ECLI:EU:F:2009:7

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhý senát) 29. ledna 2009 Věc F-98/07 Nicole Petrilli v. Komise Evropských společenství „Veřejná služba – Pomocní smluvní zaměstnanci – Přípustnost – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Články 3b a 88 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Společenství – Doba trvání pracovní smlouvy – Článek 3 odst. 1 rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců ve službách Komise – Legalita“ Předmět: Žaloba podaná podle článků 236 ES a 152 AE, kterou se Nicole Petrilli domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. července 2007, jímž se zamítá její žádost o prodloužení její pracovní smlouvy pomocné smluvní zaměstnankyně, jakož i toho, aby byla Komisi uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise ze dne 20. července 2007, kterým byla zamítnuta žádost o prodloužení pracovní smlouvy žalobkyně jako pomocné smluvní zaměstnankyně, se zrušuje. Účastníci řízení Soudu předloží ve lhůtě tří měsíců od vyhlášení tohoto mezitímního rozsudku buďto částku peněžní náhrady z důvodu protiprávnosti rozhodnutí ze dne 20. července 2007 stanovenou vzájemnou dohodou, nebo v případě nedosažení dohody, svá vyčíslená návrhová žádání týkající se této částky. O nákladech řízení bude rozhodnuto později. Shrnutí 1.      Úředníci – Pracovní řád ostatních zaměstnanců – Pomocný smluvní zaměstnanec – Doba trvání smlouvy (Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 88 první pododstavec) 2.      Úředníci – Pracovní řád ostatních zaměstnanců – Pomocný smluvní zaměstnanec – Doba trvání smlouvy (Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 88 první pododstavec) 1.      Článek 88 první pododstavec pracovního řádu ostatních zaměstnanců umožňuje orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv uzavírat a obnovovat smlouvy s pomocnými smluvními zaměstnanci na dobu neurčitou potud, pokud „skutečná doba trvání pracovního poměru u orgánu, včetně doby případného obnovení, [nepřesáhne] tři roky.“ Spojení „skutečná doba trvání pracovního poměru u orgánu“ může svým smyslem dopadat pouze na dobu trvání smlouvy smluvního zaměstnance ve smyslu článku 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců, a nikoli na dobu trvání jakéhokoli pracovněprávního vztahu v rámci orgánu. (viz body 47 a 48) 2.      Aniž poruší čl. 88 první pododstavec pracovního řádu ostatních zaměstnanců, nemůže orgán obecně a neosobně omezit, a to zejména prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení nebo vnitřního rozhodnutí s obecnou působností, maximální možnou délku trvání pracovního poměru smluvních zaměstnanců podle čl. 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců, jak byla stanovena samotným zákonodárcem. Orgány totiž nemají pravomoc stanovovat odchylky z výslovných pravidel služebního řádu nebo uvedeného pracovního řádu, ledaže existuje výslovné zmocnění v tomto smyslu. Z článku 1 odst. 2 písm. a) třetí odrážky rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců ve službách Komise přitom plyne, že toto rozhodnutí, a tedy i hranice šesti let poskytování služeb, kterou toto rozhodnutí obsahuje ve svém čl. 3 odst. 1, se vztahují na všechny pomocné smluvní zaměstnance s jedinou výjimkou, a to tlumočníků, která je stanovena ve článku 90 pracovního řádu. Pravidlo šesti let může omezit dobu trvání smlouvy pomocného smluvního zaměstnance na méně než tři roky pouze v případě, kdy byla dotčená osoba předtím najata jako dočasný, pomocný, smluvní, mezitímní nebo jiný zaměstnanec. Důsledkem čl. 3 odst. 1 rozhodnutí ze dne 28. dubna 2004 tedy není soustavné omezení maximální tříleté doby zakotvené ve čl. 88 prvním pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Frekvence uplatňování obecně a neosobně formulované výjimky na maximální možnou dobu zaměstnání pomocných smluvních zaměstnanců, jak je stanovena v čl. 88 prvním pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců, však nemůže být rozhodná, pokud jde o otázku, zda má Komise pravomoc stanovit výjimku z výslovného ustanovení pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Článek 3 odst. 1 rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 tudíž protiprávně omezuje působnost ustanovení čl. 88 prvního pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců. (viz body 54 až 59) Odkazy: Soud prvního stupně: 1. prosince 1994, Schneider v, Komise, T‑54/92, Recueil FP, s. I‑A‑281 a II‑887, bod 19 Soud pro veřejnou službu: 26. června 2008, Joseph v. Komise, F‑54/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 69