Řízení – Výklad rozsudku

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního senátu) 18. září 2015 ( *1 ) „Řízení — Výklad rozsudku“ Ve věci T‑1/08 INTP, jejímž předmětem je žádost o výklad rozsudku ze dne 17. května 2011, Buczek Automotive v. Komise (T‑1/08, Sb. rozh., EU:T:2011:216), Buczek Automotive sp. z o.o., se sídlem v Sosnowieci (Polsko), zastoupená J. Jurczykem, advokátem, žalobkyně, podporovaná Polskou republikou, zastoupenou A. Jasserem, jako zmocněncem, vedlejší účastnicí, proti Evropské komisi, zastoupené K. Herrmann, A. Stobiecka-Kuik a T. Maxianem Ruschem, jako zmocněnci, žalované, TRIBUNÁL (první senát), ve složení H. Kanninen, předseda, I. Pelikánová (zpravodajka) a E. Buttigieg, soudci, vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon, vydává tento Rozsudek 1 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 7. srpna 2014 podala Polská republika, vedlejší účastnice řízení ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 17. května 2011, Buczek Automotive v. Komise (T‑1/08, Sb. rozh., dále jen „rozsudek v hlavním řízení“, EU:T:2011:216), podle článku 129 jednacího řádu Tribunálu ze dne 2. května 1991 žádost o výklad bodu 1 výroku uvedeného rozsudku. 2 Rozsudkem v hlavním řízení Tribunál zejména zrušil článek 1 rozhodnutí Komise 2008/344/ES ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C 23/06 (ex NN 35/06), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli skupině Technologie Buczek (Úř. věst. 2008, L 116, s. 26). Jelikož kasační opravný prostředek podaný Evropskou komisí byl zamítnut rozsudkem ze dne 21. března 2013, Komise v. Buczek Automotive (C‑405/11 P, EU:C:2013:186), rozsudek v hlavním řízení nabyl právní moci. 3 Polská republika svou žádostí o výklad rozsudku v hlavním řízení v podstatě žádá, aby bylo upřesněno, že článek 1 rozhodnutí 2008/344 byl zrušen s účinkem erga omnes. Tvrdí, že ze znění bodu 1 výroku rozsudku v hlavním řízení i z bodu 35 tohoto rozsudku plyne, že zrušení, o němž bylo rozhodnuto, se týká článku 1 rozhodnutí 2008/344 v plném rozsahu a s účinkem erga omnes. Tento výklad je podle ní potvrzen judikaturou soudů Evropské unie. 4 Komise ve svém vyjádření došlém kanceláři Tribunálu dne 25. září 2014 tvrdí, že žádost o výklad je nepřípustná. Zejména tvrdí, že cílem žádosti Polské republiky je získat stanovisko Tribunálu k výkonu a následkům rozsudku v hlavním řízení pokud jde o společnost, jež nebyla účastníkem řízení, a nikoli objasnit víceznačnost bodu 1 výroku uvedeného rozsudku. 5 Pokud by žádost o výklad přece byla prohlášena za přípustnou, Komise podpůrně navrhuje, aby Tribunál vyložil bod 1 výroku rozsudku v hlavním řízení v tom smyslu, že zrušení, o němž bylo rozhodnuto, má účinek pouze inter partes. 6 Je třeba připomenout, že k tomu, aby byla žádost o výklad přípustná, musí být podle ustálené judikatury jejím předmětem výrok dotčeného rozsudku spolu s jeho podstatným odůvodněním a jejím účelem odstranění nejasnosti nebo víceznačnosti, které by případně mohly mít dopad na smysl a dosah samotného rozsudku, a to v rozsahu, v němž mělo být rozhodnuto v konkrétní věci, která byla dotčenému soudu předložena. Podle téže judikatury je proto žádost o výklad rozsudku nepřípustná, pokud se týká otázek, které v tomto rozsudku nebyly rozhodovány, nebo jestliže jí má být získáno stanovisko soudu, jemuž je žádost předložena, k uplatnění, výkonu nebo následkům rozsudku vydaného tímto soudem (viz usnesení ze dne 14. července 1993, Raiola-Denti a další v. Rada, T‑22/91 INTP, Recueil, EU:T:1993:64, bod 6 a citovaná judikatura, a ze dne 24. července 1997, Caballero Montoya v. Komise, T‑573/93 INTP, Recueil FP, EU:T:1997:126, bod 27 a citovaná judikatura). 7 Kromě toho musí být podle judikatury přípustné, aby vedlejší účastník podal žádost o výklad, i když tak neučinil podporovaný účastník řízení (usnesení ze dne 20. dubna 1988, Diezler a další v. CES, 146/85‑ITRP a 431/85‑ITRP, EU:C:1988:189, bod 4, a rozsudek ze dne 19. ledna 1999, Komise v. NTN a Koyo Seiko, C‑245/95 P‑INT, Recueil, EU:C:1999:4, bod 15). Je tudíž přípustné, aby Polská republika jako vedlejší účastnice řízení ve věci T‑1/08 podala žádost o výklad v projednávané věci, byť společnost Buczek Automotive sp. z o.o., jako žalobkyně ve věci, v níž byl vydán rozsudek v hlavním řízení, byla v mezidobí vymazána z obchodního rejstříku. 8 Polská republika a Komise se neshodnou ohledně rozsahu bodu 1 výroku rozsudku v hlavním řízení, konkrétně ohledně otázky, zda má účinek erga omnes nebo pouze inter partes. 9 Obtíže při výkladu rozsahu tohoto bodu mohou vyplývat z okolnosti, že podle bodu 2 výroku rozsudku v hlavním řízení se čl. 3 odst. 1 a odst. 3 a články 4 a 5 rozhodnutí 2008/344/ES zrušují v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně ve věci, v níž byl vydán rozsudek v hlavním řízení, tedy společnosti Buczek Automotive sp. z o.o., zatímco bod 1 výroku téhož rozsudku pouze uvádí, že „článek 1 rozhodnutí 2008/344 […] se zrušuje“. 10 Ačkoli Komise tvrdí opak, článek 1 rozhodnutí 2008/344 byl v plném rozsahu součástí předmětu sporu ve věci v hlavním řízení. Vyplývá to z bodu 35 rozsudku v hlavním řízení, v němž Tribunál konstatoval, že Buczek Automotive má právní zájem na zrušení tohoto ustanovení v plném rozsahu. Žádost o výklad se tedy týká otázky, jež byla Tribunálu předložena v rámci věci, v níž byl vydán rozsudek v hlavním řízení. Kromě toho se nejeví, že si Polská republika od Tribunálu přeje získat stanovisko k uplatnění, výkonu nebo následkům jím vydaného rozsudku. 11 Z toho plyne, že žádost o výklad musí být prohlášena za přípustnou. 12 Pokud jde o věc samou, ze znění výroku rozsudku v hlavním řízení plyne, že jeho bod 1 bez výslovného omezení zrušuje článek 1 rozhodnutí 2008/344, jímž Komise prohlásila státní podporu, kterou Polsko poskytlo skupině Technologie Buczek, za neslučitelnou s vnitřním trhem, zatímco jeho bod 2 zrušuje ustanovení tohoto rozhodnutí týkající se povinnosti navrátit dotčenou podporu výlučně „v rozsahu, v němž se týkají společnosti Buczek Automotive“. Z toho vyplývá, že zrušení, o němž bylo rozhodnuto v bodě 1 výroku rozsudku v hlavním řízení, nepodléhá omezení, jež se vztahuje na bod 2 tohoto rozsudku. 13 Tento výklad je ostatně podpořen bodem 35 rozsudku v hlavním řízení (viz bod 10 výše). 14 Ze souhrnu předchozích úvah plyne, že bod 1 výroku rozsudku v hlavním řízení musí být vykládán v tom smyslu, že jím byl zrušen článek 1 rozhodnutí 2008/344 s účinkem erga omnes. 15 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Polská republika požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (první senát) rozhodl takto: 1) Bod 1 výroku rozsudku ze dne 17. května 2011, Buczek Automotive v. Komise (T‑1/08, Sb. rozh., EU:T:2011:216), musí být vykládán v tom smyslu, že článek 1 rozhodnutí Komise 2008/344/ES ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C 23/06 (ex NN 35/06), kterou Polsko poskytlo výrobci oceli skupině Technologie Buczek, se zrušuje s účinkem erga omnes. 2) Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení. 3) Písemné vyhotovení tohoto rozsudku se připojuje k písemnému vyhotovení vykládaného rozsudku, na jehož okraji se odkáže na tento rozsudek. Kanninen Pelikánová Buttigieg Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 18. září 2015. Podpisy. ( *1 ) – Jednací jazyk: polština.