikace týkající se stanovení cen je protisoutěžní z hlediska účelu (druhá část prvního žalobního důvodu)“, že „neexistoval jednotný záměr sledující tentýž společný cíl před únorem 2013 a po něm (první část druhého žalobního důvodu)“, že „[banka] nevěděla – a nemohla rozumně předvídat – tvrzenou dvoustranou komunikaci, kterou vedly jiné banky po únoru 2013 (druhá část druhého žalobního důvodu)“; a „Komise právně dostačujícím způsobem neprokázala, že chování po únoru 2013 bylo trvající (třetí část druhého žalobního důvodu)“. 973 Tyto čtyři kritiky totiž přesně odpovídají těm, které uvedla Credit Suisse a které Tribunál zamítl v rámci druhé části prvního žalobního důvodu, jakož i v rámci první, druhé a třetí části druhého žalobního důvodu, na které tato banka ostatně výslovně odkazuje. 974 Z toho vyplývá, že čtvrtá část čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole a třetí část třetího žalobního důvodu Credit Suisse musí být zamítnuty jako neopodstatněné. 4) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání (bod 24 pokynů) 975 V bodech 950 a 951 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla, že vypočetla násobící koeficient zohledňující dobu trvání stanovený v bodě 24 pokynů na základě počtu dnů účasti každé dotčené banky na sporném protiprávním jednání, který je určen v bodě 842 odůvodnění tohoto rozhodnutí. 976 Komise tak vůči Crédit agricole použila násobící koeficient zohledňující dobu trvání ve výši 2,20 let z důvodu doby její účasti na sporném protiprávním jednání v délce 804 dnů a násobící koeficient zohledňující dobu trvání ve výši 4,75 let vůči Credit Suisse z důvodu doby její účasti na sporném protiprávním jednání v délce 1738 dnů. 977 Žalobkyně, Crédit agricole v rámci páté části čtvrtého žalobního důvodu a Credit Suisse v rámci čtvrté části třetího žalobního důvodu, zpochybňují násobící koeficient zohledňující dobu trvání ve výši 16 %, který byl vůči nim uplatněn. i) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání ve výši 2,20 let použitého vůči Crédit agricole 978 V páté části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole vytýká Komisi, že použila násobící koeficient zohledňující dobu trvání ve výši 2,20 let z důvodu, že se tato banka zúčastnila sporného protiprávního jednání od 10. ledna 2013 do 24. března 2015. 979 Jak přitom prokázala v rámci prvního a druhého žalobního důvodu, její účast na sporném protiprávním jednání po skončení roku 2013 nebo nejpozději po začátku roku 2014 nebyla prokázána. 980 Komise totiž ponechala bez povšimnutí nebo dostatečně nezohlednila několik určujících skutečností týkajících se období protiprávního jednání. Zaprvé snížení počtu důkazů dostupných od konce října 2013 prokazuje ukončení sporného protiprávního jednání dlouho před datem stanoveným Komisí, což potvrzuje i neexistence diskusí mezi obchodníkem Crédit agricole a obchodníkem BofA po jeho přechodu z Deutsche Bank k BofA v průběhu prvního pololetí roku 2014. Zadruhé vytýkaná jednání – nebo přinejmenším výměny informací – neměla protisoutěžní účel a byla od sebe v průběhu roku 2013 a na začátku roku 2014 časově vzdálena. 981 V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že násobící koeficient zohledňující dobu trvání použitý pro stanovení částky pokuty uložené na základě článku 101 SFEU nesouvisí se závažností, a tedy protisoutěžní povahou protiprávního jednání z hlediska účelu nebo z hlediska důsledku, která odůvodňuje uložení této pokuty. 982 Proto je třeba odmítnout argument Crédit agricole, že dotčené jednání nemá protisoutěžní účel – který byl ostatně odmítnut výše. 983 Ve zbývající části je třeba konstatovat, že argumenty Crédit agricole vycházející z neexistence trvající povahy sporného protiprávního jednání, jakož i z pochybení Komise, pokud jde o datum ukončení účasti této banky na uvedeném protiprávním jednání, již byly odmítnuty v rámci odpovědi na její druhý žalobní důvod. 984 V bodě 145 výše však bylo konstatováno, že se Komise nemohla platně opírat o diskusi ze dne 10. ledna 2013, a z tohoto důvodu měl být začátek účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání odložen na 11. ledna 2013. 985 Nicméně vzhledem k tomu, že výpočet násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání provedený Komisí byl zaokrouhlen na druhé desetinné místo směrem dolů (zejména u Credit Suisse a Deutsche Bank) a zkrácení období účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání o jeden den – z 804 na 803 dnů – znamená snížení tohoto koeficientu z 2,20 na 2,19, je třeba shledat chybu ve výpočtu násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání použitého na tuto banku. 986 Páté části čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole je tedy důvodné vyhovět. ii) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání ve výši 4,75 let použitého vůči Crédit Suisse 987 V páté části třetího žalobního důvodu Crédit Suisse vytýká Komisi, že použila násobící koeficient zohledňující dobu trvání ve výši 4,75 let z důvodu, že se tato banka zúčastnila sporného protiprávního jednání od 21. června 2010 do 24. března 2015. Jak přitom prokázala v rámci čtvrté části druhého žalobního důvodu, její účast na protiprávním jednání po srpnu 2014 nebyla prokázána. 988 Vzhledem k tomu, že čtvrtá část druhého žalobního důvodu Credit Suisse byla zamítnuta, musí totéž platit pro čtvrtou část třetího žalobního důvodu. b)   Ke kritice týkající se úpravy základní částky pokuty uložené Crédit agricole 989 Pokud jde o úpravu základní částky pokuty Crédit agricole, kterou Komise provedla na základě oddílu 2 pokynů, tato banka Komisi v rámci části čtvrté části čtvrtého žalobního důvodu a v rámci druhé části čtvrtého žalobního důvodu vytýká, že se dopustila nesprávného posouzení při posouzení polehčujících okolností a porušila zásadu rovného zacházení tím, že určila zvláštní koeficient k zajištění odrazujícího účinku, který na ni uplatnila (bod 30 pokynů). 990 Je však třeba konstatovat, že Crédit agricole ve čtvrté části čtvrtého žalobního důvodu neuvádí žádný argument na podporu tvrzení o nesprávných posouzeních při posouzení polehčujících okolností a omezuje se na kritiku posouzení Komise týkajícího se násobícího koeficientu závažnosti sporného protiprávního jednání uvedeného v bodě 941 odůvodnění tohoto rozhodnutí. 991 V souladu s čl. 76 písm. d) jednacího řádu musí být tedy tento argument vycházející z nesprávného posouzení při zkoumání polehčujících okolností, který je rozveden ve čtvrté části jejího čtvrtého žalobního důvodu, odmítnut jako nepřípustný. 992 Proto budou v rámci zpochybnění úprav základní částky pokuty přezkoumány pouze kritiky Crédit agricole týkající se úpravy provedené na základě zvláštního koeficientu k zajištění odrazujícího účinku (bod 30 pokynů) a vycházející z porušení zásady rovného zacházení. 993 Na podporu svého tvrzení Crédit agricole uvádí, že v bodě 964 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise nemohla, aniž porušila zásadu rovného zacházení, vůči ní a BofA použít zvláštní koeficient k zajištění odrazujícího účinku podle bodu 30 pokynů, v jejím případě ve výši 1,2 a v případě BofA ve výši 1,3, z důvodu výše jejich obratu – přibližně 55 miliard v jejím případě a 73 miliard eur v případě BofA v roce 2020 – , zatímco v případě Credit Suisse, která přitom v témže roce dosáhla významného obratu ve výši přibližně 21 miliard eur, tak neučinila. 994 V tomto ohledu již Soudní dvůr rozhodl, že jak vyplývá z bodu 30 pokynů, jehož protiprávnost ostatně není Crédit agricole namítána, skutečnost, že obrat podniku je v porovnání s obratem ostatních podniků, které se účastnily kartelové dohody, obzvláště vysoký, odůvodňuje za účelem zajištění odrazujícího účinku pokuty zvýšení pokuty podle hospodářské síly dotčeného podniku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. června 2010, Lafarge v. Komise, C‑413/08 P, EU:C:2010:346, bod 102, a usnesení ze dne 2. února 2012, Elf Aquitaine v. Komise, C‑404/11 P, nezveřejněné, EU:C:2012:56, bod 86 a citovaná judikatura). 995 Nadto, i když se Komise v daném rozhodnutí nemůže zprostit povinnosti dodržet zásadu rovného zacházení při určení zvláštních násobících koeficientů k zajištění odrazujícího účinku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. prosince 2012, Versalis a Eni v. Komise, T‑103/08, nezveřejněný, EU:T:2012:686, bod 324), dotčené podniky nicméně nemohou kritizovat určení těchto koeficientů z důvodu, že tyto koeficienty nejsou přesně proporcionální k obratu jednotlivých dotčených podniků (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. července 2013, Dow Chemical a další v. Komise, C‑499/11 P, EU:C:2013:482, body 88 a 91, a ze dne 19. prosince 2013, Siemens a další v. Komise, C‑239/11 P, C‑489/11 P a C‑498/11 P, nezveřejněný, EU:C:2013:866, body 302 a 303). 996 V projednávané věci z bodu 964 odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně vyplývá, že zvláštní násobící koeficienty k zajištění odrazujícího účinku, které Komise použila vůči BofA a Crédit agricole, byly určeny v závislosti na relativním významu obratů těchto podniků. 997 Crédit agricole nadto nezpochybňuje, že v roce 2020 byl obrat Credit Suisse, který sice nebyl zmíněn v uvedeném bodě 964 odůvodnění, ale který Crédit agricole uvedla ve své žalobě, výrazně nižší než obrat BofA. 998 Obrat Credit Suisse byl totiž 3,38krát nižší než obrat BofA a 2,62krát nižší než obrat Crédit agricole, což znamená, že z bank, které se podílely na sporném protiprávním jednání, měla Credit Suisse podstatně menší hospodářskou sílu. 999 Z toho vyplývá, že za účelem zajištění odrazujícího účinku pokuty uložené BofA a Crédit agricole Komise právem mohla na ně použít zvláštní koeficient k zajištění odrazujícího účinku a, aniž porušila zásadu rovného zacházení, takový koeficient nepoužít na Credit Suisse. 1000 Druhou část čtvrtého žalobního důvodu Crédit agricole je proto třeba zamítnout jako neopodstatněnou. 1001 S ohledem na výše uvedené se čtvrtý žalobní důvod Crédit agricole a třetí žalobní důvod Credit Suisse zčásti odmítají jako nepřípustné a zčásti zamítají jako neopodstatněné. 5.   Závěry k žalobním důvodům směřujícím ke zrušení napadeného rozhodnutí 1002 Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že první žalobní důvod směřující ke zrušení, který uplatnila Crédit agricole ve věci T‑386/21, jakož i všechny žalobní důvody směřující ke zrušení uplatněné Credit Suisse ve věci T‑406/21, se zamítají. 1003 První a druhý bod návrhových žádání Credit Suisse, které se v podstatě týkají úplného nebo částečného zrušení čl. 1 písm. d) napadeného rozhodnutí, jakož i úplného nebo podpůrně částečného zrušení pokuty, která jí byla uložena v čl. 2 písm. d) tohoto rozhodnutí, musí být tudíž ve věci T‑406/21 zamítnuty. 1004 V rozsahu, v němž Credit Suisse nepožaduje, aby Tribunál vykonal svou pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci stanovenou v článku 261 SFEU a v článku 31 nařízení č. 1/2003 (viz body 46 a 67 až 69 výše), musí být žaloba podaná touto bankou ve věci T‑406/21 zamítnuta v plném rozsahu. 1005 Naproti tomu z posouzení druhého a třetího žalobního důvodu vznesených Crédit agricole vyplývá, že její účast na jediném a trvajícím protiprávním jednání konstatovaném v napadeném rozhodnutí je prokázána až od 11. ledna 2013, a Komise se tedy dopustila pochybení, když měla v čl. 1 písm. c) uvedeného rozhodnutí za to, že se tento podnik účastnil jediného a trvajícího protiprávního jednání od 10. ledna 2013. 1006 Proto, a jak vyplývá z posouzení čtvrtého žalobního důvodu, Komise porušila čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, když měla pro účely výpočtu částky pokuty uložené v čl. 2 písm. c) napadeného rozhodnutí za to, že protiprávní jednání, kterého se dopustila Crédit agricole, trvalo 2,20 let. 1007 Z toho vyplývá, že prvnímu a druhému bodu návrhových žádání uplatněných Crédit agricole je třeba částečně vyhovět a čl. 1 písm. c) napadeného rozhodnutí musí být zrušen v rozsahu, v němž Komise v tomto ustanovení konstatuje, že se Crédit agricole zúčastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání od 10. ledna 2013, a dále že čl. 2 písm. c) téhož rozhodnutí musí být zrušen v rozsahu, v němž stanoví částku pokuty, kterou musí Crédit agricole zaplatit, na 3993000 eur. 1008 Vzhledem k tomu, že protiprávnosti konstatované ve věci T‑386/21 mají vliv na stanovení částky pokuty a v rozsahu, v němž Crédit agricole v rámci svého druhého bodu návrhových žádání navrhuje snížení částky pokuty, která jí byla uložena, musí být důsledky, které je třeba z uvedených protiprávností vyvodit, přezkoumány Tribunálem v rámci jeho pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci. F. K návrhovým žádáním Crédit agricole směřujícím k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci 1009 V rámci druhého bodu návrhových žádání, který byl předložen podpůrně, Crédit agricole navrhuje, aby Tribunál vykonal svou pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci a snížil částku pokuty, která jí byla uložena. 1010 Při výkonu pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci stanovené v článku 261 SFEU a článku 31 nařízení č. 1/2003 je unijní soud oprávněn k tomu, aby nad rámec pouhého přezkumu legality sankce nahradil posouzení Komise, tj. autora aktu, v němž tato částka byla původně stanovena, svým posouzením pro účely stanovení výše sankce (viz rozsudek ze dne 21. ledna 2016, Galp Energía España a další v. Komise, C‑603/13 P, EU:C:2016:38, bod 75 a citovaná judikatura), a v důsledku toho, aby uloženou pokutu zrušil, snížil nebo zvýšil. 1011 Za účelem stanovení částky pokuty uložené podniku na základě pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci přísluší unijnímu soudu, aby sám posoudil okolnosti projednávané věci a druh dotčeného protiprávního jednání. Tento postup předpokládá podle čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, že ve vztahu ke každému sankcionovanému podniku bude zohledněna závažnost dotčeného protiprávního jednání, jakož i doba jeho trvání, přičemž je třeba dodržet zejména zásady odůvodnění, proporcionality, individualizace sankcí a rovného zacházení, aniž je unijní soud vázán indikativními pravidly, které Komise stanovila ve svých pokynech, i když tyto pokyny mohou být pro unijní soud vodítkem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. ledna 2016, Galp Energía España a další v. Komise, C‑603/13 P, EU:C:2016:38, body 89 a 90). 1012 Za tímto účelem je třeba uvést, že Tribunál v bodech 145, 551, 984 a 1005 výše konstatoval, že Komise nesprávně určila 10. leden 2013 jako datum zahájení účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání, což znamená, že toto datum mělo být posunuto na 11. leden 2013. Nicméně s výhradou dopadů tohoto konstatování na dobu trvání účasti této banky na sporném protiprávním jednání, jakož i na násobící koeficient zohledňující dobu trvání, který byl na toto jednání uplatněn, Tribunál odmítl jako neopodstatněné kritiky vznesené uvedenou bankou směřující proti ostatním skutečnostem týkajícím se stanovení částky pokuty, která jí byla uložena, zejména proti těm, které se týkají závažnosti sporného protiprávního jednání. 1013 V tomto kontextu má Tribunál za to, že v rámci výkonu své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci se může ztotožnit s právně podloženými posouzeními provedenými Komisí v bodech 868 až 949 a 952 až 971 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 1014 Je však na něm, aby určil, zda s ohledem na metodiku výpočtu náhradní hodnoty vyžaduje zkrácení doby účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání z 574 pracovních dnů na 573 pracovních dnů změnu výše pokuty uložené této bance. 1015 Toto snížení totiž znamená nejen snížení anualizovaných pomyslných částek použitých Komisí, ale rovněž posouzení důsledků odstranění údajů vztahujících se k 10. lednu 2013 na výpočet konečného rozpětí podle nabídky a poptávky této banky, na němž přímo závisí opravný koeficient použitý vůči ní. 1016 Je rovněž na Tribunálu, aby přezkoumal, zda násobící koeficient zohledňující dobu trvání použitý na Crédit agricole, který je uveden v bodě 985 výše, vyžaduje změnu částky pokuty uložené této bance. 1017 Nicméně zejména s ohledem na pravidlo zaokrouhlení na třetí desetinné místo směrem dolů, které Komise použila pro výpočet opravného koeficientu (viz bod 759 výše), ale rovněž dobu trvání – byť mírně kratší – účasti Crédit agricole na sporném protiprávním jednání a závažnost tohoto protiprávního jednání, má Tribunál za to, že není třeba měnit částku pokuty uložené této bance za jediné a trvající protiprávní jednání uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí za období od 11. ledna 2013 do 24. března 2015. 1018 Crédit agricole se tedy ukládá pokuta ve výši 3993000 eur. IV. K nákladům řízení 1019 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. 1020 Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Crédit agricole neměla ve věci téměř vůbec úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení ve věci T‑386/21. 1021 Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Crédit Suise neměla ve věci téměř vůbec úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení ve věci T‑406/21. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (pátý rozšířený senát) rozhodl takto: 1) Věci T‑386/21 a T‑406/21 se spojují pro účely rozsudku. 2) Ve věci T‑386/21 – článek 1 písm. c) rozhodnutí Komise C(2021) 2871 final ze dne 28. dubna 2021 týkající se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (Věc AT.40346 – Dluhopisy SSA) se zrušuje v rozsahu, v němž konstatuje, že Crédit agricole SA a Crédit agricole Corporate and Investment Bank se podílely na protiprávním jednání ode dne 10. ledna 2013 do 24. března 2015, a nikoliv ode dne 11. ledna 2013 do 24. března 2015; – článek 2 písm. c) rozhodnutí C(2021) 2871 final se zrušuje v rozsahu, v němž stanoví pokutu, kterou jsou Crédit agricole Corporate and Investment Bank a Crédit agricole společně a nerozdílně povinny zaplatit, ve výši 3993000 eur; – pokuta uložená Crédit agricole Corporate and Investment Bank a Crédit agricole v čl. 2 písm. c) rozhodnutí C(2021) 2871 final se stanoví ve výši 3993000 eur; – ve zbývající části se žaloba zamítá. – Crédit agricole a Crédit agricole Corporate and Investment Bank ponesou vlastní náklady řízení. 3) Ve věci T‑406/21 – se žaloba zamítá. – UBS Group AG a Credit Suisse Securities (Europe) Ltd ponesou vlastní náklady řízení. Svenningsen Tomljenović Mac Eochaidh Martín y Pérez de Nanclares Stancu Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 6. listopadu 2024. Podpisy Obsah I. Skutečnosti předcházející sporu A. K odvětví dluhopisů OSSA 1. Cena dluhopisů OSSA na sekundárním trhu a) Cenotvorba na sekundárním trhu b) Obousměrné ceny nabízené tvůrci trhu 2. Vyjednávací pozice a obchodní riziko 3. Obchodování mezi bankami prostřednictvím makléřů B. K řízení, které vedlo k vydání napadeného rozhodnutí C. K napadenému rozhodnutí 1. Ke konstatování sporného protiprávního jednání 2. K uložení pokut 3. K výroku II. Návrhová žádání účastnic řízení III. Právní otázky A. K žádostem o odstranění některých údajů ve vztahu k veřejnosti B. K předmětu žalob Crédit agricole a Credit Suisse 1. K žalobě Crédit agricole 2. K žalobě Credit Suisse C. K předmětu protiprávního jednání konstatovaného v napadeném rozhodnutí D. K přípustnosti kritik směřujících proti výkladu diskusí analyzovaných v napadeném rozhodnutí 1. K námitkám nepřípustnosti týkajícím se kritiky ze strany Crédit agricole 2. K námitkám nepřípustnosti týkajícím se kritiky ze strany Credit Suisse E. K návrhovým žádáním Crédit agricole a Credit Suisse směřujícím ke zrušení 1. Ke třetímu žalobnímu důvodu Crédit agricole, vycházejícímu z porušení zásady presumpce neviny 2. Ke druhému žalobnímu důvodu Crédit agricole a druhému žalobnímu důvodu Credit Suisse, vycházejícím z pochybení při kvalifikaci dotčených úkonů jako jediného a trvajícího protiprávního jednání a) Úvodní poznámky b) K existenci dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, které mají protisoutěžní povahu 1) K diskusím, jejichž protisoutěžní povaha je prokázána 2) K protisoutěžní povaze diskusí, které jsou Crédit agricole a Credit Suisse oprávněny zpochybňovat i) K diskusím, které je Crédit agricole oprávněna zpochybňovat – Diskuse ze dne 18. ledna 2013 – Diskuse ze dne 31. ledna 2013 – K diskusi ze dne 15. února 2013 – K diskusi ze dne 19. března 2013 – K diskusi ze dne 21. března 2013 – K diskusi ze dne 24. května 2013 – Diskuse ze dne 3. června 2013 – K diskusi ze dne 10. července 2013 – K diskusi ze dne 25. července 2013 – K diskusi ze dne 6. srpna 2014 – K diskusi ze dne 12. března 2015 ii) K diskusím, které je Credit Suisse oprávněna zpochybňovat – K diskusi ze dne 28. září 2010 – K diskusi ze dne 8. února 2012 – K diskusi ze dne 10. ledna 2013 – K diskusi ze dne 12. března 2015 – K e-mailu ze dne 24. března 2015 3) Závěr k diskusím analyzovaným v napadeném rozhodnutí c) K existenci jediného a trvajícího protiprávního jednání 1) K jednotné povaze konstatovaného protiprávního jednání i) K existenci jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl před únorem 2013 a v jeho průběhu ii) K trvání jednotného záměru sledujícího jediný protisoutěžní cíl po únoru 2013 2) K trvající povaze konstatovaného protiprávního jednání i) Ke třetí části druhého žalobního důvodu Credit Suisse, vycházející z neexistence důkazu trvající povahy sporného protiprávního jednání po únoru 2013 ii) Ke druhé části druhého žalobního důvodu Crédit agricole v rozsahu, v němž směřuje k prokázání neexistence trvající povahy konstatovaného protiprávního jednání d) K účasti Crédit agricole a Credit Suisse na jediném a trvajícím protiprávním jednání 1) K první části druhého žalobního důvodu uplatněného Crédit agricole vycházející formálně z toho, že tato banka nepřispívala k celkovému záměru i) K úmyslu Crédit agricole přispívat k celkovému záměru ii) Ke skutečnosti, že Crédit agricole věděla o veškerém dalším chování prováděném nebo zamýšleném dalšími dotčenými bankami 2) Ke druhé části druhého žalobního důvodu Credit Suisse vycházející z pochybení, pokud jde o skutečnost, že věděla o dvoustranných diskusích mezi obchodníky dalších bank nebo že je mohla rozumně předvídat e) K době trvání účasti Crédit agricole a Credit Suisse na sporném jediném a trvajícím protiprávním jednání 1) Ke druhé části druhého žalobního důvodu Crédit agricole v rozsahu, v němž se snaží prokázat neexistenci trvající povahy své účasti na konstatovaném protiprávním jednání 2) Ke čtvrté části druhého žalobního důvodu Credit Suisse vycházející z toho, že Komise neprokázala její účast na jakémkoli protiprávním chování po srpnu 2014 f) Závěr k druhému žalobnímu důvodu Crédit agricole a druhému žalobnímu důvodu Credit Suisse 3. K prvnímu žalobnímu důvodu Crédit agricole a prvnímu žalobnímu důvodu Credit Suisse vycházejícím z pochybení při kvalifikaci dotčeného jednání jako omezení z hlediska účelu a) Úvodní poznámky týkající se předmětu a opodstatněnosti kritiky žalobkyň 1) Ke kritice Crédit agricole 2) Ke kritice Credit Suisse b) Ke kvalifikaci dotčeného jednání jako „omezení z hlediska účelu“ 1) Úvodní poznámky 2) Ke stupni škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže vyžadovanému pro kvalifikaci jednání jako „omezení z hlediska účelu“ 3) K posouzení dotčených jednání ze strany Komise i) Ke kritice týkající se posouzení hospodářského kontextu dotčených jednání ze strany Komise – Ke kritice Crédit agricole vycházející z neposouzení hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z nesprávného posouzení hospodářského kontextu sporného protiprávního jednání ii) Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z nedostatečně škodlivé povahy dotčeného jednání z hlediska hospodářské soutěže iii) Ke kritice vycházející v podstatě z „odůvodněné“ povahy dotčeného jednání – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z prosoutěžních účinků dotčeného jednání – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse vycházející z „nezbytné“, „legitimní“, „pozitivní“ nebo „inherentní a podstatné“ povahy dotčeného jednání 4) Závěr ke kvalifikaci dotčených jednání jako „omezení z hlediska účelu“ 4. Ke čtvrtému žalobnímu důvodu Crédit agricole a třetímu žalobnímu důvodu Credit Suisse vycházejícím z nedostatečného odůvodnění a z pochybení při stanovení částky jejich příslušné pokuty a) K výtkám týkajícím se základní výše pokut uložených Crédit agricole a Credit Suisse 1) Ke kritice týkající se výše náhradní hodnoty i) Ke kritice Credit Suisse, vycházející z nedostatku odůvodnění výpočtu pokuty ii) Ke kritice Crédit Agricole a Credit Suisse, vycházející z porušení pokynů – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse, vycházející z odmítnutí Komise použít metodiku výpočtu rozpětí podle nabídky a poptávky založenou na údajích z jejich vlastních transakcí – Ke kritice Crédit agricole, vycházející z použití fixního poměrného vážení dluhopisů OSSA za celou dobu protiprávního jednání a pro všechny dotčené banky pro účely výpočtu konečného rozpětí podle nabídky a poptávky každé z těchto bank – Ke kritice Crédit agricole a Credit Suisse, vycházející z používání údajů BGN – Ke kritice Credit Suisse, vycházející z nadhodnocení její náhradní hodnoty z důvodu, že v jejím případě byly zohledněny pomyslné částky jiných bank 2) Ke kritice Crédit agricole, týkající se volby Komise nepoužít rok 2014 jako referenční období pro výpočet náhradní hodnoty 3) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu závažnosti (odstavce 20 až 23 pokynů) 4) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání (bod 24 pokynů) i) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání ve výši 2,20 let použitého vůči Crédit agricole ii) Ke kritice týkající se násobícího koeficientu zohledňujícího dobu trvání ve výši 4,75 let použitého vůči Crédit Suisse b) Ke kritice týkající se úpravy základní částky pokuty uložené Crédit agricole 5. Závěry k žalobním důvodům směřujícím ke zrušení napadeného rozhodnutí F. K návrhovým žádáním Crédit agricole směřujícím k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci IV. K nákladům řízení ( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.