Zum Inhalt springen
Ansicht Kontext.

ra.de Urteile

EU-Rechtsprechung · Gericht der Europäischen Union

(Průmyslový) vzor Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Zapsaný (průmyslový) vzor Evropské unie představující obal – Starší národní obrazová ochranná známka – Důvod neplatnosti – Použití rozlišovacího označení, jehož majitel má právo zakázat užití, v pozdějším (průmyslovém) vzoru – Článek 25 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 6/2002 – Právo na obhajobu – Rozsah přezkumu prováděného odvolacím senátem

ECLI: ECLI:EU:T:2025:815Entscheidung vom: 03.09.2025

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu) 3. září 2025 ( *1 ) „(Průmyslový) vzor Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Zapsaný (průmyslový) vzor Evropské unie představující obal – Starší národní obrazová ochranná známka – Důvod neplatnosti – Použití rozlišovacího označení, jehož majitel má právo zakázat užití, v pozdějším (průmyslovém) vzoru – Článek 25 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 6/2002 – Právo na obhajobu – Rozsah přezkumu prováděného odvolacím senátem“ Ve věci T‑92/24, Eti Gıda Sanayi ve Ticaret AŞ, se sídlem v Eskişehir (Turecko), zástupci: A. Căvescu, advokát, žalobkyně, proti Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zástupci: C. Bovar a J. Ivanauskas, jako zmocněnci, žalovanému, přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice v řízení před Tribunálem, je Star Foods E.M. SRL, se sídlem v Bukurešti (Rumunsko), zástupci: V. von Bomhard a J. Fuhrmann, advokáti, TRIBUNÁL (třetí senát), ve složení: P. Škvařilová-Pelzl (zpravodajka), předsedkyně, G. Steinfatt a D. Kukovec, soudci, za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí, s přihlédnutím k písemné části řízení, s přihlédnutím k organizačnímu procesnímu opatření ze dne 23. ledna 2025 a k odpovědi vedlejší účastnice došlé soudní kanceláři Tribunálu dne 6. února 2025 a k odpovědi EUIPO došlé soudní kanceláři Tribunálu dne 7. února 2025, s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě tří týdnů od okamžiku, kdy jim bylo doručeno sdělení o ukončení písemné části řízení, nepodali žádost o konání jednání, a poté, co na základě čl. 106 odst. 3 svého jednacího řádu stanovil, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení, vydává tento Rozsudek 1 Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, společnost Eti Gıda Sanayi ve Ticaret AŞ, domáhá zrušení rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 15. prosince 2023 (věc R 912/2023-3) (dále jen „napadené rozhodnutí“). Skutečnosti předcházející sporu 2 Dne 13. července 2007 podala žalobkyně u EUIPO přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142). 3 (Průmyslový) vzor Společenství, jehož zápis byl požadován a který je v projednávané věci zpochybněn, je vyobrazen v následujícím náhledu: 4 Výrobky, pro které má být zpochybněný (průmyslový) vzor použit, náležejí do třídy 09.03 ve smyslu Locarnské dohody, kterou se stanoví mezinárodní třídění průmyslových vzorů ze dne 8. října 1968 v pozměněném znění a odpovídají následujícímu popisu: „Obaly“. 5 Dne 21. února 2020 podala vedlejší účastnice, společnost Star Foods E.M. SRL, u EUIPO návrh na prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru pro výrobky uvedené v bodě 4 výše. 6 Důvodem uplatněným na podporu návrhu na prohlášení neplatnosti byl důvod uvedený v čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 ve znění před vstupem v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2822 ze dne 23. října 2024 (Úř. věst. L, 2024/2822) ve spojení s čl. 36 odst. 2 písm. b) a c) lege nr. 84 privind mărcile și indicațiile geografice (zákon č. 84 o ochranných známkách a zeměpisných označeních) ze dne 15. dubna 1998 (Monitorul Oficial al României, č. 337, ze dne 8. května 2014, dále jen „rumunský zákon o ochranných známkách“). Vedlejší účastnice založila uvedený návrh na několika starších právech, včetně rumunské obrazové ochranné známky KRAX, která byla zapsána pod číslem 071100 pro výrobky obsažené ve třídě 30, zejména „pochutiny, zvláště ty, které jsou vyráběny z obilovin expanzí a extruzí, s různými příchutěmi“. Vedlejší účastnice tvrdila, že z důvodu podobností mezi starším označením a výrobky, na které se uvedené označení vztahuje, existuje nebezpečí záměny ve smyslu posledně uvedeného ustanovení, což jí umožňuje zakázat užívání jejího rozlišovacího označení ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru. Kromě toho vzhledem k tomu, že starší národní ochranná známka má v Rumunsku dobré jméno, její vyobrazení podobným způsobem v uvedeném (průmyslovém) vzoru majiteli tohoto (průmyslového) vzoru umožňuje těžit z jejího dobrého jména a obchodního úsilí, a v důsledku toho její užívání zasahuje do její rozlišovací způsobilosti ve smyslu dotčeného ustanovení. 7 Na návrh žalobkyně zrušovací oddělení rozhodnutím ze dne 31. května 2021 přerušilo řízení do doby, než Tribunalul Bucureşti (soud v Bukurešti, Rumunsko), před nímž byla rovněž zpochybněna starší rumunská obrazová ochranná známka č. 071100 (dále jen „starší ochranná známka“), vydá konečné rozhodnutí. 8 Po konečném zamítnutí žaloby podané k vnitrostátnímu soudu zrušovací oddělení na základě rozhodnutí ze dne 7. listopadu 2022 pokračovalo v řízení a následně dne 1. března 2023 vyhovělo návrhu na prohlášení neplatnosti, přičemž přezkum zahájilo na základě starší ochranné známky, jejíž přihláška byla podána dne 3. srpna 2003 a byla zapsána dne 2. května 2006 pro vedlejší účastnici a je vyobrazena následovně: 9 Konkrétně zrušovací oddělení nejprve konstatovalo, že starší ochranná známka má průměrnou inherentní rozlišovací způsobilost a její platnost byla potvrzena rumunskými soudy. Dále mělo zrušovací oddělení v podstatě za to, že výrobky, na které se vztahuje uvedená ochranná známka, a výrobky, pro které má být zpochybněný (průmyslový) vzor použit, jsou totožné, že tato ochranná známka a uvedený (průmyslový) vzor vykazují průměrný stupeň podobnosti z vizuálního a fonetického hlediska, a že podobnosti mezi oběma označeními jsou tudíž dostatečné pro závěr o existenci nebezpečí záměny. Vzhledem k tomu, že za těchto podmínek měla vedlejší účastnice právo zakázat na základě čl. 36 odst. 2 písm. b) rumunského zákona o ochranných známkách užívání označení, které bylo v tomto (průmyslovém) vzoru použito, zrušovací oddělení prohlásilo tento (průmyslový) vzor za neplatný v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění. Vzhledem k tomu, že návrhu bylo vyhověno na základě inherentní rozlišovací způsobilosti dotčené ochranné známky, zrušovací oddělení dospělo k závěru, že není namístě vyjadřovat se k údajné zvýšené rozlišovací způsobilosti uplatňované vedlejší účastnicí, ani k jejímu tvrzení směřujícímu k zákazu užívání označení v dotčeném (průmyslovém) vzoru z důvodu údajného dobrého jména takové ochranné známky. 10 Dne 28. dubna 2023 podala žalobkyně k EUIPO proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání. 11 Odvolací senát napadeným rozhodnutím odvolání zamítl. Odvolací senát měl v podstatě za to, že zrušovací oddělení bylo oprávněno prohlásit zpochybněný (průmyslový) vzor za neplatný na základě čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění ve spojení s čl. 36 odst. 2 písm. b) rumunského zákona o ochranných známkách, jelikož existuje nebezpečí záměny. V tomto ohledu měl odvolací senát za to, že výrobky, na které se vztahuje uvedená ochranná známka, a výrobky, pro které má být tento (průmyslový) vzor použit, jsou podobné, že uvedená označení jsou z vizuálního a fonetického hlediska průměrně podobná, že hlavní slovní prvky těchto označení pro rumunskou veřejnost postrádají význam a že konceptuální odlišnosti založené na ostatních prvcích, z nichž se skládá uvedený (průmyslový) vzor, nemají dopad na posouzení nebezpečí záměny z důvodu jejich popisného charakteru nebo nízké rozlišovací způsobilosti a jejich velikosti nebo druhotného umístění, takže srovnání z konceptuálního hlediska není možné. Kromě toho dospěl k závěru, že zánik práva v důsledku strpění podle rumunského práva, kterého se žalobkyně dovolává, nemůže uspět vzhledem k nepředložení důkazu o strpění požadovaném po nepřetržitou dobu pěti let. Návrhová žádání účastníků řízení 12 Žalobkyně v podstatě navrhuje, aby Tribunál: – zrušil napadené rozhodnutí; – uložil EUIPO a vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení. 13 EUIPO navrhuje, aby Tribunál: – zamítl žalobu; – uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení v případě, že se bude konat jednání. 14 Vedlejší účastnice navrhuje, aby Tribunál: – zamítl žalobu; – uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení. Právní otázky 15 Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně v podstatě tři žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění, druhý z porušení článků 94 a 95 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1) a čl. 40 odst. 1 rumunského zákona o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (Monitorul Oficial al României, č. 856, ze dne 18. září 2020, dále jen „nový rumunský zákon“), a třetí z porušení jejího práva na obhajobu. 16 Tribunál má za to, že je třeba provést nejprve přezkum třetího žalobního důvodu, následně provést přezkum druhého žalobního důvodu a nakonec provést přezkum prvního žalobního důvodu. Ke třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení práva na obhajobu 17 Žalobkyně odvolacímu senátu v podstatě vytýká, že porušil její právo na obhajobu, a konkrétně její právo být vyslechnuta, když opakovaně nezohlednil její vyjádření týkající se skutečnosti, že vedlejší účastnice není vlastníkem starší ochranné známky. Podle ní vedlejší účastnice nepředložila důkaz o existenci uvedené ochranné známky, názvu vlastníka této ochranné známky nebo obnově zápisu dotčené ochranné známky. Z toho vyvozuje, že odvolací senát měl odmítnout odvolání proti rozhodnutí zrušovacího oddělení jako nepřípustné z důvodu, že nebyl platně identifikován skutečný vlastník staršího práva. 18 EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují. 19 Úvodem je třeba poznamenat, že žalobkyně poukazuje pouze na typografické rozdíly v názvu právnické osoby vlastníka starší ochranné známky, jakož i v adresách uvedených v jednotlivých důkazech předložených v průběhu správní fáze řízení. Podle ní nezohlednění její argumentace týkající se údajné absence důkazu o tom, že vedlejší účastnice je skutečným vlastníkem uvedené ochranné známky, v podstatě představuje porušení jejího práva na obhajobu. 20 Podle článku 62 nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění mohou být rozhodnutí EUIPO založena pouze na důvodech nebo důkazech, ke kterým měli účastníci možnost se vyjádřit. Toto ustanovení zakotvuje v rámci práva (průmyslových) vzorů Evropské unie obecnou zásadu ochrany práva se v řízení účinně bránit. Na základě této obecné zásady práva Evropské unie musí být adresátům rozhodnutí orgánů veřejné moci, která se citelným způsobem dotýkají jejich zájmů, umožněno užitečně vyjádřit své stanovisko. Právo být vyslechnut se tak vztahuje na všechny skutkové nebo právní okolnosti, které jsou základem aktu rozhodnutí, ale nikoli na konečné stanovisko, které správní orgán zamýšlí přijmout [rozsudek ze dne 9. února 2017, Mast-Jägermeister v. EUIPO (Poháry),T‑16/16, EU:T:2017:68, bod 57], ani na každou obecně známou skutečnost, o kterou se opírá, aby dospěl k tomuto stanovisku [viz rozsudek ze dne 29. dubna 2020, Bergslagernas Järnvaru v. EUIPO – Scheppach Fabrikation von Holzbearbeitungsmaschinen (Nástroj na štípání dřeva), T‑73/19, nezveřejněný, EU:T:2020:157, bod 15 a citovaná judikatura]. 21 Kromě toho je podle ustálené judikatury právo na obhajobu porušeno z důvodu procesní vady pouze tehdy, pokud měla vada konkrétní dopad na možnost dotyčného se hájit. Nedodržení platných pravidel, jejichž účelem je chránit právo na obhajobu, tak může představovat vadu správního řízení jen tehdy, je-li prokázáno, že by toto řízení mohlo vyústit v jiný výsledek, pokud by tato pravidla byla dodržena [viz rozsudek ze dne 9. září 2015, Dairek Attoumi v. OHIM – Diesel (DIESEL), T‑278/14, nezveřejněný, EU:T:2015:606, bod 34 a citovaná judikatura]. 22 V projednávané věci je třeba v prvé řadě uvést, že žalobkyně již v písemném odůvodnění odvolání ze dne 3. července 2023 zrušovacímu oddělení vytýkala, že v podstatě nesprávně posoudilo důkazy týkající se vlastnictví starší ochranné známky, jejichž překlady jsou ostatně částečně nesprávné. 23 Ve druhé řadě z výňatků z osvědčení o zápisu vydaného Oficiul de Stat pentru Inventii si Mărci (Státní úřad pro vynálezy a ochranné známky, Rumunsko) a z jejich překladu, které byly předloženy současně s návrhem na prohlášení neplatnosti, vyplývá, že starší ochranná známka byla původně zapsána pro „SC STAR FOODS EM SRL“, se sídlem Str. Taberei nr. 2, Jud. Ilfov, Popeşti Leordeni 077160, Rumunsko. Toto osvědčení ve své verzi v rumunském jazyce, jakož i v překladu uvádí, že současným vlastníkem je „SC STAR FOODS E.M. SRL“, se sídlem Calea Vacareşti nr. 391, et.4, Secţiunea 2, sector 4, Bucureşti, Rumunsko. Rozdíl v adresách a nová interpunkce v názvu právnické osoby, která je vlastníkem starší ochranné známky, však nestačí k učinění závěru o vážné pochybnosti ohledně toho, že vedlejší účastnice je skutečným vlastníkem starší ochranné známky. Kromě toho Tribunalul Bucureşti (soud v Bukurešti) svým rozhodnutím ze dne 9. července 2020 ve věci č. 19812/3/2018, vydaným v rámci návrhu na prohlášení neplatnosti podaného k vnitrostátním soudům, potvrdil, že vedlejší účastnice je vlastníkem starší ochranné známky, která zůstává platně zapsána až do 3. srpna 2025. 24 Dále z odpovědí vedlejší účastnice v návaznosti na organizační procesní opatření přijatá Tribunálem právně dostačujícím způsobem vyplývá, že zaprvé rozdíly v interpunkci vyplývají z užívání obchodních názvů v různých jazycích, zejména v rumunštině nebo angličtině. V tomto ohledu z odpovědi vedlejší účastnice vyplývá, že sporný prvek „EM“ nebo „E.M.“ odpovídá počátečním písmenům pana Emmanuela Mitzalise, předcházejícího vlastníka podniku, a že ve všech oficiálních dokumentech v rumunštině má uvedený prvek stejnou interpunkci. Zadruhé z odpovědí vedlejší účastnice rovněž vyplývá, že různé adresy uvedené v dokumentech Státního úřadu pro vynálezy a ochranné známky nebo v různých písemnostech ve spise odpovídají témuž právnímu subjektu, který má několik obchodních prostor a jehož hlavní sídlo bylo přemístěno ze Str. Taberei nr. 2, Jud. Ilfov, Popeşti Leordeni 077160 na Calea Vacareşti nr. 391, et. 4, Secţiunea 2, sector 4, Bucureşti, přičemž původní sídlo napříště slouží jako kancelářské prostory a vedlejší sídlo podniku. Zatřetí je nesporné, jak vyplývá rovněž z odpovědi vedlejší účastnice, že podnik, který je vlastníkem starší ochranné známky, byl vždy zapsán s jednotným číslem zápisu. To rovněž podpořeno zmíněním uvedeného čísla v rozhodnutí Tribunalul Bucureşti (soud v Bukurešti) ze dne 9. července 2020 vydaném ve věci č. 19812/3/2018, které potvrdilo platnost starší ochranné známky. 25 Ve třetí řadě z bodů 17, 22 a 23 napadeného rozhodnutí vyplývá, že zrušovací oddělení odmítlo argumenty žalobkyně týkající se důkazu o vlastnictví starší ochranné známky a že odvolací senát na základě své posuzovací pravomoci stanovené v čl. 63 odst. 2 nařízení č. 6/2002 připustil doplňující důkazy za účelem potvrzení, že přihlášku ochranné známky podala a byla zapsána pro „SC STAR FOODS E.M. SRL“ se sídlem na stejné adrese, jako je adresa uvedená v návrhu na prohlášení neplatnosti. V aktuálním výpisu z rejstříku, který vedlejší účastnice předložila v rámci správního řízení, je tato adresa rovněž uvedena jako původní adresa vlastníka ochranné známky. 26 Z toho vyplývá, že odvolací senát neporušil právo žalobkyně na obhajobu. Kromě toho ze žádné ze skutečností ve spise nevyplývá vážná pochybnost ohledně vlastnictví starší ochranné známky, takže napadené rozhodnutí není stiženo žádnou procesní vadou, která by mohla mít dopad na výsledek projednávané žaloby. 27 Z toho vyplývá, že třetí žalobní důvod musí být zamítnut jako neopodstatněný. Ke druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článků 94 a 95 nařízení 2017/1001 ve spojení s čl. 40 odst. 1 nového rumunského zákona 28 Žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že porušil články 94 a 95 nařízení 2017/1001, jakož i čl. 40 odst. 1 nového rumunského zákona. Podle ní se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení, když vedlejší účastnici nenařídil, aby předložila důkaz o užívání starší ochranné známky, na kterou se nevztahovala ochranná doba pěti let. Dále pak v podstatě tvrdí, že odvolací senát měl přezkoumat odvolání proti rozhodnutí zrušovacího oddělení s ohledem na uvedený zákon, a tudíž měl na základě posledně uvedeného ustanovení požadovat důkaz o řádném užívání uvedené ochranné známky v rámci řízení o prohlášení neplatnosti založeného na článku 39 tohoto zákona, jehož znění je totožné se zněním článku 36 rumunského zákona o ochranných známkách platného v okamžiku podání návrhu na prohlášení neplatnosti. 29 EUIPO, podporovaný vedlejší účastnicí, argumenty žalobkyně zpochybňuje. 30 V projednávané věci je třeba poznamenat, že žalobkyně nepředložila zrušovacímu oddělení a odvolacímu senátu žádost o předložení důkazu o řádném užívání starší ochranné známky. 31 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle článku 61 nařízení č. 6/2002 musí být přezkum legality vykonávaný Tribunálem v případě rozhodnutí odvolacího senátu prováděn s ohledem na právní otázky, které byly předloženy odvolacímu senátu. Úlohou Tribunálu tedy není zkoumat nové žalobní důvody, které mu byly předloženy. Přezkum těchto nových žalobních důvodů by byl totiž v rozporu s článkem 188 jednacího řádu Tribunálu, podle kterého spisy předložené účastníky řízení před Tribunálem nesmí měnit předmět sporu před odvolacím senátem [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. července 2024, Canalones Castilla v. EUIPO – Canalones Novokanal (Strouha na sběr vody nebo chrlič), T‑329/22, nezveřejněný, EU:T:2024:438, bod 69 a citovaná judikatura]. 32 Druhý žalobní důvod musí být tudíž zamítnut jako neopodstatněný. K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění 33 Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát porušil čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění, když nesprávně dospěl k závěru, že existuje nebezpečí záměny. 34 Žalobkyně odvolacímu senátu v podstatě vytýká, zaprvé že se dopustil nesprávného posouzení, pokud jde o určení dotčených výrobků, zadruhé že odvolání proti rozhodnutí zrušovacího oddělení přezkoumal na základě vnímání průměrného spotřebitele, a nikoli vnímání informovaného uživatele, zatřetí že nesprávně dospěl k závěru o průměrné podobnosti dotčených označení z vizuálního a fonetického hlediska a začtvrté že nesprávně dospěl k závěru o průměrném stupni rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky, zejména z důvodu, že slovní prvek „krax“ uvedené ochranné známky má pro relevantní veřejnost určitý význam a že tato ochranná známka koexistovala s ochrannou známkou Evropské unie CRAXX po dobu více než deseti let. 35 EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují. 36 Podle čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění lze (průmyslový) vzor prohlásit neplatným, pokud je v pozdějším (průmyslovém) vzoru použito rozlišovací označení a právo Unie nebo právní předpisy dotyčného členského státu, které se na toto označení vztahují, poskytují majiteli označení právo zakázat takové užití. 37 Podle judikatury může návrh na prohlášení neplatnosti (průmyslového) vzoru Společenství, založený na důvodu neplatnosti uvedeném v čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění, uspět pouze tehdy, pokud je shledáno, že relevantní veřejnost postřehne, že v (průmyslovém) vzoru Společenství, který je předmětem tohoto návrhu, je užito rozlišovací označení uplatňované na podporu návrhu na prohlášení neplatnosti. Posouzení tohoto důvodu neplatnosti musí být založeno na tom, jak relevantní veřejnost vnímá rozlišovací označení uplatňované na podporu tohoto důvodu, jakož i na celkovém dojmu, který uvedené označení u této veřejnosti vyvolává [viz rozsudek ze dne 24. září 2019, Piaggio & C. v. EUIPO – Zhejiang Zhongneng Industry Group (Mopedy), T‑219/18, EU:T:2019:681, bod 67 a citovaná judikatura]. 38 Důvod neplatnosti uvedený v čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění nutně nezahrnuje úplné a podrobné vyobrazení staršího rozlišovacího označení v pozdějším (průmyslovém) vzoru Společenství. I kdyby některé prvky dotyčného označení ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru Společenství chyběly nebo do něj byly přidány jiné prvky, může se jednat o „užívání“ uvedeného označení, zejména pokud opominuté nebo přidané prvky mají druhořadý význam [viz rozsudek ze dne 7. února 2018, Şölen Çikolata Gıda Sanayi ve Ticaret v. EUIPO – Zacharieva (Obal na zmrzlinové kornouty), T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 22 a citovaná judikatura]. 39 To platí tím spíše, že jak vyplývá z ustálené judikatury, veřejnost si uchová v paměti pouze nedokonalou představu o ochranných známkách zapsaných v členských státech nebo ochranných známkách Evropské unie. Tato úvaha platí pro všechny druhy rozlišovacích označení. V případě opominutí některých druhořadých prvků rozlišovacího označení použitého v pozdějším (průmyslovém) vzoru Společenství nebo v případě přidání takových prvků k tomuto označení si tedy relevantní veřejnost těchto změn dotčeného označení nutně nepovšimne. Naopak se může domnívat, že uvedené označení je v pozdějším (průmyslovém) vzoru Společenství použito tak, jak si ho uchovala v paměti (viz rozsudek ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 23 a citovaná judikatura). 40 Z toho vyplývá, že se čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění použije, pokud je užíváno nejen označení totožné s označením uplatněným na podporu návrhu na prohlášení neplatnosti, ale rovněž podobné označení (viz rozsudek ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 24 a citovaná judikatura). 41 Podle čl. 36 odst. 2 písm. b) rumunského zákona o ochranných známkách může vlastník ochranné známky v podstatě požádat příslušný soudní orgán, aby zakázal třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby v obchodním styku užívaly označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou nebo z důvodu totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na nichž je označení umístěno, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace označení s ochrannou známkou. 42 Jak právem uvedl odvolací senát v bodě 28 napadeného rozhodnutí, čl. 36 odst. 2 písm. b) rumunského zákona o ochranných známkách provádí v rumunském právu čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 2015, L 336, s. 1), jehož znění je totožné s čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 2008, L 299, s. 25). V důsledku toho musí být pojem „nebezpečí záměny“ ve smyslu čl. 36 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona vykládán ve světle judikatury týkající se čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95 a čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2015/2436 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, body 25 a 26). 43 Podle judikatury Soudního dvora spočívá „nebezpečí záměny“ ve smyslu čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2015/2436 v tom, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku či od podniků hospodářsky propojených. Existence nebezpečí záměny u veřejnosti musí být posuzována globálně, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávané věci (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 11. listopadu 1997, SABEL,C‑251/95, EU:C:1997:528, body 22 a 23, a ze dne 6. října 2005, Medion,C‑120/04, EU:C:2005:594, body 23 až 29). 44 S ohledem na tyto úvahy je třeba přezkoumat, zda odvolací senát právem potvrdil rozhodnutí zrušovacího oddělení, kterým bylo vyhověno návrhu na prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru na základě čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění, poté, co měl na základě čl. 36 odst. 2 písm. b) rumunského zákona o ochranných známkách za to, že existuje nebezpečí záměny u relevantní veřejnosti. 45 Úvodem je třeba uvést, že v souladu s judikaturou citovanou v bodech 42 a 43 výše se toto řízení týká rozsahu ochrany ochranné známky, a konkrétně otázky, zda vlastník uvedené starší ochranné známky může nechat zakázat užívání svého rozlišovacího označení ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru. Na rozdíl od argumentů žalobkyně tudíž není třeba projednávaný žalobní důvod zkoumat s ohledem na dojem vyvolaný u informovaného uživatele nebo na individuální a novou povahu zpochybněného (průmyslového) vzoru ve smyslu článků 4 až 6 nařízení č. 6/2002. K určení dotčených výrobků a jejich srovnání 46 Žalobkyně v podstatě zpochybňuje posouzení odvolacího senátu, podle nichž jsou dotčené výrobky podobné. Konkrétně má za to, že nic nenasvědčovalo tomu, že je zpochybněný (průmyslový) vzor používán pro slané tyčinky. 47 EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují. 48 Pro určení výrobku, ve kterém má být zpochybněný (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který má být použit, je třeba zohlednit příslušný údaj v přihlášce uvedeného (průmyslového) vzoru, ale případně rovněž samotný (průmyslový) vzor, jestliže upřesňuje povahu výrobku, jeho určení nebo funkci [rozsudek ze dne 18. března 2010, Grupo Promer Mon Graphic v. OHIM – PepsiCo (Vyobrazení kulatého reklamního nosiče), T‑9/07, EU:T:2010:96, bod 56]. 49 Mimoto pro posouzení podobnosti mezi dotčenými výrobky je třeba zohlednit všechny relevantní faktory, které charakterizují vztah mezi těmito výrobky. Tyto faktory zvláště zahrnují jejich povahu, účel, jejich užívání a jejich konkurenční nebo komplementární charakter (rozsudek ze dne 29. září 1998, Canon,C‑39/97, EU:C:1998:442, bod 23). 50 Pokud jde konkrétně o komplementaritu výrobků a služeb, která je kritériem, které může samo o sobě založit existenci podobnosti mezi výrobky a službami, je třeba připomenout, že komplementárními výrobky nebo službami jsou takové výrobky nebo služby, mezi kterými existuje úzký vztah v tom smyslu, že jeden je nezbytný nebo důležitý pro užití druhého, takže si spotřebitelé mohou myslet, že odpovědnost za výrobu těchto výrobků nebo za poskytování těchto služeb nese stejný podnik. Pro účely posouzení komplementárního charakteru výrobků a služeb je tedy nakonec třeba zohlednit, jak uvedená veřejnost vnímá důležitost výrobku nebo služby pro užívání jiného výrobku nebo služby (viz rozsudek ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 37 a citovaná judikatura). 51 V tomto ohledu se komplementarita mezi výrobky a službami v kontextu nebezpečí záměny neposuzuje na základě toho, zda pro relevantní veřejnost existuje vztah mezi dotčenými výrobky a službami z hlediska jejich povahy, užívání a distribučních kanálů. Kritérium vycházející ze vztahu mezi užíváním uvedených výrobků a služeb totiž neumožňuje plně posoudit, zda jsou uvedené výrobky a služby navzájem nezbytné, případně důležité, jak to vyžaduje analýza komplementarity mezi uvedenými výrobky a službami. Skutečnost, že užívání jednoho výrobku nebo služby nemá žádnou spojitost s užíváním druhého výrobku nebo služby, totiž v žádném případě neznamená, že užívání jednoho výrobku nebo služby není důležité či nezbytné pro užívání druhého výrobku nebo služby (viz rozsudek ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 38 a citovaná judikatura). 52 V projednávané věci měl odvolací senát v bodě 36 napadeného rozhodnutí za to, že vyobrazení zpochybněného (průmyslového) vzoru jasně ukazuje přední stranu obalu potravin, který je určený k balení pochutin nebo souvisejících výrobků. Vzhledem k tomu, že užívání obalu odpovídajícího zpochybněnému (průmyslovému) vzoru je klíčové pro užívání výrobků, na které se vztahuje starší ochranná známka, a sice přípravků z obilovin náležejících do třídy 30, stačí to k učinění závěru, že existuje úzký vztah, silná korelace a komplementarita mezi výrobky souvisejícími se zpochybněným (průmyslovým) vzorem a výrobky, na které se vztahuje starší ochranná známka. 53 Z toho vyplývá, že užívání obalu, který představuje zpochybněný (průmyslový) vzor, je přinejmenším důležité pro užívání výrobků, na které se vztahuje starší ochranná známka, takže ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 50 výše mezi nimi existuje úzký vztah charakterizující jejich komplementaritu, a tudíž jejich podobnost. K relevantnímu území a relevantní veřejnosti a úrovni její pozornosti 54 V rámci globálního posouzení nebezpečí záměny je třeba vzít v úvahu průměrného spotřebitele dotyčné kategorie výrobků, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného. Je rovněž třeba zohlednit skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [viz rozsudek ze dne 13. února 2007, Mundipharma v. OHIM – Altana Pharma (RESPICUR), T‑256/04, EU:T:2007:46, bod 42 a citovaná judikatura]. 55 Zaprvé měl odvolací senát v souladu s judikaturou, podle níž, je-li starší ochrannou známkou národní ochranná známka, je relevantním územím území, na kterém je uvedená ochranná známka chráněna [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 3. září 2010, Companhia Muller de Bebidas v. OHIM – Missiato Industria e Comercio (61 A NOSSA ALEGRIA), T‑472/08, EU:T:2010:347, bod 34, a ze dne 2. března 2022, Laboratorios Ern v. EUIPO – Beta Sports (META), T‑192/21, nezveřejněný, EU:T:2022:105, bod 28], v bodě 37 napadeného rozhodnutí za to, že relevantním územím je Rumunsko, jelikož uvedená ochranná známka je zapsána a chráněna v uvedeném členském státě. 56 Zadruhé měl odvolací senát v rozsahu, v němž se výrobky, na které se vztahuje starší ochranná známka, a výrobky, na které se vztahuje zpochybněný (průmyslový) vzor, vztahují zejména na slané tyčinky určené široké veřejnosti (viz bod 52 výše), za to, že relevantní veřejnost tvoří spotřebitelé, jejichž úroveň pozornosti je při nákupu tohoto druhu výrobků průměrná. 57 Tyto závěry nejsou stiženy pochybením a musí být potvrzeny. Ke srovnání označení 58 Podle judikatury jsou dvě označení podobná tehdy, když mezi nimi z pohledu relevantní veřejnosti existuje alespoň částečná totožnost, pokud jde o jeden nebo několik relevantních aspektů, a sice vizuální, fonetické a konceptuální aspekty [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 23. října 2002, Matratzen Concord v. OHIM – Hukla Germany (MATRATZEN), T‑6/01, EU:T:2002:261, bod 30, a ze dne 10. prosince 2008, MIP Metro v. OHIM – Metronia (METRONIA), T‑290/07, nezveřejněný, EU:T:2008:562, bod 41]. 59 Globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vizuální, fonetické nebo konceptuální podobnosti dotyčných označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům. Vnímání označení průměrným spotřebitelem dotčených výrobků hraje rozhodující úlohu v globálním posouzení uvedeného nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku nebo jiné rozlišovací označení jako celek a nezabývá se jejich jednotlivými detaily (rozsudky ze dne 11. listopadu 1997, SABEL,C‑251/95, EU:C:1997:528, bod 23, a ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer,C‑342/97, EU:C:1999:323, bod 25). 60 Posouzení podobnosti mezi dvěma označeními se nemůže omezit na to, že se zohlední pouze jedna složka kombinovaného označení a srovná se s jiným označením. Naopak je třeba provést srovnání, při kterém budou dotčená označení posuzována každé jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinované označení vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo několik jeho složek (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. října 2005, Medion,C‑120/04, EU:C:2005:594, bod 29, a ze dne 22. října 2015, BGW,C‑20/14, EU:C:2015:714, bod 36). Posouzení podobnosti pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známky jsou zanedbatelné (rozsudek ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker,C‑334/05 P, EU:C:2007:333, bod 42). Tak tomu může být zejména v případě, kdy je tato složka sama o sobě způsobilá dominovat představě o této ochranné známce, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolávaném touto ochrannou známkou zanedbatelné (rozsudek ze dne 20. září 2007, Nestlé v. OHIM, C‑193/06 P, nezveřejněný, EU:C:2007:539, bod 43). 61 V projednávané věci je před posouzením podobnosti dotčených označení třeba přezkoumat jejich rozlišovací a dominantní prvky. – K rozlišovacím a dominantním prvkům dotčených označení 62 Jak připomněl odvolací senát v bodě 40 napadeného rozhodnutí, starší ochrannou známku tvoří výraz „krax“ napsaný stylizovanými velkými písmeny v sestupném pořadí od velkého písmene „K“ k velkému písmenu „X“ na tmavém pozadí nepravidelného tvaru. 63 Pokud jde o zpochybněný (průmyslový) vzor, odvolací senát tento (průmyslový) vzor v bodě 41 napadeného rozhodnutí popsal jako tmavomodrý obdélníkový obal, na kterém se nacházejí slané tyčinky a kus sýra v oválném rámečku. Okolo těchto vyobrazení a mezi nimi se nacházejí různé slovní prvky, a sice „eti“ a „crax“ nahoře, „peynirli“ a „çubuk kraker“ dole a „orijinal kitir lezzet“ uprostřed vpravo. Slovní prvek „crax“ je vyobrazen velkými bílými písmeny napsanými od nejmenšího po největší s modrým a žlutým okrajem, zatímco slovní prvek „eti“ je napsán červenou barvou s bílým a černým okrajem a obsahuje nespecifikovaný bílý obrazový prvek poblíž jeho levého horního rohu. Slovní prvky „orijinal kitir lezzet“ a „peynirli“ jsou ztvárněny zcela nebo zčásti velkými písmeny bílé barvy s černým okrajem a mají styl nadpisu, zatímco slovní prvek „çubuk kraker“ je ztvárněn tenkými velkými písmeny žluté barvy. 64 Žalobkyně odvolacímu senátu v podstatě vytýká, že měl za to, že slovní prvek „crax“ zpochybněného (průmyslového) vzoru je sám o sobě způsobilý dominovat vyobrazení uvedeného (průmyslového) vzoru. Podle ní nejsou všechny ostatní složky tohoto (průmyslového) vzoru zanedbatelné v globálním celkovém dojmu vyvolaném tímto (průmyslovým) vzorem, jelikož podobnost označení závisí na rozlišovací způsobilosti jejich složek a na jiných případných relevantních faktorech. Kromě toho uvádí, že slovní prvek „eti“ je v celkovém dojmu vyvolaném dotčeným (průmyslovým) vzorem nejdominantnější, takže uvedený slovní prvek nejvíce upoutá pozornost relevantní veřejnosti. Uvádí tedy, že slovní prvek „crax“ je druhořadý a ve vztahu k dotčeným výrobkům postrádá rozlišovací způsobilost. 65 Kromě toho žalobkyně zpochybňuje závěry odvolacího senátu, podle nichž slovní prvek „crax“ postrádá pro relevantní veřejnost význam, a má tedy rozlišovací způsobilost. Podle ní bude uvedená veřejnost tento slovní prvek vnímat jednak jako odkaz na výrobky obsažené ve třídě 30 a uváděné na trh v Rumunsku pod názvem „craxuri“ a jednak jako popisný v rozsahu, v němž odkazuje na zvuk, který vzniká při konzumaci křupavých potravin, jako jsou slané tyčinky. 66 EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují. 67 Podle judikatury je v rámci posouzení dominantní povahy jedné složky nebo několika určitých složek kombinovaného označení třeba zohlednit zejména inherentní vlastnosti každé z jeho složek jejich porovnáním s vlastnostmi ostatních složek. Mimoto může být podpůrně zohledněno příslušné umístění jednotlivých složek v konfiguraci kombinovaného označení [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. října 2002, MATRATZEN,T‑6/01, EU:T:2002:261, bod 35]. 68 Mimoto je k určení rozlišovací způsobilosti prvku, který tvoří označení, třeba posoudit více či méně velkou způsobilost tohoto prvku přispět k identifikaci výrobků nebo služeb, pro které bylo označení zapsáno, jako pocházejících od určitého podniku, a tedy odlišit tyto výrobky nebo služby od výrobků nebo služeb jiných podniků. Při tomto posuzování je třeba zohlednit zejména inherentní vlastnosti dotčeného prvku s ohledem na otázku, zda tento prvek postrádá či nepostrádá jakoukoli způsobilost popisovat výrobky a služby, pro které bylo označení zapsáno [viz rozsudek ze dne 8. července 2015, Deutsche Rockwool Mineralwoll v. OHIM – Ceramicas del Foix (Rock & Rock), T‑436/12, EU:T:2015:477, bod 28 a citovaná judikatura]. 69 Mají-li některé prvky ochranné známky popisný charakter ve vztahu k výrobkům a službám, pro které je ochranná známka chráněna, nebo ve vztahu k výrobkům a službám, na které se vztahuje přihláška k zápisu, je těmto prvkům přiznána pouze nízká, případně velmi nízká rozlišovací způsobilost. Tuto rozlišovací způsobilost jim nejčastěji lze přiznat pouze z důvodu kombinace, kterou tvoří s ostatními prvky ochranné známky. Z důvodu jejich nízké, případně velmi nízké rozlišovací způsobilosti nebude veřejnost zpravidla popisné prvky ochranné známky považovat za dominantní prvky v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou, s výjimkou případu, kdy se z důvodu zejména svého umístění nebo své velikosti jeví, že jsou způsobilé upoutat pozornost relevantní veřejnosti a mohou zůstat uchovány v její paměti. To však neznamená, že popisné prvky ochranné známky jsou nezbytně zanedbatelné v celkovém dojmu, který vyvolává. V tomto ohledu je třeba zvláště zkoumat, zda jsou jiné prvky ochranné známky samy o sobě způsobilé dominovat představě o této ochranné známce, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti [viz rozsudek ze dne 18. ledna 2023, YAplus DBA Yoga Alliance v. EUIPO – Vidyanand (YOGA ALLIANCE INDIA INTERNATIONAL), T‑443/21, nezveřejněný, EU:T:2023:7, bod 69 a citovaná judikatura]. 70 V projednávané věci je třeba v prvé řadě poznamenat, že zaprvé odvolací senát v bodě 40 napadeného rozhodnutí správně dospěl k závěru, že žalobkyně nepředložila důkaz o případném významu slovního prvku „crax“ zpochybněného (průmyslového) vzoru nebo slovního prvku „krax“ starší ochranné známky a o jakékoli asociaci mezi případným významem uvedených výrazů a dotčenými výrobky. Odvolací senát měl rovněž správně v podstatě za to, že se žalobkyně nemůže dovolávat koexistence jiných podobných národních ochranných známek, pokud neexistují důkazy o jejich užívání na relevantním území. 71 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle článku 63 nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění se v rámci řízení o prohlášení neplatnosti, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení v jeho dřívějším znění, EUIPO při posuzování omezí na důvody, skutečnosti, důkazy a návrhy přednesené účastníky a že EUIPO nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili. Pokud jde o argumentaci žalobkyně týkající se nízké rozlišovací způsobilosti slova „craxuri“ v rozsahu, v němž je často užíváno, pokud jde o dotčené výrobky, je třeba zdůraznit, že její věcná správnost nebyla prokázána. Jediným důkazem předloženým žalobkyní na podporu této argumentace je seznam ochranných známek obsahujících slovo „craxx“ pro výrobky náležející do tříd 29 a 30. Pouhý výčet relativně omezeného počtu ochranných známek bez údaje umožňujícího posoudit, jak je zná referenční veřejnost, přitom neumožňuje dospět k závěru, že si tato veřejnost vytvoří asociaci mezi slovem „craxuri“ a uvedenými výrobky [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. dubna 2011, Sociedad Agricola Requingua v. OHIM – Consejo Regulador de la Denominación de Origen Toro (TORO DE PIEDRA), T‑358/09, nezveřejněný, EU:T:2011:174, bod 35]. Není tudíž namístě zpochybňovat posouzení odvolacího senátu vyplývající z bodu 42 napadeného rozhodnutí, podle něhož slovní prvek „crax“ postrádá význam pro relevantní veřejnost, a má tedy rozlišovací způsobilost. 72 Zadruhé měl odvolací senát v bodě 42 napadeného rozhodnutí správně za to, že vzhledem k tomu, že slovní prvek „crax“ má rozlišovací způsobilost a z důvodu své větší velikosti, svého centrálního umístění a zvláštní stylizace se v celkovém dojmu jasně odlišuje, stejně jako slovní prvek „peynirli“, který rovněž postrádá význam, a má tudíž ve spodní části obalu rozlišovací způsobilost. Kromě toho prvky „eti“ a „kitir lezzet“, i když postrádají význam a jsou distinktivní, budou hrát v celkovém dojmu druhořadou roli z důvodu své malé velikosti a druhotného umístění. 73 Zatřetí odvolací senát v bodě 42 napadeného rozhodnutí rovněž správně dospěl k závěru, že výraz „orijinal“ je podobný rumunskému ekvivalentu „original“, a postrádá tedy rozlišovací způsobilost pro dotčené výrobky, zatímco část rumunské veřejnosti může slovní prvek „çubuk kraker“ považovat za prvek evokující výraz „cub“ (který znamená „kostka“) a že výraz „kraker“ může být chápán tak, že evokuje pochutiny, které mohou být obecně označovány jako „krekry“, a jejich rozlišovací způsobilost je tedy nízká. Vzhledem ke své menší velikosti nebo druhotnému postavení však všechny tyto prvky budou hrát v celkovém dojmu druhořadou roli. Ostatní prvky zpochybněného (průmyslového) vzoru, a sice obrazové a ozdobné prvky odpovídající slaným tyčinkám a kusu sýra, popisují dotčené výrobky, a postrádají tudíž rozlišovací způsobilost. Modrý obal a oválný rámeček mají dekorativní povahu a v celkovém dojmu vyvolaném uvedeným (průmyslovým) vzorem tedy hrají pouze druhořadou roli. Totéž platí pro malý nespecifikovaný bílý prvek, který bude mít z důvodu své malé velikosti omezený dopad na celkový dojem vyvolaný tímto (průmyslovým) vzorem, případně na něj nebude mít žádný dopad. 74 Ve druhé řadě podle judikatury platí, že je-li označení složeno ze slovních a obrazových prvků, mají slovní prvky v zásadě větší rozlišovací způsobilost než obrazové prvky, neboť průměrný spotřebitel snadněji odkáže na dotčené výrobky citací názvu než popisem obrazového prvku tohoto označení (rozsudek ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 49). 75 V tomto ohledu je třeba poznamenat, podobně jako to učinil odvolací senát v bodech 22 a 40 napadeného rozhodnutí, že slovní prvek „krax“ je jediným slovním prvkem starší ochranné známky a že slovní prvek „crax“ představuje se slovním prvkem „peynirli“ kodominantní slovní prvek ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru. Slovní prvek „krax“ uvedené ochranné známky a slovní prvek „crax“ uvedeného (průmyslového) vzoru, které jsou stylizovány podobným způsobem, zejména velkými písmeny bílé barvy, jsou totiž seřazeny vzestupně nebo sestupně podle velikosti. Za těchto podmínek a vzhledem k tomu, že všechny ostatní prvky uvedeného (průmyslového) vzoru hrají v celkovém dojmu druhořadou roli nebo jsou popisné, odvolací senát správně dospěl k závěru, že slovní prvek „krax“ je nejdistinktivnějším prvkem, který tvoří tuto ochrannou známku a že slovní prvek „crax“ je ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru kodominantním prvkem, ke kterému jsou doplněny obrazové prvky, které postrádají rozlišovací způsobilost nebo jsou popisné. – Ke srovnání z vizuálního hlediska 76 Žalobkyně tvrdí, že dotčená označení nevykazují podobnosti z vizuálního hlediska. Podle žalobkyně je třeba mít za to, že veškerou pozornost relevantní veřejnosti upoutá slovní prvek „eti“ zpochybněného (průmyslového) vzoru. Dále má za to, že všechny ostatní slovní a obrazové prvky uvedeného (průmyslového) vzoru jsou bezprostředně čitelné a nebudou vnímány pouze jako dekorativní prvky. 77 Jak však bylo uvedeno v bodě 75 výše, slovní prvek „crax“ zpochybněného (průmyslového) vzoru je prvkem, který zaujme největší pozornost relevantní veřejnosti, a tudíž nejvíce ovlivní celkový dojem vyvolaný uvedeným (průmyslovým) vzorem. 78 V projednávané věci je třeba poznamenat, že z vizuálního hlediska se tři ze čtyř písmen rozlišovacích a kodominantních slovních prvků dotčených označení shodují, a sice sled písmen „r“, „a“ a „x“, která jsou všechna ztvárněna velkými písmeny s podobným trojrozměrným efektem, mírně nakloněnými zleva doprava, přičemž velikost písmen ve starší ochranné známce klesá a ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru vzrůstá. Kromě toho se uvedená označení liší jednak počátečním velkým písmenem, a sice „K“ a „C“, a jednak rostoucí nebo klesající velikostí jejich písmen. 79 V tomto ohledu měl odvolací senát v bodě 45 napadeného rozhodnutí správně za to, že rozdíly mezi dotčenými označeními uvedené v bodě 78 výše nemohou převážit nad podobností vytvořenou třemi totožnými písmeny, která jsou stylizována podobným způsobem. Totéž platí pro slovní prvek „peynirli“, který je z důvodu svého umístění v dolní části obalu jasně oddělený od slovního prvku „crax“. I když se uvedená označení liší rovněž tím, že se ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru vyskytují druhořadé slovní prvky „eti“, „orijinal kitir lezzet“ a „çubuk kraker“, jakož i pozadím, barvami a malým bílým obrazovým prvkem, které mají dekorativní povahu, a vyobrazením nedistinktivního souboru slaných tyčinek a kusu sýra, tyto prvky nemají ve starší ochranné známce ekvivalent a z důvodu nedostatku jejich rozlišovací způsobilosti, jejich velikosti a jejich druhotného umístění nejsou schopny převážit nad podobností dominantních nebo kodominantních prvků „krax“ a „crax“. 80 Z toho vyplývá, že se odvolací senát nedopustil nesprávného posouzení, když dospěl k závěru, že v případě dotčených označení existuje průměrný stupeň vizuální podobnosti. – Ke srovnání z fonetického hlediska 81 Žalobkyně uvádí, že mezi dotčenými označeními neexistuje z fonetického hlediska žádný stupeň podobnosti. Má za to, že i když spotřebitelé z důvodu úspory slov vysloví pouze jeden ze slovních prvků obsažených ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, bude to slovní prvek „eti“, který nevykazuje žádnou podobnost se slovním prvkem „krax“ starší ochranné známky. 82 V projednávané věci, jak vyplývá z bodu 73 výše, slovní prvky „orijinal“ a „çubuk kraker“, jakož i všechny obrazové prvky, které tvoří zpochybněný (průmyslový) vzor, postrádají rozlišovací způsobilost a mají druhořadý význam. Kromě toho slovní prvky „eti“ a „kitir lezzet“, přestože jsou distinktivní z důvodu neexistence významu ve vztahu k dotčeným výrobkům, mají druhořadý význam z důvodu své velikosti a svého umístění. Jak vyplývá z bodu 79 výše, slovní prvky „krax“ starší ochranné známky a „crax“ zpochybněného (průmyslového) vzoru obsahují stejný sled písmen „r“, „a“ a „x“, která se stejně jako písmena „k“ a „c“ vysloví stejným způsobem. Dotčená označení se tak liší pouze výslovností slovního prvku „peynirli“, který je v uvedeném (průmyslovém) vzoru kodominantní se slovním prvkem „crax“. 83 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle judikatury platí, že setkají-li se spotřebitelé s ochrannou známkou složenou z různých slovních prvků, z nichž některé mají druhořadý význam, mají tendenci ochrannou známku obsahující několik výrazů ústně zkrátit, aby si usnadnili její výslovnost [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. listopadu 2006, Camper v. OHIM – JC (BROTHERS by CAMPER), T‑43/05, nezveřejněný, EU:T:2006:370, bod 75]. Z toho vyplývá, že je méně pravděpodobné, že slovní prvky zpochybněného (průmyslového) vzoru „eti“, „kitir lezzet“, „orijinal“ a „çubuk kraker“, které mají všechny druhořadý význam, upoutají pozornost spotřebitele, a je tedy méně pravděpodobné, že budou vyslovovány. Kromě toho obrazové prvky nebudou vyslovovány, takže spotřebitelé budou pravděpodobně odkazovat na výrobky, na které se vztahuje uvedený (průmyslový) vzor, tak, že vysloví kodominantní prvky tohoto (průmyslového) vzoru, a sice slovní prvky „crax“ a „peynirli“. 84 Odvolací senát se tudíž nedopustil nesprávného posouzení, když v bodě 46 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že v případě dotčených označení existuje průměrný stupeň fonetické podobnosti. – Ke srovnání z konceptuálního hlediska 85 Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát měl dospět k závěru o neexistenci konceptuální podobnosti dotčených označení. Konkrétně uvádí, že slovní prvek „eti“, který je nejdominantnějším a nejdistinktivnějším prvkem zpochybněného (průmyslového) vzoru, jakož i slovní prvek „krax“ starší ochranné známky budou vnímány jako fantazijní a odlišná slova a že v rámci uvedených označení je jedno slovním označením a druhé obrazovým označením, takže mezi těmito označeními neexistuje žádná podobnost z konceptuálního hlediska. 86 Je třeba připomenout, že cílem konceptuálního srovnání je srovnat „koncepty“, které dotčená označení obsahují. Podle definice, kterou uvádí například slovník Larousse, výraz „koncept“ znamená „obecnou a abstraktní představu, kterou lidská mysl vytváří ke konkrétnímu nebo abstraktnímu předmětu myšlení a jež mysli umožňuje přiřazovat k témuž předmětu různé vjemy, které k němu má, a uspořádat znalosti o tomto předmětu“ [viz rozsudek ze dne 16. června 2021, Smiley Miley v. EUIPO – Cyrus Trademarks (MILEY CYRUS), T‑368/20, nezveřejněný, EU:T:2021:372, bod 52 a citovaná judikatura]. 87 Stejně tak podle judikatury konceptuální podobnost znamená, že dotčená označení se v sémantickém obsahu shodují (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. listopadu 1997, SABEL,C‑251/95, EU:C:1997:528, bod 24). Z toho vyplývá, že pokud relevantní veřejnost významu slov nerozumí nebo nemůže přiznat zvláštní význam žádnému z uvedených označení, není možné žádné konceptuální srovnání [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 7. února 2018, Obal na zmrzlinové kornouty, T‑794/16, nezveřejněný, EU:T:2018:70, bod 76, a ze dne 6. dubna 2022, Agora Invest v. EUIPO – Transportes Maquinaria y Obras (TRAMOSA), T‑219/21, nezveřejněný, EU:T:2022:219, bod 117 a citovaná judikatura]. 88 V projednávané věci nemají kodominantní prvky zpochybněného (průmyslového) vzoru a dominantní prvek starší ochranné známky pro relevantní veřejnost význam (viz body 71, 72 a 75 výše). Nemohou tedy u relevantní veřejnosti přenášet koncept. 89 Pokud jde o ostatní prvky zpochybněného (průmyslového) vzoru, jak vyplývá z bodů 73 a 75 výše, tyto prvky zaujímají druhotné postavení, které omezuje jejich dopad v rámci konceptuálního srovnání dotčených označení. To však neznamená, že uvedené prvky jsou zcela zanedbatelné. Při tomto srovnání tak musí být zohledněny slovní prvky „orijinal“ a „çubuk kraker“, jakož i ozdobné obrazové prvky uvedeného (průmyslového) vzoru odpovídající slaným tyčinkám a kusu sýra, neboť přenášejí koncept potravinářských výrobků běžné spotřeby a odkazují na slané tyčinky s příchutí sýra. 90 Na rozdíl od závěru, který je uveden v bodě 47 napadeného rozhodnutí, je tak třeba mít s ohledem na výše uvedené za to, že dotčená označení jsou z konceptuálního hlediska odlišná. K rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky 91 Žalobkyně tvrdí, že starší ochranná známka má v podstatě nízkou rozlišovací způsobilost, jelikož slovní prvek „krax“ popisuje zvuk, který vzniká při konzumaci pochutin z obilovin a z důvodu koexistence uvedené ochranné známky s mezinárodním zápisem ochranné známky CRAXX s vyznačením Evropské unie, zapsaným dne 7. prosince 2004 pod číslem 0854152A pro totožné výrobky obsažené ve třídách 29 a 30. 92 Jak vyplývá z bodů 71, 75 a 88 výše, slovní prvek „krax“ starší ochranné známky podobně jako slovní prvek „crax“ zpochybněného (průmyslového) vzoru postrádá pro relevantní veřejnost význam a žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že slovní prvek „krax“ má pro uvedenou veřejnost určitý význam. Pokud jde o tvrzení žalobkyně týkající se zvukomalebnosti posledně uvedeného slovního prvku, zvukomalba zvuku, který vzniká při konzumaci křupavých výrobků, není v projednávané věci zřejmá. 93 Dále pak argument žalobkyně týkající se koexistence starší ochranné známky s ochrannou známkou CRAXX nemůže obstát k prokázání, že v projednávané věci má starší ochranná známka v podstatě nízkou rozlišovací způsobilost. Rozlišovací způsobilost starší ochranné známky, ať již vyplývá z inherentních vlastností této ochranné známky nebo z jejího dobrého jména, se totiž týká schopnosti této ochranné známky identifikovat výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tyto výrobky nebo služby od výrobků nebo služeb jiných podniků [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. září 2018, Birkenstock Sales v. EUIPO,C‑26/17 P, EU:C:2018:714, bod 31 a citovaná judikatura, a ze dne 21. prosince 2021, Dr. Spiller v. EUIPO – Rausch (Alpenrausch Dr. Spiller), T‑6/20, nezveřejněný, EU:T:2021:920, bod 145 a citovaná judikatura]. Rozlišovací způsobilost neznamená srovnání několika označení, ale týká se pouze jednoho označení, a sice starší ochranné známky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. června 2020, China Construction Bank v. EUIPO,C‑115/19 P, EU:C:2020:469, bod 58). 94 Odvolací senát se tudíž nedopustil žádného nesprávného posouzení, když měl za to, že starší ochranná známka má v podstatě průměrnou rozlišovací způsobilost. Ke globálnímu posouzení nebezpečí záměny 95 Globální posouzení nebezpečí záměny předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se označení vztahují. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se označení vztahují, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi označeními, a naopak (rozsudky ze dne 29. září 1998, Canon,C‑39/97, EU:C:1998:442, bod 17, a ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer,C‑342/97, EU:C:1999:323, bod 19). 96 Kromě toho pro účely globálního posouzení nebezpečí záměny je třeba zohlednit zejména to, že průměrný spotřebitel v rámci relevantní veřejnosti má pouze zřídka možnost provést přímé srovnání různých ochranných známek, ale musí se spolehnout na nedokonalou představu o těchto ochranných známkách, kterou si uchová v paměti (rozsudek ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer,C‑342/97, EU:C:1999:323, bod 26). Kromě toho lze dospět k závěru o existenci nebezpečí záměny pouze tehdy, pokud by relevantní veřejnost mohla být uvedena v omyl ohledně obchodního původu dotčených výrobků [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. listopadu 2021, Jeronimo Martins Polska v. EUIPO – Rivella International (Riviva), T‑551/20, nezveřejněný, EU:T:2021:816, bod 86]. 97 V projednávané věci odvolací senát v bodě 52 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že existuje nebezpečí záměny, pokud jde o obchodní původ dotčených výrobků, s ohledem na nedokonalou představu, kterou si spotřebitelé o dotčených označeních uchovají v paměti. 98 V tomto ohledu zaprvé, jak vyplývá z bodu 52 výše, měl odvolací senát důvodně za to, že dotčené výrobky jsou podobné z důvodu jejich komplementarity. Zadruhé dotčená označení obsahují společné slovní prvky, a to dominantní prvek „krax“ ve starší ochranné známce a kodominantní prvek „crax“ ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, které postrádají význam, a jsou tedy distinktivní (viz body 67 až 75 výše). Zatřetí jsou uvedená označení odlišná z konceptuálního hlediska (viz body 86 až 90 výše). Začtvrté měl odvolací senát rovněž správně za to, že tato označení jsou z vizuálního hlediska průměrně podobná (viz body 77 až 80 výše). Navíc tatáž označení vykazují průměrný stupeň fonetické podobnosti (viz bod 84 výše). Zapáté měl odvolací senát rovněž správně za to, že starší ochranná známka má průměrnou rozlišovací způsobilost (viz bod 94 výše). 99 Z toho vyplývá, že relevantní veřejnost, která vykazuje průměrnou úroveň pozornosti, bude moci mít, setká-li se se zpochybněným (průmyslovým) vzorem, důvodně za to, že dotčené výrobky a podobné výrobky, na které se vztahuje starší ochranná známka, mají stejný obchodní původ. 100 Za těchto podmínek se odvolací senát nedopustil žádného pochybení, když v bodě 52 napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že existuje nebezpečí záměny ohledně obchodního původu výrobků ve smyslu čl. 25 odst. 1 písm. e) nařízení č. 6/2002 v jeho dřívějším znění ve spojení s čl. 36 odst. 2 písm. b) rumunského zákona o ochranných známkách. 101 Z toho vyplývá, že první žalobní důvod není opodstatněný a musí být zamítnut, a je tudíž třeba zamítnout i žalobu v plném rozsahu. K nákladům řízení 102 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. 103 Vzhledem k tomu, že vedlejší účastnice požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené vedlejší účastnicí. Naproti tomu, jelikož EUIPO požadoval, aby byla žalobkyni uložena náhrada nákladů řízení pouze v případě, že se bude konat jednání, je třeba s ohledem na to, že se takové jednání nekonalo, rozhodnout, že EUIPO ponese vlastní náklady řízení. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (třetí senát) rozhodl takto: 1) Žaloba se zamítá. 2) Společnost Eti Gıda Sanayi ve Ticaret AŞ ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů řízení vynaložených společností Star Foods E.M. SRL. 3) Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponese vlastní náklady řízení. Škvařilová-Pelzl Steinfatt Kukovec Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 3. září 2025. Podpisy ( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.

Amtliche Sprachfassungen

Diese Entscheidung liegt in folgenden Amtssprachen der Union vor — alle gleichermaßen verbindlich.

ČeštinaΕλληνικάEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiPortuguêsRomână