Zum Inhalt springen
Ansicht Kontext.

ra.de Urteile

EU-Rechtsprechung · Gericht der Europäischen Union

Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá v důsledku činností destabilizujících Moldavsko – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Seznamy osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a vztahují se na ně omezení vstupu na území členských států – Zařazení jména žalobce na seznamy – Vyšetřování a trestní stíhání zahájená orgány třetího státu – Povinnost ověřit, zda toto rozhodnutí respektuje právo na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu – Povinnost uvést odůvodnění

ECLI: ECLI:EU:T:2024:722Entscheidung vom: 23.10.2024

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu) 23. října 2024 ( *1 ) „Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavsko – Zmrazení finančních prostředků – Omezení vstupu na území členských států – Seznamy osob, subjektů a orgánů, jimž se zmrazují finanční prostředky a vztahují se na ně omezení vstupu na území členských států – Zařazení jména žalobce na seznamy – Vyšetřování a trestní stíhání zahájená orgány třetího státu – Povinnost ověřit, zda toto rozhodnutí respektuje právo na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu – Povinnost uvést odůvodnění“ Ve věci T‑480/23, Vladimir Georgievič Plachotňuk, s bydlištěm v Kišiněvě (Moldavsko), zástupci: J. Pobjoy, barrister, žalobce, proti Radě Evropské unie, zástupci: A. Boggio-Tomasazet, P. Mahnič, jako zmocněnci, ve spolupráci s: E. Raoult, avocate, žalované, TRIBUNÁL (pátý senát), ve složení: J. Svenningsen, předseda, C. Mac Eochaidh (zpravodaj) a M. Stancu, soudci, za soudní kancelář: V. Di Bucci, vedoucí, s přihlédnutím k písemné části řízení, s ohledem na to, že nebyla podána žádost o konání jednání, a poté, co na základě čl. 106 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu stanovil, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení, vydává tento Rozsudek 1 Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobce Vladimir Georgievič Plachotňuk domáhá zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1047 ze dne 30. května 2023, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2023/891 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku (Úř. věst. 2023, L 140 I, s. 9) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2023/1045 ze dne 30. května 2023, kterým se provádí nařízení (EU) 2023/888 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku (Úř. věst. 2023, L 140 I, s. 1), v rozsahu, v němž se jej tyto akty (dále jen společně „napadené akty“) týkají. Skutečnosti předcházející sporu 2 Žalobce je politik a podnikatel moldavské státní příslušnosti. 3 Dne 28. dubna 2023 přijala Rada Evropské unie na základě článku 29 SEU rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/891 ze dne 28. dubna 2023 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku (Úř. věst. 2023, L 114, s. 15) a na základě článku 215 SFEU přijala nařízení Rady (EU) 2023/888 ze dne 28. dubna 2023 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku (Úř. věst. 2023, L 114, s. 1). 4 Z odůvodnění rozhodnutí 2023/891 vyplývá, že moldavská vláda stále častěji čelí přímým hrozbám pro svou stabilitu, které pocházejí jak od vnitřních skupin se zvláštními zájmy, tak ze strany Ruska, jejichž společným cílem je zmařit nastoupenou reformní cestu této země. 5 Článek 1 odst. 1 rozhodnutí 2023/891 stanoví: „Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily ve vstupu na svá území nebo průjezdu přes ně: a) fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za činnosti nebo politiky, jež narušují nebo ohrožují svrchovanost a nezávislost Moldavské republiky nebo demokracii, právní stát, stabilitu či bezpečnost v Moldavské republice, nebo fyzickým osobám, které tyto činnosti nebo politiky podporují nebo je provádějí, kterýmkoliv z těchto způsobů: i) bráněním demokratickému politickému procesu nebo jeho narušováním, mimo jiné bráněním konání voleb či jejich vážným narušováním nebo pokusy o destabilizaci či svržení ústavního pořádku; ii) plánováním, řízením nebo podporováním násilných demonstrací nebo jiných násilných činů nebo přímým či nepřímým zapojením do nich či jejich usnadňováním, nebo iii) pácháním závažných finančních deliktů ve vztahu k veřejným financím a nedovoleným vývozem kapitálu; […] jež jsou uvedeny na seznamu v příloze.“ 6 Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2023/891 se zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým osobám, subjektům nebo orgánům, které splňují kritéria, jež jsou v podstatě totožná s kritérii uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného rozhodnutí a jejichž seznam je uveden v příloze tohoto rozhodnutí, nebo jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány. 7 Článek 2 odst. 3 písm. a) nařízení 2023/888 stanoví, že příloha I uvedeného nařízení uvádí zejména fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány, které splňují kritéria, jež jsou v podstatě totožná s kritérii uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2023/891 (dále jen „dotčená kritéria pro zařazení“). 8 Článek 2 odst. 1 nařízení 2023/888 stanoví, že se zmrazují veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze I uvedeného nařízení nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány. 9 Článek 2 odst. 2 nařízení 2023/888 stanoví, že žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze I uvedeného nařízení nebo v jejich prospěch. 10 Příloha rozhodnutí 2023/891 stanoví „[s]eznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 1 a 2“ a příloha I nařízení 2023/888 stanoví „[s]eznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článku 2“. 11 Dne 30. května 2023 přijala Rada napadené akty. 12 Napadenými akty Rada doplnila pět osob, včetně žalobce, na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů uvedený v příloze rozhodnutí 2023/891 a v příloze I nařízení 2023/888 (dále jen společně „dotčené seznamy“). 13 V napadených aktech Rada odůvodnila přijetí omezujících opatření vůči žalobci následujícími důvody (dále jen „dotčené důvody pro zařazení“): „Vladimir Plahotniuc [Plachotňuk] je v Moldavské republice stíhán v řadě trestních řízení týkajících se trestných činů v souvislosti se zneužitím státních prostředků Moldavské republiky a jejich nezákonným převodem do zahraničí. V Moldavské republice byl obviněn ve věci bankovního podvodu (případ ‚Bank Fraud‘), jehož hospodářské dopady v zemi stále přetrvávají. Je též vyšetřován za poskytnutí úplatku bývalému prezidentovi Moldavské republiky ve formě hotovosti uložené v pytli výměnou za politické výhody. Vzhledem ke svým závažným finančním deliktům týkajícím se veřejných finančních prostředků a nedovolenému vývozu kapitálu je Vladimir Plahotniuc [Plachotňuk] odpovědný za činnosti a provádění politik, které narušují a ohrožují demokracii, právní stát, stabilitu nebo bezpečnost v Moldavské republice, vzhledem k oslabování demokratického politického procesu v Moldavské republice a závažnému finančnímu pochybení týkajícímu se veřejných prostředků.“ 14 Dne 31. května 2023 zveřejnila Rada v Úředním věstníku Evropské unie oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím 2023/891 ve znění rozhodnutí 2023/1047, a nařízením 2023/888, prováděným prováděcím nařízením 2023/1045, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku (Úř. věst. 2023, C 190, s. 5). Návrhová žádání účastníků řízení 15 Žalobce navrhuje, aby Tribunál: – zrušil napadené akty v rozsahu, v němž se jej týkají; – uložil Radě náhradu nákladů řízení. 16 Rada navrhuje, aby Tribunál: – žalobu zamítl; – uložil žalobci náhradu nákladů řízení; Právní otázky 17 Na podporu svých návrhových žádání znějících na zrušení předkládá žalobce dva žalobní důvody, z nichž první vychází ze zjevně nesprávného posouzení a druhý z porušení práv, která mu přiznává článek 6 SEU ve spojení s články 2 a 3 SEU a články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie. Úvodní poznámky 18 Úvodem je třeba uvést, že dotčené důvody pro zařazení, jejichž znění je připomenuto v bodě 13 výše, vykazují některé nepřesnosti a nejasnosti. 19 Na straně jedné Rada toto zařazení zakládá na vyšetřováních a trestních stíháních vedených proti žalobci ve věcech „bankovního podvodu“ a „korupce bývalého prezidenta Moldavské republiky“, ale bez dalšího upřesnění odkazuje také na „řad[u] trestních řízení týkajících se trestných činů v souvislosti se zneužitím státních prostředků [této] republiky a jejich nezákonným převodem do zahraničí“. 20 Pokud jde o posledně uvedený odkaz, je třeba připomenout, že odůvodnění aktu Rady, kterým se ukládá opatření, kterým se zmrazují finanční prostředky, musí identifikovat specifické a konkrétní důvody, na základě kterých Rada při výkonu své diskreční posuzovací pravomoci dospěla k závěru, že se takové opatření musí uplatnit na dotyčnou osobu (rozsudek ze dne 15. listopadu 2012, Rada v. Bamba, C‑417/11 P, EU:C:2012:718, bod 52). 21 Nevyžaduje se však, aby odůvodnění vylíčilo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast [rozsudek ze dne 18. května 2022, Foz v. Rada, T‑296/20, EU:T:2022:298, bod 39 (nezveřejněný)]. 22 Konkrétně je akt nepříznivě zasahující do právního postavení dostatečně odůvodněn, jestliže byl vydán v souvislostech, které jsou zúčastněné osobě známy a umožňují jí pochopit dosah opatření přijatého ve vztahu k ní [rozsudek ze dne 18. května 2022, Foz v. Rada, T‑296/20, EU:T:2022:298, bod 40 (nezveřejněný)]. 23 Tak je tomu v projednávané věci, pokud jde o odkaz uvedený v dotčených důvodech pro zařazení, a sice odkaz na „řadu trestních řízení“. Existence či neexistence takových řízení proti němu vedených je třeba považovat za součást souvislostí, které jsou zúčastněnému známy. 24 Kromě toho, i když Rada odkazuje na neurčitý počet trestních řízení, specifikuje jejich povahu a předmět. Jedná se totiž pouze o řízení týkající se některých konkrétních trestných činů, a sice o „[…] trestní[…] řízení týkající[…] se trestných činů v souvislosti se zneužitím státních prostředků Moldavské republiky a jejich nezákonným převodem do zahraničí“. Skutkové důvody, na jejichž základě Rada dospěla k závěru, že se na žalobce musí vztahovat omezující opatření stanovená napadenými akty, jsou tudíž dostatečně konkrétní na to, aby žalobce mohl zpochybnit jejich přesnost před soudem Evropské unie (obdobně viz rozsudek ze dne 27. února 2014, Ezz a další v. Rada, T‑256/11, EU:T:2014:93, bod 114). 25 Na straně druhé Rada v druhém pododstavci dotčených důvodů pro zařazení žalobce na seznamy, které měly identifikovat právní základ napadených aktů, zvolila formulaci, která byla nejednoznačná, pokud jde o kritéria uvedená v čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení 2023/888 a v čl. 1 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2023/891, jež slouží jako základ pro toto zařazení. 26 V tomto ohledu je třeba připomenout, že kromě uvedení právního základu přijatého opatření se povinnost uvést odůvodnění, která Radu zavazuje, týká právě okolností, na základě kterých se lze domnívat, že to či ono kritérium pro zařazení bylo v případě dotčených osob splněno. V tomto kontextu nemůže neuvedení odkazu na konkrétní ustanovení představovat podstatnou vadu, pokud může být právní základ aktu určen na základě jiných prvků tohoto aktu. Takový výslovný odkaz je však nezbytný, pokud jsou v případě neexistence takového výslovného odkazu zúčastněné osoby a unijní soud ponechány v nejistotě, co se týče přesného právního základu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. března 2015, Central Bank of Iran v. Rada, T‑563/12, EU:T:2015:187, body 67 a 68). 27 S ohledem na znění dotčených důvodů pro zařazení přitom není možné s jistotou určit, zda se zařazení žalobce zakládá pouze na kritériu vycházejícím ze závažných finančních deliktů ve vztahu k veřejným financím a nedovoleného vývozu kapitálu [kritérium uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) nařízení 2023/888 a v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodě iii) rozhodnutí 2023/891], nebo rovněž na kritériu vycházejícím z narušování demokratického politického procesu v Moldavské republice [kritérium uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě i) nařízení 2023/888 a čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu i) rozhodnutí 2023/891]. 28 V tomto ohledu začátek druhého pododstavce dotčených důvodů pro zařazení uvádí, že toto zařazení je odůvodněno „závažnými finančními delikty týkajícími se veřejných finančních prostředků a nedovoleným vývozem kapitálu“ a na základě těchto skutečností lze dospět k závěru, že žalobce „je odpovědný za činnosti a provádění politik, které narušují nebo ohrožují demokracii, právní stát, stabilitu či bezpečnost v Moldavské republice“ ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení 2023/888 a čl. 1 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2023/891. Jeví se však, že konec téhož pododstavce se vrací ke kritériím, na nichž je založeno uvedené zařazení, přičemž tentokrát uvádí pouze závažné finanční delikty, a nikoli nedovolený vývozu kapitálu, a dodává, že žalobce oslabil demokratický politický proces v Moldavské republice. 29 Taková formulace vede Radu nejen k tomu, že na začátku věty i na konci věty odkazuje na to, co podle všeho představuje kritéria, na nichž je založeno zařazení žadatele na dotčené seznamy, ale také k tomu, že na těchto dvou místech nepoužívá stejná kritéria. 30 Nejistota vyvolaná tímto zněním je posílena skutečností, že pokud jde o žalobce, Rada se odchýlila od schématu vypracování důvodů uvedených v napadených aktech ve vztahu ke čtyřem dalším osobám zařazeným na dotčené seznamy, které vždy vedly tento orgán k tomu, že zaprvé identifikoval kritérium nebo kritéria, na nichž se zařazení zakládá, a zadruhé dospěl k závěru, že tato kritéria umožňují splnit podmínku pro zařazení vymezenou v čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení 2023/888 a v čl. 1 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2023/891. 31 Kromě toho přinejmenším z francouzského znění napadených aktů vyplývá, že Rada uvedla „závažné finanční delikty týkající se veřejných finančních prostředků a nedovolený vývoz kapitálu nedovoleným způsobem“, a z tohoto důvodu zvolila kritérium nejen nadbytečné, ale odlišné od kritéria uvedeného v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) nařízení 2023/888 a v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodě iii) rozhodnutí 2023/891. 32 Taková nejednoznačná formulace může vyvolat důvodné pochybnosti o otázce, zda kritérium vycházející z ohrožení demokratického politického procesu v Moldavské republice bylo tímto orgánem ve vztahu k žalobci skutečně použito. Z tohoto důvodu mohla legitimně vést žalobce k pochopení, že jeho zařazení na dotčené seznamy bylo založeno pouze na kritériu vycházejícím ze závažných finančních deliktů týkajících se veřejných finančních prostředků a nedovoleného vývozu kapitálu. 33 I když taková nejednoznačnost nemůže charakterizovat nedostatečné odůvodnění napadených aktů jako celku, nutně vede Tribunál k závěru, že zařazení žalobce na dotčené seznamy je založeno pouze na kritériu vycházejícím ze závažných finančních deliktů týkajících se veřejných finančních prostředků a nedovoleného vývozu kapitálu. 34 To rovněž znamená, že znění napadených aktů neumožňuje potvrdit tvrzení Rady, že zařazení žalobce na dotčené seznamy bylo odůvodněno dvěma kritérii uvedenými v bodě 27 výše, a že se tedy žalobce omezil na zpochybnění jednoho ze dvou důvodů pro jeho zařazení na tyto seznamy, čímž se jeho žalobní důvody staly irelevantními a jeho žaloba neopodstatněnou. 35 Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci přezkumu žalobních důvodů vznesených žalobcem, a zejména jeho druhého žalobního důvodu, který je třeba přezkoumat nejprve, je třeba posoudit, zda Rada porušila práva žalobce podle článku 6 SEU ve spojení s články 2 a 3 SEU a podle článků 47 a 48 Listiny základních práv, jen pokud jde o jeho zařazení na dotčené seznamy na základě kritéria vycházejícího ze závažných finančních deliktů týkajících se veřejných finančních prostředků a nedovoleného vývozu kapitálu a na základě důvodů, které vyplývají z prvního pododstavce dotčených důvodů pro zařazení, a sice existence trestních řízení v Moldavské republice pro trestné činy související se zneužitím veřejných prostředků tohoto státu a jejich nezákonným převodem do zahraničí a dále existence vyšetřování a trestních stíhání ve věcech „bankovního podvodu“ a „korupce bývalého prezidenta Moldavské republiky“. 36 Rada tak nemůže účinně tvrdit, že Tribunálu přísluší ověřit pouze to, zda předložila důkazy, které mohou obecně prokázat, že žalobce nesl odpovědnost za činnosti nebo politiky, jež narušují nebo ohrožují svrchovanost a nezávislost Moldavské republiky nebo demokracii, právní stát, stabilitu či bezpečnost v Moldavské republice, nebo tyto činnosti nebo politiky podporoval či prováděl ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení 2023/888 a čl. 1 odst. 1 písm. a) rozhodnutí 2023/891, aniž jsou dotyčná jednání spojena s některým ze tří kritérií stanovených těmito ustanoveními, anebo je zohledněno odůvodnění a skutkové okolnosti uvedené v prvním pododstavci dotčených důvodů pro zařazení. Ke druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení práv, která žalobci plynou z článku 6 SEU ve spojení s články 2 a 3 SEU a články 47 a 48 Listiny základních práv 37 V rámci druhého žalobního důvodu žalobce tvrdí, že Rada před přijetím napadených aktů neověřila, zda vyšetřování a trestní řízení zahájená proti němu v Moldavsku, která jsou uvedena v prvním pododstavci dotčených důvodů pro zařazení, respektovala jeho základní práva, a to i přesto, že podle něj tato řízení byla dotčena četnými nesrovnalostmi. Žalobce tedy tvrdí, že pokud by Rada provedla vhodná ověření, dospěla by k závěru, že se těchto řízení nelze dovolávat k odůvodnění omezujících opatření, která vůči němu byla přijata. 38 Podle žalobce tím Rada porušila článek 6 SEU ve spojení s článkem 2 a čl. 3 odst. 5 SEU, jakož i články 47 a 48 Listiny základních práv. 39 Rada s touto argumentací nesouhlasí. 40 Podle judikatury Soudního dvora musí unijní soudy při přezkumu omezujících opatření zajišťovat v zásadě úplný přezkum legality všech unijních aktů z hlediska základních práv, která jsou součástí unijního právního řádu (viz rozsudek ze dne 19. prosince 2018, Azarov v. Rada, C‑530/17 P, EU:C:2018:1031, bod 20 a citovaná judikatura). 41 Pokud jde konkrétně o zařazení osob na seznamy omezujících opatření z důvodů založených výlučně na rozhodnutích orgánů třetích států, které jsou v tomto ohledu příslušné zahájit trestní vyšetřování nebo trestní řízení týkající se trestných činů zneužití veřejných prostředků, přísluší Radě, aby ověřila, zda tato rozhodnutí byla přijata při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. prosince 2018, Azarov v. Rada, C‑530/17 P, EU:C:2018:1031, body 25 a 26 a citovaná judikatura). 42 Tento požadavek znamená, že Rada je povinna v odůvodnění k rozhodnutí o zařazení osoby nebo subjektu na seznam osob a subjektů, jejichž majetek je zmrazen, uvést, byť i jen stručně, důvody, proč se domnívá, že rozhodnutí třetího státu, ze kterého hodlá vycházet, bylo přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu (viz rozsudek ze dne 19. prosince 2018, Azarov v. Rada, C‑530/17 P, EU:C:2018:1031, bod 29 a citovaná judikatura). 43 V opačném případě Rada nesplnila povinnost uvést odůvodnění, která je jí uložena na základě čl. 296 druhého pododstavce SFEU, což přísluší unijnímu soudu, aby v případě potřeby i bez návrhu uvedl (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. prosince 2018, Azarov v. Rada, C‑530/17 P, EU:C:2018:1031, bod 30 a citovaná judikatura). 44 V projednávané věci z odůvodnění napadených aktů vyplývá, že zařazení žalobce na dotčené seznamy spočívá výlučně na rozhodnutích moldavských orgánů zahájit proti němu trestní vyšetřování a trestní řízení. 45 Je pravda, že z důkazního spisu předloženého jako přílohy B.1 a B.2 k žalobní odpovědi vyplývá, že se Rada neopírala přímo o rozhodnutí moldavských orgánů, které jsou v tomto ohledu příslušné zahájit trestní vyšetřování nebo trestní řízení v souvislosti s trestnými činy zneužití veřejných prostředků, ale především o novinové články, jakož i o tiskové zprávy orgánů činných v trestním řízení nebo vyšetřovacích orgánů Moldavské republiky, o úřední sdělení státních orgánů třetích zemí nebo o zprávy, přičemž všechny tyto informace poukazují na taková trestní vyšetřování a trestní řízení. 46 Tato okolnost však nemůže v projednávané věci zprostit Radu povinnosti provést ověření a uvést odůvodnění, kterou má na základě judikatury připomenuté v bodech 41 a 42 výše. 47 Tato judikatura musí být naopak pro Radu závazná o to striktněji, že důkazy, o které se tento orgán opírá, představují pouze nepřímé důkazy o vyšetřovacích opatřeních a trestních stíháních, jež odůvodňují zařazení žalobce na dotčené seznamy. Tribunál navíc uvádí, že za účelem ponechání jména osoby na těchto seznamech čl. 8 třetí pododstavec rozhodnutí 2023/891 ukládá Radě povinnost zohlednit existenci soudního řízení v souvislosti se skutečnostmi, které odůvodňovaly původní zařazení na uvedené seznamy. 48 Bez ohledu na důkazy, ze kterých vychází původní zařazení, se tak Rada může, ať už přímo či nepřímo, opírat o rozhodnutí orgánů třetích států zahájit trestní vyšetřování nebo trestní řízení pouze tehdy, pokud splní povinnosti vyplývající z judikatury citované v bodech 41 a 42 výše. 49 Jakýkoliv jiný závěr by Radě umožnil vyhnout se striktním povinnostem uloženým judikaturou Soudního dvora tím, že by se neopírala ani o dokumenty vydané orgány dotčených států příslušnými k zahájení trestního vyšetřování nebo trestního řízení týkajícího se trestných činů zneužití veřejných prostředků, ale pouze o dokumenty, které se omezují na to, že o tom informují. 50 V projednávané věci přitom není zpochybňované ani zpochybnitelné, že Rada v dotčených důvodech pro zařazení opomněla uvést, že ověřila, že trestní stíhání, která jsou v nich uvedena, byla vedena v souladu s právem žalobce na obhajobu a jeho právem na účinnou soudní ochranu. 51 V tomto ohledu je třeba ostatně uvést, že Rada ve své žalobní odpovědi nezpochybnila, že opomněla provést dotčená ověření, a tím spíše tedy ani to, že v napadených aktech opomněla uvést výsledky těchto ověření. 52 Je tedy třeba konstatovat, že pokud jde o jediné dvě skutečnosti, které lze zohlednit při posuzování opodstatněnosti napadených aktů (viz bod 35 výše), Rada nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění. 53 Tento závěr nemůže být zpochybněn argumentem Rady, podle kterého se žalobce v podstatě nemůže dovolávat rozsudku ze dne 3. prosince 2020, Saleh Thabet a další v. Rada (C‑72/19 P a C‑145/19 P, nezveřejněný, EU:C:2020:992), jelikož v těchto dvou posledně uvedených věcech byla omezující opatření založena na existenci soudních řízení vedených proti žalobcům nebo na řízeních o vymáhání majetku v návaznosti na pravomocné soudní rozhodnutí o zneužití veřejných prostředků, jak vyžadovala použitelná kritéria pro zařazení. Rada tvrdí, že tyto okolnosti jsou v příkrém rozporu s kritérii pro zařazení v projednávané věci, která zaprvé nevyžadují, aby osoba zařazená na seznam byla vyšetřována v rámci trestního řízení, a zadruhé, zejména pokud jde o kritérium vycházející z narušování demokratického politického procesu v Moldavské republice, nelze považovat za splněné pouhým odkazem na trestní řízení. 54 Soudní dvůr již měl totiž příležitost rozhodnout, že je irelevantní okolnost, podle níž existence rozhodnutí orgánů třetího státu, které jsou v tomto ohledu příslušné zahájit a vést trestní řízení týkající se trestného činu zneužití veřejných prostředků, nepředstavuje dotčená kritéria pro zařazení, nýbrž skutkový základ, z něhož vycházejí dotčená omezující opatření (v tomto smyslu obdobně viz rozsudky ze dne 19. prosince 2018, Azarov v. Rada, C‑530/17 P, EU:C:2018:1031, bod 25, a ze dne 11. července 2019, Azarov v. Rada, C‑416/18 P, nezveřejněný, EU:C:2019:602, bod 26). 55 Z toho vyplývá, že druhému žalobnímu důvodu je třeba vyhovět a napadené akty je třeba zrušit v rozsahu, v němž se týkají žalobce, aniž je nutné zkoumat zbývající část argumentace uvedené žalobcem. K nákladům řízení 56 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení. Z těchto důvodů TRIBUNÁL (pátý senát) rozhodl takto: 1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1047 ze dne 30. května 2023, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2023/891 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2023/1045 ze dne 30. května 2023, kterým se provádí nařízení (EU) 2023/888 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem destabilizujícím Moldavskou republiku, se zrušují v rozsahu, v němž se týkají Vladimira Georgieviče Plachotňuka. 2) Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení. Svenningsen Mac Eochaidh Stancu Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 23. října 2024. Podpisy ( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina

Amtliche Sprachfassungen

Diese Entscheidung liegt in folgenden Amtssprachen der Union vor — alle gleichermaßen verbindlich.

ČeštinaΕλληνικάEnglishEspañolFrançaisItalianoNederlandsPolskiPortuguêsRomână